PerfectCrowdCZ

Branding vs. meaning

Jaroslav Cír — 2017-04-08T14:56:59+02:00

Skvělé by bylo účastnit se prezentace výzkumu, který klientovi dodal kuráž schválit soudruhům z agentury tento propagační materiál. Soudruh z výzkumné agentury zřejmě závěrem svého projevu, při přátelském sektání v budově nadnárodního koncernu, s potěšením přítomným sdělil, že reklama má nejen vynikající branding (index 146, protože se Pepsi objevuje ve spotu asi 15x, on i off trade, a do určité míry, jak soudruh zdůraznil, hraje Pepsi i roli "creative magnifier", viz. famózní finální scéna), ale má i skvělý engejdžment, díky suprové muzice, celebritce a armádě multikulti svazáků. Soudruzi poděkovali a spokojeně se rozešli do svých kanceláří, s dobrým pocitem, že spoluvytvořili něco cool, sexy, mladého a krapet edgy, ale ne zas tak moc edgy, vždyť mají záda krytá procenty a indexy.

Ten soudruh z výzkumu by byl frajer, kdyby se ve dveřích zastavil jako Colombo, podrbal se na hlavě, a dodal, že branding a engejdžment sice super, ale jinak, že tohle dílo je vypasená svazácká lež, která každým shlédnutím tluče hřebík značce do rakve.

Pokémoni v regionech. Praha nebo...?

Jaroslav Cír — 2016-09-26T22:39:21+02:00

Hrajete Pokémony od začátku? Nedávno jste začali, teprve se chystáte, nebo už jste skončili? Nebo to máte jinak a myslíte si, že je to nesmysl. Vůbec Vás to neláká. Případně dokonce nevíte, co to je.

Pokud žijete v Praze a ještě nehrajete, tak se můžete začít chystat. Je totiž dvakrát větší šance, že začnete, než kdybyste například žili v Plzni.

Lenost jako kulturní kapitál

Jaroslav Cír — 2016-09-19T16:03:47+02:00

Lenost je prý kulturním kapitálem 21. století a znakem chytrosti. Myslíte si o sobě, že jste línější, než lidé ve Vašem okolí?

Čtvrtina lidí si to o sobě myslí.

Muži dvakrát častěji než ženy.

Mnohem víc ti, co bydlí s rodiči.

U vysokoškoláka nebo "voškaře" je pravděpodobnější, že se bude cítit línější.

Lidé mezi 25 až 31 lety si o sobě nejčastěji myslí, že jsou línější.

Nejméně líní se cítí být lidé ve Středních Čechách a na Jihovýchodě.

Pokud člověk žije na vesnici nebo v menším městě, je mnohem menší šance, že se bude vnímat jako línější než ostatní.

A jak to máte vy? Myslíte si, že jste línější, než druzí lidé?

Hledáme

Jaroslav Cír — 2016-01-29T15:25:04+01:00

Hledáme bytost mezi sebe pro roli projektového manažera kvantitativních a kvalitativních výzkumů.

Poslání:
- samostatné vedení projektů, přibližně z 2/3 kvantitativních a z 1/3 kvalitativních
- komplexní práce na výzkumech pro svěřené klienty: návrh výzkumu, příprava dotazníku, definice podmínek sběru, zadání početních analýz, příprava zprávy
- péče o svěřené klienty, aktivní zájem o problematiku, kterou zadavatelé řeší.

Osobní předpoklady:
- zapálení pro výzkum, poznání a informace
- samostatnost
- zkušenosti s komerčním výzkumem trhu aspoň na základní úrovni, důležitější, aby Vás výzkumy a čísla bavily
- schopnost práce s Excelem a Powerpointem
- chuť přidávat výzkumům a projektům vlastní otisk
- komunikativnost.

Můžeme nabídnout:
- inspirující zkušený kolektiv
- prostor pro samostatnost, názor, odpovědnost a možnost realizovat své nápady
- pracovní počítač a telefon
- možnost se práci věnovat 2 dny v týdnu mimo kancelář
- pozitivní stres
- práci na plný úvazek.

V případě zájmu se prosím ozvěte na jan.schmid@perfectcrowd.com (tel.: 739 202 460).

Fake audience

Jaroslav Cír — 2015-11-12T14:02:41+01:00

Pokud se nechcete umazat a dáváte přednost uhlazeným a dlouhodobě udržitelným postupům, raději dál nečtěte. Vaše nažehlená košile by se mohla znečistit. Nikdy nevíte, co skrze díru v porušených podmínkách využívání Facebookové reklamy na Vás vyteče za sajrajt.

Po undergroundu PPC reklamy Facebook pěkně jde, a je to dobře. Nejdříve na jaře 2015 zatrhl cílení na uživatele podle jejich identifikačního čísla a nedlouho poté i cílení podle Facebook adresy. Pro ty z Vás, kdo nevíte, o co jde, jenom stručný popis. Facebook do jara umožňoval cílit na konkrétní uživatele podle jejich profilu na Facebooku. Prakticky nebylo nic jednoduššího, než si stáhnout třeba seznam lidí konkurence a pak zacílit reklamu přímo na ně. Doslova jste mohli přetahovat zákazníky z hospody na jedné straně ulice do druhé nebo lákat účastníky sousedovy hlučné oslavy do blízkého klubu a následně se v klidu vyspat. S tím je utrum, protože dnes musíte disponovat osobní emailovou adresou uživatele, abyste naň mohli pustit reklamu. Pokud se necítíte ani teď pohoršeni, následující odstavec to možná spraví.

Co teď? Co když chci třeba někomu ukradnout fanoušky anebo kamarády? Technicky je stále možné si opatřit identifikační číslo nebo url adresu jakéhokoliv uživatele Facebooku. Lidé na Facebooku mají zároveň jednu typickou vlastnost, a sice že volitelnou adresu svého profilu často tvoří podobně jako svou emailovou adresu. Co to znamená?

Znamená to, že pokud si vezmete něčí adresu profilu a uděláte z ní email, je slušně pravděpodobné, že se trefíte. Prostě k url adrese profilu typu „https://facebook.com/j.novak“ zkoušíte přiřadit emaily, tedy: j.novak@seznam.cz, j.novak@gmail.com, j.novak@centrum.cz atd. Vygeneruje se tak opravdu dlouhý seznam adres, ručně to ani nezkoušejte. Většina z nich nebude vůbec existovat a část také bude patřit někomu úplně jinému. S jistou pravděpodobností se ale trefíte.

Vyzkoušel jsem. Vytvořil jsem si seznam mailů z profilů českých fanoušků Airbnb. Voilá, a překryv s Airbnb je … 80 %.

Jan Schmid

Test virálního videa: jsme to, co sdílíme

Jaroslav Cír — 2015-10-19T22:02:31+02:00

Jsme to, co sdílíme s ostatními. A emoce sdílíme vždy, když jsme s ostatními lidmi - mimikou, gestem, tónem. Na Internetu místo gest sdílíme obsah, který emoce vyvolává. Emoce jsou nakažlivým virem a chtějí být sdíleny. Zejména ty aktivní (high arousal emotions) jako je úžas, překvapení, radost, nebo dojetí. (Arousal Increases Social Transformation of Information).

Sdílený obsah bývá povrchní (zachráněná štěňátka, roztomilá miminka atd.), ale obsah není důležitý. Důležité je, že video se zachráněným štěňátkem v člověku vzbudí dojetí, které chce sdílet, aby měl skrze emoci blíže k ostatním.

Testovali jsme dvě virální videa - jedno z nich se zachráněným šťěňátkem (Budweiser) a druhé od značky Adidas:

A tady jsou výsledky:

Test Virálního videa from Perfect Crowd

Video Budweiseru vzbuzuje aktivní i pasivní emoce (více těch pasivních než video Adidasu), ale vzbuzuje tyto emoce velmi silně.

Důkazem je fakt, že více než 60% respondentů video Budweiseru skutečně sdílelo (inteligentní dotazníky Kvalikvant jim sdílení umožňuje přímo z dotazníku).

Podívejte se na vzorový dotazník testu virálního videa, pak se přihlašte do Kvalikvantu, přizpůsobte dotazník pro vaše video a rozešlete svým uživatalům, nebo zákazníkům: Test videa - vzorový dotazník

Čím méně fanoušku, tím lépe

Jaroslav Cír — 2015-09-30T11:08:46+02:00

Často způsobujeme překvapení, když značky konfrontujeme s reálným profilem jejich fanouškovské základny. Historie aktivit českých značek na Facebooku přitom bývají podobné.

Na začátku bylo uvědomění, že by bylo dobré také být na Facebooku, když je tam tolik lidí a zákazníků.
Jenže co pak dál? Stránka buď nikoho nezajímala, nebo aspoň odezva jejích aktivit nesnesla srovnání s tradiční ATL komunikací, která přece oslovuje sta tisíce a miliony zákazníků.
Musíme proto někde sehnat fanoušky. Budeme mít hodně fanoušků, budeme mluvit k hodně lidem. Přichází zlatá éra klikacích soutěží, různých zbytečných aplikací a stránek typu Miluju vstávání, mazlení, pivo atd., které fanoušky prodávaly.
Stránka značky má tedy fanoušky, ale ke zděšení marketingového oddělení je vůbec nezajímá, co stránka na Facebooku říká. K čemu nám tedy jsou fanoušci? Logický vývod zní, nejde o fanoušky ale dosah naší komunikace (reach).

A tak přichází další zlatá éra, tentokrát ladění postů. Postujte v pět večer, nejlépe v úterý, přidávejte fotografii, dosah Vašeho postu se zvedne o 3 procenta, když přidáte na konec vykřičník a dokonce o 4,3 %, když otazník. Sledujte, které Vaše posty získávají nejlepší odezvu a podle nich uzpůsobte svou ostatní komunikaci.
Značky se tak naučily udržovat jakž takž přijatelnou míru zásahu, kterou jim Facebook postupně nemilosrdně snížil na jednotky procent. Navíc se ukázalo, že aby si značka zachovala přijatelný dosah, musí k té amorfní základně svých fanoušků mluvit o lecčems, hlavně ne o sobě.

Pro komunikaci na Facebooku hned z několika důvodů platí, že čím méně fanoušků, tím lépe.

Chcete-li, aby Vaší značce stránka k něčemu byla, nebojte se nevhodné fanoušky škrtat. Čím méně má stránka fanoušků, tím proporciálně vyšší je neplacený dosah jejích postů. Zamýšlejte se, komu je konkrétní post určen a omezte jeho dosah na určitou skupinu. Zkuste svou komunikaci na Facebooku cílit na ty, kdo přirozeně navštěvují Vaše webové stránky. A hlavně, nespoléhejte se na Facebook, jeden zákazník, který Vám svěří svůj email, vydá za spousty lajků.

Jan Schmid

Znovuobjevovaná jedinečnost autorské módy

Jaroslav Cír — 2015-09-01T16:42:03+02:00

Se Zoot jsme připravili další výzkum v rámci Fashion report, tentokrát o autorské módě.

V prostředí relativní stejnosti nabízených značek v jednotlivých nákupních centrech si Češi s autorskou módou spojují především originalitu a jedinečnost. Zejména pro ženy je autorská móda jistotou, že se v práci nebo při společenské události nepotkají s někým podobně nebo dokonce stejně oblečeným.

Autorskou módu si také spojujeme s vysokou cenou. V průměru respondenti například očekávají, že autorská móda stojí dvojnásobek toho, co jsou ochotni maximálně vydat za určitý kus oblečení, a tak autorská móda již dopředu chybí v hledáčku zvažovaných alternativ. Z vyjádření respondentů vyplývá, že ani kdyby dostali hypotetických 20 tisíc na útratu za módu, autorskou módu by si stejně nekoupili, spíše by si koupili módu sportovních nebo běžných značek.

Růst zdola

Autorskou módu nosíme běžně i do práce nebo do školy, ale kupujeme si ji spíše výjimečně. Hlavním kanálem prodeje je podle očekávání Fler.cz (23 % respondentů někdy nakoupilo autorskou módu na Fler.cz), díky kterému se autorská móda prosazuje v Česku do širší společnosti, i když se jedná spíše než o módu návrhářů o tvorbu poloprofesionálních tvůrkyň.

Z opovědí na otázku, jakou konkrétního autorskou módu si Češi kupují, se zdá, že nejlépe se prodávají autorské šperky, trika, šaty a kabelky. Na Fler.cz se prodávají i batohy a brašny, návrhářům se naopak lépe prodávají šaty a módním domům zase kalhoty a pásky.

Blanka Matragi, Simona Krainová, Leoš Mareš

Pouze dvě jména návrhářů uvedla z hlavy aspoň pětina dotázaných – a to Blanka Matragi a Beáta Rajská. Kruh pěti nejznámějších návrhářů uzavírá ještě Klára Nademlýnská, Josef Klír a Liběna Rochová.

Znalost návrhářů je do jisté míry podmíněna regionálně. Praha je sice vstupní branou návrháře k širší popularitě v rámci ČR, ale Brno je město, které má své vlastní známé návrhářské tváře, například již zmiňovanou Liběnu Rochovou či Gábinu Páralovou.

Kromě návrhářů Češi uznávají i módní ikony a osobnosti. Jsou to obvykle ženské celebrity jako Simona Krainová, Anna Geislerová či Tereza Maxová. S módou si Češi spojují také Leoše Mareše a Jiřího Korna.

Češi jako občasní návrháři

Řada Čechů se aspoň příležitostně stává autory vlastní módy. Až 44 % respondentů (61 % žen) si už někdy vyrobilo nějaké vlastní oblečení. Ženy si troufnou i na sukně, šaty a kalhoty. Muži však namísto toho, aby oblečení přímo vytvářeli, spíše mění jeho funkci. Vytváří si vlastní trička, šortky, kostýmy na karneval nebo pyžama.

Muži, ačkoli za módu vynakládají v průměru stejné částky jako ženy, však konkrétně autorskou módu nakupují podstatně méně. Z předchozích vln Fashion reportu přitom víme, že právě muži vydávají během jednoho nákupu více peněz a hledají cesty, jak si výběr padnoucího a kvalitního oblečení zjednodušit.

Semiotika boří konvence

Jaroslav Cír — 2015-07-14T10:02:09+02:00

Yello Energy: Blackoutu se nebojíme, nejvíce bychom ale postrádali telefon a počítač

Jaroslav Cír — 2015-03-13T12:14:58+01:00

Blackout: na jedné straně katastrofa nesoucí s sebou chaos, paniku, zvýšenou kriminalitu a havárie. Na straně druhé impuls k lepším mezilidských vztahů. Tak vidí rozsáhlý energetický výpadek účastníci online průzkumu provedeného pro společnost Yello Energy, která je dceřinou společností Pražské energetiky.

Faktické nebezpečí nebo námět sci-fi filmů?

Jako skutečnou hrozbu pro ČR vnímá blackout téměř čtvrtina oslovených, přičemž obava z něj roste společně s věkem dotazovaných. Rozdílný názor na pravděpodobnost výskytu blackoutu v ČR není pouze otázkou věku, ale i pohlaví. Muži se k dlouhodobému odpojení elektřiny staví skeptičtěji. Téměř polovina z nich ho považuje za nereálný.

Reálné výpadky versus naše vzpomínky

Respondenti deklarují četné zkušenosti s déletrvajícím výpadkem elektřiny. V rozporu s tvrzením oslovených respondentů jsou ale oficiálních údaje, které vydal Energetický regulační úřad. Ten tvrdí, že výpadky delší než 1 hodnu byly za posledních 10 let naprosto ojedinělé. Průměrné reálné výpadky trvaly 15 minut. Lze tedy usuzovat, že zážitek spojený s odpojením elektřiny je pro dotčené natolik silný, že se respondentům s odstupem času může zdát delší, než ve skutečnosti byl.

Blackout sbližuje

Na rozdíl od jiných oblastí, mezilidské vztahy by blackout ovlivnil veskrze pozitivně. Alespoň tomu nasvědčují výsledky citovaného průzkumu. Skoro 90 % z nás si od nedobrovolného přerušení dodávek elektřiny slibuje lepší komunikaci a téměř 80 % větší vzájemnou spolupráci. Tři čtvrtiny se domnívají, že by v důsledku blackoutu narostla sexuální aktivita.

Problém číslo jedna - ztráta spojení

Přerušení dodávek proudu by krom jiného znamenal nutnost obejít se bez našich domácích spotřebičů. Z průzkumu vyplynulo, že většině z nás by spojení s okolním světem, na které jsme pomocí počítačů a mobilů zvyklí, scházelo mnohem více než dodávky světla a tepla. Konkrétně se tento fakt týká necelé poloviny dotázaných. Třetina respondentů si nedovede představit život bez počítače, 15 % pak bez mobilních telefonů. Ženám by přitom více chyběly mobily, mužům počítače.