<?xml version='1.0' encoding='UTF-8'?><rss xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:openSearch="http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/" xmlns:blogger="http://schemas.google.com/blogger/2008" xmlns:georss="http://www.georss.org/georss" xmlns:gd="http://schemas.google.com/g/2005" xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0" version="2.0"><channel><atom:id>tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330</atom:id><lastBuildDate>Wed, 14 May 2025 17:08:57 +0000</lastBuildDate><category>ಮೌನ</category><category>ಮಾತು</category><category>ಕವಿತೆಯಲ್ಲದ್ದು</category><category>ಮುಗುಳು</category><category>ಲಂಡನ್</category><category>ಕಥೆಯಲ್ಲದ್ದು</category><category>ನೀನು</category><category>ಹಳೆಯದು</category><category>ಅಕ್ಕ</category><category>ಅಜ್ಜ</category><category>ಆಫೀಸ್</category><category>ಊರು</category><category>ಕಾಲೇಜು</category><category>ಗದ್ಯ</category><category>ಚರ್ವಿತ</category><category>ಜೀವನ</category><category>ತೇಪೆ</category><category>ನೆನಪು</category><category>ಬ್ರಿಟ್ ಬಿಟ್ಸ್</category><category>ಶಿರಸಿ</category><category>ಸುಮ್ನೇ</category><category>ಹರಕು</category><category>ಹಾಳ್‌ಹರಟೆ</category><category>ಹೀಗೇ..</category><title>ಮೌನ - ಮುಗುಳು  - ಮಾತು</title><description></description><link>http://poornimabhat.blogspot.com/</link><managingEditor>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</managingEditor><generator>Blogger</generator><openSearch:totalResults>25</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>25</openSearch:itemsPerPage><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-5905666524256220557</guid><pubDate>Tue, 17 Sep 2024 07:00:00 +0000</pubDate><atom:updated>2024-09-17T08:00:02.860+01:00</atom:updated><title></title><atom:summary type="text">&amp;nbsp;ಥ್ಯಾಂಕ್ಯೂ ಕೆಂಡಸಂಪಿಗೆ! https://tinyurl.com/572anxu5&amp;nbsp;</atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2024/09/httpstinyurl.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-3809607827024881153</guid><pubDate>Mon, 04 Apr 2011 10:52:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-04-04T12:10:56.098+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಕವಿತೆಯಲ್ಲದ್ದು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಗದ್ಯ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮುಗುಳು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಲಂಡನ್</category><title>ಹಬ್ಬವೆಂದರೆ...</title><atom:summary type="text">ಯುಗಾದಿಯ ಮುಂಜಾವುಆಯಿ ಮಾಡಿದ ಅವಲಕ್ಕಿ ಒಗ್ಗರಣೆ ಪರಿಮಳ ಅಡುಗೆ ಒಳ ದಾಟಿತೋರಣ ಸಿಂಗರಿಸಿದ ಪ್ರಧಾನ ಬಾಗಿಲು ಮೀರಿಆರು ಸಹಸ್ರ ಮೈಲು ಪಯಣಿಸಿಸಪ್ತ ಸಾಗರದಲ್ಲಿ ಮುಳುಗೆದ್ದರೂತನ್ನ ಘಮ ಉಳಿಸಿಕೊಂಡು ಬಂದಾಗಇಲ್ಲಿ, ನನ್ನ ಕೈಲಿದ್ದ ಕಾರ್ನ್‌ಫ್ಲೇಕ್ಸ್ ಬೌಲು ಅರ್ಧ ಖಾಲಿಹತ್ತೂಕಾಲು ಗಂಟೆಗೆ   ಒಂದು ಕಪ್ ಖಡಕ್ ಚಹಾದ ಜತೆಯಾದಮಲ್ಟಿಗ್ರೇನ್ ರೈಸ್‌ಕೇಕ್ ಹೋಳಿಗೆ ಹೂರಣದ ಬಣ್ಣದಲ್ಲೇ ಕಂಡರೆಅದು ನನ್ನ ತಪ್ಪಲ್ಲ - ಯುಗಾದಿಯದು.  ಹನ್ನೊಂದೂವರೆಗೆ ಟೇಬಲ್ ಪಕ್ಕದಲ್ಲಿ ಪ್ರತ್ಯಕ್ಷನಾದ ಅರವತ್ತರ ಮ್ಯಾನೇಜರ್</atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2011/04/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-6601941961163831319</guid><pubDate>Tue, 11 Jan 2011 21:39:00 +0000</pubDate><atom:updated>2011-01-12T10:31:25.236+00:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಅಜ್ಜ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಊರು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮೌನ</category><title>ಅಜ್ಜ!</title><atom:summary type="text">ಸರ್ವರಿಗೂ ನಮಸ್ಕಾರ. ವಿಧಿವಶರಾಗಿ ಅಲ್ಲೆಲ್ಲೋ ದೂರದಲ್ಲಿದ್ದೇ ಇಲ್ಲಿ ನಡೆಯುತ್ತಿರುವ ಕಾರ್ಯಗಳತ್ತ ಕಣ್ಣಿಟ್ಟಿರುವ ಅಜ್ಜ ಗಣಪತಿ ಭಟ್ಟರಿಗೆ ಇಲ್ಲಿಂದಲೇ ಉದ್ದಂಡ ಪ್ರಣಾಮ.ಈಗೊಂದು ತಿಂಗಳಿನಿಂದ ಪ್ರತಿ ಬಾರಿ ಫೋನ್ ಮಾಡಿದಾಗ ಅಜ್ಜನ ಅನಾರೋಗ್ಯ ತಿಳಿಯುತ್ತಲೇ ಇತ್ತು. ಅಜ್ಜ ತುಂಬ ಕೃಶನಾಗಿದ್ದಾನೆ; ತನ್ನಷ್ಟಕ್ಕೆ ತಾನೇ ಓಡಾಡಲಾರ; ಮೊನ್ನೆಅಂಗಳದಲ್ಲಿ ಆಯತಪ್ಪಿ ಬಿದ್ದ; ಅಜ್ಜ ಈಗ ಆಸ್ಪತ್ರೆಯಲ್ಲಿ ಇದ್ದಾನೆ - ಇಂಥ ವರದಿಯೆಲ್ಲ ಪ್ರತಿವಾರ ತಿಳಿಯುತ್ತಿದ್ದರೂ ಅಜ್ಜನನ್ನ ಆ ರೀತಿ ನೆನೆಸಿಕೊಳ್ಳಲು </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2011/01/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-1484702593922832764</guid><pubDate>Thu, 16 Dec 2010 12:32:00 +0000</pubDate><atom:updated>2010-12-16T14:53:55.814+00:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಅಕ್ಕ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಕಥೆಯಲ್ಲದ್ದು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮೌನ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಹೀಗೇ..</category><title>ನಿನ್ನ ಕೊಂದು ನಾನೇನು ಪಡೆಯಲಿ?</title><atom:summary type="text">ಸಂಜೆ ಆರರ ಹೊತ್ತಲ್ಲಿ ಮಾಡಲೇನೂ ಜಾಸ್ತಿ ಕೆಲಸವಿಲ್ಲದೇ ಜಗುಲಿಯ ಕಟ್ಟೆಯ ಮೇಲೆ ಕುಳಿತ ನರ್ಮದಾ ರಸ್ತೆಯಲ್ಲಿ ಮೆರವಣಿಗೆ ಹೊರಟಂತಿದ್ದ ದನದ ಹಿಂಡನ್ನು ನೋಡುತ್ತಿದ್ದಳು. ಇಂಥ ಗೋಧೂಳಿ ಮುಹೂರ್ತದಲ್ಲೇ ಅಲ್ಲವೇ ತಾನು ತಾಳಿ ಕಟ್ಟಿಸಿಕೊಂಡಿದ್ದು ಎಂಬ ಆಲೋಚನೆ ಸರಿದು ಹೋಯಿತು ನರ್ಮದೆಯ ಮನದಲ್ಲಿ. ಜೊತೆಗೊಂದು ಹೂನಗೆಯೂ. ಭಾದ್ರಪದದ ಮೋಡ ಆಕಾಶದಿಂದ ಪೂರ್ತಿ ಸರಿದಿರಲಿಲ್ಲ. ಮರುದಿನ ಇಲಿ ಪಂಚಮಿಯ ಗಣಹೋಮಕ್ಕೆ ಬೇಕಾದ್ದನ್ನೆಲ್ಲ ತಯಾರು ಮಾಡಿಟ್ಟು, ಸಂಜೆಯ ಗಣಪತಿ ಪೂಜೆಗೆ ಬೇಕಾದ ಆರತಿ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2010/12/blog-post_16.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>13</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-4273622065849873382</guid><pubDate>Wed, 06 Oct 2010 14:30:00 +0000</pubDate><atom:updated>2010-10-06T16:02:40.526+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಬ್ರಿಟ್ ಬಿಟ್ಸ್</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮಾತು</category><title>ಬ್ರಿಟ್ ಬಿಟ್ಸ್ ೪ - ತೆಂಗಿನಕಾಯ್ ಪುರಾಣ</title><atom:summary type="text">  ಇವತ್ತು ಆಫೀಸಿಗೆ ನಾನೊಬ್ಳೇ ಬಂದಿರಲಿಲ್ಲ. ನನ್ ಜೊತೆ ಒಂದು ತೆಂಗಿನಕಾಯಿ, ಒಂದು ಲಟ್ಟಣಿಗೆ, ಮತ್ತೊಂದು ಕಾಯಿ ತುರಿಯುವ ಮಶೀನ್ ಥರದ್ದು ಕೂಡಾ ಆಫೀಸ್‌ಗೆ ಬಂದಿದ್ವು! ಆಫೀಸಿನಲ್ಲಿ ಸತ್ಯನಾರಾಯಣ ಪೂಜೆ ಇರ್ಲಿಲ್ಲಾರೀ.. ಇಂಡಿಯನ್ ಮೀಲ್ ಕೂಡಾ ಇರ್ಲಿಲ್ಲ. ನಮ್ಮಾಫೀಸಿನಲ್ಲಿ ಎಷ್ಟೊಂದು ಜನ ಒಡೆದ ತೆಂಗಿನ ಕಾಯಿಯನ್ನ ಜೀವನದಲ್ಲೇ ನೋಡದವರಿದ್ರು.. ಅವರೆದುರು ತೆಂಗಿನಕಾಯ್ ಒಡೆದು ತೋರಿಸುವುದಿತ್ತು, ಜೊತೆಗೆ ಅದರ ರುಚಿ ತೋರಿಸಿ ಮರುಳು ಮಾಡುವುದಿತ್ತು.  ಹಿನ್ನೆಲೆ: ’ವಾಟ್ ಹ್ಯಾವ್ ಯೂ ಗಾಟ್ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2010/10/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglKkvlxeTMWcl2jX_XhhlXO4BjreF8R0f7tjtU_XLByD0qm4McEomameX3bJEI_CRI_YqyuPGONPeXr0uwNjsv8-CuQiK7aH5pCooBY51UWMFJHQZJFByiP5fCP5YArkKkkIxXr818BKw/s72-c/blog.JPG" height="72" width="72"/><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-7796280693002066909</guid><pubDate>Tue, 31 Aug 2010 12:40:00 +0000</pubDate><atom:updated>2010-08-31T13:51:11.743+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಕವಿತೆಯಲ್ಲದ್ದು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ನೀನು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮುಗುಳು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಹಾಳ್‌ಹರಟೆ</category><title>ಸಂಧಾನ ಪರ್ವ</title><atom:summary type="text">ಬೆಳಗ್ಗೆ ಕೇಳಿದ ನನ್ನದಲ್ಲದ ಪ್ರಶ್ನೆ ಪ್ರಶ್ನೆಯಾಗಷ್ಟೇ ಉಳಿದಿದ್ದರೆ  ಮೂರ್ತಾಸಿನ ಮೌನ ಮಾತಾಗುತ್ತಿತ್ತೇನೋ! ಉಬ್ಬಿದ ಗಲ್ಲ, ಗಂಟಿಕ್ಕಿದ ಹುಬ್ಬು ಅರೆಬರೆ ಕವಿತೆಯಾಗುವುದು ತಪ್ಪುತ್ತಿತ್ತೇನೋ! ದಿಂಬಿನ ಮೇಲೆ ಮುಖ ಒತ್ತಿ  ಬಾರದ  ಕಣ್ಣೀರನ್ನು ಕರೆದೂ ಕರೆದು ನಿತ್ರಾಣವಾದಾಗಲೇ ಆಚೆಮೊನ್ನೆ ಕಳುಹಿಸಿದ ಮೆಸೇಜ್  ಕಣ್ಣಿಗೆ ಬೀಳುವುದೆಂದರೆ ತಮಾಷೆಯ?   ನೀ ಸಮಾಧಾನಿಸಲೆಂದು ನಾನು, ನಾನೇ  ಬಗ್ಗಿ ಬರಲೆಂದು ನೀನು-  ಕಾದು ಕಾದು ಮಧ್ಯಾನ್ಹವಾದಾಗಲೇ  ಸ್ವಪ್ನಸ್ಖಲನ ಬರೀ ಹುಡುಗರಿಗೆ ಮಾತ್ರವೆಂದು </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2010/08/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>10</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-2405399358933739022</guid><pubDate>Fri, 11 Jun 2010 14:40:00 +0000</pubDate><atom:updated>2010-06-11T19:19:26.717+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ತೇಪೆ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮಾತು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮೌನ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಹರಕು</category><title>ಕವಿತೆಯಾಗದ ಕೊಲಾಜ್</title><atom:summary type="text">ಕಿವಿಯೆಲ್ಲ ಗುಂಯ್‌ಗುಟ್ಟಿ ಇನ್ನು ಮಲಗಲು ಸಾಧ್ಯವಿಲ್ಲ ಎಂದು ಕಣ್ಣು ಬಿಟ್ಟಾಗಲೇ ‘your attention please..&#39; ಎಂದ ಪೈಲಟ್ ಬೆಂಗಳೂರಿನಲ್ಲಿ ಇಳಿಯಲು ಇನ್ನು ಹದಿನೈದು ನಿಮಿಷ ಮಾತ್ರ ಇದೆ ಅಂತ ಹೇಳಿದ್ದು ಕಾಕತಾಳೀಯ. ಗೌಜು, ಮಾತು, ಕೇಕೆ, ಕುಶಲೋಪರಿಯ ನಡುವೆ ಅತ್ತೆ ಮಾಡಿದ ಸಾರಿನ ರುಚಿ ನೋಡಿ ಯಾವ ಕಾಲವಾಯ್ತೋ ಅನ್ನಿಸಿದಾಗ ನಿಜವಾಗಲೂ ಹಸಿವಿತ್ತಾ? ರೂಮನ್ನು ನೀಟಾಗಿ ಜೋಡಿಸಿಟ್ಟು ಅಂದೆಂದೋ ಮುರಿದಿದ್ದ ಚಿಲುಕವನ್ನು ಸರಿಮಾಡಿ, ನನ್ನ ಡ್ರೆಸ್ ಹಾಕ್ಕೋ ಎಂದ ಅಕ್ಕ. ಚಿಕ್ಕಿಗೆ ಬರದ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2010/06/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>11</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-3082703274710527357</guid><pubDate>Fri, 12 Feb 2010 16:15:00 +0000</pubDate><atom:updated>2010-02-12T16:26:44.105+00:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಚರ್ವಿತ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮೌನ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಹಳೆಯದು</category><title>ಸಂತೆಯಿದು - ಸೆಟೆದು ನಿಲ್ಲದಿರು!</title><atom:summary type="text">ಶಿದ್ದೆ ಒದ್ದು ಒಳ ಬಂದ ದಿನದಿಂದ  ಸಾವಿರ ಕನಸು, ನೂರಿನ್ನೂರು ಮುನಿಸು ನಡುವೊಂದಿಷ್ಟು ಪ್ರೀತಿ - ಪ್ರೇಮ -  ಸಾಕ್ಷಾತ್ಕಾರ ಅದಕು ಮೊದಲಿನದೆಲ್ಲ ಹಾದರಕೆ ಸಮವಂತೆ ನಾನು ನೀನೆಂದಿದ್ದು ಮನೆಮುರುಕ  ಮಾತಂತೆ   ಮದುವೆ ಮಂಟಪದಲ್ಲಿ ಪಾದ ತೊಳೆಯುವುದಿಲ್ಲ ಕಾಲಿಗೆ ಬಿದ್ದರೂ  ನನ್ನ  ಆಳುವ ಗಂಡೆಂಬ ಭಾವದಲ್ಲಲ್ಲ  ಹಿರಿ  - ಕಿರಿಯರ ಸಂಸ್ಕಾರ ಅವರೇ ತಿದ್ದಿಸಿದ್ದು ಮರೆಯುವಂತಿಲ್ಲವಲ್ಲ?    ರೂಮಿನ ಆಚೆ ಕಾಲಿಡುವ ಮೊದಲು ಏಕವಚನವೆಲ್ಲ ‘ಬಹು’ವಾಗಲಿ  ಏರಿದ  ದನಿ ತುಸು ತಗ್ಗಲಿ ಮಗಳೇ, ಫೆಮಿನಿಸಮ್ಮಿನ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2010/02/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>14</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-981175270567397</guid><pubDate>Fri, 25 Dec 2009 17:10:00 +0000</pubDate><atom:updated>2010-01-04T12:43:34.600+00:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮಾತು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಲಂಡನ್</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಸುಮ್ನೇ</category><title>ಬ್ರಿಟ್ ಬಿಟ್ಸ್ - ೩</title><atom:summary type="text">ದಿನ- ಕ್ರಿಸ್‌ಮಸ್, ಸಮಯ - ಸಂಜೆ ಆರರಿಂದ ಆರೂಮೂವತ್ತು, ಲಂಡನ್ಬೆಳಗ್ಗೆಯಿಂದ ಮನೆಯಲ್ಲಿ ಕೂತು ಬೋರಾಗುತ್ತಿತ್ತು. ಹೊರಗಡೆಯ ಕ್ರಿಸ್‌ಮಸ್ ಸಂಭ್ರಮ ನೋಡಿ ಬರೋಣ ಎನ್ನಿಸಿದ್ದು ಆರು ಗಂಟೆಗೆ. ಮನೆಯಿಂದ ಹೊರಟು ಒಂದು ಕಿಲೋಮೀಟರ್ ದೂರದವರೆಗೆ ಹಗೂರ ಹೆಜ್ಜೆಯನ್ನಿಟ್ಟು ಓಡಾಡಿ ಈಗಷ್ಟೇ ಬಂದಿದ್ದೇನೆ. ರಸ್ತೆಯೆಲ್ಲ ಖಾಲಿ ಖಾಲಿ - ಅಲ್ಲೊಂದು ಇಲ್ಲೊಂದು ಕಾರ್‌‍. ಇವತ್ತು ಕಾರ್‌ನಲ್ಲಿ ಕೂತವರೆಲ್ಲ ಒಂಟಿಯಲ್ಲ. ಹೆಂಡತಿ - ಮಕ್ಕಳೊಂದಿಗರು! ಬಹುಶ ಅಪ್ಪ ಅಮ್ಮನ ಜೊತೆಯೋ, ಅಜ್ಜಿ ತಾತನ ಜೊತೆಗೋ ‘</atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2009/12/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>4</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-6555881053723278478</guid><pubDate>Tue, 24 Nov 2009 17:07:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-11-24T22:21:23.993+00:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಕಥೆಯಲ್ಲದ್ದು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮೌನ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಲಂಡನ್</category><title>ತಲೆದಿಂಬಿನಡಿಯ ಅಸ್ಪಷ್ಟ ಪತ್ರ</title><atom:summary type="text">ಇಷ್ಟೆಲ್ಲ ಅತಿರೇಕಕ್ಕೆ ಹೋಗುತ್ತದೆ ಎಂದು ನನಗೆ ಎಲ್ಲಿ  ಗೊತ್ತಿತ್ತು? ಹದಿನೈದು ವರ್ಷಗಳಿಂದ ಅದೇ ಮುಖ, ಅದೇ ಸ್ವಭಾವ, ಅದೇ ನಗು, ಅದೇ ಮೈ - ಕೊನೆಗೆ  ಮೈಥುನವೂ ಅದೇ... ನನಗೆ ಬೇಜಾರಾದದ್ದು ತಪ್ಪೇ? ನನ್ನ ಸ್ವಭಾವವೇ ಅಂಥದ್ದು. ಕೆಲಸ ಬದಲಿಸುತ್ತ  ಬಂದೆ. ಮನೆ ಐದು ವರ್ಷಕ್ಕೆ ಬೇಜಾರಾಯ್ತು. ಮಕ್ಕಳೂ ಬೋರಾಗಬಹುದೆಂದು ಆ ಗೋಜಿಗೆ ಹೋಗಲಿಲ್ಲ. ಇನ್ನು  ಸಂಬಂಧ - ಅದು ಹಳಸಲು ಕಾರಣಗಳು ಬೇಕಿರಲಿಲ್ಲ - ಏನಂತಿ? ಹಾಗೆ ನೋಡಿದರೆ ಹದಿನೈದು ವರ್ಷ ನನ್ನ  ಮಟ್ಟಿಗೆ ಸುಲಭದ್ದೇನೂ ಆಗಿರಲಿಲ್ಲ.    </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2009/11/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>16</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-517897868758733962</guid><pubDate>Mon, 26 Oct 2009 22:05:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-10-27T14:24:14.696+00:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಆಫೀಸ್</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಜೀವನ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮೌನ</category><title>ಬ್ರಿಟ್ ಬಿಟ್ಸ್ - ೨</title><atom:summary type="text">ಪ್ಯಾಟ್ ಬೆಳಿಗ್ಗೆಯೆಲ್ಲ ಮೂಡ್ ಆಫ್ ಆಗಿದ್ದ. ಇಂಗ್ಲಿಷ್ ಹ್ಯೂಮರ್ ಕೆಲವೊಮ್ಮೆ ನನಗೆ ಅರ್ಥವಾಗದಿದ್ದಾಗ ಬಿಡಿ-ಬಿಡಿಸಿ ಹೇಳುವ ಪ್ಯಾಟ್, ತನ್ನ ‘ಕ್ವಿಕ್ ವಿಟ್’ಗಳಿಂದ, ಪಂಚ್‌ಲೈನ್‌ಗಳಿಂದ ಸದಾ ನಮ್ಮ ನಗಿಸುತ್ತಿದ್ದ ಪ್ಯಾಟ್ ಹೀಗೆ ಮೂಡ್ ಆಫ್ ಮಾಡಿಕೊಂಡು ಕುಳಿತಿದ್ದನ್ನು ನೋಡಲಾಗಲಿಲ್ಲ. ‘ವಾಟ್ ಹ್ಯಾಪನ್ಡ್ ಪ್ಯಾಟ್’ ಎಂದೆ.. ಊಹುಂ - ಮಾತಾಡುತ್ತಿಲ್ಲ. ಒಂದರ್ಧ ಗಂಟೆ ಬಿಟ್ಟು ಹೇಳತೊಡಗಿದ... ಅಂದು ಬೆಳಿಗ್ಗೆ ಕಿಚನ್ ಕಟ್ಟೆಯ (ವರ್ಕ್ ಟಾಪ್) ಮೇಲೆ ಒಂದು ಲೆಟರ್ ಇತ್ತಂತೆ. ಅದು ಅವನ ಮನೆಯ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2009/10/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>6</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-8382549980540497143</guid><pubDate>Sun, 06 Sep 2009 17:03:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-09-06T18:54:14.754+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಕವಿತೆಯಲ್ಲದ್ದು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ನೀನು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮುಗುಳು</category><title>ನೀ..</title><atom:summary type="text">                     ನೀನೆಂದರೆ-              ಹತ್ತರ ಹೊತ್ತಿನ ಖಡಕ್ ಚಾಯ್              ಇಲ್ಲದಿದ್ದರೆ ಕಿರಿಕಿರಿ              ಇದ್ದರೆ ತಣ್ಣಗಾಗುವ ಮುನ್ನ              ಎಲ್ಲ ಹೀರುವ ಬಯಕೆ                     ನೀನೆಂದರೆ-              ಮಧ್ಯಾನ್ಹದ ಸುಖ ನಿದ್ದೆ             ಕಮ್ಮಿಯಾದರೆ ಕಾಡುವ ಕೊರತೆ             ಹೆಚ್ಚಾದರೆ ಮೀಟುವ ತಲೆನೋವು                             ನೀನೆಂದರೆ-              ಮುಸ್ಸಂಜೆಯ ಸಿಡುಕು, ಮೌನ              ಮಾತಾದರೆ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2009/09/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7jfkSczjidqffJvUNYkTlB6E1VzvyHZAUqOm31V8wXrvzjxDETpOjOkw1cjKLS8UBItp4TecUZveVdeNcCrCMUzkU-X9kYQXvbFjJmnqEEUWQZuT8t6nuCh5coa-hC7lWnt2SgHQc5yQ/s72-c/B.JPG" height="72" width="72"/><thr:total>16</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-1211175164455622798</guid><pubDate>Wed, 22 Jul 2009 18:46:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-07-23T17:15:02.428+01:00</atom:updated><title>‘ಯೂ ಹ್ಯಾವ್ ಪಾಸ್ಡ್’ ಅನ್ನೋ ಒಂದು ಸಾಲಿಗಾಗಿ...</title><atom:summary type="text">`ಉಫ್..‘ ಅಂತ ನಿಟ್ಟುಸಿರುಬಿಟ್ಟಿದ್ದೆ. ಅಷ್ಟು ಸಶಬ್ದವಾಗಿ ಉಸಿರು ಹೊರ ಹಾಕಿದ್ದಕ್ಕೋ ಏನೋ - ಎಕ್ಸಾಮಿನರ್ `ಏನಾಯ್ತು ಇವಳಿಗೆ‘ ಅನ್ನೋ ರೀತಿಯಲ್ಲಿ ಕಣ್ಣರಳಿಸಿದ್ದ. ಆ ಕ್ಷಣಕ್ಕೆ- ಕಳೆದ ನಲವತ್ತೈದು ನಿಮಿಷ ತಾಳ್ಮೆ ವಹಿಸಿ ನನ್ನ ಪರೀಕ್ಷೆ ತೆಗೆದುಕೊಂಡಿದ್ದ ಎಕ್ಸಾಮಿನರ್ ಕೈ ಕುಲುಕುವುದನ್ನೂ ಮರೆತಿದ್ದೆ. ‘ನೀನು ರಸ್ತೆಯ ಮೇಲೆ ಸೇಫ್ ಅನ್ನಿಸುತ್ತೀಯಾ ಈಗ. ಫ್ರಂ ನೌ ಆನ್ ಯೂ ಆರ್ ಎ ಫುಲ್ಲೀ ಲೈಸೆನ್ಸ್ಡ್ ಡ್ರೈವರ್‘ ಅಂದಾಗ ಇಡೀ ಮೈ ನಿರಾಳ, ಹಗುರ. ಎಕ್ಸಾಮಿನರ್ ‘ಗುಡ್ ಲಕ್‘ ಅಂದು ಕಾರಿಳಿದು</atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2009/07/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>7</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-1546973601618982140</guid><pubDate>Thu, 04 Jun 2009 20:24:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-06-04T21:51:14.997+01:00</atom:updated><title>ಒಳಗೋ? ಹೊರಗೊ..?</title><atom:summary type="text">ಹೊರ ಬಿದ್ದಾಗ ತಿಳಿದಿದ್ದಿಷ್ಟು-ಬೆಳಕೂ ಆರದ, ಕತ್ತಲೆಯೂ ಆಗದಹಿರಣ್ಯಕಶಿಪುವಿನ ಮುಸ್ಸಂಜೆಕುಣಿತ ಮುಗಿಸಿದ ಸೂರ್ಯರಂಗಸ್ಥಳಕ್ಕಿಳಿಯದ ಚಂದ್ರಕಣ್ಣಂಚಿನಲ್ಲಿ ದಿನವೊಂದು ಮುಳುಗಿ ಹೋಗುವ ಭಯ ಮಹಡಿ ಮನೆಯಲ್ಲಿ ಮುಗಿಯದ ಮಾತುಅವಳದ್ದೇ ಮೇಲುಗೈ - ಎಂದಿನಂತೆ.ಹೆಜ್ಜೆಗಳ ನಂಬಿಯೇ ಹೊರಟಿದ್ದುಅವೂ ದಾರಿತಪ್ಪಿದರೆ ತಲುಪುವುದೆಲ್ಲಿಗೆ?ಒಳ ಹೊಕ್ಕಾಗ ಅರಿತಿದ್ದಿಷ್ಟು-ಗೋಡೆಯ ಮೇಲಿನ ಚಿತ್ರದಲ್ಲಿಅವಿತಂತಿದ್ದ ಪ್ರಲ್ಹಾದ ಛಾಯೆಕಣ್ಮುಂದಿನ ಹೂಗಳೆಲ್ಲ ತಾರೆಯಾಗಿ ಬದಲಾದದ್ದು ಎಂಥ ಮಾಯೆ?ಹೊಸ ಹಗಲಿಗೆ ಹೆಗಲು </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2009/06/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-8227629309770936704</guid><pubDate>Thu, 16 Apr 2009 20:55:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-04-16T22:04:15.296+01:00</atom:updated><title>ಇಪ್ಪತ್ಯೋಳಕ್ಕೇ ಮೂವತ್ತಾಯ್ತಂದ್ರೆ ಎಂಗೆ ಸಿವಾ?</title><atom:summary type="text">ಈಗೊಂದು ವಾರದ ಹಿಂದೆ ನಮ್ಮಾಫೀಸಿನಲ್ಲಿ ನಡೆದ ಘಟನೆ ಇದು. ಅದೇ ತಾನೇ ಆಫೀಸ್ ಒಳ ಹೊಕ್ಕು ಎಲ್ಲರೊಂದಿಗೆ ‘ಗುಡ್ ಮಾರ್ನಿಂಗ್’ ವಿನಿಮಯದಲ್ಲಿದ್ದೆ. ಹಿಂದಿನಿಂದ ಬಂದು ನಿಂತ ಎಲಿಯಟ್ - ನನ್ನ ಮ್ಯಾನೇಜರ್ - `ಕ್ಯಾನ್ ವಿ ಹ್ಯಾವ್ ಅ ಕ್ವಿಕ್ ಚ್ಯಾಟ್ ಪೂನಿ’ ಅಂತ ಕಿವಿಯಲ್ಲಿ ಉಸುರಿದ. ‘ಕೆಲಸ ಹೋಗುತ್ತಿದೆ ಎಂಬ ಶಾಕಿಂಗ್ ನ್ಯೂಸ್ ಕೊಡ್ತಾ ಇಲ್ಲ ತಾನೇ’ ಎಂದು ಜೋಕ್ ಮಾಡಿ ಮೀಟಿಂಗ್ ರೂಮ್ ತಲುಪಿದಾಗ ಸ್ವಲ್ಪ ದಿಗಿಲಾಗಿದ್ದೆ. ನನ್ನ ಗಾಬರಿಬಿದ್ದ ಮುಖ ನೋಡಿದ ಎಲಿಯಟ್ ‘ನಥಿಂಗ್ ಸೀರಿಯಸ್’ ಎಂದ. </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2009/04/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>6</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-4889841297572739730</guid><pubDate>Sun, 22 Mar 2009 20:25:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-03-22T22:12:26.829+00:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಕಾಲೇಜು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ನೆನಪು</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಶಿರಸಿ</category><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಹಳೆಯದು</category><title>ಹದಿನೆಂಟರ ಹೆಜ್ಜೆಗುರುತು</title><atom:summary type="text">ಛೆ..ಛೇ... ದಿನಗಳು ಬಿಡುವಿಲ್ಲದಂತೆ ಓಡುತ್ತಿವೆಯೋ, ಓಡುವ ದಿನಗಳಿಗೆ ತಡೆ ಹಾಕುವವರಿಲ್ಲವೋ ತಿಳಿಯುತ್ತಿಲ್ಲ - ಅಂತೂ ವರ್ಷಗಳು ದಿನಗಳಂತೇ, ದಿನಗಳು ಕ್ಷಣಗಳಂತೆ ಕಣ್ಣೆದುರಿನಲ್ಲೇ ಕೈತಪ್ಪಿ ಹೋಗುತ್ತಿರುವುದಂತೂ ನಿಜ. ಓಡುತ್ತಿರುವ ಈ ದಿನಗಳು ತಮ್ಮೊಟ್ಟಿಗೆ ನಮ್ಮ ವಯಸ್ಸನ್ನೂ - ಆಯಸ್ಸನ್ನೂ ಕೊಂಡೊಯ್ಯುತ್ತಿರುವುದೂ ಅಷ್ಟೇ ನಿಜ.   ಅಣಕಿಸುವ ಹುಡುಗರನ್ನು ಬೆದರುಗಣ್ಣುಗಳಿಂದ ನೋಡಿದ್ದು, ಇತರರ ಹಂಗೇ ಇಲ್ಲದಂತೆ - ಯಾರಿಗೂ ಕೇರ್ ಮಾಡದಂತೆ ಓಡಾಡುವ, ಓಲಾಡುವ ಹಿರಿಯ ಹುಡುಗಿಯರನ್ನು ಕಂಡು </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2009/03/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-6334040110700781286</guid><pubDate>Fri, 16 Jan 2009 20:19:00 +0000</pubDate><atom:updated>2009-01-16T20:50:14.714+00:00</atom:updated><title>ಸುಪ್ತ</title><atom:summary type="text">ಬೆರಳ ತುದಿ ಬಿಂದಿಯ ಹಣೆಗೇರಿಸದೆಸುಮ್ಮನೆ ಚಿಮ್ಮಿದಾಗತುಂಬು ನಗೆಯ ಆಯಿಬಾಗಿಲಲ್ಲಿ ನಿಂತಂತೆ ಭಾಸ..ಪಾರ್ಟಿ ಒಲ್ಲದ ಮಾಂಗಲ್ಯದಿಂಬಿನಡಿ ಸೇರಿದ ದಿನಅತ್ತೆಯ ಮೂರೆಳೆ ಸರಕನಸಿನಲ್ಲಿ ಬಂದ ಹಾಗಿತ್ತಲ್ಲ..ಮುಟ್ಟಾದ್ದು ನೆನಪಿರದೆಮಂತ್ರ ಹಲುಬಿದ ಮುಂಜಾವುಅಷ್ಟಮಂಗಲದ ಬಗ್ಗೆ ಕೇಳಿದ್ದು ಮಾತ್ರಮುರಿಯುವ ಟೊಂಗೆಯ ಮೇಲೆ ಕಾಗೆ ಕೂತಂತೆ..ಮಗ್ಗುಲಾವರಿಸಿ ತಲೆ ನೇವರಿಸಿದವಬಲಗಿವಿಯಲ್ಲಿ ಪಿಸುಗುಟ್ಟಿದರೆ-ಮೊದಲ ಬಾರಿ ಬೆತ್ತಲಾದಷ್ಟೇ ಪುಳಕ..ತಲೆ ಮೇಲಿನ ನೀರು-ಕೊರಳ ಬಳಿ ಕೆಂಪಚ್ಚುಕಿವಿ ಬದಿಯ ಕಪ್ಪಚ್ಚು </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2009/01/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>15</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-698682812358863278</guid><pubDate>Thu, 18 Sep 2008 19:18:00 +0000</pubDate><atom:updated>2008-09-18T21:48:59.120+01:00</atom:updated><title>ಹುಣ್ಣಿಮೆಯ ಹೆಸರಿಗಿಲ್ಲಿ ಸದಾ ಗ್ರಹಣ!</title><atom:summary type="text">ಪ್ರಜ್ಞಾ...ಈ ಹೆಸರನ್ನ ಇಡಲು ಆಯಿಗೆ ತುಂಬ ಇಷ್ಟವಿತ್ತಂತೆ. ಹುಣ್ಣಿಮೆ ದಿನ ಹುಟ್ಟಿದ ಕೂಸಿಗೆ &#39;ಪೂರ್ಣಿಮಾ&#39;ಗಿಂತ ಒಳ್ಳೆಯ ಹೆಸರು ಇನ್ಯಾವುದು ಎಂದು ಎಲ್ಲರೂ ಕೇಳಿದಾಗ ಆಯಿ ಒಪ್ಪಿದ್ದು ಈಗ ಇಪ್ಪತ್ತೇಳು ವರ್ಷದ ಹಿಂದಿನ ಕಥೆ.ಮೊನ್ನೆ ಮೊನ್ನೆಯವರೆಗೆ ಎಲ್ಲ ಸರಿಯಾಗಿಯೇ ಇತ್ತು. ಕನ್ನಡ ಶಾಲೆ - ಹೈಸ್ಕೂಲು - ಕಾಲೇಜಿನಲ್ಲಿ ಈ ಹೆಸರು ತುಂಬ ಅಪರೂಪ ಎಂಬ ಕೋಡು ಬೇರೆ. ಮನೆಯಲ್ಲಿ ಕೂಸೇ ಕೂಸೇ, ಊರವರಿಗೆ ಏನವ್ವ ತಂಗಿ, ಗೆಳತಿಯರಿಗೆ ಮತ್ತು ಹತ್ತಿರದವರಿಗೆ ಪೂರ್ಣಿ. ಏನಿದೆ ಅಲ್ಲಿ ತಲೆ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2008/09/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>15</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-1577884233553589572</guid><pubDate>Thu, 19 Jun 2008 19:41:00 +0000</pubDate><atom:updated>2008-06-19T20:47:31.071+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮೌನ</category><title>ಸಾಕಿನ್ನು ಮರುಗಿದ್ದು</title><atom:summary type="text">ತುಸು ಕಸಿವಿಸಿಇಲ್ಲೇ ಎಲ್ಲೋಮೂಲೆಯಲ್ಲಿಮನಸೇ ಇರಬೇಕುಅಲ್ಲವಾದರೆ ಹೆಜ್ಜೆಯೇಕೆತತ್ತರಿಸೀತು?ಅದೋ, ಅವ ಹೇಳುತ್ತಿದ್ದಾನೆದಿನದ ನಗುವಿಲ್ಲಮುಖದಲ್ಲಿಅಂಗಿ ಹಾಕಿದ್ದುತಿರುವುಮುರುವಂತೆಅವಳು ಉಸುರಿದಳುಕಿವಿಯಲ್ಲಿಅರೇ, ಇದು ಚಿತ್ತ ಸ್ವಾಸ್ಥ್ಯದ ಪ್ರಶ್ನೆಯೇ?ಸುಮ್ಮನೇ ತಳಮಳ...ನಡೆದದ್ದು ಅವರಮೂಗಿನ ನೇರ ದಾರಿ ಹಿಡಿದೇ.ಹಾಗಾದರೆ ತಪ್ಪಾಗಿದ್ದೆಲ್ಲಿ?ಕೊನೆಗೂ ಮರೆತಿದ್ದುಮನೆಯ ಹಾದಿ!ಕಣ್ಣ ಸುತ್ತಲಿನ ಕಪ್ಪುವರ್ತುಲ ಕಾಯುತ್ತಿರುವುದುನಿನ್ನ ಅಪ್ಪುಗೆಗಲ್ಲವೇ?ತುಟಿಯ ಪಕ್ಕದಮಚ್ಚೆಗೆ ಬೇಕಿರುವುದುಬೆಚ್ಚನೆಯ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2008/06/blog-post_19.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>13</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-8348247352831805002</guid><pubDate>Sat, 14 Jun 2008 21:15:00 +0000</pubDate><atom:updated>2008-06-15T20:41:54.073+01:00</atom:updated><title>ಬ್ರಿಟ್ ಬಿಟ್ಸ್</title><atom:summary type="text">ಸೂ.ಪಿನಮ್ಮಾಫೀಸಿನಲ್ಲೊಬ್ಬಳು ನಲವತ್ತರ ಸುಂದರಿ. ಹೆಸರು `Sue Power’. ಹದಿನಾಲ್ಕು ವರ್ಷಗಳಿಂದ ಸಿಖ್ ಒಬ್ಬನೊಡನೆ ’ಲಿವ್ ಇನ್’ ರಿಲೇಶನ್ ಅಂತೆ. ಅವನೆಸರು ‘ತರ್ಲೋಕ್’ (ತ್ರಿಲೋಕ್ ಇರಬಹುದು ಎಂಬುದು ನನ್ನ ಲೆಕ್ಕಚಾರ...). ಇವಳ ಬಾಯಲ್ಲಿ ಅವ ‘ಟಳಕ್’! ಮುಖ್ಯ ವಿಚಾರ ಅದಲ್ಲ. ಟಳಕ್ ತಂಗಿಯರಿಬ್ಬರು ಈ ಸುಂದರಿಯನ್ನ ‘ಸೂ.ಪಿ.’ ಅಂತ ಕರೀತಾರಂತೆ. ಏನು ಸೂ.ಪಿ ಅಂದ್ರೆ...? ಕೇಳಿದೆ. ‘ಸುರಿಂದರ್ ಪವರ್’ ಅಂತೆ!!!ಮಗಳು ಬರ್ತಿದ್ದಾಳೆಅಲೆನ್ ಹಾಲ್... ಐವತ್ತಾರಾದರೂ ಇಪ್ಪತ್ತೇ ಆದವರಷ್ಟು ಲವಲವಿಕೆ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2008/06/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>8</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-6313770198738747932</guid><pubDate>Sun, 13 Apr 2008 20:56:00 +0000</pubDate><atom:updated>2008-04-13T22:23:23.865+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮಾತು</category><title>ಕನಸ ಕುದುರಿಸಿದವರು</title><atom:summary type="text">ಆಗೆಲ್ಲ ನನ್ನ ಕಣ್ಣಲ್ಲೇ ಕನಸುಗಳು ಗೂಡುಕಟ್ಟುತ್ತವೆ ಎಂದುಬೀಗುತ್ತಿದ್ದ ಕಾಲವಯಸ್ಸು ಹದಿನೈದೋ ಹದಿನಾರೋ...ಚಾದರದ ಒಳಗೊಳಗೇ ಮುದುರಿ,ಮಗ್ಗುಲು ಬದಲಾಯಿಸದೆಬೆಳಗು ಹಾಯಿಸಿದ ರಾತ್ರಿಗಳುಇಂದು ಯೋಚಿಸಿದರೆತೀರ ಸಿಲ್ಲಿ ಸಿಲ್ಲಿ!ಜಡೆ ಹೆಣೆಯುವಾಗಕನ್ನಡಿಯ ಆ ತುದಿಯಲ್ಲಿಯಾರೋ ಕಣ್ಣು ಮಿಟುಕಿಸಿದಂತೆ ಎನಿಸಿಬೈತಲೆಗೆ ತುಟಿ ತಾಕಿಸಿದಂತೆ ಭ್ರಮಿಸಿಸರಸರನೆ ಹೆಜ್ಜೆ ಹಾಕಿ ಕಿಟಕಿಯ ಬದಿಯ ಜಾಗವನ್ನೇ ಆಯ್ದುರಸ್ತೆಯತ್ತ ನೋಟ ನೆಟ್ಟಾಗ ಕಣ್ಣಲ್ಲಿ ಹಸಿ-ಹಸಿ ವಿರಹ...ದೇಹ ಚಿಗಿತುಕೊಳ್ಳುವ ಹೊತ್ತಲ್ಲಿಪ್ರತಿ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2008/04/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>4</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-7220144301235688733</guid><pubDate>Wed, 05 Mar 2008 20:51:00 +0000</pubDate><atom:updated>2008-06-14T22:09:05.534+01:00</atom:updated><category domain="http://www.blogger.com/atom/ns#">ಮೌನ</category><title>ಎಂದೋ ಕೇಳಿದ್ದು, ಕಂಡಿದ್ದು</title><atom:summary type="text">ದಡದಡನೆ ಮೆಟ್ಟಿಲುಗಳನ್ನು ಇಳಿದ ಶಬ್ದ ಕೇಳಿ ‘ಕಸ್ತೂರಿ’ಯಲ್ಲಿ ಹುಗಿದುಹೋಗಿದ್ದ ನಾನು ತಲೆ ಎತ್ತಿ ನೋಡಿದೆ. ಸುಜಾತ್ ಚಿಕ್ಕಿ ತುಂಬ ಗಾಬರಿಯಾಗಿದ್ದಂತೆ ಕಂಡಳು. ‘ಚಿಕ್ಕಿ, ಎಂತಾ ಆತೆ...?’ ನನ್ನ ಪ್ರಶ್ನೆ. ‘ತಂಗೀ, ನೀ ಇಲ್ಲೇ ಇದ್ದಿದ್ಯ... ಎಂತೂ ಆಜಿಲ್ಯೆ ಮಗಾ...’ ಬಿಕ್ಕಳಿಕೆಯಲ್ಲಿ ಮುಗಿದ ಮಾತು. ಸರ ಸರನೆ ಒಳನಡೆದ ಚಿಕ್ಕಿ. ನನ್ನ ಮನಸ್ಸಿನಲ್ಲಿ ದೈತ್ಯಾಕಾರದ ಪ್ರಶ್ನಾರ್ಥಕ. ಹತ್ತು ನಿಮಿಷ ಬಿಟ್ಟು ಅಡುಗೆ ಮನೆಯತ್ತ ನಡೆಯುವಾಗ ಹಿಂದೆ, ಕಟ್ಟಿಗೆ ಸರಿಯುವ ಜಾಗದಲ್ಲಿ ದೊಡ್ಡಮ್ಮ - ಸುಜಾತ್ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2008/03/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>0</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-1828621860643633804</guid><pubDate>Wed, 20 Feb 2008 18:33:00 +0000</pubDate><atom:updated>2008-02-25T22:12:18.723+00:00</atom:updated><title>ಸಖ ಗೀತ</title><atom:summary type="text">ಇವನ ಬಗ್ಗೆ ಬರೆಯಬೇಕಂತೆ-ಬರವಣಿಗೆ ಎಂದರೇನು ಅಮಟೆಕಾಯಿಯಾಕಲ್ಲು ಹೊಡೆದ ಮರುಕ್ಷಣ ಮಡಿಲಲ್ಲಿ ಬೀಳಲುಎಂದರೆ,ತಲೆ ಮೇಲೆ ನಕ್ಷತ್ರವನ್ನೇ ಉದುರಿಸುವಷ್ಟುರೊಮ್ಯಾಂಟಿಕ್ ಆಗಿ ಕಣ್ ಹೊಡೆಯುವಇವನ ಬಗ್ಗೆ ಬರೆಯಬೇಕಂತೆ!ಇವನಿಗಾಗಿ ಹಾಡಬೇಕಂತೆ-ಹಾಡುವಾಗ ಸಾಲು ಮರೆತರೆನೀ ಸಾಥ್ ಕೊಡುವೆಯಾಎಂದರೆ,ಕಣ್ಮಿಟುಕಿಸಿ, ಗಂಟಲು ಸರಿಮಾಡಿ‘ಲವ್ಯೂ...’ ಎಂದೊದರುವಇವನಿಗಾಗಿ ಹಾಡಬೇಕಂತೆ !ಇವನಿಗಾಗಿ ಬದುಕಬೇಕಂತೆ-ನನ್ಬದುಕೆಲ್ಲ ನೀನೇ ಅಲ್ಲವೇನೋ...ಎಂದರೆ,ಪುಟಾಣಿ ಮಡಿಲಲ್ಲಿ ಅಡಗುವಮಾತೇ ಬರದಷ್ಟು </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2008/02/blog-post_20.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>9</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-3234549121242795768</guid><pubDate>Sun, 17 Feb 2008 21:03:00 +0000</pubDate><atom:updated>2008-02-17T21:39:38.195+00:00</atom:updated><title>ದಕ್ಕಿದ್ದು</title><atom:summary type="text">ತಣ್ಣಗಿನ ಗಾಳಿಯಲ್ಲಿ - ಮೋಡಗಳ ಮಡಿಲಲ್ಲಿಇವರೆಲ್ಲರೊಡನೆ ಸಂಭ್ರಮಿಸುವಾಗಥಟ್ಟನೆ ಒತ್ತರಿಸುವ ನೆನಪು-ಗದರಿಸಿ ಓಡಿಸಿದರೂಬೆದರಿಸಿ ಕಳಿಸಿದರೂಮತ್ತಷ್ಟು ಸನಿಹಕಡಲ ತಡಿಯಲ್ಲಿತೀರದುದ್ದಕ್ಕೂ ಅಲೆಯುತ್ತಿರುವಾಗಪ್ರತಿ ಅಲೆಯೂ ಹೊತ್ತು ತರುವ ಹೊಸ ಹಂಬಲಗಳು-ಈ ಹಂಬಲಗಳು ಮುಗಿಯುವುದೆಂದೋ,ಆ ಅಲೆಗಳು ನಿಲ್ಲುವುದೆಂದೋಮತ್ತದೇ ಅಸ್ಪಷ್ಟ ಅಂತರಂಗ...ಹೂಗಿಡಗಳಿಗೆ ನೀರು ನೆಪಮಾತ್ರದೃಷ್ಟಿ ಪೂರ್ತಿ ರಸ್ತೆಯತ್ತಕಾಲ್ಬುಡದ ಮುಳ್ಳೂ ಲೆಕ್ಕಕ್ಕಿಲ್ಲಮನದ ತುಂಬಬಗೆಹರಿಯದ ಕಾತರಿಕೆ ಮಾತ್ರ...ವರ್ಷಾಂತ್ಯದಲ್ಲಿ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2008/02/blog-post_17.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>4</thr:total></item><item><guid isPermaLink="false">tag:blogger.com,1999:blog-6474985490892219330.post-1516248640917938283</guid><pubDate>Sun, 10 Feb 2008 19:42:00 +0000</pubDate><atom:updated>2008-02-10T20:09:49.669+00:00</atom:updated><title>ಅಜ್ಜೀ ನೀ ಇರಬೇಕಾಗಿತ್ತೇ...</title><atom:summary type="text">ಇಂದು ನೀನಿಲ್ಲ,ನಿನ್ನ ಕೆಂಪು ಮಡಿಯುಂಟುನಿನ್ನ ಬೋಳುತಲೆಯ ನೆನಪು ನನಗುಂಟುವರ್ಷಕ್ಕೊಮ್ಮೆ ನಿನ್ನ ಫೋಟೊನನ್ನಿಂದ ಸಿಂಗರಿಸಿಕೊಳ್ಳುವುದೂ ಉಂಟುಈಗ ನೀನಿರುತ್ತಿದ್ದರೆನಮ್ಮನೆ ಹೀಗಿರುತ್ತಿರಲಿಲ್ಲಆಯಿಯ ಕಣ್ತಪ್ಪಿಸಿ ಮೂರೂ ದಿನಒಳಗಿರುತ್ತಿರಲಿಲ್ಲ ನಾನುಅಪ್ಪಯ್ಯನ ಮಾತನ್ನು ಉಫ್ ಎನ್ನಿಸಿಸ್ನಾನ ಸಂಧ್ಯಾವಂದನೆಗಳನ್ನು ದೇವರಿಗೇ ಬಿಡುತ್ತಿರಲಿಲ್ಲ ಅಣ್ಣನಿನ್ನ ಒಂದು ನಜರು ಆಯಿಯ ಮೇಲಿದ್ದರೆಹಬ್ಬದಲ್ಲಿ ಹೋಳಿಗೆ ಊಟ ತಪ್ಪುತ್ತಿರಲಿಲ್ಲಸಾಲ ಮಿತಿ ಮೀರುತ್ತಿರಲಿಲ್ಲ‘ಕೂಸು ಹುಟ್ಟಿದಳು - ಕುನ್ನಾಶಿ </atom:summary><link>http://poornimabhat.blogspot.com/2008/02/blog-post.html</link><author>noreply@blogger.com (ಪೂರ್ಣಿಮಾ ಭಟ್ಟ, ಸಣ್ಣಕೇರಿ)</author><thr:total>6</thr:total></item></channel></rss>