PerfectCrowdCZ

Lov na hlavu a srdce

Jaroslav Cír — 2009-10-31T17:41:21+00:00

Lovíme hlavu a ještě víc srdce zapálené pro hledání, poznávání a vytváření. Tady je inzerát:

Máte důkladné zkušenosti s marketingem a výzkumem trhu a chcete je uplatnit samostatně a tvořivě? Rychle rostoucí firma zaměřená na průzkum trhu a veřejného mínění hledá zaměstnance na pozici Account Manager – Manažer kvantitativního výzkumu. Vyžadujeme praktickou zkušenost s výzkumem trhu na straně zadavatele nebo agentury a to minimálně jeden rok. Podmínkou je schopnost jednat s klienty; dobrá angličtina. Nabízíme možnost tvořivě a samostatně řídit výzkum, vést vlastní projekty a rychle růst. Vaše strukturované CV s krátkým úvodem pošlete prosím na office@fastconnect.cz

Víc o FastConnect je zde: www.fastconnect.cz

Tim Brown z agentury Ideo

Jaroslav Cír — 2009-10-31T12:47:33+00:00

Tim Brown z agentury Ideo o tom, jak změnit negativní a nezajímavý tón "green" konverzace ("čeho všeho se musím vzdát, abych zachránil planetu") a začít novou konverzaci ("co všechno je možné vymyslet a vytvořit, aby se věci změnily"):

John Kearon v Praze

Jaroslav Cír — 2009-10-25T00:34:37+01:00

via www.casttv.com

John Kearon v současné době intenzivně spolupracuje s Markem Earlsem na tom, aby posunul výzkum od posedlosti jednotlivcem a jeho psychologií ke zkoumání masového chování. (To vložené video, na kterém mluví většinou Mark, je z akce "Brainjuicer Fest" pořádané Johnem Kearonem).

10. listopadu budeme mít jedinečnou příležitost se s Johnem v Praze setkat - na listopadovém workshopu Londýn v Praze. S Johnem se budeme společně ptát na budoucnost on-line výzkumu, hledat kreativní spotřebitele, učit se tvořit zájmové skupiny, probírat pravidla spolutvorby a crowdsourcingu, a zabývat se etnografií davu.

V neposlední řadě si spolutvoření vyzkoušíme v praxi během případové studie z českého prostředí, kterou ve finále převedeme z teorie do praxe.

Workshop potrvá zhruba od 10hod. ráno do 3 hodin odpoledne (tj. 10. listopadu)

Přihlásit se můžete kliknutím na tento link a vyplněním registračního formuláře: http://www.londynvpraze.cz/registrace/lip/

John Grant v Praze (začátkem prosince)

Jaroslav Cír — 2009-10-13T21:11:14+01:00

Johnem jsme dnes mluvili o tom, jak lidi (hlavně ti mladí) nutí výrobce k tomu, aby skutečně (a víc nechtě než chtě) adoptovali zásady udržitelného rozvoje (sustainability). Čím více jsou lidi spojení (social networks), tím silnější je tenhle tlak. O tom o všem bude workshop s Johnem v rámci akcí Londýn v Praze.

Workshop s Johnem jsme museli, kvůli Johnově vytíženosti, přesunout z října na začátek prosince. Přesné datum workshopu ještě upřesníme.

Zrcadlení vidláků

Jaroslav Cír — 2009-10-12T21:16:05+01:00

"Dyť rádio Expres poslouchaj jenom vidláci," reagoval na tuhle reklamu u piva můj kamarád.

Pokud to tak je a rádio Expres poslouchají pouze vidláci (tj. lidé s omezeným rozhledem), pak se mu ovšem podařilo vytvořit geniální komunikační strategii. Řeklo si (to rádio) totiž, že jestli vidláci (a nejen oni) něco nemají rádi, pak je to jejich vlastní obraz v zrcadle. Vidláci nemají ten odraz a obraz rádi natolik, že se nevidí takoví, jací jsou a svůj obraz připisují tomu "druhému", skutečnému vidlákovi. Vidláci se tak řehtají sami sobě a dál vesele poslouchají rádio Expres.

Existuje ale možnost (a je velmi pravděpodobná), že to tak rádio Expres vůbec nemyslelo.

Od "já" k "nám" a od respondentů ke spolutvůrcům

Jaroslav Cír — 2009-09-30T15:37:53+01:00

John Kearon: From Me to We Research from brainjuicer on Vimeo.

Nejvíc z toho, co John povídá, mě zaujal etnografický experiment v Manchesteru: tj. ve třech krocích:

1. vyzbrojím masu respondentů kamerami, foťáky a diáři a pošlu je zkoumat to, jak se lidi v Manchesteru opíjejí...Zpátky dostanu výstup, který nedává smysl.

2. pošlu do Manchestru zkušeného ethnografa, aby zkoumal stejný fenomén. Dostanu zpátky smysluplný report.

3. ten smysluplný report od toho individuálního etnografa dám respondentům přečíst, tzn. nabriefuju je, vyškolím a posunu je ve vlastní mysli ze škatulky "respondenti" ke "spolupracovníkům" a "spolutvůrcům". Pak to celé začne dávat smysl..., včetně rozšíření invidividuálního pohledu na věc o masový pohled z mnoha úhlů.

Smysl to dává, ale pro školené výzkumníky je těžké posunout se od modelu, kde je respondent záměrně držen v temnotě ohledně záměru výzkumu, k modelu spolutvorby - ať se jedná o tvorbu komunikace nebo masovou etnografii.

Milé ženy, díky: Vaše nízké sebevědomí jsou naše vysoké zisky

Jaroslav Cír — 2009-09-23T22:06:21+01:00

Vy to naštěstí cítíte:

Ceske Zeny Proprosebe Final

View more presentations from prosebe.

Tak to řekněte (dneska to jde říct pěkně nahlas) - že už nechcete další krém proti vráskám, který nefunguje, protože jinak si ti chlápci v zasedačkách budou myslet, že Vám strach nedovolí si ty jejich zázraky nekupovat.

(Za film, a nejen za film, děkuju Grahamovi Rustovi)

Kontakty a pozvání na kávu

Jaroslav Cír — 2009-09-19T17:30:02+01:00

Napište nebo zavolejte:

Jaroslav Cír

+420 773 552 219

jaroslav.cir@perfectcrowd.com

Barbora Vítová

+ 420 773 552 225

barbora.vitova@perfectcrowd.com

Nikola Hořejš

+ 420 725 557 579

horejs@fastconnect.cz

Pavlína Becková

+ 420 776 605 563

pavlina@fastconnect.cz

Naše kancelář:

Perfect Crowd

Osadní 12a

Praha 7, Holešovice

17000

Zvětšit mapu

...naproti v ulici je naše kavárna (a výzkumné studio). Přijďte - na dobrou kávu a popovídat si o značkách, lidech, trendech a o životě...

Long Tale Café

Osadní 35

Praha 7, Holešovice

17000

Zvětšit mapu

Jablko, ovce a pivní dobroty

Viktor Prochazka — 2009-09-11T10:01:44+01:00

Z názvu se možná jeví, že půjde o jakousi agitku zemědělského festivalu. Půjde spíše o brandy, které znají hodnotu svého zákazníka a znají svou hodnotu i přes všechny potenciální obskurnosti s tím spojené. O čem je tedy řeč? O Apple, Icebreaker a Bernard – tři brandy, tři kontinenty, tři unikáty.

Počítačová značka Apple je z USA, oděvy z merino vlny Icebreaker z Nového Zélandu a pivovar Bernard je český. Tyto značky však mají přeci jen něco společného – jsou unikátní a přestože jejich historie je různě dlouhá a jsou v různých odvětvích, tak dokáží zaujmout na první poslech a mají někdy až fanaticky loajální zákazníky – sen každého majitele, marketéra, obchodníka. V čem jsou stejné.

Důraz na kvalitu

Každá z těchto značek má svůj produkt, který je jednoznačně unikátní – není nutně unikátní ve smyslu absolutně jedinečné technologie, ale snoubením technologií, inovací, designu a kontrolou kvality. Ať si koupíte počítač Apple, triko Icebreaker nebo pivo Bernard – víte do čeho jdete, máte tušení co vás čeká, v jaké kvalitě a šance je, že uživatelsky bude produkt ještě o kousek lepší než tvrdí výrobce.

Unikátní packaging

Obal je důležitý nositel brandu a je to možnost, jak předat unikátní zkušenost zákazníkům dřív než začne užívat produkt. Myslím, že obrovské ocenění pro společnost je, když zákazník se rozhodne užívat produkt i obal. Když zbavit se obalu je stejně těžké jako zbavit se vlastního produktu. Zde jmenované společnosti v to věří a myslím, že se jim to daří.

Osvícený majitel

Každá z těchto firem má stále ve vedení své zakladatele. I tito muži mají něco společného, Steve Jobs, Jeremy Moon i Stanislav Bernard jsou charismatičtí vizionáři, kteří milují „své“ produkty. Ano jsou šťastní, že vydělávají peníze, ale působí dojmem, že ještě větší radost mají z daného produktu. Co víc, mají důvěru zákazníků.

WOM

Word of Mouth neboli šeptanda. Všechny zmíněné brandy jsou velice chytlavé, lidé je rádi doporučují, rádi o nich mluví a především rádi o nich mluví s kolegy. Těmto společnostem se podařilo přesvědčit ostatní, že o jejich produktu má smysl mluvit, že je unikátní. Určitě je WOM velkým dílem důsledkem všeho co je zmiňované. Nicméně má své místo ve výčtu, protože WOM a ostatní složky mají synergický efekt – jedna nefunguje bez druhé.

Narativita

Každá z těchto společností má svou unikátní pohádku (v dobrém slova smyslu), přesto archetypálně stejnou – obyčejný člověk dokázal téměř nemožné, přes všechny strasti s tím spojené splnil sen (nejen svůj). Geniální Woz a podnikavý a vizionářský Steve Jobs postavili v garáži prvotřídní počítač. Snílek Stanislav Bernard postavil ze zdevastované ruiny prémiový pivovar. Vizionář Jeremy Moon prodal dům, aby koupil neznámý Icebreakers – nevábné „jaegerovky“ s potenciálem. Tyto společnosti rozumí nebo možná jen cítí důležitost narativity, příběhu a jejich role v životech lidí. Příběhy nás spojují a jsou univerzálně srozumitelné.

Je zde nastíněno pět bodů, které tyto výrazně odlišné společnosti spojují a napomáhají budování brandu. Není asi důležité jestli řízeně nebo intuitivně, důležitější je, že to lze dělat řízeně i intuitivně. Otázkou zůstává proč tolik společností minimálně v našem českém kontextu redukuje brand na pouhé tzv. technical guidelines (normy, jak zacházet s logem, brandovými elementy a jak mají vypadat některé tiskopisy, atd.). Často jsou tyto tzv. brand manuály velice rigidní obtížně umožňující změnu – což je na jednu stranu za statu quo dobře. Nicméně brandům chybí širší filozofický rámec, filozofie fungování. S brandem nastaveným filozoficky i technicky lze tvořit a budovat výrazně hodnotnější značku. Samozřejmě je nutná změna náplně práce brand manažera, který by neměl „jen“ dodržovat technické standardy značky, ale aktivně ji budovat a co víc aktivně budovat jakousi mytologii společnosti. Chcete svou značku odlišit od konkurence? Začněte budovat svůj brand se vším všudy.

Článek napsaný pro magazín Strategie

Český nedostatek narativity

Viktor Prochazka — 2009-09-11T09:58:43+01:00

Dělat reklamu jde i bez narativity (příběhového děje) a dá se říct, že i bez jakýchkoli narativních prvků (i když to už ztuha). Nicméně úspěšné reklamy, kampaně a brandy mají podle mého mínění právě precizně uchopenou stránku narativní.

Život každého z nás je unikátní příběh, ať už je to pohádka, thriller nebo horor. Většina z nás ráda poslouchá příběhy a historky, je tu i velká množina lidí, kteří takové příběhy akademicky studují (např. historici – co je historie jiného než jeden velký poutavý příběh s možností interpretace?). Univerzálnost narativity a možnost interpretace, ať už na základě symboliky, lingvistiky nebo něčeho jiného, umožňuje opravdové oslovení jednotlivců i skupin. Pěkně to vystihla americká feministka a spisovatelka Muriel Rukeyserová, když řekla, že svět se skládá z příběhů a nikoli z atomů.

Stejně jako ne každý z nás umí udělat poutavou prezentaci, napsat knihu, natočit prvotřídní snímek, tak ani každý s titulem marketér nebo kreativec neumí efektivně pojmout narativitu a inkorporovat ji do své reklamy, kampaně, brandu. Nemá smysl pátrat, kdo je na vině, v každém případě je to znak jakési absence kompetentnosti v oblasti reklamy (ať už na straně klientů nebo agentur). Narativita může být izolovaná v jednotlivé reklamě nebo kampani či brandu a vzájemně se kombinovat. Klasickým příkladem a věčně opakovaným v mnoha souvislostech může být například Apple, u něhož se obzvláště v poslední době narativita synergicky protíná všechny oblasti.

Nemůžu si ale nepoložit otázku, kde je takový český Apple, kde ho najít a především proč se ho po dvaceti letech od sametové revoluce najít nedaří. Jistě, jsou tu již počiny jednotlivých reklam, které sklidily obecný úspěch (např. Kofola nebo Bernard), a co je důležitější, dokázaly tím i navýšit prodeje a hodnotu značky, nicméně stále se nám nedaří sestavit sexy brand až na kost, kde se nemusí člověk bát o výsledek další kampaně.

O reklamních sušinách

Narativita má však i své úskalí (když pomineme nekompetenci) – něco, co můžeme nazvat korporátní narativitou, příběhem společnosti, který má svá specifika, své složitosti a své zájmy. Když se nám podaří rozklíčovat příběh, může se stát, že dynamika korporátní narativity je tak fundamentálně odlišná od příběhu, který by konvenoval spotřebiteli (skrz reklamu – promotion), že končíme u neurážlivých reklamních sušin.

Je proto nutné, aby kvalitní agentury vyhrávaly tendry, aby tvořily narativitu, za tou si stály a obhájily ji u klientů. Společnosti musejí princip narativity pochopit jako přidanou hodnotu „reklamního produktu“ nebo brandu a aktivně ji vyžadovat po svých agenturách. Až pak se dočkáme oné „magičnosti“ v české reklamě – a to nejen párkrát za rok.

Článek napsaný pro magazín Strategie (08/2009)