tag:blogger.com,1999:blog-92109665172100623572024-03-13T15:15:29.248+01:00Česká školaPortál pro české základní a střední školy, který přináší především aktuální zprávy z rezortu školství.AdminAMhttp://www.blogger.com/profile/10505144085274313295noreply@blogger.comBlogger30052125tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-71668857942348747402021-01-29T15:30:00.001+01:002021-01-29T15:31:13.872+01:00Provoz portálu Česká škola k 31. lednu 2021 končí <span style="font-family: "Times New Roman", serif; font-size: 13.5pt;">Vážené čtenářky, vážení
čtenáři, </span><p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman",serif; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">touto cestou bychom vám
chtěli poděkovat za zájem, který jste dopřáli portálu Česká škola. Intenzivně
jsme se mu věnovali deset let, nicméně jsme po zralém uvážení dospěli k<b> rozhodnutí
provoz tohoto portálu ke dni 31. ledna 2021 ukončit</b>. Od 1. února 2021 již
nebudeme vkládat nové příspěvky, prozatím však zůstane zachována možnost
procházet a pročítat archiv článků. </span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm;"><span style="color: black; font-family: "Times New Roman",serif; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Portál Česká škola
vznikl s cílem přinášet komplexní informace o aktuální situaci v českém
školském a vzdělávacím systému a být místem pro diskuze o jeho problémech a
perspektivách. V posledních 10 letech ho po akvizici nakladatelství Computer
Press provozoval nakladatelský dům Albatros Media. Ten ho vždy vnímal jako
důležitou a přínosnou součást veřejné diskuze a proto se pro zachování jeho provozu
rozhodl i přesto, že se tento web nikdy nestal součástí hlavní činnosti
společnosti, která je primárně zaměřená na vydávání knih.</span></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm;"><i><span style="color: black; font-family: "Times New Roman",serif; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">„Ač nakladatelský dům
Albatros Media nadále považuje otázky školství a vzdělávání za jedny z
nejdůležitějších pro naši společnost, v souladu s nutností řídit své činnosti
maximálně efektivně jsme se rozhodli pro ukončení provozu portálu Česká škola.
Rád bych touto cestou poděkoval za přízeň všem čtenářkám a čtenářům. Také bych
rád ocenil práci dvou lidí s Českou školou spjatých: bývalého šéfredaktora
Janka Wágnera a Michala Komárka, který na pozici šéfredaktora působil v
posledních letech. I díky jeho kvalitnímu vedení nebylo rozhodování o ukončení
činnosti webu vůbec jednoduché,“</span></i><span style="color: black; font-family: "Times New Roman",serif; font-size: 13.5pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;"> říká Václav Kadlec, generální
ředitel nakladatelského domu Albatros Media.<o:p></o:p></span></p>PRaženahttp://www.blogger.com/profile/04386497483535957613noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-90276989254053779362021-01-29T07:39:00.004+01:002021-01-29T15:43:44.655+01:00Petr Kain: Jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti„Myslíte si, že v českém vzdělávacím systému mají děti stejné šance? Že ti podobně nadaní a pilní to dotáhnou zhruba stejně daleko, bez ohledu na to, z jakého rodinného a sociálního prostředí pocházejí či v jaké části země žijí? Jestli si tohle všechno myslíte, měli byste si − po jejím uveřejnění − přečíst studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kterou připravují vědci z think-tanku IDEA a výzkumné organizace PAQ Research. Rychle přijdete o iluze. A to i když jste žádné neměli (podobně jako autor tohoto textu, který měl možnost se s dílčími závěry téhle studie seznámit), stejně vás možná překvapí, jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti,“ píše Petr Kain pro Hospodářské noviny. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-qaULgE6pdOM/YBOtOe-q3JI/AAAAAAAAXyo/HRiGEyfqOrYRLXpjC9ID5Q1R9pmD-sZeQCNcBGAsYHQ/s500/hn.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="500" data-original-width="500" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-qaULgE6pdOM/YBOtOe-q3JI/AAAAAAAAXyo/HRiGEyfqOrYRLXpjC9ID5Q1R9pmD-sZeQCNcBGAsYHQ/w200-h200/hn.png" width="200" /></a></div><div><b>Kain také píše: </b></div><div><br /></div><div>Především patříme mezi sedm zemí OECD, v nichž je míra závislosti dosaženého vzdělání na rodinném původu nejsilnější. Smutným dokladem jsou výsledky mezinárodního výzkumu PISA, jehož cílem je zjišťování úrovně čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti mezi žáky ve věku 15 let. České děti ze sociálně slabších rodin dosahují v porovnání se stejnou skupinou polských či estonských dětí zhruba o 50 až 70 bodů horších výsledků v matematice a čtenářské gramotnosti. </div><div><br /></div><div>Ale i české děti s dobrým zázemím svým vrstevníkům z Polska a Estonska sotva konkurují. Jinak řečeno: české školství na rozdíl od polského či estonského nedokáže zmírňovat sociálně-ekonomický handicap určité skupiny dětí a promarňuje tak jejich potenciál, zároveň stěží dokáže rozvíjet potenciál dětí, které mají naopak výhodu lepšího rodinného prostředí. A co je na tom asi nejhorší − v posledních letech se vazba mezi dosaženým vzděláním a rodinným původem v Česku zesiluje...</div><div><br /></div><div><b>Investujme do nejslabších </b></div><div><br /></div><div>A teď co s tím. Problematika českého školství je samozřejmě příliš komplexní, aby šla snadno vyřešit, přesto je tu podle autorů studie něco, co by přineslo jasný pozitivní efekt. Je zapotřebí investovat do nejslabších žáků, tedy do oné pětiny patnáctiletých dětí v Česku, které mají podle šetření PISA potíže s porozuměním textu a nezvládají matematiku. Podle konzervativních propočtů téže studie by zlepšení jejich studijních výsledků v průměru každý rok do konce tohoto století přineslo Česku 18 miliard korun. Každá koruna investovaná do programů včasné péče se přitom až čtyřnásobně vrátí. </div><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://archiv.ihned.cz/c1-66874680-jak-ceske-skolstvi-podporuje-nerovnost-ve-spolecnosti">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-52213660970040065112021-01-29T06:00:00.002+01:002021-01-29T15:44:34.946+01:00Oldřich Botlík: Čím škodí maturitní testy a proč je čas s nimi skončit„Lidé spojení s Cermatem, jenž maturitní testy připravuje, by nejspíš namítli, že testy jsou vyvážené. Nejsou: třeba schopnost komunikovat v mateřštině zjevně neověří test, v němž žáci převážně zaškrtávají jedinou správnou odpověď ze čtyř nabízených. Testy připravují češtináři a matematici, kteří chtějí udržet překonané pojetí výuky obou předmětů. Na autory úloh, odborné veřejnosti neznámé, nejsou kladeny nároky, které by odpovídaly jejich významu v systému: schvalovací komise už odkývaly leccos a na ministerstvu jsou rádi, že se o detaily testování nemusí starat. Obrovský reálný vliv hrstky lidí kolem Cermatu na to, co se ve školách vyučuje a jak, je zcela nepřiměřený,“ píše Oldřich Botlík pro Hospodářské noviny.<span><a name='more'></a></span><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-m2pBVqDBu80/YBOzYO40IpI/AAAAAAAAXy4/I46Qp0IayEQTvjh5qottLf3krnj6agSQgCNcBGAsYHQ/s360/botlik.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="360" data-original-width="300" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-m2pBVqDBu80/YBOzYO40IpI/AAAAAAAAXy4/I46Qp0IayEQTvjh5qottLf3krnj6agSQgCNcBGAsYHQ/w167-h200/botlik.jpg" width="167" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Oldřich Botlík (eduin.cz)</td></tr></tbody></table><div><b>Botlík také píše: </b></div><div><br /></div><div>Dnes už nemůže vyhovovat výuka typická pro druhou polovinu minulého století, kterou testy pomáhají v mnoha školách zachovat. Odpovídá tehdejšímu stavu poznání a potřebám těch, kteří tenkrát odcházeli studovat práva, jazyky nebo medicínu. Také podíl maturantů v populačním ročníku je dnes několikrát větší... </div><div><br /></div><div>Také matematika přitáhne víc žáků, budou-li se s ní seznamovat jako uživatelé a pracovat s aplikacemi, jež upravují algebraické výrazy, řeší rovnice, zobrazují grafy funkcí či kreslí řezy tělesy. Dělají to líp, než se to žáci kdy naučí. A mnohem rychleji. Prostocviky s matematickým aparátem, které žáky od matematiky většinou odrazují, dnešní uživatel potřebuje méně než kdysi. Žáci se tak mohou soustředit na porozumění skutečné matematice... </div><div><br /></div><div>Dnes si proto maturitní testy pochvalují spíš učitelé, kteří nedokážou své žáky zaujmout ani při probírání interpunkce, natož při něčem opravdu důležitém. Namlouvají si, že je žáci začnou konečně respektovat. Naopak učitelům, kteří systematicky probouzejí zájem žáků o svůj předmět, testy Cermatu zpravidla vadí. Svým pojetím totiž odvádějí pozornost k učivu, na němž ve srovnání s dalšími cíli výuky zas tolik nezáleží.</div><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://archiv.ihned.cz/c1-66874720-cim-skodi-maturitni-testy-a-proc-je-cas-s-nimi-skoncit">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-5962419156008791922021-01-29T05:00:00.002+01:002021-01-29T15:45:24.032+01:00Lepší než Kanada, horší než Korea? Co říkají mezinárodní žebříčky o výsledcích českých škol – a co neříkajíKoncem minulého roku vydala Česká školní inspekce zprávu o tom, jak si čeští čtvrťáci vedli v mezinárodním šetření TIMSS, které prověřuje znalosti matematiky a přírodovědy. Ze zveřejněných žebříčků vyplynulo, že jsou na tom celkem dobře, v nadprůměru. Při bližším zkoumání výsledků ale narazíme na paradoxy a znejistíme. Co nám vlastně tyto a podobné žebříčky (ne)říkají? A co ani říct nemohou? Úvahu přináší EDUzín.<span><a name='more'></a></span><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-MqZ55afwjhM/YBO94ai-wRI/AAAAAAAAXzA/21qC-V2K3NczZHzQB7MRnQYl7MVQjvKkQCNcBGAsYHQ/s443/jana%2Bstrakova.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="443" data-original-width="295" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-MqZ55afwjhM/YBO94ai-wRI/AAAAAAAAXzA/21qC-V2K3NczZHzQB7MRnQYl7MVQjvKkQCNcBGAsYHQ/w133-h200/jana%2Bstrakova.jpg" width="133" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jana Straková (pedf.cuni.cz)</td></tr></tbody></table><div>„Vidím spíše výhody, možná i proto, že nemám přehnaná očekávání,“ říká říká Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě UK. Inspirativní je podle ní třeba to, že v dokumentaci TIMSS je přesně popsáno, co měří a proč je to důležité. Testy z českých cermatovských dílen oproti tomu připomínají černou skříňku. Výzkum Straková chválí i za to, že dobře zobrazuje nerovnosti v českém vzdělávacím systému – což je dlouhodobě předmět jejího profesního zájmu. Výběrová šetření, ať již mezinárodní, nebo národní, považuje akademička za dobrý způsob, jak získávat zpětnou vazbu o kvalitě školské soustavy. Jsou efektivní, a přitom šetří nervy žáků, rodičů i učitelů. „Na rozdíl od přijímacích zkoušek nemají vliv na budoucí vzdělávací dráhu dítěte, je v nich možné používat rozmanitější typy úloh a ověřit větší šíři učiva,“ říká... </div><div><br /></div><div>TIMSS je mnoha experty považováno za kvalitní a svědomitě připravené, ale má i své kvalifikované odpůrce. „Někteří mezinárodním výzkumům vytýkají, že přispívají ke globalizaci vzdělávání. Další pochybují o tom, že dobrá praxe jedné země se dá přenést jinam,“ říká Jana Straková. Jinak řečeno: můžeme se pokoušet o finskou reformu vzdělávání, ale chybí nám k tomu Finové, jak poznamenal kdosi v debatách o vzdělávání. Od výsledků je těžké odfiltrovat kulturní vlivy. </div><div><br /></div><div>Je jistě zajímavé i to, že Kanada je v matematice o dvacet bodů níže než my, Spojené státy jsou na tom stejně jako my a Rusko je o celých třicet bodů – polovinu znalostní úrovně – napřed. Ale proč to tak je, není snadné určit ani pro analytiky. Stejně jako co stojí za tím, že malí Finové mají matematiku a přírodovědu – ve kterých jsou úspěšní – ještě víc neradi než Češi. V médiích se to ale moc nezmiňuje, protože nemáme po ruce žádné vysvětlení. Důvodem může být něco úplně jiného než pro Čechy. Mimochodem, nejvíc jsou z matematiky unesení malí Turkové... </div><div><br /></div><div>Na šetření TIMSS se můžeme ale podívat z ještě většího nadhledu. Jak moc se dá to, co nakonec člověku v životě nejvíc pomáhá, měřit školními testy? I lidé velmi úspěšní mívali ve škole průměrné nebo i špatné známky. „Umět se vypořádat s nečekanými úkoly a situacemi, ne pouze adaptivně, ale produktivně a tvůrčím způsobem, to je to, oč tu běží. A to se měřit nedá,“ říká kategoricky Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání. „Tyto životní kompetence se projevují pokaždé jinak, originálně, zatímco testy jsou standardizované. To skutečně podstatné nikdy neodhalí,“ dodává. </div><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.eduzin.cz/skola-a-ucitele/hodnoceni-skola-a-ucitele/lepsi-nez-kanada-horsi-nez-korea-co-rikaji-mezinarodni-zebricky-o-vysledcich-ceskych-skol-a-co-nerikaji/">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-88653344667308446912021-01-29T04:00:00.001+01:002021-01-29T04:00:04.182+01:00Kolik dní byli žáci ve škole? Jen jedna skupina byla víc v lavicích než domaKterá skupina žáků měla tedy největší štěstí a strávila v lavicích nejvíce času? Nejméně se koronavirová pandemie a opatření s ní spojená dotkla žáků speciálních škol. Prezenční výuku měli přerušenou jen 15 dní, jinak se učili ve škole. Větší část výuky zažili na svých místech ve třídě už jen prvňáci a druháci. Dohromady byli na distanční výuce „jen“ 23 dní z celkem 95 v prvním pololetí. Ostatní žáci museli zvládnout více než polovinu času na distanční výuce. Přehled přináší Seznam Zprávy. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-afs1ONnaeA8/YBMZuykKrnI/AAAAAAAAXyY/sUBt8GocLGkJbpcFjarW-B3T4xJaH3_SQCNcBGAsYHQ/s1667/seznamzpravy.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="868" data-original-width="1667" height="104" src="https://1.bp.blogspot.com/-afs1ONnaeA8/YBMZuykKrnI/AAAAAAAAXyY/sUBt8GocLGkJbpcFjarW-B3T4xJaH3_SQCNcBGAsYHQ/w200-h104/seznamzpravy.png" width="200" /></a></div><div>Vůbec nejhůře ze základních škol to dopadlo na žáky druhého stupně, na které vyšel jen jeden týden rotační výuky od 30. listopadu. Takoví žáci strávili ve škole maximálně 37 procent času. </div><div><br /></div><div>Ještě hůře ale dopadla opatření kvůli pandemii koronaviru na střední školy. V krajích, kde se uzavřely SŠ už 5. října, tak žáci, kteří studium letos neuzavírají, nestihli ani třetinu výuky. Od konce listopadu do vánočních prázdnin se pak mohli akorát účastnit praktického vyučování. To ale od nového roku Ministerstvo školství zase zakázalo. </div><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kolik-dni-byli-zaci-ve-skole-jen-jedna-skupina-byla-vic-v-lavicich-nez-doma-139695">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-86022869407177159692021-01-29T03:00:00.001+01:002021-01-29T03:00:01.562+01:00Plaga: Další zpřísňování opatření ve školství by bylo hloupéMinistr školství Robert Plaga (za ANO) nevidí prostor pro další zpřísnění protiepidemických opatření ve školství. Další zavírání škol by považoval za krátkozraké a hloupé, řekl novinářům. Podle něj jsou školy jednou z oblastí, kde se sociální kontakty už teď omezily nejvíce. Prostor pro další zpřísňování vidí spíše ve firmách a průmyslu. Informuje ČTK. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/plaga-dalsi-zprisnovani-opatreni-ve-skolstvi-by-bylo-hloupe/1988645">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-84398947240028001892021-01-29T01:00:00.002+01:002021-01-29T07:24:07.663+01:00MŠMT představilo detaily k maturitám a závěrečným zkouškámMinistr školství Robert Plaga na tiskové konferenci představil, jak budou letos vypadat maturitní a závěrečné zkoušky na středních školách a absolutoria na vyšších odborných školách a konzervatořích. „Vyslechli jsme si nejen pozici samotných studentů, ale zároveň jsme se o tom bavili s učiteli a řediteli škol a snažili se nalézt takové řešení, které bude zohledňovat složitost současné situace. Věřím, že se nám podařilo najít vybalancované řešení,“ řekl v úvodu tiskové konference ministr školství. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-TLg64JXNPdg/YBOo0KVSRnI/AAAAAAAAXyg/u2njSkCOVwE5nIHJKehq1o1z7URnBL8lACNcBGAsYHQ/s300/plagamsmt2.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="300" data-original-width="200" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-TLg64JXNPdg/YBOo0KVSRnI/AAAAAAAAXyg/u2njSkCOVwE5nIHJKehq1o1z7URnBL8lACNcBGAsYHQ/w133-h200/plagamsmt2.jpg" width="133" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Robert Plaga (msmt.cz)</td></tr></tbody></table><div>U didaktických testů bude navýšen čas na jejich vypracování o 10 minut u českého a cizího jazyka a o 15 minut u matematiky. Konkrétně tak budou mít žáci na vypracování DT z ČJ 85 minut, z cizího jazyka 110 minut a matematiky 135 minut. U výběrové zkoušky Matematika rozšiřující zůstává čas nezměněn. „Je potřeba podotknout, že didaktický test tvoří minimum garantované státem a je možné se na něj připravit distančně,“ vysvětlil ministr školství Robert Plaga s odkazem na vzorové testy na webu CERMATu a aplikaci České školní inspekce, ve kterých si mohou studenti didaktické testy procvičovat. „Zároveň je nutné zohlednit, že řada studentů středních škol byla z rozhodnutí státu či krajských samospráv zapojena do přímé pomoci například v nemocnicích nebo domovech seniorů. Pro tyto studenty, včetně těch, kteří se zapojili dobrovolně, přidáváme v jarním termínu jeden termín navíc. Tedy nejen, že budou mít delší čas, ale rovněž dva termíny,“ doplnil ministr školství. Toto řešení se týká také těch, kteří se řádného termínu nemohou účastnit z důvodu karantény či onemocnění COVID 19.</div><div><br /></div><div>CERMAT navíc letos prověřoval strukturu testů tak, aby se v didaktických testech vyskytovalo minimum otázek z učiva, které spadá do období, kdy byla výuka narušena. „Kvůli rozdílnosti výuky ve školách nelze udělat generální pardon, ale přistoupili jsme k tomu, že test bude ještě následně validován,“ řekl ministr školství. Pokud by se tedy ukázalo, že by výsledky naznačovaly, že některá z otázek nebyla většinově odučena, validační komise k tomu bude mít možnost přihlédnout. </div><div><br /></div><div>V rámci profilové části maturity, kam od letošního roku spadají písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka, byly zrušeny písemné (slohové) práce. Týká se to žáků, kteří byli letos a vloni prvomaturanty. Pro žáky, kteří v rámci svého prvního řádného termínu v minulosti slohové práce konali, nebo je konat měli, se slohové práce neruší a budou je konat i letos. </div><div><br /></div><div><b>Ústní zkoušky zůstávají povinné pro všechny</b></div><div><br /></div><div>V profilové školní části zkoušky bude ředitelům škol umožněno, aby upravili formu zkoušky s přihlédnutím k situaci na konkrétní škole či v konkrétních oborech. „Zároveň jsme rozhodli, že bude prodlouženo období, ve kterém se zkoušky mohou konat. Důvodem je, aby se studenti po návratu do škol mohli soustředit a dohnat oblast praktického vyučování či praktických předmětů,“ dodal ministr Robert Plaga s tím, že školám toto umožní soustředit se ve druhém pololetí právě na maturitní předměty, protože právě profilová část je pro další uplatnění studentů klíčová. </div><div><br /></div><div>U závěrečných zkoušek na středních školách bude termín jejich realizace prodloužen do konce srpna 2021. Ke stejnému posunu termínů dojde i u absolutorií na vyšších odborných školách a konzervatořích. </div><div><br /></div><div><br /></div><div>Další informace naleznete <a href="https://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/msmt-predstavilo-detaily-k-maturitam-a-zaverecnym-zkouskam">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-83907051437683628822021-01-29T00:00:00.001+01:002021-01-29T07:14:07.912+01:00Aplikace ČŠI pomůže při přípravě na přijímačky i maturituAplikace InspIS SETmobile pomůže při přípravě na přijímací a maturitní zkoušky Žáci 9., 7. a 5. ročníků základních škol mají možnost využít jako jednu z forem přípravy na přijímací zkoušky do maturitních oborů středních škol (pro čtyřleté, šestileté i osmileté studium) také elektronickou verzi testů k tzv. jednotným přijímacím zkouškám. Testy, které Česká školní inspekce převedla do elektronické podoby, připravilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) a použity byly při přijímacích zkouškách v minulých letech. Elektronická verze těchto testů je k dispozici v aplikaci InspIS SETmobile, která je zdarma ke stažení do chytrých telefonů a tabletů. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Další informace naleznete <a href="https://www.msmt.cz/aplikace-csi-pomuze-pri-priprave-na-prijimaci-a-maturitni">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-33170735626033619152021-01-28T11:14:00.006+01:002021-01-28T11:20:47.780+01:00U maturit nebudou slohové práce, některé testy se prodlouží, oznámil změny ministr školství PlagaMinisterstvo školství oznamuje, jakou podobu budou mít letos maturitní zkoušky. „Maturity budí vášně i v době necovidové,“ řekl Plaga na úvod tiskové konference k představování změn pro maturity v letošním roce. „Jsou zrušeny slohové práce. To znamená slohové práce z českého jazyka a cizího jazyka nebudou realizovány v tom jarním termínu,“ řekl k úpravám Plaga. Informuje iDNES. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text a záznam tiskové konference naleznete <a href="https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-ministerstvo-skolstvi-maturity-zkousky-podoba-plaga.A210127_202828_domaci_brzy">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-4815832551080466552021-01-28T07:44:00.002+01:002021-01-28T07:44:18.320+01:00ČŠI: Podmínky pro distanční výuku českých žáků v mezinárodním srovnání„Dosavadní zjištění týkající se distanční výuky a využívání ICT nástrojů učiteli potvrdila na národní i mezinárodní
úrovni potřebu silného důrazu na kvalitní metodickou podporu učitelů. Stejně tak bylo možné mapovat, v čem spočívají
silnější a naopak slabší stránky z hlediska zapojování žáků do distanční výuky, možností podpory žáků a také jejich
rodičů.
Česká školní inspekce na národní úrovni pokračuje v získávání podrobnějších kvalitativních informací týkajících se
dopadů mimořádných opatření na podmínky, průběh i výsledky vzdělávání, které následně pomohou rozvíjet a lépe
cílit podporu pro školy,“ píšou autoři publikace Podmínky pro distanční výuku českých žáků
v mezinárodním srovnání. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-5EsZg4XWPCs/YBJcwKPZNSI/AAAAAAAAXyQ/WM6acZAdVc8Sk_6zhXo2tw0In6detAetgCNcBGAsYHQ/s600/csi.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="451" data-original-width="600" height="151" src="https://1.bp.blogspot.com/-5EsZg4XWPCs/YBJcwKPZNSI/AAAAAAAAXyQ/WM6acZAdVc8Sk_6zhXo2tw0In6detAetgCNcBGAsYHQ/w200-h151/csi.jpg" width="200" /></a></div><div>Na mezinárodní úrovni pak pokračují také aktivity OECD. Z hlediska připravovaného
mezinárodního šetření PISA 2022 jde např. o zařazení nových otázek do dotazníků, které umožní v mezinárodním
srovnání zmapovat zkušenosti škol a žáků s distančním vzděláváním během celosvětové pandemie nemoci covid-19.
OECD se rovněž snaží podporovat sdílení zkušeností mezi svými členskými zeměmi. Česká republika a několik dalších
zemí tak např. poskytly informace o podmínkách a průběhu distančního vzdělávání v době zákazu osobní přítomnosti
žáků ve školách. Tyto výstupy byly přeloženy do angličtiny a OECD je členským zemím zpřístupnila na svých
webových stránkách (-zde-). </div><div><br /></div><div>V návaznosti na informace prezentované v této sekundární analýze počítá Česká školní inspekce v dalších analytických
výstupech, které budou zpracovány v průběhu roku 2021, s reflexí i dalších témat, kterým se OECD ve svých
podkladech souvisejících se šetřením PISA 2018 věnuje (vedle materiálního zázemí jde např. o stratifikaci
vzdělávacích systémů, personální podmínky, růstové nastavení mysli nebo objem výukového času).</div><div><br /></div><div><br /></div><div>Celou publikaci naleznete <a href="https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/2021_p%c5%99%c3%adlohy/Dokumenty/Podminky-pro-distancni-vyuku-ceskych-zaku-v-mezinarodnim-srovnani.pdf">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-58942960911607295512021-01-28T03:00:00.001+01:002021-01-28T03:00:08.114+01:00Školy se 1. února neotevřou více žákům než dosud, ani malotřídkyVzhledem k epidemiologické situaci se v provozu škol od 1. února nic nemění, informoval ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twitteru během včerejšího jednání vlády. Nezačne tak ani výuka v malotřídkách, jak Plaga uvažoval. Dopoledne ministr ve Sněmovně uvedl, že návrat žáků do škol by měl přijít tehdy, až budou podmínky k jeho trvalému udržení. Do lavic se tak nyní nevrátí ani poslední ročníky, které podle expertů potřebují zpět nejnaléhavěji. Informuje ČTK. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/plaga-navrat-do-skol-by-mel-prijit-az-bude-trvale-udrzitelny/1988070">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-34251268406852341492021-01-28T02:00:00.001+01:002021-01-28T02:00:06.881+01:00Webinář 28.1.: Flipped Classroom nejen v hodinách anglického jazykaSpolečně s Terezou Havránkovou se podíváme na metodu převrácené třídy, které jsou využitelné nejen ve výuce cizích jazyků. Webinář se koná ve čtvrtek 28.1.2021 od 20:00 prostřednictvím Google Meet a je zdarma. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Možnost registrace naleznete <a href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdsG4J2HS1J6dKa6zL3zb62XpAxrCxlQW8HZMHVwLHwNvY08g/viewform">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-46724329467940891062021-01-27T12:07:00.002+01:002021-01-27T12:07:25.667+01:00Sněmovna schválila novelu zákona o pedagogických pracovnícíchNa středních školách a na druhém stupni základních škol by mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Změnu přináší novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou dnes schválila Sněmovna. Pokud úpravu nezmění Senát, vládní sociální demokraté se ji chtějí pokusit zrušit poslaneckým návrhem, řekla novinářům bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Sněmovna v novele rozhodla také o tom, že poměr učitelských platů k průměrné mzdě má být stanoven zákonem. Platy by se měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Informuje ČTK. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ve-skolach-budou-asi-moci-ucit-i-odbornici-kteri-nejsou-pedagogy/1987911">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com50tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-3774007602738660992021-01-27T06:00:00.001+01:002021-01-27T09:40:41.332+01:00Plaga: Slovní hodnocení na vysvědčení zohlední složitou situaci, žáky chceme pravidelně testovatŠkolní rok je v polovině. Žáci a studenti ale ve škole od září moc času nestrávili. Kvůli epidemii koronaviru absolvovala většina školáků první pololetí převážně na dálku. Ve čtvrtek se má rozdávat pololetní vysvědčení a ministerstvo školství doporučilo, aby školy místo známek tentokrát ohodnotily žáky slovně.„Je třeba zohlednit specifičnost situace v každé rodině,“ řekl šéf resortu Robert Plaga (ANO) v Ranním interview Radiožurnálu. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-KhEGMbZy3iE/YBEmYnC1WdI/AAAAAAAAXyA/7MrOJfmVHcIIobax3cVhEsjhv8MSXU3ngCNcBGAsYHQ/s300/plagamsmt2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="300" data-original-width="200" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-KhEGMbZy3iE/YBEmYnC1WdI/AAAAAAAAXyA/7MrOJfmVHcIIobax3cVhEsjhv8MSXU3ngCNcBGAsYHQ/w133-h200/plagamsmt2.jpg" width="133" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Robert Plaga (msmt.cz)</td></tr></tbody></table><div>V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi: </div><div><br /></div><div><b>Jaká je to pro vás zpráva, že školy většinou zůstávají u klasického vysvědčení se známkami? </b></div><div><br /></div><div>Pro mě je dobrou zprávou, že téměř třetina škol přikročila ke kombinaci. Není to o tom, že bychom někoho nutili, aby známkoval slovně. Myslím si, že kombinace je vhodná, protože je těžká doba a je třeba zohlednit specifičnost situace v každé rodině. To je lepší přes slovní hodnocení. </div><div><br /></div><div><b>Má vláda k dispozici údaje o tom, jak nebezpečné je šíření viru ve školách? </b></div><div><br /></div><div>Řada studií z posledních měsíců je protikladná. V dokončení je nyní i studie, která podle mě nemá obdoby. Dělá ji český BISOP a ukazuje, že školy nejsou semeništěm viru. Ale ve chvíli, kdy jsou školy otevřené, tam k nějakému šíření dochází. Nemají tak pravdu ti, kteří říkají, že se vir ve školách nešíří, ani ti, kteří tvrdí, že ve školách se šíří víc. </div><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý rozhovor naleznete <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/skoly-zaci-vysvedceni-hodnoceni-robert-plaga-testy_2101251025_tzr">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-22036438938938320042021-01-27T05:00:00.001+01:002021-01-27T09:56:09.376+01:00Slovní hodnocení na vysvědčení se píše těžko, školy jsou zvyklé na známkyVe školách stále suverénně vedou známky. Ryze slovní hodnocení používá na vysvědčeních jen zhruba 7 procent základních škol. Podle dat České školní inspekce se ale slovní hodnocení do žil českého školství pomalu dostává. V kombinaci se známkami ho využívá na 30 procent základních škol v Česku. Reportáž přináší iDNES. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-QZSSlxz5glA/YBEqUAhgq2I/AAAAAAAAXyI/ggcKIPPYapUhJNe7pFNOX51AQFUMy1ozgCNcBGAsYHQ/s224/idnes.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="224" data-original-width="224" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-QZSSlxz5glA/YBEqUAhgq2I/AAAAAAAAXyI/ggcKIPPYapUhJNe7pFNOX51AQFUMy1ozgCNcBGAsYHQ/w200-h200/idnes.png" width="200" /></a></div><div>„V kontextu dlouhodobé distanční výuky může být slovní hodnocení mnohem více vypovídající a mnohem více využitelné a nakonec také mnohem spravedlivější,“ vysvětluje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. s tím, že je takové hodnocení mnohem náročnější na čas, obsahovou i formální přesnost. Jednoduše je pracnější, což může být problém pro školy, kde jsou žáků stovky. </div><div><br /></div><div>Učitel se na slovní hodnocení potřebuje připravit. Nejen tím, že ho chce používat, ale jde také o určité podklady k němu. „Pro řadu pedagogů bude v této chvíli složité si slovní hodnocení připravit, protože je k němu třeba mít naplánované cíle, dostatek podkladů, vědět na čem ho stavět a v neposlední řadě mít také odbornou oporu, aby mělo ten správný efekt,“ vysvětluje Pavlína Loňková, učitelka z brněnské základní školy Labyrinth. </div><div><br /></div><div>Důvodů, proč učitelé slovní hodnocení tolik nevyužívají, je podle Loňkové více. Jednak je to stále neznámá, protože to doposud není běžná součást hodnocení. Rodiče i učitelé prošli systémem, kde byly jen známky, které jsou pro ně srozumitelné. A napsat vypovídající slovní hodnocení je i časové náročné.
</div><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-skoly-vysvedceni-slovni-hodnoceni-doporuceni-msmt.A210114_155856_domaci_brzy">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-7478089962496789202021-01-27T04:00:00.000+01:002021-01-27T09:34:35.542+01:00MŠMT zveřejnilo částky pro školy na rok 2021Stejně jako v minulém roce, i letos MŠMT už na konci ledna zveřejňuje částky pro jednotlivé školy na rok 2021. Údaje jsou zveřejněny v elektronickém systému pro sběr dat, kde je školy najdou v individualizované podobě. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Další informace naleznete <a href="https://www.msmt.cz/msmt-zverejnilo-castky-pro-skoly-na-rok-2021">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-42708625063372545382021-01-26T09:01:00.001+01:002021-01-26T09:01:09.610+01:00Jednotné přijímačky všude nebudou. Někteří ředitelé věří, že to tak zůstaneMinisterstvo školství letos povolilo ředitelům středních škol, aby vypustili z přijímacího řízení státní zkoušku z češtiny a matematiky… S letošní legislativní změnou se otevírá debata, zda pravidla pro přijímací řízení nepřenést i do následujících let. „Chápu, že některým školám jednotná přijímací zkouška úplně vyhovuje. Pro nás by bylo ale zase ideální, kdyby bylo použití státních testů dobrovolné. To je ale asi neprůchodné. Možná by však šlo, aby si školy samy rozhodly, jakou váhu státním testům dají,“ uvažuje v reportáži Seznam Zprávy ředitel Waldorfského lycea Ivan Smolka. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-VMyedRavevU/YA_LzHHxvmI/AAAAAAAAXx0/BcYBQEDub30ty6ZmlmcATRp38rvtHARkACNcBGAsYHQ/s1667/seznamzpravy.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="868" data-original-width="1667" height="104" src="https://1.bp.blogspot.com/-VMyedRavevU/YA_LzHHxvmI/AAAAAAAAXx0/BcYBQEDub30ty6ZmlmcATRp38rvtHARkACNcBGAsYHQ/w200-h104/seznamzpravy.png" width="200" /></a></div><div>I ředitelé ostatních škol, které Seznam Zprávy oslovily, se shodují na tom, že by letošní výjimečná pravidla rádi přenesli i do dalších let. Jihočeský kraj proto hodlá současnou situaci využít pro diskuzi s rezortem školství.
„Vím, že současná úprava řeší jen současný rok, ale mně by se líbilo, kdybychom i do budoucna nechali formu přijímacího řízení na školách. Stát by mohl připravit jednotnou přijímací zkoušku, ale bylo by na ředitelích, jestli ji použijí, nebo ne. Díky letošku budeme mít k tomu data pro další debatu s Ministerstvem školství,“ dodává náměstek jihočeského hejtmana Pavel Klíma. </div><div><br /></div><div>Zatím jsou ale pravidla nastavená jasně. Opatřením ministra školství mohou přijímací řízení ředitelé změnit jen letos, čas na vyhlášení podmínek mají do 31. ledna. Zvolit si školní přijímací zkoušku mohou pouze čtyřleté maturitní obory. Do 8. března pak mají všichni ředitelé čas také přijímací řízení úplně zrušit, pokud se na příslušný obor nepřihlásí víc uchazečů, než je maximální kapacita. I tuhle možnost ale musí vepsat do pravidel přijímacího řízení. </div><div><br /></div><div>Už letos ale u jednotné přijímací zkoušky zůstanou čtyřletá gymnázia. Podle jejich ředitelů jim totiž právě jednotná přijímací zkouška pomůže dobře vybrat vhodné uchazeče z velkého převisu zájemců.
</div><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jednotne-prijimacky-vsude-nebudou-nekteri-reditele-veri-ze-to-tak-zustane-138616">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-60361406756767889302021-01-26T04:00:00.001+01:002021-01-26T08:44:28.789+01:00Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jednotné přijímací zkoušky ve světle koronaviruCílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Jsou jednotné přijímací zkoušky v souladu s RVP?
Jak jednotné přijímací zkoušky ovlivňují obsah výuky?
Zjišťuje se, kdo se kam dostane podle sociálněekonomického statusu rodiny?
Co jednotné přijímací zkoušky testují? Testují se znalosti, nebo se i nějak zohledňuje kompetenční model?
Je možné do budoucna ponechat aktuální nastavení, tedy že využití je ponecháno v kompetenci ředitelů škol?
Dávají výsledky tohoto testování formativní zpětnou vazbu základním školám a jejich učitelům?
Co je smyslem přijímacího řízení?
<b>Debata se koná online 28. ledna od 14.00 do 16.00. </b><span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Další informace naleznete <a href="https://www.eduin.cz/clanky/kulaty-stul-skav-a-eduin-jednotne-prijimaci-zkousky-ve-svetle-koronaviru/">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-36741744257329835852021-01-26T02:00:00.001+01:002021-01-26T08:42:17.166+01:00Zapojme všechny – podcast o společném vzděláváníNárodní pedagogický institut ČR spouští nový podcast zaměřený na rovné příležitosti ve vzdělávání s názvem Zapojme všechny. V jednotlivých dílech se bude zabývat tím, jak nejen ve škole podpořit jedinečnost každého z nás. Staví na silných příbězích lidí, kteří i navzdory handicapu našli v životě svoje místo a rozvinuli svoje nadání. V rozhovorech s odborníky pak jde po stopách častých problémů dnešních školáků nebo i školského systému jako takového a přibližuje jejich možná řešení. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Další informace naleznete <a href="https://www.npi.cz/aktuality/zapojme-vsechny">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-56855529860080270452021-01-26T01:00:00.001+01:002021-01-26T08:40:08.683+01:00PISA: Inspirace pro rozvoj gramotností - úlohy ze čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnostiČeská školní inspekce zveřejňuje publikaci, která představuje uvolněné úlohy PISA ze čtenářské, matematické a přírodovědné oblasti jako zdroj didaktické inspirace pro rozvoj čtenářské gramotnosti v mezipředmětovém kontextu. Ke spolupráci na tvorbě publikace byli přizváni také vybraní učitelé, kteří se podílejí na vytváření a využívání přenositelných inovativních metod výuky a na podpoře spolupráce mezi učiteli. Ve svých příspěvcích sdílejí zajímavé zkušenosti s rozvojem čtenářské gramotnosti ve výuce matematiky, přírodovědných předmětů a odborných předmětů, a zároveň poukazují na možnosti využití gradovaných úloh s narůstající náročností, které jsou vhodným nástrojem k individualizaci výuky. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Celou publikaci naleznete <a href="https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/PISA-Inspirace-pro-rozvoj-gramotnosti-ulohy-ze-cte">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-46911375578527283192021-01-25T16:56:00.003+01:002021-01-25T16:56:43.839+01:00Letošní maturity se podle Plagy upraví, jasno bude asi koncem týdneLetošní maturity se kvůli epidemii covidu-19 budou konat v upravené podobě, neměly by se ale úplně zrušit. Na dotaz ČTK to dnes uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Změny by chtěl představit v druhé polovině týdne, zatím se podle něj o nich stále jedná. Úpravy by měly zohledňovat zájem maturantů o studium na vysoké škole i jejich uplatnění v praxi, uvedl. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/letosni-maturity-se-podle-plagy-upravi-jasno-bude-asi-koncem-tydne/1987156">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-47685455481442829962021-01-25T04:00:00.002+01:002021-01-25T07:39:40.571+01:00Didaktické testy u maturit by podle Babiše měly být zrušenyPremiér Andrej Babiš (ANO) je pro zrušení didaktických testů u maturit na zdravotnických školách, protože studium na nich v letošním roce silně poznamenala epidemie koronaviru. Kvůli spravedlnosti by to mělo platit i pro maturanty dalších škol, míní. Řekl to v pravidelném nedělním příspěvku na facebooku. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) avizoval, že o podobě letošních maturit rozhodne v tomto týdnu. Informuje ČTK. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/plaga-by-podle-babise-mel-zrusit-didaktickou-cast-maturit/1986838">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-71315867756782817542021-01-25T03:00:00.001+01:002021-01-25T03:00:04.491+01:00Průzkum: Výuka on-line se podle rodičů zlepšila, spokojeno 40 procentKvalita distanční výuky na podzim byla podle víc než poloviny rodičů školáků lepší než loni na jaře. Celkově s ní ale bylo spokojeno jen 40 procent rodičů. Tři čtvrtiny žáků měly podle nich při výuce na dálku malou motivaci k učení. Okolo desetiny dětí mělo na podzim potíže s technickým vybavením nebo připojením k internetu. Vyplývá to z výsledků výzkumu společnosti PAQ Research, který v projektu Život během pandemie pro organizaci Učitel naživo a ministerstvo školství udělala agentura NMS. ČTK o tom informoval ředitel odboru komunikace ministerstva školství Ondřej Macura. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pruzkum-vyuka-on-line-se-podle-rodicu-zlepsila-spokojeno-40-pct/1986703">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-10162692641242235972021-01-25T02:00:00.001+01:002021-01-25T02:00:01.362+01:00MŠMT zahájilo pilotáž středního článku podporyV prosinci 2020 schválil ministr školství Robert Plaga pilotáž středního článku podpory. Koncept středního článku je zakotvený ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a jeho hlavním cílem je zvyšování kvality vzdělávání prostřednictvím komplexního systému podpory škol. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div>„Podpoříme školy všude tam, kde podporu potřebují, aby měly volné ruce a dostatek času a energie věnovat se kvalitní pedagogické práci adaptované na konkrétní podmínky v daném místě,“ říká ministr školství Robert Plaga. </div><div><br /></div><div><br /></div><div>Další informace naleznete <a href="https://www.edu.cz/stredni-clanek-podpory/">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-41588926451439541212021-01-24T04:00:00.001+01:002021-01-24T04:00:02.993+01:00O Romech se v učebnicích téměř nepíše. Když ano, tak stereotypně či v číslechV českých učebnicích podle průzkumu chybí dostatek informací o romské menšině. Pokud v nich jsou, většinou se týkají perzekuce během holocaustu či jde o prostá demografická data. V dalších se pak objevují stereotypní informace či nesouvisející obrázky. „Je vidět, že znalost reálií o Romech je u autorů učebnic často nulová,“ podotýká autor české části výzkumu Tomáš Ščuka v reportáži iDNES. <span><a name='more'></a></span><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-q4TAWICWCPs/YAxdV710ViI/AAAAAAAAXxs/BGgSwxPpQjAd8YFOpcC3g3awPWo3_bJlQCNcBGAsYHQ/s224/idnes.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="224" data-original-width="224" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-q4TAWICWCPs/YAxdV710ViI/AAAAAAAAXxs/BGgSwxPpQjAd8YFOpcC3g3awPWo3_bJlQCNcBGAsYHQ/w200-h200/idnes.png" width="200" /></a></div><div>Výzkumníci pod Radou Evropy, Institutem George Eckera a Romským vzdělávacím fondem se zaměřovali na učebnice dějepisu, občanské nauky a zeměpisu v učebnicích pro žáky prvního a druhého stupně ve 21 zemích Evropské unie. Podle výsledků zprávy se v Česku z 38 zkoumaných učebnic pouze 11 zmiňuje o romských tématech. Tyto zmínky tvoří 71 vět, které obsahují slovo Rom celkem 52krát. </div><div><br /></div><div>„Pak je tam sociální kontext, který popisuje Romy jako lidi, které žijí odlišným způsobem života, lidi zaostalé,“ popsal Tomáš Ščuka…. Jeden text uvádí, že „Romové uznávají jiné hodnoty než většinové obyvatelstvo České republiky“ a že „obvykle žijí se svou početnou rodinou pohromadě v jednom domě nebo v jedné čtvrti“ a „největším trestem pro Roma bylo vždy jeho vyloučení z rodiny“. </div><div><br /></div><div>„Co to může vytvářet v dětech, které se to učí? Ty děti pak za předsudky nemůžou,“ okomentoval to Ščuka. </div><div><br /></div><div><br /></div><div>Celý text naleznete <a href="https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/romove-ve-skolnich-ucebnicich-stereotypizace-stereotypy-zakladni-skola.A210119_110308_domaci_vlc">zde</a></div>Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.com43