<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<?xml-stylesheet type="text/xsl" media="screen" href="/~d/styles/atom10full.xsl"?><?xml-stylesheet type="text/css" media="screen" href="http://feeds.feedburner.com/~d/styles/itemcontent.css"?><feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:openSearch="http://a9.com/-/spec/opensearch/1.1/" xmlns:blogger="http://schemas.google.com/blogger/2008" xmlns:georss="http://www.georss.org/georss" xmlns:gd="http://schemas.google.com/g/2005" xmlns:thr="http://purl.org/syndication/thread/1.0" gd:etag="W/&quot;C0QBRnYyeCp7ImA9WhBaEko.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558</id><updated>2013-05-22T20:09:17.890-05:00</updated><category term="अनुभव / अनुभूति" /><category term="शोध/ अध्ययन" /><category term="गीत/ गजल/ कविता" /><category term="दौँतरी खबर" /><category term="समबेदना" /><category term="समसामयिक विश्लेषण" /><category term="अनौपचारिक" /><category term="गाउखाने कथा" /><category term="चाडपर्व/ धर्म-संस्कृति" /><category term="हाँसो-ठट्टा/ व्यङ्ग्य" /><category term="कथा/ साहित्य/ निबन्ध" /><category term="कथा" /><category term="Tea Time" /><category term="विरोध र भर्त्सना" /><category term="कति प्यारो कति प्यारो ......" /><category term="व्यक्ति-अभिव्यक्ति" /><category term="रुबाइ" /><category term="तातो बहस" /><category term="भ्रमपीडा" /><category term="समसामयिक" /><category term="फिचर साहित्य" /><category term="अनुरोध/ सूचना / जानकारी" /><category term="संस्मरण/ नियात्रा" /><category term="कामलाग्ने कुरा" /><category term="समाचार/ टिपोट" /><category term="गाउँखाने कथा" /><category term="अभिव्यक्ति" /><category term="ब्लगभित्र ब्लग" /><title>DAUTARI :: दौंतरी</title><subtitle type="html" /><link rel="http://schemas.google.com/g/2005#feed" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/posts/default" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/" /><link rel="next" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default?start-index=26&amp;max-results=25&amp;redirect=false&amp;v=2" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><generator version="7.00" uri="http://www.blogger.com">Blogger</generator><openSearch:totalResults>1502</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>25</openSearch:itemsPerPage><atom10:link xmlns:atom10="http://www.w3.org/2005/Atom" rel="self" type="application/atom+xml" href="http://feeds.feedburner.com/dautari" /><feedburner:info xmlns:feedburner="http://rssnamespace.org/feedburner/ext/1.0" uri="dautari" /><atom10:link xmlns:atom10="http://www.w3.org/2005/Atom" rel="hub" href="http://pubsubhubbub.appspot.com/" /><entry gd:etag="W/&quot;Ck8DQ3s5fip7ImA9WhBbFE0.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-4643707127052926769</id><published>2013-05-12T08:38:00.000-05:00</published><updated>2013-05-12T18:21:12.526-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-05-12T18:21:12.526-05:00</app:edited><title>आमा हराएको दिन</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"&gt;
&lt;a href="http://www.bubblebobbleballoons.co.uk/ekmps/shops/bubblebobbleb/images/mothers-day-retro-daisy-balloon-1171-p.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="200" src="http://www.bubblebobbleballoons.co.uk/ekmps/shops/bubblebobbleb/images/mothers-day-retro-daisy-balloon-1171-p.jpg" width="197" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
बसन्त ऋतुको आगमन संगै बोट बिरुवाहरू नयाँ पातको फेरोले सजिएका छन्। नयाँ पातका बीचमा फुलहरू लटरम्म फुलेका छन्। प्राय सबै रुख यस सिजनको फल फलाउने तयारीमा छन्। सिजनसंगै मेल खाने गरी चाडपर्व पनि हाम्रा ढोकामा आउने तरखरमा छन्। प्रकिर्तीले मर्तित्व दर्साइरहेको बेलामा मानिसहरू आफ्ना आमाहरू सम्मान गर्ने तयारीमा छन्। देश कुन,ठाउँ कुन,सबै आमाको मायालाई किर्त्यगता देखाउन केही न केही तयारी गरिरहेका छन्। चन्द्रमाको क्यालेन्डर मान्ने हिन्दुहरुले भर्खर माता तीर्थ औँसी मनाए भने सूर्यको क्यालेन्डर मान्ने पश्चीमीहरुले त्यसको २ दिनपछि मदर्स डे मनाउँदै छन्।&lt;br /&gt;
आज शनिबार विदाको दिन, लोक नाथ ढिलो गरी उठ्यो। स्कुल नजानु पर्ने पनि हुनाले लोक नाथ त्यसै दंग छ। उसको बाउ भुने गोठको काम गरेर चिया खांदै थए। लोकनाथ म पनि चिया खान्छु भन्दै बाउंसंग टास्सिन पुग्यो। केटा केटी मान्छेले चिया खानहुन हुंदैन,बरु हिजो भूटेका मकै बांकी छन,त्यै खानू। बाउको कुरा नसकिदै लोकनाथ मकैको बटुका लिएर बाहिर आइपुग्छ। बिदाको खुसी,भुटेका मकै घरी टाउको हल्लाउंदै घरी मकैका फुल गन्दै उ आफ्नै दुनीयामा मस्त छ। यतिकैमा उसको साथी रेखा आइपूग्छे। हामी त आज बजार जाने। उसले लोकनाथको ध्यान भंग गरी। मलाई पनि मिठाइ ल्याइदे है, लोकनाथ मकै चपाउंदै भन्यो। मलाई मकैका फुल दे न त अनि बल्ल मिठाइ ल्याइदि्न्छु। लोकनाथले मकै नदीइ सुखै पाएन। आज माता तिर्थ औंशी हो के, त के गर्छस् लोकनाथ,रेखाले सोधी। लोकनाथसंग उत्तर नै थिएन। रेखाको प्रश्नको गहिराइ लोखनाथको बालमस्तिकको धरातल भन्दा निकै क्लीष्ट थियो। आठ बर्षको उमेरमा आमा गुमाएको &lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;लोकनाथलाइ आमा आकाशमा ताराहरुसंगै उसलाई हेरीरहेकी छन, बस यत्ती थाहा थियो उस्लाई। लोखनाथले दिमाग घुमायो,बा हामी पनि बजार जाने। म आज भैँसीको ओखतीलीन बजार जांदै छु,जाने भए मसंगै हिँड न त,उसका बाले उत्तर दिए। उत्तर के सकिएको थिएन,लोक नाथ कपडा लगाएर तयार भयो।&lt;br /&gt;
खाना खाइसके पछि लोक नाथ आफ्ना बाको हात समातेर बजार तिर लाग्यो। बजारको एउटा चोकमा केटा केटी झुम्मीरहेका थिए। लोकनाथका आंखा त्यतैतीर तानिए। केहीका हातमा बेलुन थिए भने केही बेलुन लिन&lt;br /&gt;
लाइनमा बसिराखेका थिए। बेलुनमा लेखिएको थियो,ह्याप्पी मदर्स डे। बा म पनि बेलुन किन्ने,लोक नाथ&lt;br /&gt;
आफ्नो कुरो राख्यो। केटाकेटी, के कुरा बुझ्ने त्यसले,उसले आमा गुमाएको दिन सम्झिँदै एक रुपियाको सिक्का लोक नाथालाइ दिए। लोक नाथ कुद्यो र बेलुन किन्ने लाइनमा लाग्यो। एकै छिनमा बेलुन हातमा लिएर लोक नाथ बाउ छेउमै आइपूग्यो। टुहुरो छोरो,ह्यापी मदर्स डेको बलुन हातमा लिएर रमाइरहेको आफ्नो छोरो देखेर भुने अवाक् भए। बेलुन लिएर घर गएर खेल्ने है,भुनुले कुरा बुझे जस्तो गरेर लोक नाथलाई भने। यो बेलुन खेल्ने होइन, आज माता तीर्थ औँसी आमालाई दिने हो। आमा आकाशमा हुनुहुन्छ,यो बेलुन आमालाई नै हो,लोक नाथले बेलुन आकासतिर उडायो। हाइड्रोजनले भरियो बेलुन आकास तिर हुंइकिदै थियो,लोक नाथ र भुने आखाले देखिञ्जेल त्यही बेलुन हेरिरहे।&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/4643707127052926769/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/05/blog-post.html#comment-form" title="3 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/4643707127052926769?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/4643707127052926769?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/05/blog-post.html" title="आमा हराएको दिन" /><author><name>nepalean</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12584913230497479253</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="18" height="32" src="http://bp3.blogger.com/_aevYe4Xgyf4/R1Kj2ObP9DI/AAAAAAAAAEE/mhMB3xa3dD0/S220/DSC03078.JPG" /></author><thr:total>3</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;DkYBQX4-cSp7ImA9WhBbE0s.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-3604368302901956003</id><published>2013-04-28T03:34:00.002-05:00</published><updated>2013-05-12T08:09:10.059-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-05-12T08:09:10.059-05:00</app:edited><title>प्रचण्ड र छिमेक भ्रमणको हुण्डरी !</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;प्रचण्डको चीन र भारत भ्रमणले विशेषतः माओवादी
पार्टी र नेतृत्वका कारण क्रमशः अस्थिरता र भग्नतातर्फ खस्किँदो र भत्किँदो देशको
भाग्य कायापलट नै हुने हो कि भन्ने भ्रम छर्न &lt;/span&gt;'&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;माओ&lt;/span&gt;' &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;विद्वानहरू&lt;/span&gt;&lt;span lang="NE"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;उद्यत रहेका छन्
। यो काममा माओवादी छापादेखि युग पाठक नामका माओविद्वान र नागरिकका किशोर
नेपालसम्म खटिएका छन् । एउटा दल विशेसका असाध्यै अस्थिर चरित्र र व्यवहारयुक्त
नेताको यस्तो प्रयास देख्दा र यही मतलाई पत्याउने यही मतका &amp;nbsp;पाठक र जनता पनि यो मुलुकमा रहेको हुँदा&lt;/span&gt;&lt;span lang="NE"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;यो हाम्रो सोचको दारूण अवस्था नै मान्नु पर्छ । &lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;अहिले मुलुकमा हिजोको जस्तो कुनै राजा&lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;सेना
&lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;बहुमत प्राप्त दलको नियन्त्रण बाँकि रहेन । छिमेकीहरूलाई पनि थाहा छ&lt;/span&gt;,
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;नेपालको
परिस्थिति अझै केही वर्ष स्थिरताको बाटोमा जाने छैन किनभने &lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;कांग्रेस
र एमाले जस्ता लोकतान्त्रिक दलहरूको अपेक्षाकृत शान्त राजनीतिलाई हुल्लड र आतंकका
सौदागरहरूले बन्धक बनाएका छन् । नेपालको पहाड र हिमालको जनमत बराबर रूपमा बाँडिएको
छ र मधेश निर्णायक भएर कसैको बहुमत बन्न सकिरहेको पनि छैन&lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;जुन भारतले
चाहन्छ । छिमेकीलाई थाहा छ&lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;नेपालको स्थिरता र शान्तिको ग्यारेण्टी
गर्न नसके पनि अशान्ति र उथलपुथलको अभियन्ता बनेर नेपाललाई अधकल्चो बनाउन नेपाली
माओवादीहरूले प्रशस्त काम गरिरहेका छन र गरिरहन सक्छन् । तिनलाई कुनै तरिकाले
इङ्गेज गरिरहनु पर्छ । यही उद्धेश्यले माओवादी पार्टीले नियोजित रूपमा पार्टी
फुटाएर २ वटा बनाएको छ र एउटालाई उपद्रो गर्न प्रयोग गर्न मिल्ने &lt;/span&gt;'&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;मिलिसिया&lt;/span&gt;'
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;को
रूपमा &lt;/span&gt;'&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;रेडि&lt;/span&gt;' &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;पोजिसनमा राखेको छ । यो माओवादी पार्टीको त्यो &lt;/span&gt;foil
&amp;nbsp;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;हो जस्लाई आवश्यकता अनुसार प्रयोग गरी
राज्यलाई अस्त व्यस्त पार्न सकिन्छ । यो &lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;अस्तव्यस्तताको प्रयोग भयो भने छिमेकी
मुलुकहरू विशेषतः चीनको सुरक्षा चासोमा आघात पुग्नेछ भन्ने कुरामा चीन चिन्तित छ।
अरू सबै दल र नेताहरू विचार र व्यवहारमा अराजक&lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;अनुशासनहीन र
घातक छैनन् तर तिनीहरू माओवादी जोरजुलुमवादका अघि जनमतका वावजूद निर्णायक रूपमा
अघि आउन नसकेको वर्तमान नेपाली सन्दर्भमा &lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;माओवादी र उसका
भर पर्न नसकिने नेतालाई चीनमा बोलाएर &lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;यस्तो गैर जिम्मेवार राजनीति गरेर हैन
बरू &lt;/span&gt;'&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;जवाफदेही बनेर राजनीथि गर&lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;हैन भने खैरियत रहने छैन&lt;/span&gt;' &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;भन्ने
कुराको हिदायत दिन चीनले निम्तो गरेको हो । यो कुरा वैद्य समूहका नेता र प्रचण्डलाई
समेत चीनले दिएको संघियता सम्बन्धी &lt;/span&gt;'&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;वार्निङ&lt;/span&gt;' &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;ले पनि प्रमाणित
गरेकै छ ।&lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;उता भारत भ्रमणको रहस्य कुनै बाँकि पनि छैन ।
माओवादीहरू भारतले नै नेपाललाई आफ्नो चंगूलमा लिनका लागि नोयडा&lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;गुडगावँ&lt;/span&gt;,&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;दिल्ली
&lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;भारतका गल्ली र मोहल्लामा सिंचन गरी हुर्काएका बोट हुन् भन्ने कुरा
अब सबैलाई थाहा भएकै कुरा हो । &lt;/span&gt;'&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;पुनर्मुसिको भवः&lt;/span&gt;' &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;भन्ने
कथामा झैँ आँफैले बाघ बनाएको मुसोले बेलाबेलामा झम्टिएर कतै शत्रूवत् व्यवहार
देखाएको र बाउँडिएको डरले &lt;/span&gt;, &lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;भारतले उसका नेतालाई बोलाएर मेजवान र
धम्किको घुड्को एकसाथ पिलाउन खोजेका हुन् । बारतले त विशेष गरी १ वा २ मधेशको
बारेमा पछि हटेको खण्डमा माओवादीको खैरियत बाँकि नरहने पाठ पनि प्रचण्डको सोमरसमा
मिसाएर पिलाउन चाहन्छ । साथै भारतले अब हुने संविधानसबाबाट बन्ने सरकारको
प्रधानमन्त्री वा राष्ट्रपति बन्न सकिने लोभ देखाउँदै प्रचण्डलाई आफ्नो हितमा काम
र व्यवहार वफादार राखिरहन हिदायत दिने छ । &lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;उता प्रचण्डले अहिलेको परिवेशमा आँफू नेपालको
सबैभन्दा ठूलो नेता भएको र आँफूबाट नेपालको राजनैतिक स्थिरताको काम हुने&amp;nbsp; भएकाले अब संविधानसभाको चुनाब जित्न मद्धत
गरिदिन विशेषतः भारतसंग याचना गर्नेछन् । कटवाल काण्डपछि र त्यसपछी बेलाबेलामा
माओवादीको प्रचण्ड-वैद्य समूहले &lt;/span&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;भारत बिरूद्ध
देखाएको तमाशाको अविश्वस्नीय बालहठ ठान्दै बिर्सिएर आँफूमाथि विश्वास र समर्थन
दिलाउन प्रचण्डले याचना गर्नेछन् । चीन गएर आफ्नो जलधारा जस्तो कमण्डलूमा विकास
मागेर फर्केका यिनले , भारतलाई १ वा २ मधेश दिलाउने प्रण गर्दै , उसको सुरक्षा
चासोमा ग्यारेण्टी बसिदिने वाचा गर्दै मधिशे जमातको समर्थन सहित आगामी चुनाब
जिताएर सरकरको नेतृत्व गर्न पाउने कुरामा भारतको आशीवार्द माग्ने रोदन रूनेछन् ।
सबै कुरा विश्वसनीय लागेमा आफ्नो स्वार्थका ‘चेस गोटी’ ठानेर भारतले ‘तथास्तु’ पनि
भन्ला । तर , माओवाद जस्तो राजनैतिक रूपमा २१ औँ शताब्दि दूर्लभ&amp;nbsp; र दुच्छर विचार बोकेर , आफ्नै मुलुकभित्र
बहुसंख्यक देशवासीहरूलाई शत्रू बनाउँदै रगतपच्छे पार्ने विचार बोकेर , भारत र
चीनलाई मिलाउने काम गर्छु भन्ने उदेक लाग्दो डंका पिटेर जग हँसाइ गर्नुको कुनै तुक
छैन । न त भारत र चीनको बीच नेपालले खेल्नु पर्ने कुनै भूमिका नै बाँकि छ , जसको
कतै खाँचो परेको होस् ।&lt;/span&gt;&lt;span lang="NE"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;चीन र भारत चार हजार
किलोमिटर भन्दा बढी सीमा जोडिएका मुलुक हुन् र यी मुलुक बीचको वार्षिक व्यापार १२०
अरब भन्दा नाघेर द्रूत रूपमा अगि बढ्दैछ । सामरिक र सीमाना सम्बन्धी विवाद&amp;nbsp; र तानातानी बीचमा पनि पछिल्ला वर्षहरूमा यी २
मुलुकको सम्बन्ध, व्यापारिक, प्राविधिक र औद्योगिक अन्तरसम्बन्धका कारणले अति
मजबूत बनिसकेको छ र यो पछि फर्किने र फेरि युद्धमा पुग्ने सम्भावनामा छैन ।
क्षेत्रिय शक्ति बन्न आतुर मुलुक हुँदै गर्दाका महत्वाकांक्षाहरूका वावजूद , आफ्नै
मुलुकप्रति र विश्व शक्ति सन्तुलनका लागि यी मुलुकहरू एकापसमा गहन सहकार्य गर्नै
पर्ने स्थितिमा रहेकाले सोही बाटोमा हिँडिरहेका छन् । यस्तोमा यी दुई मुलुक बीच
पसेर नेपालले गरिदिनु पर्ने साझेदारी र मध्यस्तथा गरिदिने प्रचण्डको स्याल हुइँया
एउटा मजाक जस्तो बनेको छ , जसलाई बेतुके कुरा भन्दै अस्ति भारतीय बिदेशमन्त्री
सलमान खुर्सिदले खारेज गरिसकेका छन् । हिजो मात्र भारतीय बिदेश मन्त्रालयबाट ‘लिक’
भएको वा गराइएको एउटा सूचनामा नेपालका अहिलसम्मका प्रधानमन्त्रीहरू मध्ये बीपी
कोईराला, कृष्ण प्रसाद भट्टराई र मनमहोन अधिकारी बाहेक अरूले आफ्ना भारत भ्रमणका
बेला केवल आफ्ना दलीय स्वार्थहरू मात्र अघि सार्ने गरेको गुह्य खोलेर , प्रचण्डको
हिजो भएका भ्रमणमाथि ‘जलप’ सजाइदिएको छ । &lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;अहिले नेपालमा राजा&lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;, &lt;/span&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;सेना र बहुमतीय सरकारको दीगो र दह्रो खम्बा बाँकि नरहेको
अहिलेको अवस्थामा आँफू नै बिस्तारै सर्वमान्य नेता हुँ भन्ने दावा गर्दै राष्ट्रको
सरकार समेतलाई ओझेलमा पारेर एउटा दलको नेताले गर्ने यस प्रकारको भ्रमण र यसले
ल्याएको अनावश्यक चर्चा र परिणाम, मुलुकको बैदेशिक नीतिलाई एउटा अण्टसण्ट पाखण्डको
अधीनस्थ बनाउने किसिमले घातक बन्न जाने देखिएको छ । माओवादी पार्टी अध्यक्षलाई आँफैले
हिजो गरे गराएका अविश्वसनीय र गैर जिम्मेवार कामका कारण छिमेकीलाई केही कुरोमा
पुनः विश्वासमा लिनु पर्ने खाँचो महशुस भएको छ । त्यसो भए मात्र चुनाबमा बहुमत
ल्याउन र सत्तासीन बन्न भारतले साथ दिन्छ भन्ने उनको आँकलन हो । भारतले मन पराएन
भने चुनाबमा नै हराइदिन सक्छ र उसको विश्वासमा पर्न सकियो भने , उसकै इसारामा
खेल्ने गुडियारूपी ‘मधिशे’ दलहरूको साथले माहौल बनाउन सकिएला भन्ने प्रचण्डको
योजनामा यो भ्रमणको गुह्य छ भन्ने बुझ्न गाह्रो छैन । सम्पूर्ण राजनैतिक दलहरू र
विशेषतः मुख्य राजनैतिक पक्षहरू बीच सहमति गरेर देशको संविधान लेखन तथा एउटा
स्पष्ट आर्थिक र वैदिशिक नीतिको प्रारूप कोर्न नसक्ने र नचाहने पाखण्डहरूले एशियाका
शक्तिहरू मिलाइदिने ठूलो कुरा गर्नु ‘पानीमा पादेर’ समुद्र हल्लाएको डंका पिट्नु
हो । सरकार प्रमुख हैन&lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;, &lt;/span&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;बरू एउटा दल
विशेषको नेताले आँफूखुशी गर्ने यस्ता यात्राहरू र पिटिने डंकाको समग्र मुलुकको
हितमा परिणाम , प्राप्ति र सकारात्मकता &amp;nbsp;केही हँदैन । यस्तै बिद्रुप पात्रहरूको साथ पाएर
स्वार्थी &lt;/span&gt;&lt;span lang="NE"&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;बिदेशीहरू र तिनका गुप्तचर निकायहरू खेल्ने मौका झन सजिलो बन्दै जानेछ ।
त्यसैले, पहिला मुलुक सम्हाल ! चेतना भया !!!&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/3604368302901956003/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/04/blog-post.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/3604368302901956003?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/3604368302901956003?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/04/blog-post.html" title="प्रचण्ड र छिमेक भ्रमणको हुण्डरी !" /><author><name>एकलव्य ( Eklavya)</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="16" height="16" src="http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif" /></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;DkYGQns4fCp7ImA9WhBbE0s.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-2927856793867795368</id><published>2013-03-28T23:59:00.001-05:00</published><updated>2013-05-12T08:08:43.534-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-05-12T08:08:43.534-05:00</app:edited><title>बाबुरामको लेगासी ।</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;a href="http://1.bp.blogspot.com/-GBxxCKp81P8/UVUfbA_fmHI/AAAAAAAAAFI/vZQwXyI6GHE/s1600/images.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"&gt;&lt;img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-GBxxCKp81P8/UVUfbA_fmHI/AAAAAAAAAFI/vZQwXyI6GHE/s1600/images.jpg" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;मलाई सधैँ लाग्थ्यो बाबुराम भट्टराई नेपाली राजनीतिको एउटा घमण्डी,
ढोँगी र आडम्बरी पात्र हुन् । केही नेपालीहरू उनलाई नेपाली मसिहा बनाएर चित्रण
गर्न लागि परे । तर बाबुराम त्यो माओवादी पार्टी जसले नेपाली समाजमा सबैभन्दा
खतरनाक र निम्न कोटीको हत्या हिंसाको बीऊ रोपेर समाजलाई रगत पच्छे पारेर निर्मम्
प्रहार गर्‍यो त्यही पार्टीको सबैभन्दा जिम्मेवार नेता मध्ये एक थिए भन्ने कुरा
मान्छेले कति सजिलै र छिटै बिर्सन चाहे । बाबुरामले आँफूसंग असहमत हुने हरूको
कत्लेआम &amp;nbsp;हिंसालाई अझै नाजायज नभनेको कुरा
मान्छेले सजिलै बिर्सन चाहे । लमजुङ् दूराडाँका निहत्था शिक्षक मुक्तिसर र हजारौँ
फरक विचार राख्ने मानिसहरू&amp;nbsp; लाई झूण्ड्याएर,
&amp;nbsp;गोली ठोकेर वा अंगभंग गराएर मारिएको घटनालाई
आवश्यकता ठान्ने बाबुराम सभ्यताका कुन मापदण्डले राजनीतिमा अरूभन्दा बढी योग्य
पात्र हुन् मान्छेले खोज्न चाहेनन् । सामान्य गाउँमा हुर्केको , पढे लेखेको अनि
शहरिया रवाफमा मातेकी अर्ध-नारी पुरुषको छवी बोकेकी &amp;nbsp;गैर जातीय अभिमानी नारी बिहे गरेका र स्त्रिद्वारा
दमित बाबुराम स्वयंमा एउटा कुण्ठाका विम्व हुन् भन्ने कुरा मान्छेले बिर्से &amp;nbsp;। हिजो उनले लाखौँ गरीब र पछौटे नेपाली&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt; युवाहरूलाई
पढाइ लेखाइ झूट हो लडाइँ र हिंसा नै क्रान्ति हो भनेर त्यही गर्न सिकाए । आफ्नो
पढाइलाई पनि द्व्न्दताका ‘बुर्जुवा’ डिग्रि भनेर दुत्कार्न सिकाए , तर त्यही
डिग्रिलाई कहिल्यै त्यागेनन्, बरू माओवादी हिंसाको झ्याली ल्याण्डिङ पछि त्यही
बुर्जुवा डिग्रिको छवी बेचेर आँफू राजनीतिका लागि सबै भन्दा योग्य पात्र हुँ भन्ने
दावा गरिरहे साथै त्यही बुर्जुवा डिग्री धारण गर्ने बेला आर्जन गरेको भारतीय
गुप्तचर संस्थासंगको आफ्नो सम्बन्धलाई पनि बाबुरामले मज्जाले भजाए अनि त्यही
गुप्तचर समस्थाको इशारामा मुलु भित्रका राजनैतिक दलहरूसंगको सहमति र सहकार्यलाई
लत्याएर आँफूले बोकेको परचक्रीको एजेण्डा मुलुकमा थोपर्न उद्यत रहिरहे । &lt;/span&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;बाबुरामले संविधान सभा मर्न दिए, एक मधेश वा दुई मधेश मात्र नभएको
संघियता नमान्ने भारतीय गुप्तचर संस्था &lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;RAW &lt;/span&gt;&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;को एजेण्डा पूरा नहुने भए पछि जेठ १० मा
मुख्य ४ दलहरू बीच भएको संघियता सम्बन्धी सहमतिलाई बाबुरामले नै तुहाउन खेल खेले ।
संघियता आँफूले भने जस्तो नभए संविधान सभा नै बाँच्न नदिने एलान गरे । संविधान सभा
मर्न दिँदा आँफू प्रधामन्त्री भएकाले सत्तामा बसेरै चुनाब गर्न पाउने घृणित इरादा
लिएर त्यसो हुन दिए । अन्तरिम संविधानमा हुँदै नभएको दोस्रो संविधानसभाको चुनाबमा
जाने निर्णय गर्दा , सत्ता&amp;nbsp; बाहिर रहेका कुनै
पनि दलहरूसंग परामर्श नगरी आफ्नो दलील लाद्न चाहे । &lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;बाबुराम प्रधामन्त्री हुने बित्तिकै देशमा
बनेको मुस्ताङ गाडी चढेर वाहवाही बटुले तर उनकै भ्रष्ट श्रीमति भने मुस्ताङ गाडी
बनाउने कम्पनिका मारवाडि साहूसंग आफ्ना पतिले निशुल्क यत्रो ठूलो विज्ञापन
गरिदिएकोमा करोडौँ रकम माग गर्न पुगिन् रे ! हिसिला यमीले आफ्नै लागि अर्को महंगो
गाडि माग गरिन् भने बाबुरामका केही दर्जन सल्लाहकारूले बिसौँ महणगा गाडीहरू आफ्ना
बनाए । पूर्व प्रधानमन्त्री माधन नेपाल चढ्ने गाडी त बाबुरामका सल्लाहकार
देवेन्द्र पौडेल पो चढ्थे । बाबुराम मुस्ताङ चढेको नाटक गर्ने तर उनका १० भन्दा
बढी अनुचरहरू महंगा गाडिको शयरमा रम्ने ! &lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;बाबुराम नौटंकी र तमाशा गर्न माहीर रहे ।
गाउँको गरीबी जन्मेको र गरीबीलाई राम्रोसंग देखेको दावा गर्ने यी ढोंगी महाराज ,
हिजो दरबारको चार दिवारीमा हुर्के बढेका राजा झैँ &amp;nbsp;हरेक महिना कुनै गरीब दुःखी कहाँ बास बस्न जाने &amp;nbsp;एउटा रमाईलो ‘स्टण्ट’ मा देखा परे । यसो गर्दा ,
उनको एउटा यात्राको औसत खर्च लगभग २० लाख रह्यो, हेलिकप्टर चढ्ने देखि आफ्ना
अनुचरहरूको रमाईलोमा । यो जात्रा गर्नुको साटो साँच्चै बिपन्न र गरीब परिवार छानेर
बाबुरामले गरेको आर्थिक दुरूपयोगको रकमबाट तिनको मद्दत गर्न सक्थे । तर उनलाई
तमाशा देखाउनु थियो । आफ्नो कार्यकालमा लगभग ९ करोड रुपैयाँ यात्रामा &amp;nbsp;र त्यति नै रकम आफ्ना बाबहुबली समर्थकहरू पोस्न
बाबुरामले राज्यकोषबाट उडाए । अरबौँको भ्रष्टाचारलाई उनले आफ्ना पार्टीका
लडाकाहरूको नाममा उपभोग गरे । अनेक शीर्षकमा राज्यकोषलाई ब्रम्हलुट गरे ।&lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;बाबुराम कार्यकालको खासियत चाहिँ उनकी दौलत
लुब्ध श्रीमति रहिन् , जसलाई नेपाली मिडियाहरूले नेपाली पूर्व फिलिपिनो निरंकूश
शासक फर्डिनाण्ड मार्कोसकी भ्रष्ट श्रीमति ‘इमेल्दा मार्कोस’ को नामले सम्बोधन
गर्न थाले । हिसिला आफ्ना पति प्रमुख रहेका मन्त्रालयका मिटिङहरू आँफै ब्रिफ गर्ने
र निर्देशन दिने गर्थिन् , हाकाहाकी टेण्डर, खरिद बिक्री र बोल कबोलमा आफ्ना लागि
कति प्रतिशत छुट्टिने हो त्यसको हिसाब किताब र बार्गेनिङ गर्थिन् । उनले काठ्माण्डु
उपत्यका, बालाजु क्षेत्र र बालाजु उद्यान भित्र सरकारी स्वामित्वमा रहेका जग्गा
जमिनलाई आफ्नो बनाउन, रकमको चलखेलमा कार्यकर्तालई बाँड्न, वा बेच बिखन गर्नमा यति
साह्रो रूचि र संलग्नता देखाइन् कि उनले खोज्ने कमिशनलाई ‘गँड्यौला’ नै भन्न
थालियो । किनभने उपत्यका प्राधीकरणका केशव स्तापितसंग उनले ‘माछा खोज्नेले ,
गँड्यौला दिनु पर्दैन?’ भनेर ठाडै माग गरेकी रहिछन् जुन कुरा स्थापितले नै बाहिर
ल्याए। हिसिलाले आफ्ना दिदी, बहिनी र आफन्त, टोल, छिमेक आसेपासे र सजातीयहरूका
लागि राजनैतिक नियुक्तिका कुनै अवसर ओझेल हुन नदिई सदूपयोग गरीन् र बाबुरामले
यिनको मुराद राम्रै पुरा गरे । हिसिलाको बयान कुनै छुट्टै प्रसंगमा सविस्तार गर्न
पनि सकिन्छ ।&lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;समग्रमा बाबुराम सत्तासीन हुँदा सहमति ,
शान्ति र संविधानको हल्ला फिँजाएर आए । उनको १८ महिने कार्यकालमा काठमाण्डुको सडक
फरक पार्न एउटा राम्रो कामको थालनी गरे किनभने यो हरूले गर्न सक्दैनथ्यो । अरू
सरकारमा रहेर यो काम गर्न खोजेको भए बाबुराम र बाबुराम कै पार्टीले यो मुद्धा र
यससंग सम्बनधित मानिसहरू उचालेर रडाको मच्चाएर यो हुन दिँदैनथ्यो, निश्चित छ । तर
सडक फराकिलो बनाउने नाममा ठेक्कापट्टामा बाबुराम-हिसिला कम्पनिले करोडौँदेखि
अरबौँको लाभ लियो भन्ने चर्चा सर्वत्र चाएको देखिन्छ । बाबुरामले सेना समायोजनको
नाममा माओवादी दस्तालाई नेपाली सेनामा छिराउने काममा पनि भूमिका निभायो। तर ,
नेपालको बहुजातीय बनोटमा आधारित अन्तर निर्भर सामजिक सम्बन्धका आधारमा बन्न सक्ने
संघियता, बहुदलीय सामजिक लोकतन्त्र संस्थागन गर्न पर्ने अभिभारा ,चीन र भारत जस्ता
दुई शक्ति सम्पन्न राष्ट्रहरूको बीचमा रहेर नेपालले एउटा स्वतन्त्र मुलुकको रूपमा
खेल्नु पर्ने निस्पक्ष र असंलग्नतापूर्ण भूमिका र मुलुकको अस्मिताको रक्षाका
विषयमा नेपालको अस्मितालाई तहस् नहस् पार्ने काम गरे । जब, बिपक्षी दलहरू र स्वयं
माओवादी र मधिशे दलहरू , प्रधान-न्यायधीशको नेतृत्वमा चुनाबी सरकार बनाउने काममा
जुटिरहेका थिए, बाबुराम भने आउँदो चुनाबलाई कसरी सम्पूर्ण रूपमा आप्नो नियन्त्रमा
लिन सकिन्छ भनी राजनैतिक नियुक्ति गर्दै भटाभट सबै ठाउँ भर्दै थिए । यस्ता
राजनैतिक नियुक्ति गर्दा आउने घुस, कमिसन, नजराना र भोली तिनीहरू मार्फत चुनबाका
बेलामा प्राप्त गर्न सकिने सहयोग, बल र प्रभावको जोहो मिलाउन अन्तिम समयसम्म बाबुराम
यसरी लागिपरेका थिए मानौँ , सेकेण्ड सेकेण्डको महत्व जो टिप्नु परेको छ । &lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span lang="NE" style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"&gt;तर, अन्ततः राजीनामा पनि नदिई बाबुराम १८
महिने कार्यकाललाई परिवार र आसेपासेका लागि निकै फलदायी बनाउँदै बिदा भए । फेरि
पनि उनले चर्का, ठूला र आँफू मात्र जान्ने र बुझ्ने हुँ भन्ने कालका कुराहरू गरि
रहने छन् , तर यो कार्यकालले बाबुराम नामका यी पत्नि मर्दित पात्रको राजनैतिक
स्खलन भयानक ढंगले भएको भने देखियो । &lt;/span&gt;&lt;span lang="EN-US"&gt;&lt;o:p&gt;&lt;/o:p&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/2927856793867795368/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/03/blog-post_6960.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/2927856793867795368?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/2927856793867795368?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/03/blog-post_6960.html" title="बाबुरामको लेगासी ।" /><author><name>एकलव्य ( Eklavya)</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="16" height="16" src="http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://1.bp.blogspot.com/-GBxxCKp81P8/UVUfbA_fmHI/AAAAAAAAAFI/vZQwXyI6GHE/s72-c/images.jpg" height="72" width="72" /><thr:total>1</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;A0UDSHs4eCp7ImA9WhBXFEo.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-6852310907249513253</id><published>2013-03-28T08:53:00.000-05:00</published><updated>2013-03-28T09:01:19.530-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-03-28T09:01:19.530-05:00</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="समसामयिक विश्लेषण" /><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="फिचर साहित्य" /><title>प्रेम पाएमात्र पढाइ सप्रन्छ</title><content type="html">&lt;b style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;&lt;i&gt;‘मान्छेलाई बाँच्नका लागि एकचिम्टी बल, एकचिम्टी आधार र एकचिम्टी प्रेम चाहिन्छ,’&amp;nbsp;&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;आदिकवि भानुभक्तको यो भनाइजस्तै मानिसमा उर्जा सञ्चारको काम प्रेमलेमात्र सम्भव छ ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;उर्जा मानिसमा लागि नभइ नहुने चिज हो । आफैँभित्र रहेको शक्ति प्रयोग गर्न पनि हामीलाई विशेष प्रकारको उर्जाले काम गर्नुपर्छ नत्र हामी आफैँमा रहेको शक्ति र आफैँलाई चिन्न सक्दैनौँ । हामी आफूमा भएको क्षमता आफैँ पत्ता लगाउने अवस्थामा नपुगुन्जेल हाम्रो क्षमताको मुल्याङ्कन अरूले गरिदिनुपर्छ । हामीभित्रको उर्जा अरूले देखाइदिनुपर्छ । कवि भूपी शेरचनले भनेजस्तो भएका छौ हामी ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;b style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;&lt;i&gt;....हामी आफूखुसी कहिल्यै मिल्न नसक्ने&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;b style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;&lt;i&gt;कसैले मिलाइदिनुपर्ने,&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;b style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;&lt;i&gt;हामी आफूखुसी कहिल्यै छुट्टिन नसक्ने&amp;nbsp;&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;b style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;&lt;i&gt;कसैले छुटाइदिनुपर्ने...&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;उर्जाका साथै मानिसलाई मनोरञ्जन चाहिन्छ । माया, प्रेम, स्नेह र उल्लासको आवश्यकता पर्छ । अझ पढ्ने विद्यार्थीका लागि त माया र उत्साह बढी महत्वपूर्ण हुन्छ । पढ्ने विद्यार्थीलाई घरबाट मात्र नभएर विद्यालय र छरछिमेकबाट पनि माया पाए भने उनीहरूमा उत्साह थपिन्छ । डर, त्रास र धम्कीपूर्ण भाषामा भनेको भन्दा मायालु भाकामा भनेका कुरा केटाकेटीले सहज र उत्साहका साथ मान्छन् । तल्लो कक्षामा पढ्ने विद्यार्थीलाई जति माया गरिन्छ माथिल्लो कक्षामा पढ्ने विद्यार्थीले पनि त्यही अनुभव गर्न पायो भने उसको पढाइ राम्रो हुन्छ । कक्षा आठमा अध्ययनरत विराटनगरकी समिता भन्छिन् ‘सरले हामीलाई गर्ने व्यवहारले पनि पढ्न मन लाग्दो रहेछ । सरले पढाउँदा चाखलाग्दो र मायालु पाराले पढाउनुभयो भने त्यो कुरा चाँडै जानिँदो रहेछ ।’&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;शिशुले जन्मनु अघिदेखि आमाबुबाको माया पाएको हुन्छ । जब ऊ जन्मन्छ र हुर्कदै जान्छ, माया गर्नेहरू पनि थपिँदै जान्छन् । उसले माया गर्नेको सङ्ख्या पनि दिनानुदिन बढ्दै जान्छ । समयको चक्रसँगै ऊ स्कुल पढ्ने हुन्छ । उसलाई माया गर्ने मनहरू झन्–झन् झाङ्गिँदै जान्छन् । उसले माया गर्नेहरू पनि मनको पाखाभरि ढाकिँदै जान्छन् ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;प्रेम प्रकृति हो । यो गरेर गरिने हैन । चाहेर लगाइने हैन । नचाहेर नलगाइने पनि हैन । यो स्वस्फूर्त हुन्छ । आफैँ जोडिँदै, गासिँदै जान्छ । जीवनको एक आधारभूत आवश्यकता प्रेम र शिक्षा लिन पनि नभइहुँदैन् ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;भनिन्छ, प्रेमले पापीलाई पनि धर्मात्मा बनाउँछ । नराम्रो कार्यमा लागेका मानिसलाई पनि ठिक बाटोमा ल्यााउँछ । मानिसमा सकारात्मक परिवर्तन गर्ने हो भने प्रेम नै त्यसको लागि सबैभन्दा राम्रो उपाय हो । प्रसिद्ध विचार थोरोका अनुसार थप प्रेमबाहेक प्रेमको कुनै उपचार हुँदैन ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;हालै अमेरिकाको एम्सटर्डम विश्वविद्यालयले गरेको एक अध्ययनले प्रेम पाएकाहरू र प्रेम गर्नेहरू नै बढी रचनात्मक र क्षमतावान भएको देखाएको छ । हाम्रै परिवेशमा हेर्ने हो भने होस्टलमा बसेका विद्यार्थीभन्दा घरमा आमा–बाबुसँग बसेका विद्यार्थीहरू बढी चनाखो हुन्छन् । घरमा झगडा भैरहने परिवारका नानीहरूभन्दा राम्रो परिवारका नानीहरू बढी अव्वल हुन्छन् । राम्रो परिवारका नानीहरूले माया पनि राम्रो पाएका हुन्छन् । त्यसकारण उनीहरूको आत्मबल पनि बढी हुने मनोविज्ञहरूको भनाइ छ ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;नानीहरूलाई माया दिएर मात्र हुँदैन । उनीहरूलाई माया गर्न सिकाउनु पनि उत्तिकै आवश्यक छ । पहिले आफूलाई र त्यसपछि सबैलाई माया गर्ने संवेदना उनीहरूको मनमा भर्न सक्नुपर्छ । आफू र अरूलाई माया गर्ने मानिसले जीवनमा कहिले पनि नराम्रो काम नगर्ने मनोविज्ञहरूको भनाइ छ ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;साइटेफिक अमेरिकन नामक सोधग्रन्थले पनि यो कुरालाई पुष्टि गरेको छ कि प्रेमले मानिसलाई सकारात्मक बाटोमा त हिँडाउँछ नै उसलाई फरक तरिकाले सोच्न समेत सक्षम बनाउँछ ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;सूचना प्रविधिको तीव्र विकाससँगै हाम्रो समाज मौलिक रीतिरिवाज र चालचलनमा पश्चिमीपन घोल्दै अघि बढिरहेको छ । यसको परिणामले हाम्रो समाजसँगै शिक्षा क्षेत्रमा ठूलो असर पारिरहेको छ । एकातर्फ हाम्रो शिक्षाप्रणाली व्यावाहारिक र उत्पादनमुखी कम छ, अर्कोतर्फ सांस्कृतिक र सामाजिक रूपमा भैरहेको परिवर्तनले समेत प्रभाव पारेको छ । यस्तोमा सन्ततिको खुसीका लागि भन्दै अभिभावकले आँखा चिम्लिँदा अधिकतर किशोर–किशोरीले अवश्यकताभन्दा बढी स्वतन्त्रता पाएका छन् । यसलाई कसैले सदुपयोग गरेका छन् भने कसैले दुरुपयोग गरेर जीवनलाई बबार्दीको खाडलमा धकेलेका छन् ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;सही र गलत छुट्याउन गाह्रो हुने उमेरमा सङ्गतले &amp;nbsp;र हुर्किएको परिवेशले पनि कतिपय किशोरकिशोरी मानसिक तनावको &amp;nbsp;शिकार बनेका छन् । उनीहरूलाई त्यबाट मुक्त बनाउन प्रेमको कुनै विकल्प छैन । प्रेमका माध्यमबाट मात्रै उनीहरूलाई सही बाटोमा ल्याउन सकिन्छ ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;प्रायः युवा–युवतीहरू आफ्नै अडान (इगो)मा रहने हुन्छन् । केही अवस्थामा उनीहरूको अडानले उनीहरूलाई नै हानी पु¥याउने हुन्छ । त्यस्तामध्ये केही आमा–बुबा, छरछिमेक र गुरुहरूले भनेको पनि नमान्ने ‘जण्ड’ स्वभावका हुन्छन् । त्यो बेला प्रेमी–प्रेमिकालाई नै प्रयोग गरेर समस्या समाधान गरेका थुप्रै उदाहरण हामी माझ छन् ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;युवा–युवतीहरू गहिरो प्रेममा छन् भने आफ्ना प्रेमी–प्रेमिकाले भनेको जुनसुकै कुरा पनि मान्न तयार हुन्छन् । यसबेला दुवैले सकारात्मक भूमिका खेल्न सके दुवैको पढाइ पनि राम्रो हुन्छ । दुवै जीवन सफल बनाउने बाटोमा अगाडि हुन्छन् । यसर्थ पढ्ने विद्यार्थीका लागि प्रेममय वातावरण हुनुपर्छ । युवा उमेरमा आवश्यक माया पाउनुपर्छ, माया गर्नुपर्छ, प्रेमी–प्रेमिका बनाउनु पनि पर्छ तर त्यसलाई सदुपयोग गर्न जान्नुपर्छ ।&lt;/span&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/6852310907249513253/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/03/blog-post_4514.html#comment-form" title="2 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6852310907249513253?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6852310907249513253?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/03/blog-post_4514.html" title="प्रेम पाएमात्र पढाइ सप्रन्छ" /><author><name>Yatri Shekhar</name><uri>https://plus.google.com/115002573164888618075</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-gP7KgJPXZTk/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABqg/WcsLTSzTqYk/s512-c/photo.jpg" /></author><thr:total>2</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;AkQCRn44eip7ImA9WhBXFEo.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-147256274853512769</id><published>2013-03-28T08:21:00.000-05:00</published><updated>2013-03-28T08:46:07.032-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-03-28T08:46:07.032-05:00</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="गीत/ गजल/ कविता" /><title>सग्लो आकृति</title><content type="html">&lt;a href="http://3.bp.blogspot.com/-ari0IRd9jS4/UUa4S4UIkYI/AAAAAAAAB7I/ohNdSSDo7Xk/s1600/DSC07011.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; color: #3366cc; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; outline: none; text-decoration: none;"&gt;&lt;img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-ari0IRd9jS4/UUa4S4UIkYI/AAAAAAAAB7I/ohNdSSDo7Xk/s1600/DSC07011.JPG" height="188" style="-webkit-box-shadow: none; border: none; box-shadow: none; margin: 0px 4px 4px 0px; max-width: 99%; padding: 0px;" width="320" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;
कोर्दैछु एउटा सग्लो आकृति&lt;br /&gt;
घोलेर मानिसका रंगहरु&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
हरेकका आखाँबाट टिप्नु छ यौटा रंग&lt;br /&gt;
हरेका अधरबाट खिच्नुछ यौटा चित्र&lt;br /&gt;
मुस्कान होला कतै कतै&lt;br /&gt;
बग्रल्ती पाइएला निरासा नी&lt;/div&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;चम्किलो भेटिएला केहि केहि&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;धमिला उस्तै आइलाग्लान्&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;जमात वेग्लै चतुरहरुको&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;फेला पर्लान सोझाहरु&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span class="Apple-tab-span" style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify; white-space: pre;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;हुदैछ यस्तै संयोजन&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;पृथक यो क्यानभाषमा ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;" /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;लट्टाइबाट छिनेका चंगाहरु&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;दुर्घटनाले बनेका भंगाहरु&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;विस्वासघात गर्ने नाङ्गाहरु&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;सबै सबै&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;दुखीतहरु, हर्सितहरु&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;सफलहरु, असफलहरु&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;योगीहरु, वियोगीहरु&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;सन्तहरु, साधकहरु&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;भद्रहरु, बैमानहरु&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;अटाउँछन या अटाउँदैनन्&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;हेर्दैछु म यो क्यानभाषमा ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;" /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;सडकको स्वरुप बोल्नुछ&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;महलको चेहरा देखिनुछ&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;कतै जलेका दिल&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;कतै उर्लिएका मन&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;एकै भएर आउँछ आउँदैन&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;म खोज्दैछु यो क्यानभाषमा ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;" /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;नानीका निश्चल आखाँ&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;आमाको निश्चल प्रेम&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;प्रेमीको निश्चल सर्मपण&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;झल्कन्छ, झल्कन्न सबै सबै&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;एउटै यो क्यानभाषमा&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;सग्लो आकृति भित्र ।&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;b style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;&lt;i&gt;&amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp; &amp;nbsp;&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;&lt;b style="color: #222222; font-family: Arial, Verdana; font-size: 14px; line-height: 20px; text-align: justify;"&gt;&lt;i&gt;http://www.yatrishekhar.com/&amp;nbsp;&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/147256274853512769/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/03/blog-post_28.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/147256274853512769?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/147256274853512769?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/03/blog-post_28.html" title="सग्लो आकृति" /><author><name>Yatri Shekhar</name><uri>https://plus.google.com/115002573164888618075</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="32" height="32" src="//lh3.googleusercontent.com/-gP7KgJPXZTk/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAABqg/WcsLTSzTqYk/s512-c/photo.jpg" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://3.bp.blogspot.com/-ari0IRd9jS4/UUa4S4UIkYI/AAAAAAAAB7I/ohNdSSDo7Xk/s72-c/DSC07011.JPG" height="72" width="72" /><thr:total>0</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;D0YFSXg5eCp7ImA9WhBQEk4.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-5902857509424538487</id><published>2013-03-13T23:25:00.001-05:00</published><updated>2013-03-13T23:25:18.620-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-03-13T23:25:18.620-05:00</app:edited><title>लोकतन्त्रको बन्ध्याकरण</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
नेपालमा पटक पटक आन्दोलन गरेर राज्यव्यबस्था फेर्ने गरेका राजनीतिक पार्टीहरूले लोकतन्त्र आएपछि&lt;br /&gt;जनता ढुक्क हुन सक्ने अबस्था आएको जिकिर गरेको दशक नपुग्दै लोकतन्त्रको बन्ध्याकरण गरेका छन।&lt;br /&gt;कहिले राना त कहिले राजालाई दोष थोपार्दै देश माथि जान नसकेको व्याख्यान गर्ने पार्टीहरू आफै आफैंमा&lt;br /&gt;झगडा गरेर अन्ततः देशका प्रधान न्यायाधीशलाई देश सुम्पिएका छन। बाटोमा भेटिएको कुराउनी बाँडेर खान&lt;br /&gt;नसक्ने टाटे र पाङ्ग्रे बिरालाले ढेडु बांदरलाइ बराबर बाँड्न लगाउँदा सबै कुराउनी ढेडु बांदरले खाएको पुरानो &lt;br /&gt;लोक कथा नेपालका पार्टीहरूले ब्यबहारमा ल्याएर चरितार्थ गरेका छन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जनताले चुनेका जनताका छोरालेमात्र देश चलाउन सक्ने भन्दै सबै पार्टीहरुले मिलेर भारतबाट लोकतन्त्र आयात गरेका थिए। तर अहिले न त गाउं,जिल्लामा चुनाबबाट आएका मान्छे छन न त देश चालउने प्रधानमन्त्रीको कुर्चीमा। सबै पार्टीहरु मिलेर देशलाई निकास दिन चुनाब गर्नुपर्नेमा पार्टीहरु बिच न त बिस्वास छ न त सहकार्य। आखिर भोलि भोली भन्दै सहमतीको भजन गाउने मुख्य पार्टीहरु साना दलहरुलाई मिच्दै आफ्नो असमर्थताको लँगौटी प्रधान न्यायाधीशलाई सुम्पेर लोकतन्त्रको बन्ध्याकरण गरेका छन। &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/5902857509424538487/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/03/blog-post.html#comment-form" title="3 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/5902857509424538487?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/5902857509424538487?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/03/blog-post.html" title="लोकतन्त्रको बन्ध्याकरण" /><author><name>nepalean</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12584913230497479253</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="18" height="32" src="http://bp3.blogger.com/_aevYe4Xgyf4/R1Kj2ObP9DI/AAAAAAAAAEE/mhMB3xa3dD0/S220/DSC03078.JPG" /></author><thr:total>3</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;C0ECSH4_fyp7ImA9WhBTEk4.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-719849343828926859</id><published>2013-02-07T04:07:00.000-06:00</published><updated>2013-02-07T04:07:49.047-06:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-02-07T04:07:49.047-06:00</app:edited><title>सिसा त रैछ जिन्दगी</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;h5 style="margin: 0px 0px 5px; padding: 0px; text-align: left; word-break: break-word; word-wrap: break-word;"&gt;
&lt;div style="font-weight: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="background-color: rgba(255,255,255,0); line-height: normal;"&gt;सिसा त रैछ जिन्दगी , फुट्यो बजारै मा&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;span&gt;&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; font-weight: normal; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
नबन्दै भत्क्यो नाता , टुटयो बजारै मा&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;span&gt;&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;अस्तित्वको भीख दुनिया सँग माग्दा माग्दै&lt;/span&gt;&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;आँखा अगाडी जिन्दगीले , लुट्यो बजारैमा&lt;/span&gt;&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;span style="display: inline;"&gt;&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;उराठ पतझड बस्ती भित्र , रंग भर्दा भर्दै&lt;/span&gt;&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;भाग्य कोर्ने कलमनै , फुट्यो बजारैमा&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;सिसा त रैछ जिन्दगी , फुट्यो बजारै मा&lt;/span&gt;&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;प्रभात नै नआई , अन्धकारले छोप्यो बजारैमा&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;&lt;br /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: small; line-height: normal; text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="font-weight: normal;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-weight: normal; line-height: normal;"&gt;प्रभात&lt;/span&gt;&lt;span style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: x-small; font-weight: normal; line-height: normal;"&gt;&lt;br dir="ltr" /&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-weight: normal; line-height: normal;"&gt;-----&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div style="text-align: -webkit-auto;"&gt;
&lt;span style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-weight: normal; line-height: normal;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;span style="background-color: rgba(255,255,255,0); font-size: x-small; font-weight: normal; line-height: normal;"&gt;&lt;span&gt;&lt;/span&gt;भियना &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/h5&gt;
&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/719849343828926859/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/02/blog-post.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/719849343828926859?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/719849343828926859?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/02/blog-post.html" title="सिसा त रैछ जिन्दगी" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;C08HQHs8eip7ImA9WhNbF0k.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-5106690456818449123</id><published>2013-01-20T22:17:00.000-06:00</published><updated>2013-01-20T22:17:11.572-06:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-01-20T22:17:11.572-06:00</app:edited><title>काठमान्डूको फोहोर काठमान्डूबासिको सभ्यताको परिचय</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;h3&gt;
January 18, 2013&lt;/h3&gt;
&lt;div&gt;
●लुना&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
बेल्जियम नागरिक ब्रुनो ले यो भिडियो ईमेलमा पठाउनु भएको थियो । ब्रुनोले 
युबट्युब मार्फत&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
भेटेका रैछन् । यो भिडियो गएको १३ डिसेम्बर &amp;nbsp;२०१२ मा पोस्ट भएको रैछ &amp;nbsp;। 
भिडियोमा काठमाडौँ&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
हिमालय , नेपाल , ट्रेकिंग&amp;nbsp;शब्द उचारण गरेको बाहेक अरु क्यै शब्द बुझिन । 
फ्रेन्च भाषा प्रयोग&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
भएको छैन भिडियोमा । बाँकी सबै दृश्यले नै बताउँछ भाषा नबुझिए पनि । सार्है 
दुख लाग्दो &lt;span&gt;&lt;/span&gt;दृश्य हो यो &amp;nbsp;।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&lt;div&gt;
यो भिडियो काठमान्डू घुम्न आउने कुनै एक पर्यटकले खिचेका हुन् &amp;nbsp;। 
भिडियोमा&amp;nbsp;काठमान्डूका नदि ( नदिको नाम चै उल्लेख गरिएको छैन तर हेर्दा देखिन्छ यो 
काठमान्डूको कुनै नदी&amp;nbsp;( बिष्णुमति )&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
मा ठेला रिक्साबाट फोहोर फालिएको छ &amp;nbsp;। फोहोरका थुप्राले नदि भनेर 
ठम्याउनै&amp;nbsp;मुश्किल &amp;nbsp;झैँ&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
देखिएको छ &amp;nbsp;। नदीमा बगेको पानी पानी नभएर ढलको रुपमा परिणत भईसकेको छ &amp;nbsp;।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
यो कुरा ति बिदेशी पर्यटकको नजरमा कहाली लाग्दो भयाबह भए तापनि हामीलाई 
भने&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
पाच्य ( बानी परेको हुन सक्छ ) यस हद सम्मको बाताबरण प्रदुषित दृश्य –तर 
&amp;nbsp;पनि&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
यथार्त के हो भने यो भयाबह दृश्य नै हो !!!&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&lt;div&gt;
हावापानी हाम्रो जिबन हो । हावा पानी नै भयाबह रुपमा दुषित भए पछि के हामी 
निरोगी भएर बाँच्न सक्छौ ?&amp;nbsp;हाम्रा कलिला सन्तान निरोगी भएर बाँच्न सक्छन् ?&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
उचित ब्यबस्थापन नगरी जथाभाबि &amp;nbsp;फालिएका प्लास्टिक जन्य प्रदार्थ , केमिकल जन्य 
प्रदार्थ देखि लिएर&amp;nbsp; ब्याट्री जन्य घातक प्रदार्थहरुले हावापानीलाई अत्यधिक 
प्रदुषित बनाउदा अनेक किसिमका क्यान्सर रोग&amp;nbsp;उत्पन्न भैरहेको छ , यस्तो घातक रोगको 
शिकार जो कोही पनि हुनसक्छ ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
यो त भो डर लाग्दो क्यान्सर जस्ता डरलाग्दा रोगका कुरा । अब बर्तमान मै लागौ । 
बर्तमान काठमान्डूको&amp;nbsp;नागरिक स्वास्थ्यको बारेमा बुझौ &amp;nbsp;। हरेक १०० नागरिकमा कम्तिमा 
८० जनालाई स्वास प्रस्वास देखि लिएर पेट&amp;nbsp; मस्तिस्क सम्बन्धि बिमार अनि छालाको बिमार 
( रुघा खोकी , घाँटी दुख्ने ,खाएको खाना&amp;nbsp;नपच्ने , पखाला -&amp;nbsp;आउँ को समस्या , टाउको 
दुख्ने , शरीरको छालामा एलर्जी हुने आदि ) यी प्रमुख बिमारको रुपमा रहेका&amp;nbsp;छन् ।&amp;nbsp;यसो 
हुनुमा प्रदुषित बाताबरणको अत्यधिक&amp;nbsp;असर हो &amp;nbsp;।&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
कुरा केही समय अघिको ।&amp;nbsp; हाम्रा प्रम डाक्टर बाबुराम भट्टराई सरसफाई अभियानमा संलग्न हुनु भा’थ्यो । 
त्यो बेला हाम्रा मिडियाहरुले प्रम ज्यु&amp;nbsp; अनि सरकारी प्रतिनिधिहरुले कुचो समाउनु 
भा’को फोटो असाध्यै महत्वकासाथ् छापिरहेका थिए । त्यसको लगत्तै&amp;nbsp;&amp;nbsp;उक्त एकसाते कार्यक्रममा कुचो – माक्स – 
पन्जा आदि&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
खर्चमा करिब दुई करोड रुपैया ( एक करोड ९४ लाख ) खर्च&amp;nbsp;भएकोकुरा पनि मिडियामा 
आयो जोडतोडका साथ् । त्यस पछि उक्त सरसफाई अभियानले ऐले कुन रुप लिइरहेको छ ?यस 
बारेमा&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
हाम्रा मिडियामा कुनै कुरा आएको थाहा भएन ।&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
प्रधान मन्त्रि मार्फत उक्त एकसाते कार्यक्रम भएको केही महिना पछि &amp;nbsp;एक बिदेशी 
नागरिकले केही हप्ता&amp;nbsp;अघि ( १३ डिसेम्बर २०१२ )&amp;nbsp;मा काठमान्डूको बाताबरण भयाबह देखिने 
यो भिडियो पोस्ट गरे youtube मा &amp;nbsp;।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
बिहान बिहान काठमान्डू बढार्ने अभियानलाई मात्रै सरसफाई अभियानको रुप मान्ने 
हो भने यो भिडियोमा देखाएको दृश्यले नै स्पस्ट&amp;nbsp;भन्छ त्यो मात्र जनताको आँखामा धुलो 
छर्ने काम &amp;nbsp;हो ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
बिहान बिहान काठमान्डू बढार्ने र नगरपालिकाका ठेला रिक्सा / 
ट्रकहरु&amp;nbsp;&amp;nbsp;काठमान्डूबासीका घर&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
घरमा फोहोर लिन जाने कामले मात्रै शहर सफा गर्दै छ सरकारले &amp;nbsp;भनेर चित्त 
बुझाउने स्थिति&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
रहेन । स्थिति&amp;nbsp;भयाबह छ । यो भयाबह स्थितिको दोष सरकारलाई मात्रै दिएको हैन 
हामी सबै काठमान्डूबासीहरु पनि उत्तिकै दोषी छौ । तर हामीलाई&amp;nbsp;ट्रयाकमा ल्याउने काम 
त सरकारको हुनु&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
पर्यो नि भन्ने मेरो गुनासो हो &amp;nbsp;। अरुको उदाहरण दिनै पर्दैन । सबै भन्दा पैला 
म मेरै उदाहरण&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
दिन्छु कुन हद सम्म म पनि दोषी छु यो भिडियोमा देखाईएको&amp;nbsp; दृश्य( यथार्त ) संग 
प्रतक्ष्य- अप्रतक्ष्य रुपमा ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
म काठमान्डू जाँदा बा आमाको घरमा बस्छु &amp;nbsp;।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
हप्तामा एक दिन ठेला रिक्सामा फोहोर उठाउन आउछन नगरपालिकाका कर्मचारी हाम्रो 
बा आमाको घरतिर । घरमा फोहोर फाल्ने झोला&amp;nbsp;या स- सानो बोरा हुन्छ सधै । अनि त्यस 
झोला या बोरामा फुटेको गमला – फुटेको सिसा बोतल -टिन फलाम जन्य धातुका बस्तुहरु – 
प्लास्टिकका झोला देखि लिएर बिभिन्न &amp;nbsp;बस्तु जस्तो कि टुथ ब्रस -टुथ पेस्ट – त्यसै 
गरि खिईएर लगाउन नमिल्ने भएका चप्पल जुत्ता -आदि इत्यादि जुन हामी दैनिक प्रयोगमा 
ल्याउछौ —&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
अझै डरलाग्दो अर्को बस्तु ब्याट्री पनि !!!&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
यि सबै बस्तु झोलामा पोको परेर बसेको हुन्छ फालिनलाई । जब फोहोर लिन आउछन ठेला 
रिक्सामा यि फोहोर राखिएका&amp;nbsp;झोला त्यस ठेलामा&amp;nbsp; पुग्छ &amp;nbsp;। यसरी फोहोर उठाए बापत मासिक 
६०० / ७०० ( ठ्याक्कै सम्झिन मैले , यस्तै ६०० / ७०० को हाराहारीमा ) लिन्छन्&amp;nbsp; । 
उनीहरुसंग रसिद प्याड हुन्छ ।&lt;br /&gt;यसरी काठमान्डूबासीका घर घरबाट फोहोर उठाउने काम 
चै भैइराखेकै छ ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
त्यस पछि नगरपालिकाको ठेला रिक्सा हुदै कहा पुग्छ त्यस्ता फोहोर बस्तु जुन&amp;nbsp; हा 
भिडियोमा देखिएको छ ——&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
यो मेरो घरको कुरा मात्रै होईन , सम्पूर्ण काठमान्डूबासीहरुको &amp;nbsp;कुरा हो 
!!!!!!!!!!!!&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
अनि यहा &amp;nbsp;भिडियोमा देखाईएको दृश्यको दोषी &amp;nbsp;हामी सबै हौ &amp;nbsp;र त्यसमा प्रमुख रुपमा 
चै हामीलाई ट्रयाकमा ल्याउन नसक्ने हाम्रो सरकारको&amp;nbsp;झनै ठुलो दोष छ &amp;nbsp;। हाम्रो 
सरकारले फोहोर ब्यबस्थापन सम्बन्धमा दह्रो योजना बनाउन जरुरी छ !&amp;nbsp; त्यसको लागि बजेट 
धेरै लाग्ने भए बरु काठमान्डूमा बसोबास गर्ने बासिन्दाहरुलाई&amp;nbsp;कर लगाइयोस् आबश्यक 
रुपमा ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
१ , खाद्य जन्य प्रदार्थ &amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
२, औषधि जन्य प्रदार्थ&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
3, प्लास्टिक जन्य प्रदार्थ &amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
4, सिसा जन्य प्रदार्थ&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
5 , धातु जन्य प्रदार्थ&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
६, सुति कपडा जन्य बस्तु&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
७, पोलिस्टर पोलार जन्य बस्तु&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
८, कागज जन्य बस्तु&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
९, काठ जन्य &amp;nbsp;बस्तु&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
१० , ब्याट्री जन्य प्रदार्थ / बस्तु&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
११ , सिमेन्ट बालुवा ढुंगा आदि भौतिक निर्माण जन्य बस्तु&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
यि बस्तुहरु मध्ये केहीको लागि झोला या डिब्बाको वितरण ब्यबस्था सरकारबाट हुन 
जरुरी छ ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
साधारणतया हप्तामा दुई पटक फोहोर उठाउने ब्यबस्था गरिनु जरुरी छ &amp;nbsp;।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
केही बिशेस बस्तुहरुको लागि चै महिनामा एक पटक उठाउने ब्यबस्था गर्न&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
सक्छ , जस्तो कि ब्याट्री जन्य बस्तु , कागज जन्य बस्तु , काठ जन्य बस्तु 
,&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
कपडा जन्य बस्तु आदि &amp;nbsp;।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
महिनाको शुरुको बार आईतबार ब्याट्री उठाउन आउने ,&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
सोमबार कागज जन्य प्रदार्थ उठाउन आउने —&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
एबम रुपले क्रमश : :::::&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
अनि हरेक घर घरबाट उठाईएका बस्तुहरुको रिसाईकिलिङ्ग ( पुन : प्रयोग 
गर्ने&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
बिधि मार्फत प्रयोगमा आउने बस्तु बनाउने ) ब्यबस्था गर्ने&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
के यसो हुन असम्भब छ ?&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
सम्भब छ यदि सरकारले पूर्णमा जिम्मेबारीबहन गरेर जनतालाई ट्रयाकमा&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
रहन बाध्य बनायो भने ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
उसो त सरकारी स्तरबाट क्यै काम भएका पनि होलान फोहोर ब्यबस्थापन सम्बन्धमा तर 
त्यो प्रयाप्त&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
हुन नसकेको उदाहरण माथिको भिडियो साछी छ ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
यस भिडियोले काठमान्डूबासीको सभ्यताको परिचय दिएको छ !&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
यस शहरका हामी सभ्य नागरिक ! ??? &lt;img alt=":(" src="http://s0.wp.com/wp-includes/images/smilies/icon_sad.gif?m=1129645325g" /&gt; 
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
आशा गरौ हाम्रा मिडियाको तिखो नजर यो दुर्दशामा पनि परोस् !&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
हाम्रा मिडियाले सरकार तःथा नागरिकलाई झस्काउने काम गरोस् !&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
( लेखसंग सम्बन्धित यो फोटो मैले मिडियाबाट लिएकी हुँ )&amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"&gt;
&lt;a href="http://3.bp.blogspot.com/-lRNQG7ykK9k/UPzAwQvLZlI/AAAAAAAAAgU/r9f0sRB_EZo/s1600/7057553331_b0223c60c7_z.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="346" src="http://3.bp.blogspot.com/-lRNQG7ykK9k/UPzAwQvLZlI/AAAAAAAAAgU/r9f0sRB_EZo/s400/7057553331_b0223c60c7_z.jpg" width="400" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div&gt;
भिडियो हेर्न तल क्लिक गर्नुहोला&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&lt;a href="http://www0.humour-humour.com/la-pollution-fait-rage-chez-les-habitants-de-katmandou.html" target="_blank"&gt;http://www0.humour-humour.com/&lt;wbr&gt;&lt;/wbr&gt;la-pollution-fait-rage-chez-&lt;wbr&gt;&lt;/wbr&gt;les-habitants-de-katmandou.&lt;wbr&gt;&lt;/wbr&gt;html&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
भिडियो पोस्ट मिति १३ डिसेम्बर २०१२ मा भएको देखिएको छ . हाम्रो 
देशमा&lt;br /&gt;पर्यटकले ५ महिनाको भिसा पाउछन जस्तो लाग्छ . यस मानेमा यो भिडियो 
पोस्ट&lt;br /&gt;भएको मितिले खुबै पुरानो भए करिब ४-५ महिना अघि लिइएको हो भन्ने 
मेरो&lt;br /&gt;अनुमान ।&lt;br /&gt;हाम्रा प्रधान मन्त्रि बाबुराम भट्टराई सरकारका एक हप्ते 
सरसफाई कार्यक्रम २०१२&lt;br /&gt;अप्रिलमा भएको थियो ।&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/5106690456818449123/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post_20.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/5106690456818449123?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/5106690456818449123?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post_20.html" title="काठमान्डूको फोहोर काठमान्डूबासिको सभ्यताको परिचय" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://3.bp.blogspot.com/-lRNQG7ykK9k/UPzAwQvLZlI/AAAAAAAAAgU/r9f0sRB_EZo/s72-c/7057553331_b0223c60c7_z.jpg" height="72" width="72" /><thr:total>1</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CE4BSHY7eip7ImA9WhNbFUw.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-7190004505555006002</id><published>2013-01-18T06:41:00.003-06:00</published><updated>2013-01-18T06:42:39.802-06:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-01-18T06:42:39.802-06:00</app:edited><title>गाउँखाने कथा ५३</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;a href="http://2.bp.blogspot.com/-z_kFV7pFqB4/TVWA18zynfI/AAAAAAAAAR4/lJUJvPzxnSU/s1600/gau+khane+katha+pic.PNG" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" h5="true" height="320" src="http://2.bp.blogspot.com/-z_kFV7pFqB4/TVWA18zynfI/AAAAAAAAAR4/lJUJvPzxnSU/s320/gau+khane+katha+pic.PNG" width="273" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;br /&gt;
सप्ताहान्तको समय पारेर नेपालीलाई मनपर्ने गाउँखाने कथा लिएर हाँजिर भएको छ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;थालभरी तितौरा खाइनसक्नु, के हो?&lt;/b&gt;&lt;b&gt; &lt;/b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
यो
 गाउँखाने कथाको उत्तर पत्ता लगाएर गाऊँ माग्नुहोला। उत्तर जान्न गाह्रो 
परे अनुमान लगाएर भए पनि रमाईलो लिनुहोला। नेपाली भाषा र सामाजिक जीवनको 
मौलिकपन झल्काउने अन्य रमाइला सामग्री भए , प्रस्तुत गर्नुहोला।&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/7190004505555006002/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post_9763.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/7190004505555006002?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/7190004505555006002?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post_9763.html" title="गाउँखाने कथा ५३" /><author><name>nepalean</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12584913230497479253</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="18" height="32" src="http://bp3.blogger.com/_aevYe4Xgyf4/R1Kj2ObP9DI/AAAAAAAAAEE/mhMB3xa3dD0/S220/DSC03078.JPG" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://2.bp.blogspot.com/-z_kFV7pFqB4/TVWA18zynfI/AAAAAAAAAR4/lJUJvPzxnSU/s72-c/gau+khane+katha+pic.PNG" height="72" width="72" /><thr:total>1</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CkYESX0zfip7ImA9WhNbE0w.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-5837897241907119869</id><published>2013-01-15T22:20:00.000-06:00</published><updated>2013-01-15T22:21:48.386-06:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-01-15T22:21:48.386-06:00</app:edited><title>गरौंला स्वागत</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
प्रकाश सापकोटा&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
गरौंला स्वागतको तयारी हजूर&lt;br /&gt;
कहिले हुने हो सवारी हजूर&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ध्वजाले सजाउँला यो मनको मझेरी&lt;br /&gt;
फूलबुट्टे गलैंचा पसारी हजूर&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
नबोली नबोली चलेको चल्यै छ&lt;br /&gt;
आँखा र आँखाको जुवारी हजूर&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
के नाता लगाउनु दोधारै दोधारमा&lt;br /&gt;
बनौ कि पियारा-पियारी हजूर&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
मुसुक्क हाँसे त बस्थें म कुरेर&lt;br /&gt;
दिलैको ढक्कन उघारी हजूर&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/5837897241907119869/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post_5857.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/5837897241907119869?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/5837897241907119869?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post_5857.html" title="गरौंला स्वागत" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CUMERHsycSp7ImA9WhNbEU4.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-6277719097585765099</id><published>2013-01-13T21:16:00.002-06:00</published><updated>2013-01-13T21:16:45.599-06:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-01-13T21:16:45.599-06:00</app:edited><title>यो एउटा कथा हो</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
तपाईँले कथा सुन्नु देख्नु भएको होला। पर्दामा देखिने कथाको शूरुमै भनिएको हुन्छ यो काल्पनिक हो,&lt;br /&gt;कसैको जिबनसंग मेल खाएमा संयोग मात्र हुनेछ। तर यांहा कुरा गरिन लागिएको कथा काल्पनिक होइन ।&lt;br /&gt;त्यसैले संयोग बस कसैसँग मिल्ने जाने संभावना छैन,यो कथा सरासर एक जना पत्रकारसँग मिल्न जान्छ।&lt;br /&gt;करीव १० बर्ष पहिले घटेको यो घटना अहिले पुन ताजा भएर आएको छ।&lt;br /&gt;कलमको सहारामा जिबन गुजारा गर्ने एक पत्रकारलाई राजनीतिक युद्धको निसाना बनाइयो। उनी निसानामा&lt;br /&gt;मात्र परेनन्, परिवार र समाजसित कहिल्यै नफर्कने गरी जमिनमा अन्त्य गरियो।&amp;nbsp; मरेपछि पनि &lt;br /&gt;समय समयमा यी पात्रलाई ब्यूँताउने गरिन्थ्यो। कहिले पत्रकारले आफ्नो पक्षमा खडा गर्थे त कहिले&lt;br /&gt;नेता पक्षले आफ्नो पकड देखाउने उनको भूत उठाएर तर्साउँथे। उनी त मरेर गए, तर उनलाई मार्नेले कहिल्यै&lt;br /&gt;सजाए भोगेनन्। उनका परिवारले कहिल्यै न्याय पाएनन्। न्याय त धेरैले पाएका छैनन तर कानुनको घेरामा&lt;br /&gt;परेका अपराधी पनि अनेक बाहानमा निर्दोष साबित हुँदै यही समाजमा फर्केका छन। यसरी अपराधीको &lt;br /&gt;मनोबल त बढ्छ नै, मरिनेका परिवार यस्तो लाचारी कानुनी प्रक्रिया देखेर मरे तुल्य हुन्छन्।&amp;nbsp; परिवारको&lt;br /&gt;आशा हुँदो हो, एकपटक अपराधी समातिएला,सजाएको भागि दार बन्ला र मरेको आत्माले शान्त पाउला।&lt;br /&gt;तर&amp;nbsp; उनीहरुसंग मरेकाको आत्म शान्त पार्न तर्पण पानी बाहेक केही हुदैन।&lt;br /&gt;माओवादी जनयुद्धमा मारिएका हजारौं कथा मध्ये २०६१ साउन २७ गते मरिने पत्रकार डेकेन्द्र थापाको कथा &lt;br /&gt;हो यो। यो कथा छापामारद्वारा मारिएका अन्य ब्यक्ती भन्दा फरक छैन। अपराधीले सजाय पाउने संभावना&lt;br /&gt;पनि उतिकै न्यून छ। जुन पार्टीले उनलाई सिद्यायो उही नै सरकारको कुर्चीमा बसेको छ। मुखियाको छोरोलाई&lt;br /&gt;सजाए दिने भनेर कस्ले मुख खोल्ने। त्यही अबस्था छ अहिले। उनका हत्यारालाई सजाए भए उनको आत्माले&lt;br /&gt;पक्कै शान्ति पाउने थियो,उनका परिवारलाई एक किसिमको पीडाबाट मूक्ती हुनेथियो। उनको आत्माले&lt;br /&gt;छिटै शान्ती पाओस भन्नका निम्ती कान्तीपूरमा छापिएको उनको कथा तपाईहरू बिच बाड्न चाहान्छु।&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(Source: Kantipur)- काठमाडौ, पुस २६ - पत्रकार डेकेन्द्रराज थापाको हत्यामा संलग्न लक्षीराम घर्तीले हत्या कसरी गरिएको थियो भन्नेबारे कान्तिपुर संवाददाता प्रकाश अधिकारीसँग दैलेखमा प्रहरी हिरासतभित्रै कुराकानी गरेका छन् । घर्तीको भनाइ यस्तो छ- &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;मैले प्राण जाने गरी यातना नदिऔं भनेको थिएँ । मिलिसिया कमरेडहरू बेहोस हुने गरी कुट्थे । मैले कुनै यातना दिइनँ । तर, गाड्न लैजाने, खाडल खन्ने र माटोले पुर्ने काम भयो । प्राण गए/नगएको यकिन नभइकन खाल्डोमा पुरियो । मलाई आत्मग्लानि भइरहेको छ । त्यो गल्तीको सजाय भोग्न तयार छु । डेकेन्द्रको आत्माको चिरशान्तिका लागि म सजाय भोग्न तयार छु ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;प्रहरीले पक्राउ गरेर ल्याउँदै बाटोमै मैले हत्यामा संलग्न भएको स्वीकारेको हुF । डेकेन्द्रको हत्याका बेला म माओवादीको गाउँ कमिटीमा थिएँ । पछि एरिया समिति सदस्यको जिम्मेवारी पाएँ । २०५८ सालअघि कांग्रेसमा थिएँ ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;जनयुद्ध चर्किंदै गएपछि माओवादीको गाउँ तहकै होलटाइमर कार्यकर्ता बनें ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;२०५७ चैत २४ गते नौमुले इलाका प्रहरी कार्यालय आक्रमण गरेपछि त्यस भेगमा माओवादीको एकछत्र राज थियो । कि विस्थापित हुनुपथ्र्यो, कि त माओवादी ? दुईमध्ये एक बाटो रोज्नैपथ्र्यो । विस्थापित भएर परिवारलाई कहाँ बिचल्लीमा पार्ने भन्ने सोचें र माओवादीमा प्रवेश गरें । सिद्धान्त बुझ्नुभन्दा पनि माओवादीको जगजगी माहौल देखेर होलटाइमर भएँ ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;मोहन वैद्य नेतृत्वको नेकपा-माओवादीले मलाई जिल्ला समिति सदस्यमा राखेको रहेछ । मलाई नै थाहा थिएन, पक्राउ परेपछि मात्र थाहा पाएँ । दुई-तीन वर्षयता पार्टीका कुनै पनि बैठक, प्रशिक्षण एवं भेलामा म सहभागी भएको छैन ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;डेकेन्द्रलाई अपहरण गरेर जब द्वारी गाउँ ल्याइपुर्‍याइयो, म उनीसँग नजिक भएँ । उनले मेरो घरको भान्सामा सहयोग गर्थे । तरकारी काट्ने, पानी भर्नेजस्ता काम गर्थे । छोरीलाई पढ्न भन्थे । मसँग डेकेन्द्रको जम्मा ५ दिन संगत भयो । असाध्यै मिलनसार स्वभावका उनी वास्तवमै मार्न नहुने मान्छे रै'छन् । नचाहेरै हत्यामा संलग्न हुनुपर्‍यो ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;मिलिसियासहित ९ जनाको नियन्त्रणमा थिए उनी । जिल्ला हेडक्वार्टरको निर्देशनमा यातना दिएर छानबिन सुरु भयो । मिलिसिया कमान्डर कट्टीका बमबहादुर खड्का 'मुक्ति' ले सबैभन्दा बढी कुटपिट गरे । कुटपिट गर्ने काम मिलिसियाकै हुन्थ्यो । शाही सेना र पुलिसलाई पानी खुवाउने भन्दै मिलिसियाका साथीहरूले डेकेन्द्रलाई यातना दिन्थे ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;खानेपानी आयोजनाको रकम कति हिनामिना गरिस् ? खानेपानीको नेता भएर किन आइस् ? हामीले रेडियो नेपालमा प्रतिक्रियावादी राज्यसत्ताको पक्षमा किन लेख्छस् जस्ता प्रश्नहरू सोधेका थियौं । 'उनी आमा किन मलाई जन्म दियौ ? मलाई यो पृथ्वीमा किन ल्यायौ ? मैले के गल्ती गरेको थिएँ र ?' भनेर बारम्बार डाँको छोडेर रुन्थे । मिलिसिया कमान्डर बमबहादुरले उनलाई माओवादी हुन्छस् कि मारौं भनी बारम्बार पिट्दा मलाई माओवादी हुनु पनि छैन, खानेपानीको एक पैसा&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;खाएको पनि छैन । जनताले खानेपानी पाउनुपर्छ भनी आएको हुँ' भनी जवाफ दिन्थे ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;२०६१ साउन २७ गते नेपाल राष्ट्रिय निम्न माध्यमिक विद्यालयको कोठाको तेस्रो बिममा झुन्ड्याएर दुई दिनसम्म सिस्नुपानी र लौरीले हिर्काइयो । त्यसपछि उभ्याएर छानबिन गर्ने क्रममा छिउडीपुसाकोटका अरुण भन्ने कमरेडले अण्डकोषमा लात्तीले हिर्काएपछि उनी ढले र बेहोस भए । यातना दिँदा शरीर पूरै शिथिल भइसकेको थियो । स्कुल छेवैको मेरो घरमा लगेर पेटीमा राख्यौं । पानी... पानी... भनी कराएपछि श्रीमती अमृताले पानी खुवाइदिइन् । नाडी सुस्त चलेका थिए । दुईजना साथीले नाडी छामेर मर्‍यो भने ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;सास फुत्केको थिएन जस्तो लाग्छ । त्यसपछि नजिकै रहेको जंगलतर्फ लग्यौं । मकैबारीसम्म घिसारेर लग्यौं । मकैबारी आइसकेपछि ४ हातखुट्टा समातेर उचालेर भीरतर्फ लग्यौं । मेरो घरदेखि २ सय मिटर पर खाल्डो खनेर नौ जनाले गाडेर फर्कियौं ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&amp;nbsp;त्यो रात मलाई निद्रै परेन । घर नजिकै गाडिएकाले निकै डर लाग्यो । पछि घर छाडेर माथिको गोठमा बस्न थालें । तल घर बस्दा डेकेन्द्रको छाया याद आउँथ्यो । हत्याको पश्चात्तापले अझै पिरोलिरहेको छ । त्यसैले यो सबै घटना विवरण सुनाउन म आतुर थिएँ । आफैं कहाँ गएर भनुँजस्तो लागेको थियो । प्रहरीले पक्राउ गरेपछि सबै भनिदिएँ ।&amp;nbsp; &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;पुष्पकमल दाहाल 'प्रचण्ड' र बाबुराम भट्टराई प्रधानमन्त्री भएपछि सर्वहारा वर्गको पक्षमा काम गर्लान् भन्ने विश्वास थियो । विकास होला, जनयुद्धका लक्ष्यहरू पूरा हुँदै जालान् भनेको झन् चौपट भयो । पार्टी पनि फुट्यो । जनयुद्धमा बेकार लागिएछ । न आफ्नो उन्नति प्रगति भयो न त समाज र देशकै । बेकार मान्छे मारिएछ ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अब पनि जनयुद्ध कि जनविद्रोहको कुरा हुँदै छ । केका लागि जनयुद्ध गर्ने ? सत्ता नपाएका नेतालाई सत्तामा पुर्‍याउन कति निर्दोष डेकेन्द्रलाई मार्ने ? हिरासतमा रहेका अन्य तीन जना द्वारी आसपासकै हुन् । उनीहरूसँग नौमुले ओहोरदोहोर गर्दा भेट भइरहन्थ्यो । तर, रानीवनका जयबहादुर शाही (प्रसिद्ध) सँग घटनायता भेटघाट भएको थिएन । अहिले गल्तीको समीक्षा गर्दैछौं । अब म डेकेन्द्रकी श्रीमती र परिवारसँग भेटेर दुई हात जोडेर माफी माग्न चाहन्छु । &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/6277719097585765099/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post_13.html#comment-form" title="2 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6277719097585765099?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6277719097585765099?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post_13.html" title="यो एउटा कथा हो" /><author><name>nepalean</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12584913230497479253</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="18" height="32" src="http://bp3.blogger.com/_aevYe4Xgyf4/R1Kj2ObP9DI/AAAAAAAAAEE/mhMB3xa3dD0/S220/DSC03078.JPG" /></author><thr:total>2</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CUMFR3g9eyp7ImA9WhNbEEU.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-4412129372967949587</id><published>2013-01-13T07:23:00.003-06:00</published><updated>2013-01-13T07:23:36.663-06:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2013-01-13T07:23:36.663-06:00</app:edited><title>कुन देवको पूजा गर्ने</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
बसन्तमोहन अधिकारी&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;कुन देवको पूजा गर्न कुन मन्दिर जान्छौ मान्छे&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;
तेत्तीसकोटी देवहरुमा कुन सत्य मान्छौ मान्छे&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;गीता सार मान्छौ भने अब्यय एक देव साथमा&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;पण्डितको झुटो कथामा ढुङ्गाको देव छान्छौ मान्छे&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अंग भित्र मन बसेछ, मन भित्रको चेतना हेर&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;आत्मा रुवाई ढुङ्गा पुजी के को फल खान्छौ मान्छे&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;मन्दिर धाएर दुःख बीच अशान्ति भै रुन्छ मान्छे&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अकर्मलाई कर्म मान्दै असत्य बाटो धान्छौ मान्छे&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;एकै ईश्वर तिमी भित्र सुख शान्ति यो आत्म दिन्छ&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;पुजारीको चक्रव्यूहमा झूटा देव चाहन्छौ मान्छे&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/4412129372967949587/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/4412129372967949587?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/4412129372967949587?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2013/01/blog-post.html" title="कुन देवको पूजा गर्ने" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CUcMQnc-fip7ImA9WhNVEEs.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-7733595680224668500</id><published>2012-12-20T22:11:00.001-06:00</published><updated>2012-12-20T22:11:23.956-06:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-12-20T22:11:23.956-06:00</app:edited><title>सपनाको देशमा सपना टुटेको छ</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;span style="font-family: arial,sans-serif; font-size: 12.72px; line-height: 19.99px;"&gt;नबिन मालाकार  &lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="font-family: arial,sans-serif; font-size: 12.72px; line-height: 19.99px;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;span style="font-family: arial,sans-serif; font-size: 12.72px; line-height: 19.99px;"&gt;गाउँमा वदली हुँदा मेरी आमा आकाश तिर हेरेर, &lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div style="font-family: arial,sans-serif; font-size: 12.72px; line-height: 19.99px;"&gt;
धारे हात लाउँदै "अब कुन पाखा लान्छस् ?" भनेर बिच्कन्थे । &lt;/div&gt;
&lt;div style="font-family: arial,sans-serif; font-size: 12.72px; line-height: 19.99px;"&gt;
खोला साँध परेको खेत, आधा बगेर पारीपट्टी चरन भएको थियो ।&lt;/div&gt;
&lt;div style="font-family: arial,sans-serif; font-size: 12.72px; line-height: 19.99px;"&gt;
नत पारीकाले दाबी गर्न सके नत हाम्रो हक लाग्यो !&lt;/div&gt;
&lt;div style="font-family: arial,sans-serif; font-size: 12.72px; line-height: 19.99px;"&gt;
&lt;div&gt;
म भने बादल हेरेर खुब रमाउँथे &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
बादलले लिने आकार हेरेर दंग पर्थें र &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
बादलको हात्ति चढेर कल्पनाको संसारमा डुबीरहन्थे।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
"यो मोरा कति ट्वाल्ल परेर बस्न सक्छ?"&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
"बादल हेर्ने मान्छे हुस्सु हुन्छ "&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
मैले बादल हेर्न छोडीन।  &lt;span style="font-size: 12.72px;"&gt;मेरो घैटोमा घाम लागेन।&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
आज म बर्षैभरि घाम लाग्ने ठाउँमा छु &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
तर यहाँ बदलि हुन्न। निलो आकाशतिर टोलाउँछु केवल रिक्तता पाउँछु ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
मानिसले मानिसलाई मानिस नगन्ने यो मरुभूमिमा  &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
आकार बुन्ने र सपना देख्ने मेरो सहारा, बादल, कतै भेटिन्न ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
सपनाको देशमा आएपछि,  सपना बुन्ने मेरो क्षमता टुटेको छ ।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
नबिन जी को ब्लगको लागि &lt;a href="http://nabinkm.com/" target="_blank"&gt;http://nabinkm.com&lt;/a&gt;&amp;nbsp;मा जानुहोला.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp; &lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/7733595680224668500/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/12/blog-post_20.html#comment-form" title="2 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/7733595680224668500?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/7733595680224668500?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/12/blog-post_20.html" title="सपनाको देशमा सपना टुटेको छ" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>2</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;C0MFRXczeSp7ImA9WhNWEEs.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-9142788521927264468</id><published>2012-12-09T07:56:00.002-06:00</published><updated>2012-12-09T07:56:54.981-06:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-12-09T07:56:54.981-06:00</app:edited><title>तारा खस्दा</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div&gt;
&lt;div&gt;
"खलानको मान्छे"&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
संगै हुँदा कतिपए कुरा हरु भुले हो ला &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
घुर्काएको याँद आयो फकाउन भुले हो ला ।।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
 &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
तारा खस्दा आकाश मा उनकै खुशी माग्छु किन ?&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
सुन् चादी होइन मैले प्यारले फुल दिए होला ।।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
सिमेन्टको जङलमा भर्भराउदो बैश ढल्यो &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
पसिनाले नुहाँहुदा सपनिमा देखे हो ला ।।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
फुलको मन्झरिले यहा न-बिच्काको होइन &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
मनको तरेलिमा उनै बयली नखेलेको होईन &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
यादै यादको छाँया उडि बादल बन्छ गगनमा &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
आफैलाई भुले कती  सधै उनलाई सम्झे होला ।।&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;
&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/9142788521927264468/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/12/blog-post.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/9142788521927264468?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/9142788521927264468?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/12/blog-post.html" title="तारा खस्दा" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;C0AMQn48fyp7ImA9WhNRGUg.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-6859334908042557641</id><published>2012-11-14T21:56:00.003-06:00</published><updated>2012-11-14T21:56:23.077-06:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-11-14T21:56:23.077-06:00</app:edited><title>मान्छे र घाम</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="margin-left: 1in; text-align: left; text-indent: 0.5in;"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;बसन्तमोहन&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;अधिकारी&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal" style="margin-left: 1in; text-indent: 0.5in;"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;मनमोहक&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;, &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;सुन्दर&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;रातो&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;लाली&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;धर्तीको&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;आँगनमा&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;स्वतन्त्र&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;र&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;स्वाधिनता&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;बिच&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;टुकु&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;टुकु&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;अघि&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;बढ्दा&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;सबै&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;लोभीन्छन्&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;।&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;छुन&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;लालहित&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;हुन्छन्&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;।&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;तिमी&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;र&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;मलाई&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;भोलीको&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;आँड&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;र&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;भरोसामा&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;कतै&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;ढोक्छन्&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;कतै&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;चुम्छन्&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;हाम्रो&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;वालपन&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;सुखै&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;सुखमा&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;बित्यो&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;।&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;हाम्रो&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;आगमन&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;समयको&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;चक्र&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;यो&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;जवानी&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;अतृप्तहरु&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;आफ्नो&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;राग&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;मेट्न&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;स्वतन्त्र&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;र&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;स्वाधिनताको&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;रगंमा&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;समाहित&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;भैदिन्छन्&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;।&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;धिप&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;धिप&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;आज&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;होकी&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;भोली&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;कसले&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;ताप्ने&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;,&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;निभ्न&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;लागेको&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;आगो&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;डुब्न&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;लागेको&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;घाम&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;अन्ततः&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;स्वार्थी&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;दुनियाँ&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class="MsoNormal"&gt;
&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;थाहा&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;नदिई&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;भाग्छ&lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: Preeti; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;span style="font-family: &amp;quot;Mangal&amp;quot;,&amp;quot;serif&amp;quot;; font-size: 14pt; line-height: 115%;"&gt;।&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/6859334908042557641/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/11/blog-post.html#comment-form" title="0 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6859334908042557641?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6859334908042557641?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/11/blog-post.html" title="मान्छे र घाम" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CUEDSXw_fSp7ImA9WhNTGU0.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-4529734136329119188</id><published>2012-10-22T05:53:00.002-05:00</published><updated>2012-10-22T06:01:18.245-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-10-22T06:01:18.245-05:00</app:edited><title>शुभ बिजय दशमी - Happy Dashai</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
हरेक बर्ष आउने नेपालीको ठूलो चाड बिजय दशमीको उपलक्षमा संपूर्ण दौंतरी लेखक तथा पाठकमा हार्दीक मंगलमय शुभकामना। गर्मी,जाडो तथा बर्षासंगै पार हुने दिनहरू दशैंसम्म आउंदा रंगमय हुन पूग्दछ। दैनिक काम,ब्यस्ता,सुख,दुख सबैलाइ चाड पर्वहरुले भूलाउने गर्दछन तथा आफन्तसित भेट गराउने अबसर जुराउंदछ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
यस्तै ब्यस्तामा पाठकहरुको शुभकामनाको लहरले तपाईहरु बिच भेट गराउने अबसर जुटायो। कतिपय दशैंकोलागी घरतिरको यात्रामा लागीसक्नु भएको होला। कती दौंतरीहरु कामको चपेटामा परदेशमै या अन्य शहरमा घर भन्दा टाढा दशैं मनाउने तरखर गर्दै हुनुहुन्छ होला। जाहां हुनुहुन्छ,जसरी दशैं मनाउने बिचार गर्नुभएको छ,यो महान चाड निकै हर्ष उल्लासका साथ मनाउनु होला। पाठकहरुबाट प्राप्त केही दशैं झल्काउने सामाग्री सहित पून संपूर्ण लेखक तथा पाठकहरुलाई दशैंको हार्दीक मंगलमय शुभकामना टक्राउंदछौं।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
तपाइको दशैँ कस्तो रह्यो, कसरि मनाउदै हुनुहुन्छ दौतारीमा बाड्न नभुल्नुहोला।&lt;/div&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/4529734136329119188/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/10/happy-dashai.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/4529734136329119188?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/4529734136329119188?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/10/happy-dashai.html" title="शुभ बिजय दशमी - Happy Dashai" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;C04MSH8_fyp7ImA9WhNTGE0.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-5533450779505317520</id><published>2012-10-21T01:46:00.000-05:00</published><updated>2012-10-21T01:46:29.147-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-10-21T01:46:29.147-05:00</app:edited><title> बिजया दशमीको हार्दिक शुभकामना</title><content type="html">&lt;br /&gt;
&lt;span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 17px;"&gt;झुल्कियोस दैलो दैलोमा, अन्धकार चिरी ज्योति&lt;/span&gt;&lt;br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 17px;" /&gt;&lt;span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 17px;"&gt;धेरै भयो खुशी निभेको, आउ उषा लाली पोती&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 17px;" /&gt;&lt;br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 17px;" /&gt;&lt;span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 17px;"&gt;रगतको छिट्टा छिट्टामा, निसास्यो यो कठै ! माटो&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 17px;" /&gt;&lt;span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 17px;"&gt;श्रम शिप भए कदर, फल्थ्यो होला यही मोती&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;
&lt;div class="text_exposed_show" style="background-color: white; color: #333333; display: inline; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 17px;"&gt;
&lt;br /&gt;सदभाबको बाताले कसम, आस्थाको छानो हाम्रो&lt;br /&gt;छेकिन्थ्यो के झरी ?नत्र त, आर्काको छातामा ओती&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;भोक किन्न सकिन्छ कहाँ ? चौरासी बेन्जनै भे नी&lt;br /&gt;अमृत झै हुन्छ बरु त्यो, पसिनाले कमा रोटी&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;हर नेपाली मनमा पलायोस खुशीको जमरा&lt;br /&gt;अट्ल होस शान्ति यहाँ, देउ बिबेक सरस्वती&lt;/div&gt;
&lt;br /&gt;
</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/5533450779505317520/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/10/blog-post.html#comment-form" title="2 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/5533450779505317520?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/5533450779505317520?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/10/blog-post.html" title=" बिजया दशमीको हार्दिक शुभकामना" /><author><name>waka</name><uri>http://www.blogger.com/profile/06279125524302545950</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="31" height="21" src="http://3.bp.blogspot.com/-GVi2FsqPsA4/TW8nW1zKyNI/AAAAAAAAACI/4WqGESQU-RQ/s220/DSC_0159.JPG" /></author><thr:total>2</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;C04MRn88fip7ImA9WhJQGUs.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-2375155351657490459</id><published>2012-08-02T21:46:00.003-05:00</published><updated>2012-08-02T21:46:27.176-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-08-02T21:46:27.176-05:00</app:edited><title>शेषनाग र गोरुको टाउको</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
— निर्मलमणि अधिकारी&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;पृथिवी केमाथि अडिएको छ वा के कारणले अडिन सकेको छ भन्ने बारेमा अनेक&lt;br /&gt;भनाइहरु नरहेका होइनन् । कतै यस्तो लेखिएको भेटिन्छकि पृथिवी शेषनागको टाउको&lt;br /&gt;मा अडिएको छ । शेषनागका एकहजार टाउकाहरु छन् अरे र ती टाउकाहरुमा पालैपालोसँग&lt;br /&gt;पृथिवीलाई राख्ने क्रममा एक टाउकोबाट अर्को टाउकोमा पृथिवीलाई लैजाँदा&lt;br /&gt;हल्लिएर भुइँचालो जाने हो अरे ! उता कसैको विश्वास अनुसार, पृथिवी एउटा गोरुको&lt;br /&gt;टाउकोमा अडिएको छ अरे ! हक्र्युलिसले काँधमा आकाशलाई थामेको भन्ने जस्तै&lt;br /&gt;हास्यास्पद छैनन् त पृथिवीलाई नाग वा गोरुका टाउकामा अडिएको विश्वास गर्नु ? यता&lt;br /&gt;आधुनिक विज्ञानको सहयताले हामीले पत्तो पाइसकेका छौंकि पृथिवी सौर्य–प्रणालीको&lt;br /&gt;आकर्षण–शक्तिको सन्तुलनका कारणले स्थित छ ।&lt;br /&gt;हामीलाई थाहा हुनुपर्ने तथ्य के होभने आधुनिक विज्ञान र यस संसारको सर्वप्र&lt;br /&gt;ाचीन ग्रन्थ वेद— यी दुइटाको यस सम्बन्धमा एक मत रहेको छ । यस सम्बन्धमा हामी&lt;br /&gt;महर्षि दयानन्द सरस्वतीकृत ‘सत्यार्थ प्रकाश’को मद्दतबाट चर्चा गरौं । वेदको कथन छ—&lt;br /&gt;“उक्षा दाधार पृथिवीमुत द्याम् ।।” (ऋ. १०।३१।८ तथा अथर्व ४।११।१) महर्षि लेख्नुहुन्छकि&lt;br /&gt;वर्षाद्वारा भूगोललाई सिंचन गर्ने हुनाले सूर्यलाई ‘उक्षा’ पनि भनिन्छ र यही उक्षा&lt;br /&gt;(सूर्य)ले पृथिवीलाई धारण गरेको छ भन्ने वेदको कथन हो । यसरी सहस्राब्दियौं अघि&lt;br /&gt;(वा सृष्टिसँगै) वेदद्वारा भनिएको तथ्य आधुनिक विज्ञानद्वारा पुनः प्रमाणित गरिनुले वेद&lt;br /&gt;विज्ञान हो भन्ने हाम्रो भनाइनै सत्य साबित भएको छ ।&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;पृथिवी सूर्यको कारणले स्थित छभने सूर्य स्वयम्चाहिँ कसको आधारमा स्थित छ&lt;br /&gt;भन्ने बारेमा आधुनिक विज्ञानको खोज परिणाममा पुगिसकेको छैन वा अनुसन्धान बाँकी&lt;br /&gt;नै छ । यता वेदको कथन छ— “सत्येनोत्तभिता भूमिः ।।” (ऋ. १०।८५।१) यसलाई&lt;br /&gt;अथ्र्याउँदै महर्षि दयानन्द भन्नुहुन्छकि ‘सत्य’ अर्थात् जो त्रैकाल्याबाध्य (&lt;br /&gt;कहिल्यै नाश नहुने) छ त्यही परमेश्वरले भूमि, सूर्य र सबै लोकहरु धारण गरेको छ ।&lt;br /&gt;यसरी, कुनै शेषनाग वा कुनै गोरुको टाउकोमा पृथिवी अडिएको छ भन्ठान्नु वेदविरुद्ध र&lt;br /&gt;विज्ञानविरुद्ध हुने देखिन्छ । उसैगरी आकाशलाई कुनै एक व्यक्तिले काँधमा बोकिराखे&lt;br /&gt;को छ भन्ठान्नु पनि पटमुख्र्याइँ मात्र हो ।&lt;br /&gt;यजुर्वेदमा लेखिएको छकि पृथिवी सूर्यको वरिपरि घुम्दछ (“आयं गौः पृश्निर&lt;br /&gt;क्रमीदसदन्मातरं पुरः । पितरं च प्रयन्त्स्वः ।।” यजु. ३३।६) भने सूर्यपनि आफ्नो&lt;br /&gt;परिधिमा घुमिरहन्छ (“आ कृष्णेन रजसा वत्र्तमानो निवेशयन्नमृतं मत्र्यञ्च । हिरण्यये&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;न सविता रथेना देवो याति भुवनानि पश्यन् ।।” यजु. ३३।४३) किन्तु कुनै लोकको चारै&lt;br /&gt;तिर होइन । सूर्य आफ्नै प्रकाशवाला छ; तर चन्द्रमा तथा पृथिवीको आफ्नो प्रकाश छैन र&lt;br /&gt;यी सूर्यको प्रकाशले प्रकाशित हुन्छन् भन्ने तथ्यपनि वेदमा रहेका छन् ।&lt;br /&gt;हाम्रो परम्परागत गुरुकुलीय शिक्षाप्रणाली अक्षुण नरहनाले आधुनिक कालमा वे&lt;br /&gt;दको सही अर्थ गर्नमा कठिनाइ भइरहेको; नास्तिकता (नास्तिको वेदनिन्दकः) को प्रको&lt;br /&gt;प बढेको देखिलिएर इसाइ, इस्लाम, कम्युनिज्म (माक्र्सवाद)का सम्मिलित प्रयास यसको विरु&lt;br /&gt;द्धमा खनिएको जस्ता कारणहरुले वेद वास्तवमा विज्ञान हो भन्ने पत्तो हाम्राहरुले नपाइरहेका&lt;br /&gt;वा पाउनबाट वञ्चित भएका स्थिति आइलागेको छ । पुराणका नाममा कतिपय अवैज्ञानिक कुराहरु&lt;br /&gt;घुसेका र तिनैको उदाहरणबाट सारा वैदिक सनातन धर्म–तत्वमाथिनै आक्षेप गर्ने प्रवृत्तिपनि&lt;br /&gt;छँदैछ । यस्तो अवस्थामा वेदका ऋचा–ऋचा केलाएर तिन्का यथार्थ अर्थ लोकसमक्ष प्रकाशित गर्नु&lt;br /&gt;आजको अत्यावश्यक कर्म हो हाम्रो । विज्ञानको प्रगति जति बढी हुँदैजानेछ उत्तिनै वेदको&lt;br /&gt;वैज्ञानिकता पनि प्रमाणित हुँदैजानेछ भन्ने मेरो दृढ विश्वास रहेको छ ।&lt;br /&gt;हिन्दू विश्वासमा वेद नै पुरुषार्थ चतुष्टय — धर्म, अर्थ, काम, मोक्ष प्राप्तिको&lt;br /&gt;एकमात्र साधन हो । जो व्यक्ति अर्थ बुझेर वेदको आशयलाई राम्ररी हृदयंगम गर्दछ&lt;br /&gt;उसलाई जीवनको सफलता, सार्थकताको सच्चा मार्ग प्राप्त हुन्छ । वेदमा कुनैपनि वाक्य निर&lt;br /&gt;र्थक छैन । हो, कसैले आफ्नो अयोग्यताका कारण वेदका कुरा बुझ्न नसक्नाले निरर्थक पनि&lt;br /&gt;भन्देला; तर यो त चमेराले सूर्य उदाउनुलाई निरर्थक भनेजस्तो हो । वास्तविक अर्थ गर्न&lt;br /&gt;नसक्नेहरुकालागि वेदका शब्द एवं वाक्यका अर्थ नलाग्लान् वा उल्टा अर्थ लाग्ने पनि प्र&lt;br /&gt;बल सम्भावना हुन्छ; तर सही रुपले वेदको अर्थ लगाउन सक्ने सामथ्र्य भएकाहरुकालागि वे&lt;br /&gt;द–वाक्य सबै सार्थक छन् । वेद वाक्य सबै सार्थक छन् । वैदिक विधानहरुलाई बुझ्न तथा&lt;br /&gt;विस्तृत व्याख्या गर्नकालागि अन्य ग्रन्थहरुपनि उपयोग गर्न सकिन्छ तापनि ती ग्रन्थहरु&lt;br /&gt;त्यति हदसम्ममात्रै मान्य हुन्छन् जबसम्म ती वेदानुकूल छन् । यदि कुनै कुरा वेदले&lt;br /&gt;एकथोक भन्दछ र अर्को ग्रन्थले अर्कैथोक भन्दछ भने वेदको विपरितचाहिँ कुरा अमान्य&lt;br /&gt;ठहर्छ । अर्थात्, वेदका सामुन्ने अरुको प्रमाण चल्दैन; वेदले जे भन्दछ त्यही प्रमाण&lt;br /&gt;हो । आधुनिक विज्ञानको उत्तरोत्तर प्रगतिसँगै यही कुरा प्रमाणित हुँदैआइरहेको छ । वे&lt;br /&gt;दद्वारा भनिएको तथ्य आधुनिक विज्ञानद्वारा पुनः प्रमाणित गरिनुले वेद विज्ञान हो भन्ने&lt;br /&gt;हाम्रो भनाइनै सत्य साबित भएको छ । तर यसकानिमित्त हाम्रो अध्ययन–अनुसन्धानको प्र&lt;br /&gt;क्रियापनि उही गतिमा अघि त बढ्नैपर्छ । वैदिक र आधुनिक दुबैथरी ज्ञानको सुसंयोजन&lt;br /&gt;यसको प्राथमिक शर्त हो ।&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;सम्प्रति ः भाषा तथा आमसञ्चार विभाग, काठमाडौं विश्वविद्यालय&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/2375155351657490459/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/08/blog-post.html#comment-form" title="4 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/2375155351657490459?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/2375155351657490459?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/08/blog-post.html" title="शेषनाग र गोरुको टाउको" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>4</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;D0IARX89fyp7ImA9WhJQEko.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-6091995157982694788</id><published>2012-07-25T23:05:00.004-05:00</published><updated>2012-07-25T23:05:44.167-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-07-25T23:05:44.167-05:00</app:edited><title>भिन्नता - नेपाली पत्रिका र अमेरीकी पत्रिका</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
जब आफ्नो ठाउँबाट अन्य ठाउँमा पुगिन्छ, नयाँ ठाउँलाई पुरानो ठाउँसँग दाँज्ने त सबैको बानी नै हुन्छ। झन् नेपाल छोडेर विदेशमा पुग्दा त सबैले देश दाँज्ने गर्छन्, हाम्रो देशमा पनि यस्तै अग्ला घर भए, यस्तै चिल्लो बाटो भए यस्तै यस्तै। यस पटक भने मलाई नेपाली पत्रिका अमेरिकी पत्रिका सँग दाँज्न मन लाग्यो। कहिले कांही नेपाली पत्रिकाका कुराले झकाउन त गर्थ्यो। यसपटक भने लेख्नै मन लाग्यो।&lt;br /&gt;
आज बिहान नागरिक न्युज हेर्दा प्रथम लिंक नै नराम्रो खबर पढ्न पुगे। खबर यस्तै थियो&lt;br /&gt;
खेम कार्की, दक्षिण कोरिया, साउन १० - इपिएस मार्फत रोजगारीको लागि दक्षिण कोरिया आएका प्युठानका &lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;ओम प्रसाद शेरचनले झुन्डिएर आत्महत्या गरेका छन । दक्षिण कोरियाको छनानमा कार्यरत २३ वर्षीय शेरचनले आफू बसेको तेस्रो तल्लामा मंगलबार झुण्डिएर आत्महत्या गरेको हुन्। उनको मृत्युको नेपाली दुतावास दक्षिण कोरियाले पुष्टी गरेको छ । उनको पुलिस रिपार्टमा झुण्डिएर आत्महत्या गरेको आएकोले नेपालको परराष्ट्रलगायत सम्बन्धित निकायमा जानकारी पठाइसकिएको छ । हालसम्म उनका आफन्तहरु सम्पर्कमा आइनसकेको र आफन्तको दावीको आधारमा बाँकी प्रकृया चालिने दुतावासले जनाएको छ ।&lt;br /&gt;
मुख्य कुरा त आत्महत्याको खबरले कसरी प्रथम लिंकमा ठाउँ पायो? झन् एस एल सी रिजल्टको बेलामा त नेपाली पत्रिकाले आत्महत्यालाई&amp;nbsp; निकै ठाउँ दिएर प्रकाशित गरेका थिए। अमेरिकामा आत्महत्यालाई ठाउँ नदिने मात्र होइन सकेसम्म यसलाई खबर नै नबनाउने गरिन्छ। यसको मुख्य कारण, यस्तो सिको कसैले पनि नगरुन हो भन्ने हो। एस एल सीमा पास भन्दा फेल बढी हुन्छन्। परीक्षामा फेल भएर आत्महत्या गर्नु पर्ने भए नेपालको&amp;nbsp; परीक्षा दिने जन संख्या आधा हुन्थ्यो होला। परीक्षामा फेल हुनु विभिन्न कारण हुन सक्छन् तर त्यसमा आत्महत्या गरिहाल्न पर्ने वाध्यता पक्कै पनि कसैलाई नहोला। यस्तो आत्महत्या गर्ने परि पार्टी लाइ सबैले दुरुत्साहित गर्नुपर्छ। तर नेपाली पत्रिकाले आत्महत्या गर्ने परीक्षार्थीलाई बिचरा को भाव देखाएर खबर प्रकाशित गरिराखेका हुन्छन् जसले आत्महत्यालाई खबर प्रशारण गर्नु भन्दा बढावा दिइराखेको हुन्छ। विदेशमा यसरी आत्म हत्या गरेका लाइ पनि विशेष खबर भनेर नछापेको भए नै बेश हुन्थ्यो। नेपालमै त नेपालीलाई ज्यान जोगाएर हिँड्न गाह्रो छ, विदेशमा हन्डर खानेको कम त पक्कै छैन बरु २ या ४ गुणा होला। तर त्यसो भन्दै मा डोरी लिएर हिँडिहाल्नु पर्ने कारण पक्कै आवश्यक छैन।&lt;br /&gt;
दोस्रो कुरा के भने मान्छेको नाम,ठेगाना किटान गरी परिवारको जानकारी बिना खबर छापिएको छ। अमेरिकामा पिडित को आफन्तले खबर नपाए सम्म मिडियामा नाम प्रकाशन गरिन्न। परिवारले नेपालका सुरक्षा अधिकारीबाट खबर पाउनु भन्दा पत्रिका र बजारको हल्लाबाट आफ्नो परिवारको सदस्य गुमाएको खबर पाउँदा कति चोट पर्ला? हुन त नेपालमा पत्रकारको आफ्नै आचार सम्मिता होला तर देश र जनतालाई असर पर्ने सम्वेदन्सिल कुरामा राष्ट्रिय पत्रिकाहरूले समाचार प्रकाशित गर्दा केही ख्याल गरे राम्रै हुनेथियो।&lt;br /&gt;
अन्त्यमा विदेशमा अचानक आफ्नो परिवारको सदस्य गुमाउने शेरचन परिवारलाई समवेदना प्रकट गर्न चाहन्छु र यो खबर उदाहरणको रुपमा मात्र लिएकाले यसलाई अन्यथा नमानि दिनु हुन अनुरोध गर्छु।&lt;/div&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/6091995157982694788/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/07/blog-post_25.html#comment-form" title="3 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6091995157982694788?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6091995157982694788?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/07/blog-post_25.html" title="भिन्नता - नेपाली पत्रिका र अमेरीकी पत्रिका" /><author><name>nepalean</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12584913230497479253</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="18" height="32" src="http://bp3.blogger.com/_aevYe4Xgyf4/R1Kj2ObP9DI/AAAAAAAAAEE/mhMB3xa3dD0/S220/DSC03078.JPG" /></author><thr:total>3</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CkMFRng4cSp7ImA9WhJQEUQ.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-734579389725786927</id><published>2012-07-24T23:26:00.001-05:00</published><updated>2012-07-24T23:26:57.639-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-07-24T23:26:57.639-05:00</app:edited><title>दोधार</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;br /&gt;
Rakesh Karki&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
लस् एन्जेलसका साथीहरु जम्मा भयौँ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
नयाँवर्ष दशैँ क्रिस्मस् मनायौँ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
साँगीतिक साँझ सिनेमामा रमाउँदै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
पार्टी डिजेमा कम्मर मर्कायौँ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
सेलिब्रेटिजहरुको शहर यो&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ब्रिफकेश बोकेर ब्लाक टाई लगायौँ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
खितितिति खित्का रमाइलो गफै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
विकसित देशमा चाला अर्कै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
को भन्दा को कम हामी जम्मै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कस्तो कस्तो हेर फेशन आम्मै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
एकादेशका राजकुमार राजकुमारी जस्तै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
गगनचुम्बी महल हामी मस्तै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
चिप्लिने कारमा आइफोन जोडी&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
हाइ हेलो ह्वाट्स अप बडी&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कोठामा आएँ मस्त निदाएँ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
सपनीबीच कता कता हराएँ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
झुम्रो बेरी झुप्रो भित्र&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
अन्योलमा परेका करोडौँ मित्र&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कुप्रो परी तोक्मा टेक्दै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
सकी नसकी डोको बोक्दै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
खुइय्या लामो सुस्केरा हाल्दै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बाढी पहिरो भीर छिचोल्दै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
फाटेको कछाड पसिनै पसिना&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
सुत्केरी स्वास्नी लालाबाला मसिना&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
भोक खप्न नसकी केटाकेटी रोको&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
केवल एक पेट खाने धोको&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
घेरा फाट्या ढाका टोपी&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दर्द वेदना छातीभित्रै छोपी&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आँसुका ढिका डिलमै रोकी&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
हिँड्दैछन् झिनो आशा बोकी&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
टण्टलापुर घाम हत्केलाले छेक्दै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
माथी आकाशमा टुलुटुलु हेर्दै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
चिलगडी चिलगडी भन्दै कराइ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
नाङ्गो पाखाभरी धेरै भरिया दाइ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कठै ! कति दु:ख मनै बिझाइ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बररर आँशु झर्यो मुटु चह-याइ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
करोडौँ नेपालीको अनुहार उस्तै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
एउटा एउटा मुहार हाम्रै जस्तै&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आश गरी हामीलाई हेरेजस्तो लाग्यो&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
हाम्लाई पनि नबिर्सनु भनेजस्तो लाग्यो&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
एउटै मुहान एउटै रगत किन हामी भिन्न&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
नेपालीले नेपालीलाई गाह्रो माने चिन्न&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कोही साथी नाङ्गो पाखामा&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कोही साथी लस् एन्जेलसमा&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
झल्याँस्स बिउँझिएँ&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
परेँ म दोधारमा ।।&lt;/div&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/734579389725786927/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/07/blog-post_24.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/734579389725786927?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/734579389725786927?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/07/blog-post_24.html" title="दोधार" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CkUMSXozcCp7ImA9WhJREUU.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-8440562852002283482</id><published>2012-07-13T06:51:00.002-05:00</published><updated>2012-07-13T06:51:28.488-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-07-13T06:51:28.488-05:00</app:edited><title>अचेल समाज</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
-Prem Oli &lt;br /&gt;
अचेल समाज&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
साडी र सुरुवाल कुर्तामा&lt;br /&gt;
सजिएको समाज त्यो&lt;br /&gt;
आज&lt;br /&gt;
प्यान्ट हाफ प्यान्ट हुँदै&lt;br /&gt;
कट्टु र पेन्टिमा हिड्दा&lt;br /&gt;
छोराको के कुरा&lt;br /&gt;
छोराको बालाई पनि&lt;br /&gt;
मन थाम्न गार्हो भो&lt;br /&gt;
रातमा भन्दा झन&lt;br /&gt;
दिनमा पो हिंड्न सार्हो भो&lt;br /&gt;
त्यसैले होला अचेल&lt;br /&gt;
हजुर बाहरु पनि&lt;br /&gt;
कान्छीको भट्टी छाडी&lt;br /&gt;
क्याबीन डिस्को तिर भेटिन्छन&lt;br /&gt;
हजुर आमाहरुस॑ग&lt;br /&gt;
सानो सानो कुरोमा पनि च्याठिन्छन ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
काकाहरु पनि अचेल&lt;br /&gt;
डाँका भएका छन&lt;br /&gt;
पेन्टी र कट्टुकै लागि&lt;br /&gt;
कसैको खल्ती चोरेका छन&lt;br /&gt;
कसैको घरै फोरेका छन&lt;br /&gt;
तर कसले भन्ने बिकृति यसलाई&lt;br /&gt;
सबैले झन कट्टु पेन्टिलाई&lt;br /&gt;
उत्तर आधुनिकतासँग जोडेका छन&lt;br /&gt;
त्यसैले होला चित्रकारहरु पनि&lt;br /&gt;
नारी सौदर्यताको वकालत गर्दै&lt;br /&gt;
बिना बस्त्रको चित्र कोरेका छन ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
कला कर्मी पनि के कम&lt;br /&gt;
कथाले भन्दा&lt;br /&gt;
समाजले मागेको भन्दै&lt;br /&gt;
नयाँ नयाँ रेकर्ड तोडेका छन&lt;br /&gt;
विवाह गर्दा&lt;br /&gt;
सात जनमलाई खाएको कसम पनि&lt;br /&gt;
सातै दिनमा छोडेका छन । &lt;/div&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/8440562852002283482/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/07/blog-post.html#comment-form" title="2 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/8440562852002283482?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/8440562852002283482?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/07/blog-post.html" title="अचेल समाज" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>2</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CEIDSHY7cSp7ImA9WhJQGUs.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-6556864955884472790</id><published>2012-06-22T07:03:00.002-05:00</published><updated>2012-08-02T21:56:19.809-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-08-02T21:56:19.809-05:00</app:edited><title>गाउँखाने कथा ५२</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;div class="separator" style="border-bottom: medium none; border-left: medium none; border-right: medium none; border-top: medium none; clear: both; text-align: center;"&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;a href="http://2.bp.blogspot.com/-z_kFV7pFqB4/TVWA18zynfI/AAAAAAAAAR4/lJUJvPzxnSU/s1600/gau+khane+katha+pic.PNG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" h5="true" height="320" src="http://2.bp.blogspot.com/-z_kFV7pFqB4/TVWA18zynfI/AAAAAAAAAR4/lJUJvPzxnSU/s320/gau+khane+katha+pic.PNG" width="273" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;
अपडेटः गाउँखाने कथा ५२को सही उत्तर&amp;nbsp; हो कसौंडी। उत्तर मिलाउने लुनाजीलाई बधाई तथा उत्तर मिलाउन प्रयास गर्ने सबै दौंतरीहरुलाई धेरै धेरै धन्यबाद।&lt;br /&gt;
‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍‍---------------------------------------------------&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
सप्ताहान्तको समय पारेर नेपालीलाई मनपर्ने गाउँखाने कथा लिएर हाँजिर भएको छ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;हिंड पुड्के, चुला जाउं&lt;/b&gt;&lt;b&gt;? &lt;/b&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
यो गाउँखाने कथाको उत्तर पत्ता लगाएर गाऊँ माग्नुहोला। उत्तर जान्न गाह्रो परे अनुमान लगाएर भए पनि रमाईलो लिनुहोला। नेपाली भाषा र सामाजिक जीवनको मौलिकपन झल्काउने अन्य रमाइला सामग्री भए , प्रस्तुत गर्नुहोला।&lt;/div&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/6556864955884472790/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/06/blog-post_22.html#comment-form" title="7 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6556864955884472790?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/6556864955884472790?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/06/blog-post_22.html" title="गाउँखाने कथा ५२" /><author><name>nepalean</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12584913230497479253</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="18" height="32" src="http://bp3.blogger.com/_aevYe4Xgyf4/R1Kj2ObP9DI/AAAAAAAAAEE/mhMB3xa3dD0/S220/DSC03078.JPG" /></author><media:thumbnail xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" url="http://2.bp.blogspot.com/-z_kFV7pFqB4/TVWA18zynfI/AAAAAAAAAR4/lJUJvPzxnSU/s72-c/gau+khane+katha+pic.PNG" height="72" width="72" /><thr:total>7</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;DEEBQH0yfyp7ImA9WhJTE0s.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-4438386977789499816</id><published>2012-06-21T07:27:00.000-05:00</published><updated>2012-06-22T07:04:11.397-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-06-22T07:04:11.397-05:00</app:edited><title>निकंम्मा मान्छे</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
-खलानको मान्छे&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
निकंम्मा सबित भयका भिरु हरु&lt;br /&gt;
आफ्नो संम्बिदान सभा मा पराजित भय&lt;br /&gt;
शान्तिको लागि क्रान्ति उध्द्घोश गर्ने हरु&lt;br /&gt;
आफ्नै बन्दुकको मोहरिमा डराउने भय&lt;br /&gt;
अब पूर्ण मुर्दा शान्तिको लागी&lt;br /&gt;
मसानमा अघोर तन्त्र गर्दै छन&lt;br /&gt;
हजारौ नेपाली टाउको को मला लगाएका&lt;br /&gt;
चन्ड मुन्ड नै हुन की त यी कलियुगका&lt;br /&gt;
दब्दवा छ अझै भाले भन्ने सपना&lt;br /&gt;
पोथी होइन थारो भैंसीको आसन मा&lt;br /&gt;
घाश खाँदै पाहुर मर्दै छन&lt;br /&gt;
बश मोटाउदै छन चुनाबी खेल खेल्न&lt;br /&gt;
एुटा रण तयार हुँदैछ् फेरी&lt;br /&gt;
जनता बाट सुक्रिती हुने ठहरमा&lt;br /&gt;
जात बर्ण धर्मको बिभाजन हुँदै छ&lt;br /&gt;
किनकी फुटाउ र राज गर माहामन्त्र हो निकंम्मा हरुको &lt;/div&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/4438386977789499816/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/06/blog-post.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/4438386977789499816?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/4438386977789499816?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/06/blog-post.html" title="निकंम्मा मान्छे" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;CkUGSXg7eCp7ImA9WhVbEEo.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-121921064868787732</id><published>2012-05-26T12:45:00.000-05:00</published><updated>2012-05-26T17:10:28.600-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-05-26T17:10:28.600-05:00</app:edited><category scheme="http://www.blogger.com/atom/ns#" term="हाँसो-ठट्टा/ व्यङ्ग्य" /><title>नेपालको संविधान जारी</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
नेपालको संविधान बनाउने पटके संविधान सभा जारी छ। २ वर्ष पाएको म्यादमा पनि संविधानको कुनै खेस्रा तयार नभएको ले पटक पटक म्याद थप्दै सर्वोच्च अदालतले थपेको म्यादमा पनि संविधान बन्ने कुनै लक्षण छैन तर म्याद सकिने अन्तिम दिन सम्म पनि सभा भने जारी छ। साँच्चै कै संविधान त अब छोरा नातिको पालामा आउला तर नक्कली संविधानको खेस्रा भने यस्तो छः&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;b&gt;राज्य विभाजन&lt;/b&gt; - नेपाललाई आना धूरको हिसाबमा जति जति कित्ता जग्गा छन, ती सबैलाई आफ्नो अधिकार सुनिस्चीत गर्दै सयौं राज्य - उप राज्यमा बांडिने छ। त्यसो गर्दा हरेक जातले मात्र नभइ हरेक ब्यक्तीले आफ्नो हिसाबले राज्य कायम गर्न सक्नेछन्।&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;चाड पर्व&lt;/b&gt; - दशैँ, क्रिस्मस, लोसार, छठ आदि छुट्टा छुट्टै जाती धर्मले मान्ने हुंदा अब देखी नेपाल बन्दलाई राष्ट्रिय चाडको रुपमा स्थापना गरिने छ। उक्त राष्ट्रिय चाडलाई हरेक जाती समुदायले आः-आफ्नो हिसाबले छुट्टा छुट्टै दिन वर्षको एक पटक या महिना मारी रुपमा मनाउन सक्ने छन।&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;सरकार गठन&lt;/b&gt; - संसदको चुनाब पटक पटक गर्दा असुरक्षा हुने तथा खर्च धेरै हुने भएकोले अब देखी बिना चुनाब अहिलेको संविधान सभाको पार्टी तथा वर्तमान सभासदबाट आलो पालो गरी सरकार चलाइने छ।&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;जनसेवा-&lt;/b&gt; नेपाली ले बडो दुःखले आर्जेको लोकतन्त्रलाई संस्थागत गर्दै हरेक जनतालाई मरण प्रान्त सहिद घोषणा गरिने छ। &lt;br /&gt;
&lt;b&gt;अर्थतन्त्र -&lt;/b&gt; नेपालको अर्थतन्त्रलाई टेवा दिन आगामी दिनमा नेपालको करको दायरा अझ बलियो पारिने छ। धनी गरिब सबै सँग बराबर कर असु लिने छ। उक्त करको दायरमा भ्याट छल्ने ठूला व्यापारिक घरानालाई भने पूरा छुट दिइने छ।&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;शिक्षा&lt;/b&gt; - पढेका जति सबै बेरोजगार&amp;nbsp; हुने हुँदा हालको शिक्षा व्यवस्था नयाँ नेपाललाई काफी देखिन्छ। त्यसैले अहिलेको कुनै परिवर्तन आवश्यक देखिँदैन। सरकारी शिक्षामा चित्त नबुझ्न ले आफ्ना छोरा छोरी बोर्डीगं स्कुल पठाउन सक्ने छन।&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;स्वास्थ्य -&lt;/b&gt; जति डाक्टर उत्पादन भए पनि सबै डाक्टर शहरमा बस्ने हुँदा गाउंबासीहरु ले आफ्नो स्वास्थ्यको ख्याल आफैं ख्याल गर्नुपर्नेछ। सार्है टाउको दुखे सिटामोल खानुहोला। अन्य बिरामीले पनि सिटामोल खान सरकार उत्प्रेरित गर्दछ। सिटामोलले काम नगरे सक्नेले नर्सिंगहोम गएर उपचार गर्न सक्नेछन्।&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;रोजगार&lt;/b&gt; - सरकारी सेवाको लागी लोकसेवा आयोगले अति अप्ठ्यारा प्रश्न तयार गर्ने हुँदा लोकसेवा आयोग नै खारेज गरिएको छ। राष्ट्रिय पार्टीबाट कोटा प्रणाली अनुसार रोजगारको संख्या कायम गरिने छ। पार्टीको कोटामा नेपर्नेले अरब,कतार तिर रोजगार का लागी जान सक्नेछन्। वैदेशिक रोजगारका लागी भारतीय, बङ्गलादेशीय आदि नागरिकलाई पनि नेपाली पासपोर्ट दिलाउन सहयोग गरिनेछ।&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;सुचना तथा संचार&lt;/b&gt;- रेडियो नेपाल, नेपाल टीभी, गोरखापत्र लाई सरकारकै अधीनमा राखी सरकारकै निर्देशन अनुरूप समाचार सम्प्रेषण गरिनेछ। अन्य पार्टी तथा समूहले आ‍फ्नै तरिकाले समाचार प्रकाशन गर्न आफ्नै पत्रिका निकाल्न छूट दिइने छ। पार्टीको खबर छापी राखे तथा पार्टीलाई चन्दा दिइ राखे निजी संचार माध्यमलाई पनि निर्बाध रुपमा चल्न दिइने छ।&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;गृह तथा सुरक्षा&lt;/b&gt; -&amp;nbsp; प्रहरी तथा सैनिक पर्याप्त नभएको ले आफ्नो सुरक्षा आफैं गर्न अनुरोध गरिएको छ। कानुन उल्लंघन गर्ने ब्यक्तीहरुलाई उनीहरूको पार्टीसँगको आबद्धता, आर्थिक तथा सामाजिक हैसियत हेरी कारबाही गरिने छ। राजनीतिक पार्टीका नेताहरूलाई भने सबै नियम कानुनको दायराबाट मुक्त गरिएको छ।&lt;br /&gt;
&lt;b&gt;राष्ट्रिय चिन्ह&lt;/b&gt; -राष्ट्रिय चिन्ह राख्नेमा धेरै विवाद भएकोले राष्ट्रिय चिन्ह सकेसम्म विवाद रहित राखिने छ। राष्ट्रिय चरोमा कुखुरो राखिएको छ। कुखुराको अण्डा र मासु सार्है लोकप्रिय रहेकोले कुखुरालाई राष्ट्रिय चराको रुपमा रोजिएको हो। कुखुरो राष्ट्रिय चरोको घोषणा साथै बर्ड फ्लूलाई वर्गीय शत्रुको रुपमा राखिएको छ। राष्ट्रिय जनावरमा गधा राखिएको छ। नेपाल बन्दामा पनि नरोकिने तथा गाडी पुग्न नसक्ने ठाउँमा पनि गधा पुग्न सक्ने भएकाले गधा राष्ट्रिय जनावरको रुपमा राखिएको छ। &lt;br /&gt;
&lt;b&gt;संविधान संक्षेप&lt;/b&gt; - समग्र मा छोटो समयमा हतारले लेखिएको संविधानले सबै क्षेत्र नसमेट्ने हुँदा बाँकी रहेका क्षेत्रहरू फेरी संविधान सभाको समय लम्याएर समेटिने छ। उक्त प्रकाशित संविधान सबैले मान्नु पर्छ भन्ने छैन। मन नपर्ने महानुभावले आफ्ना संविधान लेख्न सक्नुहुने छ भने संविधान लेख्न अल्छी लागे यो नयाँ संविधान जलाएर आगो ताप्न सक्नुहुनेछ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/121921064868787732/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/05/blog-post_6031.html#comment-form" title="12 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/121921064868787732?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/121921064868787732?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/05/blog-post_6031.html" title="नेपालको संविधान जारी" /><author><name>nepalean</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12584913230497479253</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="18" height="32" src="http://bp3.blogger.com/_aevYe4Xgyf4/R1Kj2ObP9DI/AAAAAAAAAEE/mhMB3xa3dD0/S220/DSC03078.JPG" /></author><thr:total>12</thr:total></entry><entry gd:etag="W/&quot;C0AAQn4zeip7ImA9WhVbEEg.&quot;"><id>tag:blogger.com,1999:blog-8346575615031132558.post-8167917918192040628</id><published>2012-05-26T12:02:00.001-05:00</published><updated>2012-05-26T12:02:23.082-05:00</updated><app:edited xmlns:app="http://www.w3.org/2007/app">2012-05-26T12:02:23.082-05:00</app:edited><title>हामी नेपाली</title><content type="html">&lt;div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"&gt;
&lt;b&gt;- प्रेम ओली&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;बली चढाउने अर्कै&lt;br /&gt;मासुको स्वाद चाख्ने पनि अर्कै&lt;br /&gt;बलिमा सधैं चढने&lt;br /&gt;बलिका बोकाहरु हामी&lt;br /&gt;सिकारीहरू अर्कै&lt;br /&gt;सिकार खानेहरू अर्कै&lt;br /&gt;बन्दुकमा प्रयोग हुने र&lt;br /&gt;फालिने खोकाहरु हामी&lt;br /&gt;दूध खाने पनि अर्कै&lt;br /&gt;तर मार्ने पनि अर्कै&lt;br /&gt;
&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;खाए पछी फ्याकिने&lt;br /&gt;दूधका पोकाहरु हामी&lt;br /&gt;चोर आए पनि&lt;br /&gt;डाँका आए पनि&lt;br /&gt;लुटेरा आए पनि&lt;br /&gt;वेश्या आए पनि&lt;br /&gt;सधैं खुला रहने&lt;br /&gt;मन्दिरका ढोकाहरू हामी&lt;br /&gt;कसैले फल बोक्न&lt;br /&gt;कसैले जल बोक्न&lt;br /&gt;कसैले मल बोक्न&lt;br /&gt;सर्ब सुलभ पाइने&lt;br /&gt;सस्ता डोकाहरु हामी&lt;br /&gt;देश हसुर्नेहरु उनै&lt;br /&gt;घुस हसुर्नेहरू पनि उनै&lt;br /&gt;खाने हुने&lt;br /&gt;खान नहुने&lt;br /&gt;शेष हसुर्नेहरू पनि उनै&lt;br /&gt;उनैहरुकै ईशारामा&lt;br /&gt;घाम घाम खाँदै&lt;br /&gt;झरी खाँदै&lt;br /&gt;खाली पेटका भोकाहरु हामी ।&lt;/div&gt;</content><link rel="replies" type="application/atom+xml" href="http://www.dautari.org/feeds/8167917918192040628/comments/default" title="Post Comments" /><link rel="replies" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/05/blog-post_26.html#comment-form" title="1 Comments" /><link rel="edit" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/8167917918192040628?v=2" /><link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.blogger.com/feeds/8346575615031132558/posts/default/8167917918192040628?v=2" /><link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.dautari.org/2012/05/blog-post_26.html" title="हामी नेपाली" /><author><name>Dautari Admin</name><uri>http://www.blogger.com/profile/05828687374980668016</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel="http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail" width="26" height="2" src="http://bp1.blogger.com/_Vda1Qm3Dnc8/RxD6EcA-lDI/AAAAAAAAAA8/yg6Y5pzyBDc/s1600/f.gif" /></author><thr:total>1</thr:total></entry></feed>
