Česká škola

Vyhlášení rozvojového programu „Zkvalitnění vzdělávání v základních školách na území hlavního města Prahy“

2009-11-12T10:23:00.001+01:00

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v souladu s § 171 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje pro rok 2009 rozvojový program ve vzdělávání: „Zkvalitnění vzdělávání v základních školách na území hlavního města Prahy“, č.j. 24 861/2009-26, ze dne 9. listopadu 2009.

1.    Základní vymezení a cíle programu

1.1. Cílovou skupinou jsou právnické osoby všech zřizovatelů vykonávající činnost základní školy na území hlavního města Prahy (dále jen „právnická osoba"). Tyto právnické osoby nebudou oprávněny žádat o dotace v oblasti podpory 1.4 Zkvalitňování vzdělávání na základních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, a proto je nutné využít formy rozvojového programu ve vzdělávání a předejít vzniku rozdílů mezi podmínkami vzdělávání žáků základních škol na území hlavního města Prahy a žáků základních škol v ostatních krajích České republiky.

1.2. Tento program má podpořit základní vzdělávání zejména v oblastech, v nichž mezinárodní šetření dlouhodobě vykazují méně uspokojivé výsledky. Podpořeno bude zejména vzdělávání v oblastech cizích jazyků, matematiky, přírodních věd, informačních a komunikačních technologií, čtenářské, informační a finanční gramotnosti.

1.3. Finanční prostředky poskytnuté v tomto programu použije právnická osoba na nákup učebních a kompenzačních pomůcek neinvestičního charakteru, které budou využívány v základním vzdělávání, a učebnic, s nimiž bude právnická osoba nakládat v souladus § 27 odst. 3 školského zákona nebo je jinak využije při poskytování základního vzdělávání.

2.    Poskytnutí prostředků vyčleněných na rozvojový program

2.1. Právnická osoba obdrží finanční prostředky ve výši podle počtu žáků ve školní matrice
k 30. září 2009. Při poskytování prostředků vychází MŠMT a Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „magistrát") z výkazů předávaných podle § 28 odst. 5 školského zákona.

2.2. Počet žáků zjištěný podle bodu 2.1 se vynásobí částkou 1 840 Kč. Výsledná částka pro právnickou osobu se zaokrouhlí na celé tisíce Kč vždy směrem nahoru.

2.3. Finanční prostředky v tomto programu poskytuje MŠMT pro právnické osoby podle § 163 odst. 1 písm. a) školského zákona formou dotace na rok 2009 na zvláštní účet hlavního města Prahy. Finanční prostředky poskytuje MŠMT na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace adresovaného hlavnímu městu Praze, a to ve výši stanovené rozhodnutím. Magistrát přidělí s vědomím zastupitelstva prostředky právnickým osobám na účel podle bodu 1 a ve výši podle bodů 2.1 a 2.2.

2.4. Finanční prostředky v tomto programu poskytuje MŠMT dále přímo právnickým osobám uvedeným v § 163 odst. 1 písm. b) školského zákona. Při tom jim uloží povinnosti vyplývající z tohoto programu.

3.      Předkládání žádostí

Magistrát ani právnické osoby žádosti nepředkládají.

4. Ekonomické zabezpečení rozvojového programu

Na tento rozvojový program jsou v rozpočtu MŠMT na rok 2009 vyčleněny finanční prostředky v úhrnné výši 138 mil. Kč. Úhrnná výše poskytnutých finančních prostředků se může od vyčleněné částky lišit zejména v závislosti na realizaci tohoto programu a možnostech státního rozpočtu. Na poskytnutí dotací v tomto programu není právní nárok.

5. Vypořádání prostředků na zajištění rozvojového programu

Vypořádání prostředků tohoto programu bude provedeno samostatně pod účelovým znakem 33021 současně s vypořádáním celkově přidělených prostředků roku 2009, podle vyhlášky č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.

6. Monitoring

O využití poskytnutých finančních prostředků v rámci tohoto rozvojového programu poskytne příjemce ministerstvu zprávu v termínu, rozsahu a formě, které budou stanoveny ministerstvem formou dodatku k tomuto rozvojovému programu do 31. ledna 2010.

Toto vyhlášení rozvojového programu nabývá účinnosti dnem 9. listopadu 2009.

                                                                                   PhDr. Miroslava K o p i co v á
                                                                    ministryně školství, mládeže a tělovýchovy

Soubor ke stažení: 24861_Vyhlaseni_RP_Praha_ZS_2009.doc (49kB DOC)

Otevřený dopis Občanského sdružení Kruh rodičů, absolventů a přátel Gymnázia Matyáše Lercha Radě Jihomoravského kraje

2009-11-12T00:05:00.001+01:00

Občanské sdružení Kruh rodičů, absolventů a přátel GML se obrátilo na členy rady otevřeným dopisem. Protestní úterní demonstrace se zúčastnila přibližně tisícovka studentů, absolventů a přátel školy.

V Brně dne 11.11.2009

Vážené dámy, vážení pánové,

na briefingu dne 9. 11. 2009, po svém setkání s odvolaným ředitelem Gymnázia Matyáše Lercha Petrem Kovačem, hejtman Michal Hašek připomněl význam a kvality Gymnázia Matyáše Lercha.

Uvedl, že pro plánované jednání Rady JmK v této věci existují nyní nové, byť ze strany gymnázia opožděně dodané, podklady.

Jsme přesvědčeni, že tyto informace významně zpochybňují tvrzení o „závažném porušení právních předpisů", které provázelo rozhodnutí Rady Jihomoravského kraje o odvolání ředitele Petra Kovače ze dne 29. 10. 2009.

Rádi bychom vás požádali, abyste v souladu se zákonem a jednacím řádem rady krajského zastupitelstva schválili nové usnesení, kterým se předchozí usnesení mění, a tak Petra Kovače ponechali ve funkci. Z právního hlediska nelze požadovat takové usnesení za retroaktivní.

Jinými slovy řečeno: S ohledem na nové informace a argumenty rozhodněte, vážené dámy a vážení pánové, v duchu staré římskoprávní zásady Lex posterior derogat priori – Zákon pozdější ruší předchozí, která se stala právním principem ve všech demokratických právních státech.

Podle našeho názoru je to jediný způsob, jak zaručit kontinuitu školy, která je známa výbornými vzdělávacími výsledky, zabránit její destabilizaci a poškození jejího dobrého jména i jména jejího zřizovatele, Jihomoravského kraje.

Proces vyhlášení konkurzu na místo nového ředitele Gymnázia Matyáše Lercha, tedy návrh řešení, který se objevil v tiskové zprávě JmK z 9. 11. 2009, kontinuitu školy nezaručuje.

Přípravný výbor Občanského sdružení Kruh rodičů, absolventů a přátel Gymnázia Matyáše Lercha

Martina Šurová: Příběh rytíře

2009-11-12T00:03:00.000+01:00

Rytíři a rytířský život vždy přitahovali zvědavost dětí i dospělých. Svědčí o tom i obnovování tradice rytířských klání u českých hradů jako součást prohlídky těchto kulturních památek. Připravila jsem námět, který by mohl být využit na hodinách dějepisu i občanské výchovy či v kroužcích navazujících svou náplní na tyto předměty.

Co se děje v Brně: causa Gymnázia Matyáše Lercha pokračuje

2009-11-12T00:01:00.002+01:00

Další vývoj situace kolem odvolání ředitele gymnázia Matyáše Lercha v Brně podle zpravodajství tiskového servisu Protext.

VÚP: Listopadové oborové semináře pokračují

2009-11-12T00:01:00.001+01:00

Výzkumný ústav pedagogický v Praze vás zve na oborové semináře pro učitele gymnázií. V tomto měsíci můžete navštívit seminář Českého jazyka a literatury – v Olomouci (13. 11.), Anglického jazyka – v Karlových Varech (23. 11.), Chemie – v Praze (30. 11.) a Občanského a společenskovědního základu – v Brně (18. 11.) a v Olomouci (25. 11.).

Dne 6. 11. proběhly semináře z Českého jazyka a literatury a Informačních a komunikačních technologií v Gymnáziu Brno, tř. Kapitána Jaroše. Provázela je příjemná atmosféra. Hodnoceno slovy Z. Švecové, jedné z organizátorek setkání: „Učitelé nejvíce ocenili aktivní pojetí celého semináře, burzu nápadů a motivující přístup lektorů. Líbilo se jim, že to nebylo jen připravené povídání, ale že byl dán velký prostor pro konkrétní dotazy.“

Semináře jsou pořádány jako součást projektu Kurikulum G a jsou hrazeny z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR. Přihlášku na další akce naleznete zde.

Učitelské úvazky: novelizace pozastavena

2009-11-11T12:53:00.001+01:00

Oznámení MŠMT k dalšímu postupu ve věci navrhované novely nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti (úvazky učitelů).

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová rozhodla na základě dosavadního průběhu připomínkového řízení o pozastavení legislativního procesu směřujícího k prosazení novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb. o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti.

„Počkáme na dobu, kdy bude možné zajistit pro školství lepší rozpočtové podmínky. Pak bude realizace potřebných změn v oblasti úvazků efektivnější. Probíhající připomínkové řízení k současnému návrhu bude nicméně řádně ukončeno a vyhodnoceno, vše projednáme se sociálními partnery a závěry určitě využijeme pro přípravu novely v budoucnu," řekla ministryně Kopicová. Zároveň znovu zopakovala, že účelem novely v žádném případě není a nebylo přetěžovat pedagogy a že se nejedná o výmysl úřadu od zeleného stolu. Změny, které MŠMT navrhovalo, vycházely z dlouhodobých konzultací se školskou veřejností a jejich smyslem bylo vyjít vstříc požadavkům ředitelů škol a umožnit větší flexibilitu v úvazcích.

140 milionů pro pražské školy

2009-11-11T00:08:00.000+01:00

MŠMT připravuje pro příští dva roky výrazné navýšení přímé podpory vzdělávání v ZŠ z prostředků Evropského sociálního fondu. Zatímco pro mimopražské školy se připravuje projekt" EU peníze školám"(tzv. šablony), školy v hlavním městě se mohou těšit na cca 140 mil. korun určených na nákup učebnic a učebních pomůcek. MŠMT tak předchází znevýhodnění pražských škol.

„Obecně chceme v rámci základního vzdělávání podpořit zejména ty oblasti, ve kterých v rámci mezinárodních šetření Česká republika dlouhodobě vykazuje méně uspokojivé nebo zhoršující se výsledky nebo které chápeme jako klíčové pro další studium. Týká se to cizích jazyků, matematiky, přírodních věd, informačních a komunikačních technologií, čtenářské, informační a finanční gramotnosti. To se týká nejen Prahy, ale celé republiky," vysvětluje ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová.
Praha nezůstane stranou

Základním školám v České republice bude na uvedené účely v následujících dvou letech rozděleno cca 4,5 mld. Kč. Díky parametrům nastaveným v současném programovacím období pro čerpání prostředků Evropského sociálního fondu (ESF) však tato podpora nemůže směřovat do základních škol na území hlavního města. Pražské základní školy by se tak oproti ostatním školám v ČR ocitly v příštích letech ve značné nevýhodě. MŠMT proto v zájmu alespoň částečného vyrovnání podmínek základního vzdělávání hodlá využít ještě v letošním roce část svých zbylých rozpočtových zdrojů a podpořit formou svého rozvojového programu vzdělávání právě v pražských základních školách. Celkově se tak podařilo pro tento účel shromáždit 140 miliónů.

„Do konce listopadu tedy pošleme do každé základní školy na území hlavního města asi 1 840 korun na každého žáka," říká ministryně Kopicová. Tyto prostředky budou podle jejích slov určeny na zlepšení podmínek vzdělávání tj. nákup učebních i kompenzačních pomůcek neinvestičního charakteru a učebnic. Škola by měla podpořit přednostně výše uvedené priority, ale případně může volit i další podle vlastních potřeb.

Podrobnosti k rozvojovému programu pro pražské školy zveřejní MŠMT na svých webových stránkách v nejbližších dnech.

Ondřej Neumajer: Koncept 1:1 – notebook pro každého žáka – skrývá mnohá úskalí

2009-11-11T00:05:00.004+01:00

Expertní skupina Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP) známá jako ICT panel publikovala v roce 2008 sedm důvodů, proč inovovat pojetí informačních a komunikačních technologií (ICT) v rámcových vzdělávacích programech všeobecného vzdělávání. Jako jeden z těchto stěžejních bodů uvádí skutečnost, že české školy budou konfrontovány s konceptem 1:1, tedy jeden počítač na jednoho žáka, viz aktuální trend velmi levných přenosných počítačů určených pro studenty (tzv. netbooky). Toto paradigma může významně zasáhnout do organizace vzdělávacího procesu. Neuběhl ani rok a poslední dění kolem technologií ve vzdělávání ukazuje, že tato prognóza je již nyní více než aktuální. Stovky českých škol začnou ve školním roce 2009/10 notebooky pro každého žáka pořizovat a notebookové či netbookové třídy zavádět. Některé tak začaly činit již v minulých letech.

Jak tomu v oblasti ICT ve vzdělávání často bývá, i v případě konceptu 1:1 výzkumy pedagogických teoretiků zaostávají za vývojem nových technologií a především za jejich bezprostřední penetrací do každodenního života. Pedagogická věda dostatečně ještě nevyzkoumala, pilotně neověřila a nezdokumentovala všechny přínosy a úskalí, která využívání přenosných zařízení všemi žáky při výuce přináší. Tento proces bude dlouhodobý, a tak je pravděpodobné, že hlavní vzdělávací proud bude v masovém měřítku aplikovat něco, k čemu existuje pouze málo metodických a organizačních doporučení. Při vědomí nezvratnosti tohoto děje cítím potřebu podpořit mezi učiteli sdílení příkladů dobré praxe. Jednou z možností mohou být příspěvky jako tento článek či další články pedagogů na Metodickém portálu.

Projekt 1:1 eLearning od Intelu
Výzkumný ústav pedagogický se společně s Katedrou informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty UK roce 2009 podílel na vyhodnocení monitoringu a výzkumného šetření pilotního projektu 1:1 eLearning společnosti Intel. To bylo realizováno ve dvou školách v ČR na základě Memoranda o porozumění mezi společností Intel a MŠMT.

Z organizačně metodologických důvodů nebylo možné projekt vyhodnotit tak, jak si výzkumníci původně představovali. S vědomím hrubého zjednodušení (blíže viz zpráva) nutno konstatovat, že deklarace uvedené na webu MŠMT v tiskové zprávě k projektu 1:1 eLearning, tedy že tento program „…představuje podle společnosti Intel synonymum pro výukové metody 21. století. Důraz klade na maximální využití všech znalostí a dovedností studentů, jakož i na rozvíjení jejich kritického myšlení, schopnost řešit abstraktní problémy a pracovat týmově“, v tomto pilotním projektu naplněna nebyla.

Přesto nelze podle výzkumného týmu hovořit o neúspěchu projektu. Představa, že škola 21. století bude fungovat bez každodenního používání technologií žáky, se jeví jako lichá. Z tohoto pohledu mohou zjištění z pilotního projektu napomoci při hledání dalších cest a možností podpory integrace ICT do vzdělávacího procesu. Cesta pilotního ověřování, kterou se společnost Intel také v České republice vydala, je jednou z možností, jak danou problematiku posunout kvalitativně dále, jak získat potřebné zkušenosti a vyzkoušet nové možnosti.

O komplikovanosti a obtížnosti postupů, jejichž cílem je zavádění technologií do vzdělávacího procesu, svědčí obdobná šetření; viz například nedávný dílčí nezdar společnosti Microsoft při budování Školy budoucnosti ve Filadelfii. Zkušenosti ukazují, že bez spolupráce mezi výrobci a dodavateli na jedné straně a vzdělávacím sektorem na straně druhé se očekávaného pokroku bude dosahovat jen velmi obtížně.

Je důležité si uvědomit, kdo a za jakých podmínek se na projektu podílel. Intel považuje 1:1 eLearning za synonymum pro výukové metody 21. století, má zpracován vlastní systém výuky lektorů Vzdělávání pro budoucnost a celou metodiku výukového programu konceptu 1:1. Na implementaci spolupracuje s dalšími špičkovými technologickými společnostmi (Microsoft, Cisco, AsusTeK apod.) i zástupci pedagogů. Navíc pořádá na toto téma občasné semináře, kam zve české učitele i své zahraniční odborníky. Přes všechna tato opatření nedopadlo šetření dle očekávání.

Ačkoli na výsledky šetření mělo vliv více faktorů, jeden závěr je markantní. Pokud se nedaří nadnárodní IT společnosti s obrovským zázemím a velkými finančními prostředky úspěšně aplikovat na pilotním vzorku dvou škol v České republice koncept 1:1 bez významnějších problémů, pak lze jen stěží očekávat, že výsledky pokusů osamocených škol budou převážně uspokojivé.

Závěrečná zpráva šetření je přílohou tohoto článku. Vřele doporučuji se s ní seznámit všem učitelům a ředitelům, kteří chtějí koncept 1:1 ve své škole vyzkoušet.

Bezkoncepční vize

Zásadní krok v podpoře této problematiky musí být učiněn státem v rámci vzdělávací politiky. To je společný jednoznačný závěr odborných mezinárodních organizací jako je například European Schoolnet, kterého je Česká republika aktivním členem. Od ukončení projektu Státní informační politiky ve vzdělávání v roce 2006 již žádné další systémové kroky s dopady na úrovni regionálního školství Český stát neučinil. Na centrální úrovni sice některé kroky proběhly, některé jsou odborníky dokonce kladně hodnoceny (viz Akční plán pro 21. století), na úroveň škol žádný vliv tyto aktivity zatím neměly.

Apel na přijetí a především realizování jasné koncepce je o to silnější, o co více peněz má v následujících letech do regionálního školství "přitéct" z evropských fondů. Ministerstvo školství po několika měsících příprav koncem prázdnin uvolnilo informaci (viz např. reportáž v Událostech 27. 8. 2009 České televize nebo článek na serveru Novinky) o připravě projektu, díky kterému se budou v následujících dvou letech moci k financím z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost dostat všechny mimopražské základní školy. V současné době finalizují pracovní týmy detaily šablon, ze kterých by si školy měly možnost jednoduše vytvářet vlastní projekt. Podle znalců dané problematiky by až polovina z plánovaných téměř pěti miliard korun mohla být poukázána na technologie.

Tato zprvu povzbudivá zpráva by měla být v kontextu výše uvedených výsledků výzkumného šetření chápána jako jisté memento. Školy budou potřebovat v dané problematice metodickou pomoc. Jinak by mohla hrozit deziluze, jakou školství zažilo v osmdesátých letech, kdy byly do škol v rámci informatizace zaváděny osmibitové počítače bez dalších potřebných doprovodných opatření (výukové programy, vzdělávání učitelů, metodické příručky apod.). Na konci tohoto pokusu stálo velké množství žáků a učitelů s těžko odbouratelným negativním názorem na využívání počítačů ve vzdělávání.

Velké projekty k podpoře konceptu 1:1 chystají i samotné školy či další subjekty. Například Středisko služeb školám Brno realizuje projekt Bezdrátová škola – Jihomoravský kraj, jehož cílem je vybudovat ve 26 středních vzdělávacích zařízeních Jihomoravského kraje bezdrátovou (WiFi) infrastrukturu. Celkové náklady projektu činí 25 milionů Kč. Bude poučné sledovat, jak se obdobným projektům bude dařit očekávaným problémům čelit.

Doporučení k implementaci

Problematika konceptu 1:1 je velmi široká a nelze ji postihnout v jednom článku. Díky projektu společnosti Intel vznikla doporučení, která sice nelze považovat za univerzální pro potřeby všech škol, ale poměrně výstižně ilustrují hlavní obtíže, se kterými se školy při realizaci podobných projektů setkávají.

Důležitá doporučení výzkumného týmu při realizování obdobných pilotních projektů lze shrnout a formulovat do následujících bodů:

dostatečně dopředu před realizací projektu stanovit role jednotlivých účastníků projektu, jejich zodpovědnost, precizně formulovat očekávané výstupy od realizace projektu, sestavit jasný plán a harmonogram realizace projektu, snažit se jej dodržovat, koordinovat všechny účastníky v průběhu projektu a případné modifikace a změny průběžně v plánu reflektovat;
smluvně zajistit technickou podporu, která je seznámena s plánem a cíli projektu, má zkušenost s cílovou skupinou a svým jednáním v účastnících eliminuje obavy z možnosti poškození testovaných technologií a nevytváří omezení, která využívání technologií ve vzdělávacím procesu komplikují;
zmapovat vzdělávací potřeby cílové skupiny a reagovat na ně uzpůsobením vzdělávací nabídky, která respektuje úroveň ICT dovedností, jazykovou vybavenost učitelů, školní vzdělávací program a věkovou kategorii žáků, pro kterou jsou technologie určeny;
zajistit integraci vybavení školy s nově dodanými prostředky ICT, snažit se podporovat možnou diverzitu ICT prostředků, která obecně zvyšuje možnosti využití technologií, a tím i dopady na vzdělávací procesy (tiskárna, scanner, digitální fotoaparát, kamera, GPS apod.);
umožnit využívání softwarového vybavení a vzdělávacích zdrojů, které škola vlastní a využívá na nově dodaných technologiích, umožněním přístupu k DVD/CD zdrojům.

Ačkoli se jedná o soubor mnoha netriviálních doprovodných opatření, zkušenosti ukazují, že bez těchto podpůrných činností a aktivit je efektivní integrace technologií do vzdělávání velice obtížná, ne-li přímo nemožná.

Zkušenosti ze zahraničí i tuzemska ukazují, že všechno začíná u vedení školy, u ředitele. Ten musí mít vizi školy, která technologie se začleňuje do každodenního života školy. Technologie se musí stát součástí školní kultury. Mezi další bezpodmínečné podmínky patří doprovodné vzdělávání učitelů, kvalitní hardwarové řešení doprovázené technickou podporou a dostupné vzdělávací programy a on-line zdroje.

Budoucnost vzdělávání je spojena s technologiemi

Závěrem si dovolím stručně sumarizovat: koncept 1:1 má mnoho úskalí. Obecně jsem ale přesvědčen o nepostradatelnosti technologií v dalším vývoji vzdělávání, viz např. článek Budoucnost vzdělávání je spojena s technologiemi. Konceptu 1:1 se patrně nelze ve vývoji vyhnout, při úspěšné realizaci může pozitivně ovlivňovat studijní výsledky žáků. Bude ovšem velmi záležet na tom, zda školy na tento nový a odlišný přístup k používání technologií ve školách budou připraveny, nebo se nechají smýkat problémy, které před ně život postaví. Výzkumy ukazují, že pouhé nakupování a zavádění technologií do výuky zavedených tradičních metod a forem výuky nepřináší očekávané ovoce.

VÚP se bude tomuto fenoménu věnovat a zveřejňovat metodická doporučení, která úspěšnou integraci technologií do vzdělávacího procesu a života školy podpoří.

NEUMAJER, Ondřej. Metodický portál, Články: „Koncept 1:1 – notebook pro každého žáka – skrývá mnohá úskalí“ [online].10. 11. 2009. [cit.10. 11. 2009. ]. ISSN 1802-4785.Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/6523/KONCEPT-11-–-NOTEBOOK-PRO-KAZDEHO-ZAKA-–-SKRYVA-MNOHA-USKALI.html>.

Licence
Článek je publikován pod licencí Creative Commons.

Leopold Kyslinger: Situace ve školství je jiná

2009-11-11T00:03:00.001+01:00

Autor píše na Britských listech: Bez moderních učitelů jsou moderní počítače k ničemu je zvláštní článek. Skoro bych řekl, že je to PR článek obchodní společnosti a nikoliv reakce na průměrný, mnohokrát omílaný souhrn faktů bez prokázané příčinné souvislosti (dále jen - blábol) MF Dnes. Z příspěvku pana Krase nelze zjistit, zda se článek týká žáků základních škol či studentů středních a vysokých škol. Používá totiž jak názvu studenti, tak i žáci. Já se mohu vyjádřit pouze k situaci v základních školách a nemohu jinak, než protestovat proti tvrzení.

Z jeho reakce ještě vybíráme:

To je strašlivá směs tvrzení, řečnických otázek a následujících dehonestujících odpovědí bez jakéhokoliv zdůvodnění.

Jen krátce:

situace v systému vzdělávání se za posledních 10 let nezlepšila, ale zhoršila (viz studie PISA a TIMMS).
systém vzdělávání potlačováním úlohy matematiky biflování progresivně podporuje.
co je to špičkový vzdělávací software? Takový neznám a jeho existence by byla významným průlomem v pedagogice. Zvláště takový, který je zaměřen na kreativitu a vlastní tvůrčí myšlení. Zatím byly vzdělávací zájmy upozaděny principem zisku. Nejslavnějším příkladem byl tak zvaný „balíček“ zastaralých programů. Jestli má autor na mysli jím protežované vzdělávací programy pro výuku aplikací Excel a Word, tak se spíše musím ptát, jaká je úroveň těchto nespecializovaných programů, jestliže jsou tak málo intuitivní, že se na jejich ovládání musí vyvíjet „vzdělávací“ software.
proč si myslí, že do memorování nelze plnohodnotně zapojit počítače?
proč si myslí, že pro školy je tvůrčí myšlení bizarností? Ne bez hrdosti poukazuju na tento článek.

Ondřej Šimik: Výprava jako cesta k dobrodružství

2009-11-11T00:03:00.000+01:00

Výprava již v samotném názvu nese něco tajemného, dobrodružného, co láká, co vyvolává zvědavost. Výprava je možnost netradičního vyučování, které splňuje zásady názornosti, aktivity, vědeckosti, trvalosti.

Maturitní zkouška v technickém, ekonomickém a zdravotnickém lyceu

2009-11-11T00:01:00.003+01:00

MŠMT vyhlásilo pokusné ověřování ukončovaní vzdělávání ve školním roce 2009/2010 v oborech vzdělání 78-42-M/001 Technické lyceum, 78-42-M/002 Ekonomické lyceum a 78-42-M/005 Zdravotnické lyceum.

Technické lyceum (62kB DOC)
Technické lyceum (122kB PDF)

Ekonomické lyceum (72kB DOC)
Ekonomické lyceum (120kB PDF)

Zdravotnické lyceum (57kB DOC)
Zdravotnické lyceum (115kB PDF)

ČTK: MŠMT zatím nebude měnit úvazky učitelů

2009-11-11T00:01:00.002+01:00

Ministerstvo školství (MŠMT) se dnes dohodlo sodboráři, že zatím nebude měnit úvazky učitelů. ČTK to potvrdila mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová. Podle připravované novely měli netřídní učitelé učit týdně až o dvě hodiny víc. Návrh ale mezi kantory vyvolal velký nesouhlas, na Znojemsku kvůli tomu dokonce odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Proto bude novela vládního nařízení pozastavena do doby, než budou příznivější ekonomické podmínky.

Vítězové studentské soutěže o nejlepší esej na téma „20 let svobody aneb demokracie není samozřejmost“ vyhlášeni

2009-11-11T00:01:00.001+01:00

Ve čtvrtek 5. listopadu 2009 byli slavnostně vyhlášeni vítězové soutěže studentů středních škol o nejlepší esej na téma 20 let svobody aneb demokracie není samozřejmost. Při příležitost 20. výročí pádu komunismu ji uspořádala vysoká škola CEVRO Institut, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně a občanské sdružení Pant za podpory Nadace Konrada Adaneura.

Vítězkou soutěže se stala studentka 3. ročníku Gymnázia dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi Monika Tomášů. Druhé místo obsadila studentka Církevního gymnázia v Plzni Lenka Navrátilová. Třetí skončil student Gymnázia Botičská v Praze Kryštof Rybáček.

Soutěže se zúčastnilo více než 150 studentů středních škol v celé České republiky. Porotě, složené z padagogů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a vysoké školy CEVRO Institut, předsedala předsedkyně Konfederace politických vězňů. Porota nejprve předvybrala 30 nejlepších esejí, z nichž byly ve finálovém kolem vybrány vítězné eseje. Vedle tří výše uvedených vítězů, kteří obrželi finanční ocenění, porota vybrala dalších 7 esejí, které obsadily 4.-10. místo. Jejich autoři - stejně jako vítězové - obdrželi hodnotné publikace vydané pořádajícími institucemi. Všechny eseje, které postoupily do finálového kola, byly navíc vydány formou sborníku. „Kritérii pro výběr nejlepších esejů byly jednak obecná orientace v tématu, vědomosti autora, síla jeho argumentace, autentičnost a v neposlední řadě i originalita zpracování“, říká Ladislav Mrklas, prorektor vysoké školy CEVRO Institut a jeden ze členů poroty.

Sborníky s plnými texty všech 30 esejí je možné objednat na emailu: konference@vsci.cz.

Dopis Jindřicha Kitzbergera, náměstka MŠMT pro regionální školství, k diskusi o Návrhu novely nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti

2009-11-10T00:05:00.000+01:00

Z dopisu: Návrh novely nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti přináší větší autonomii ředitelům škol ve stanovování týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti tím, že umožňuje větší flexibilitu.

Vážená paní ředitelko,
Vážený pane řediteli,
Vážená paní učitelko,
Vážený pane učiteli,

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) obdrželo v poslední době zvýšený počet dotazů týkajících se připravované novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků (o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti). Vzhledem k tomu, že záměr MŠMT je někdy mylně interpretován, pokládáme za nutné uvést následující skutečnosti:

Návrh novely nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti přináší větší autonomii ředitelům škol ve stanovování týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti tím, že umožňuje větší flexibilitu. Novela k tomu v zásadě využívá dva způsoby:

Má umožnit stanovení týdenního rozsahu přímé vyučovací povinnosti v rozpětí u kategorií pedagogických pracovníků, kde to dosud nebylo možné. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že tato možnost již v nařízení vlády existovala (např. u učitelů prvních tříd základní školy, vychovatelů, učitelů praktického vyučování, učitelů odborného výcviku, speciálních pedagogů, psychologů, trenérů, asistentů pedagoga a dalších), osvědčila se a nevznikaly s ní žádné problémy.

Pokud pedagogický pracovník vykonává specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, dává návrh novely nařízení vlády řediteli školy možnost, aby takovému pedagogickému pracovníkovi snížil týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti až o 3 hodiny. V současné době jsou tito pedagogičtí pracovníci odměňováni specializačním příplatkem, ale víme, že jejich práce je náročná, mimo jiné i časově. Proto bylo MŠMT vedeno snahou poskytnout jim více prostoru pro jejich činnost. V procesu příprav návrhu novely nařízení vlády se objevil i návrh snížit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti také při výkonu dalších činností podle uvážení ředitele školy. O tomto návrhu bude MŠMT dále jednat.

Návrh novely nařízení vlády nikde neuvádí, že by ředitel školy musel jakkoliv upravit stávající úvazky. Pokud se ředitel školy rozhodne, nemusí v úvazcích pedagogických pracovníků jeho školy dojít k žádné změně. To je třeba zdůraznit jako argument proti tvrzení, že novela má umožnit zvyšování úvazků pedagogických pracovníků. Naopak, novela zajišťuje, aby k tomu nedošlo u třídních učitelů: zde bude mít ředitel školy povinnost určit jejich úvazek v dolní hranici rozpětí, která je totožná s úvazkem podle stávající právní úpravy.

Jediným skutečným problémem, který se může (a znovu zdůrazňujeme, že pouze může, neboť vše bude na uvážení ředitele školy) vyskytnout, je zvýšení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti tzv. netřídním učitelům o 1 – 2 hodiny. Podobně jako u specializačních činností je práce třídního učitele oceněna příplatkem. Je ale všeobecně známo, že tento příplatek nevynahradí učitelům práci s třídnictvím spojenou. Stejně tak je známo, jak rozdílně náročná je práce třídního učitele (vedení dokumentace žáků, řešení výchovných, ale mnohdy i osobních problémů žáků) a učitele, který třídnictví nemá.

Na námitku, že novela umožní zvýšení úvazku netřídních učitelů, MŠMT odpovídá. Ano, ale stejně tak je možné, že k tomu nedojde. Buď se ředitel školy rozhodne úvazky nezvyšovat, nebo bude takový učitel vykonávat některou ze specializovaných (příp. možná i dalších) činností. Lze se navíc domnívat, že někteří učitelé dají dokonce přednost malému zvýšení úvazku před tím, než aby vykonávali pro školu další činnosti (např. práci třídního učitele).

MŠMT nemá v úmyslu zvyšovat připravovanou novelou nařízení vlády úvazky pedagogickým pracovníkům ani řešit problém financování školství. V oblasti financování se nic nemění a školy budou nadále dostávat stejné množství finančních prostředků.

Závěrem ještě zdůrazňujeme, že návrh je teprve v připomínkovém řízení, na jehož výsledku samozřejmě závisí jeho konečná podoba, i to, zda bude vůbec realizován. Všechny podrobnosti bude MŠMT dále důkladně zvažovat, povede detailní jednání se sociálními partnery, a bude-li třeba, prodlouží odbornou diskusi na toto téma, aby byla dokonale zabezpečena kvalita návrhu.

RNDr. Jindřich Kitzberger

náměstek pro regionální školství

Prováděcí dokument operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnostK (verze k 6. 11. 2009)

2009-11-10T00:01:00.010+01:00

Dne 6. 11. 2009 byla Monitorovacím výborem OP VK schválena revidovaná podoba Prováděcího dokumentu OP VK.
PD_OP_VK_6.11.09.pdf (1,94MB PDF)
PD_OP_VK_upravy_k_6.11.09.pdf (154kB PDF)

Ohlasy k Návrhu novely nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti 2.

2009-11-10T00:01:00.009+01:00

Připomínky k návrhu novely NV č. 75/2005Sb. – sekce ŠVVZ:

S tímto návrhem zásadně nesouhlasíme.

Jsme školská zařízení pro zájmové vzdělávání a v současné době neustále zdůrazňujeme, že naše práce s dětmi je centrována do odpoledních hodin.

Mnohé vychovatelky ŠD a ŠK nemohou naplnit úvazek 28 hodin. Musíme pracovat na zkrácené úvazky a děti v odděleních slučovat – mnohdy již od 14 hodin. Stále zdůrazňujeme, že naše ŠVP nemůžeme realizovat při své práci, protože mnozí vedoucí pracovníci nás degradují na pozici „ hlídačů“ a nejednají s mnohými z nás jako s pedagogickými pracovníky.

Tento návrh nás vrhá ještě hlouběji. Pokud bude novela schválena, nebude si vychovatelka moci (k většinou zkrácenému úvazku) „přivydělat“ ani při zastupování nemocné nebo z jiného důvodu chybějící kolegyně. Naši mnozí vynalézaví vedoucí pracovníci si jistě najdou nějakou cestu, jak neplatit tyto hodiny a v rámci rozpětí nutit vychovatelky, aby „ šetřily“ peníze pro jiné zaměstnance.

Nikdo nebere na vědomí, že i v našich zařízeních jsou děti s různými zdravotními a psychickými problémy – tak jako ve škole. Spíše se hledají možnosti jak ještě ubrat hodiny přímé pedagogické činnosti.

V Obecné části ( tři odrážky): V našem případě je smyslem zejména výsměch našemu povolání a ne to co je uvedeno. Je potřeba, aby ten, kdo vymýšlí tyto návrhy šel do provozu a seznámil se s realitou.

Bohužel, tímto návrhem se vracíme do velmi vzdálené minulosti. Ale to jsme mohly pracovat s dětmi svého oddělení do konce provozních hodin a ne nuceně odcházet od rozdělané práce.

Jana Brdová

předs. RV sekce ŠVVZ

KROS Středočeského kraje se rovněž připojuje k Výzvě KROS PŠ JMK s tím, že rovněž nesouhlasíme s „ Návrhem novely nařízení vlády ČR č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciální pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků „ .

Mgr Iva Němcová

Mgr Anežka Kopecká

Mgr Jiří Sixta

Mgr Lydie Čížková

Mgr Oldřiška Kosařová

Mgr Ivana Štefaniaková

Mgr Jaroslava Borecká

Adolf Nusl

Eva Kočendová

Mgr Jiři Aichinger

PaeDr Libuše Martiňáková

Jan Novotný, Jaroslav Zukerstein: Komunikace a motivace v manažerské přípravě vedoucích pracovníků

2009-11-10T00:01:00.007+01:00

Příspěvek upozorňuje na jednu z rozhodujících složek přípravy vedoucích pracovníků škol – na komunikaci a s tím související motivaci, neboť odhadnout všechny souvislosti a optimálně komunikovat znamená ostatní dobře motivovat.

Veronika Rodriguez: Expert živě: Na školách přetrvává Rakousko-Uhersko

2009-11-10T00:01:00.004+01:00

O tom, proč lidem připadají dnešní maturanti horší, o státní maturitě, o placených testech Scio a o přijímání na vysoké školy mohli včera čtenáři Aktuálně.cz diskutovat online. Na jejich otázky odpovídal Ondřej Šteffl.

Z online chatu na zpravodajském portálu Aktuálně.cz vybíráme:

Otázka: Zdá se mi zvláštní, že bud. maturanti dopadli stejně, učím na SŠ a v porovnání s dobou před 11 lety učím úplně jiné věci, hl. se snažím naučit budoucí maturanty číst (slabikují), psát (běžně píší myluju tě) a mluvit (mluví v heslech). Na co se tedy testy zaměřují a o čem konkr. vypovídají?

Ondřej Šteffl: Asi se Vám práce daří :-). Protože podle našich zjištění, je to s maturanty na konci skoro stejné. Ale třeba byl ročník 2009 poslední a teď to půjde s kopce... Naše 4. třídy se podle mezinárodního šetření TIMSS zhoršili hodně.

ČTK: Školy chtějí o 3,9 miliardy navíc na platy a pomůcky

2009-11-09T22:51:00.000+01:00

Školští odboráři chtějí pro příští rok o 3,9 miliardy korun víc na vzdělání. Na úřadu vlády kvůli tomu dnes předali petici s více než 90 000 podpisy. Rozpočet ministerstva školství by měl přitom v roce 2010 zřejmě klesnout o 1,2 miliardy. Podle předsedy odborářů Františka Dobšíka by ale nižší výdaje znamenaly i snížení kvality výuky. Tento týden bude o návrhu rozpočtu jednat sněmovní školský výbor.

Bořivoj Brdička: Stane se Uruguay díky počítačům dalším Finskem?

2009-11-09T00:05:00.004+01:00

Uruguay je druhou nejmenší jihoamerickou zemí nacházející se na pobřeží Atlantiku mezi Brazílií a Argentinou. Počet obyvatel jen málo přesahuje 3 miliony. Zhruba polovina žije v hlavním městě Montevideu a půl milionu v zahraničí. Historii má se sousedními státy v mnohém podobnou. Vznikla v 19. století osvobozením od španělské nadvlády a další vývoj byl spojen s neustálým soubojem mezi demokracií, juntou a terorizmem. Přesto patří Uruguay k nejvyspělejším zemím Jižní Ameriky. Dříve byla přirovnávána ke Švýcarsku, v poslední době se však díky své školské politice sama snaží stát spíše jihoamerickým Finskem.

Stanislav Dlouhý: Využívání nástrojů PR k efektivnímu řízení škol

2009-11-09T00:03:00.000+01:00

Školy jsou dnes vystaveny soutěžení, konkurenci a stále silněji jsou vystavovány pohledu okolního světa a veřejnosti. Potýkají se s problémy úbytku žáků, nedostatku finančních prostředků, s pokleslou image nebo špatným klimatem uvnitř školy. Jak jim v tom může pomoci public relations?

Čeněk Kras: Bez moderních učitelů jsou moderní počítače k ničemu

2009-11-09T00:01:00.003+01:00

Autor reaguje v Britských listech na zajímavý článek, který vyšel v úterní Mladé frontě DNES pod titulem "Školám chybějí počítače i učitelé informatiky, varuje inspekce", který shrnuje kritickou situaci v našem školství. Podle autora není problémem ani tak stáří počítačů, jejich počet nebo snad nedostatek kvalitních pomůcek, ale problémem je v prvé řadě samotný systém vzdělávání.

Z článku autora, který je doktorandem na FSV UK a jednatelem společnosti Video-office s.r.o., na portálu Britské listy vybíráme jeho závěr:

Na druhé straně mohou kvalitu výuky ovlivnit zdola i sami studenti, kteří budou mít při hodnocení učitelů slovo, které má svou váhu. Je to totiž především mládež, která funguje jako lakmusový papírek nových technik a technologií. Pokud dostane příležitost se vyjádřit, nejen že se tímto aktem pěstují ve studentech občanské ctnosti, ale zpětnou vazbou zkvalitní svou vlastní výuku a sami tak mohou alespoň do jisté míry ovlivnit svou budoucnost a cenu na trhu práce.

Státní maturity jsou bezesporu tímto krokem správným směrem, ale pomáhají určit standardy výuky? Státní maturity reflektují pouze důsledky a nikoli příčiny, proto sami o sobě nemohou výrazněji přispět k řešení situace.

Přestože je mantrou dneška tzv. "vzdělanostní společnost", stát vidí (na rozdíl například od Finska) svou prioritu v pobídkách pro montovny. MŠMT nicméně může situaci do jisté míry změnit i samo a bez výrazných finančních injekcí nastavením jasných kritérií hodnocení učitelů. Dokud totiž nebudou mít žáci stejné páky na učitele, jako mají učitelé na žáky, nebudou obě skupiny na stejné lodi a tudíž ani motivovány k vzájemné kooperaci.

Pokud nedojde k nastavení standardů výuky, lze rodičům poradit jediné: dobře se informujte o dané škole, než na ní svou ratolest pošlete. Promluvte si s řediteli i kantory o jejich představách výuky a o tom, jak tyto své představy uvádějí do praxe. Na finanční zabezpečení škol se sice poptejte mezi řečí také, ale až v druhé řadě…

ČTK: Scio chce za dva miliony udělat pro MŠMT průzkum maturantů

2009-11-08T22:27:00.000+01:00

Firma Scio, která připravuje přijímací testy pro střední a vysoké školy, nabídla ministerstvu školství (MŠMT) průzkum znalostí maturantů. Za dva miliony korun by prý pro úřad vypracovala příští rok takzvanou Sondu maturant. Podle Scia totiž ministerstvo taková data nemá a neumí si je ani opatřit. Ministerstvo se zatím nechce k nabídce příliš vyjadřovat.

Veronika Rodriguez: Tisíce maturantů prošly testem kvality. Závěr překvapil

2009-11-08T18:22:00.000+01:00

Úroveň českých maturantů se nesnižuje. Ba naopak. Ačkoliv se počty středoškoláků s maturitou každým rokem rozrůstají, není to na úkor kvality. S takovým zjištěním přišla společnost Scio.

Autorka na zpravodajském portálu Aktuálně.cz kromě jiného píše:

V minulosti byla podle něj středoškolská výuka daleko náročnější a studenti vycházeli ze škol připravenější. "Kvůli klesající populační křivce ale dnes školy přijímají i horší žáky," hodnotí Kuba. Svou roli hraje podle něj také to, že ve středním školství ustupují přírodní vědy těm humanitním. Dokládá to neexistující povinná zkouška z matematiky.

Podle Šteffla je ale problém úplně jinde: Maturanti jsou na tom stejně, na vysoké školy jen míří daleko více lidí. Jejich počet se za posledních patnáct let až ztrojnásobil. Ke studiu se tak dostávají i ti, co by dříve končili na učilištích.

"Na začátku devadesátých let se dostalo ke studiu na vysoké škole 19 procent populace, dnes je to 58 procent. Pokud to převedeme na IQ, loni přicházeli na některé vysoké školy lidé, jejichž inteligence se pohybovala kolem 90. Průměr je přitom 100. Jsou to lidé daleko méně vybavení," shrnul Štefl.

Ondřej Šteffl: Maturanti nejsou horší, než bývali (zatím)

2009-11-08T18:03:00.000+01:00

Celková úroveň výsledků maturitního vzdělávání se za 11 let prakticky nezměnila, výsledky středních škol jsou až překvapivě stabilní. Je to v rozporu se všeobecným přesvědčením, že kvalita škol a zejména maturantů v poslední době silně upadá. Kde se takové přesvědčení bere jsem vysvětlil ve svých blozích Vzdělání a košíková; a Vzdělávání na vysokých školách. Základem mylného pocitu zhoršování je skutečnost, že za patnáct let se podíl nastupujících na vysoké školy v populačním ročníku zvýšil více než třikrát a že nyní jsou na vysokých školách studenti s kvalitami, s kterými dříve končili v učení.
Autor na svém blogu na blog.aktualne.cz kromě jiného píše:

Za 11 let se ve výsledcích (Samozřejmě, že zde máme na mysli výsledky měřené našimi testy. Nelze vyloučit, že v maturitním vzdělávání dochází k nějaký jiným, třeba i velmi významným změnám, které didaktickým testem neumíme zaznamenat. Možnosti didaktického testu jsou omezené.) našeho maturitního vzdělávání mnoho nezměnilo. Pokud bychom vývoj měli charakterizovat jediným slovem, znělo by STABILITA. Změny v jednotlivých předmětech jsou jen dílčí a v zásadě odpovídají očekávání. Čeština se nezměnila, proti zhoršení v matematice stojí zlepšení v angličtině, nejzajímavější je zlepšení obecných studijních předpokladů maturantů. Za pozornost ovšem stojí to, že vlastně vzhledem k nárůstu podílu maturantů v populačním ročníku mělo dojít ve všech předmětech ke zhoršení.

Porovnáme-li kvantitativní změny: nárůst podílu maturantů v populačním ročníku o 12 pb se změnami ve výsledcích (nejvíce v matematice o 6,8 pb) vidíme, že kvantitativní změny mají velkou převahu. K podobnému závěru o stabilitě výsledků škol musíme dojít, když v zásadě jen malé změny ve výsledcích porovnáme s tím, co vše se ve světě, který nás obklopuje, změnilo za posledních 11 let. Připomeňme jen, že v roce 1998 byly mobilní telefony a stejně jako internet vzácností, k 11. září 2001 zbývaly tři roky, neexistovalo euro a o ekonomické krizi nikdo nic netušil.

Zajímavá je ale i diskuse, ze které vybíráme:

Daniel Munich napsal(a):

Velice zajímavý a v Česku unikátní sonda do toho, co se vlastně děje či neděje s naším vzdělávacím systémem. Je to nová a na dlouho asi jediná rozumná informace tohoto druhu. Je paradoxní, že s takovou věcí musí přijít soukromá firma, když za školství nese hlavní zodpovědnost stát (teď myslím nejen ministerstvo ale i kraje a obce), který má sklon držet školství pod kontrolou a financuje ho. Je absurdní, že se u nás dlouhá léta nekonečně diskutuje (a někdy ani to) a utrácí spousta peněz na přípravu sporných státních maturit, když mnohem důležitější a levnější by bylo pravidelné výběrové testování vzorku všech druhů škol a jejich žáků. Bez informací z takových šetření budou veškeré debaty (včetně těchto na blogu) o kvalitě školství a intelektuálních rozdílech generací studentů jen mlácením slámy a neukotvenou změtí individuálních dojmů a ykreslených osobních zkušeností.
Ve světě se přitom taková šetření běžně dělají. Na vzorku škol se testují kohorty žáků tak, jak postupně procházejí celým vzdělávacím systémem. S takovými daty se potom dá něco rozumného zkoumat. Díky tomu se jak veřejnost, která ze svých daní vzdělávací systém platí, tak ti co mají vzdělávací systém na úřadech řídit a financovat mohou dozvědět spoustu důležitých věci o tom co je v systému dobré a co špatné, co funguje a co ne a je třeba změnit. Jen namátkou uvedu pár otázek, na které dnes u nás nelze věrohodně odpovědět:

1. Přináší bolestné zavádění rámcových vzdělávacích programů na základních a středních školách skutečně výrazné zlepšení vzdělanosti, jak se od toho očekávalo?

2.Jsou gymnázia skutečně o tolik lepší než jiné školy nebo jsou dobré výsledky absolventů gymnázií především důsledkem toho, že na gymnázia dobří žáci již vstupují?

3.Pomáhá systém učitelských asistentů?

4. Zlepšuje se či zhoršuje kvalita základních a středních škol?

5. Které děti čelí největšímu riziku toho, že nestačí tempu výuky a čím to je?

6.Do jaké míry vzdělávací výsledky ovlivňuje škola, rodiče a spolužáci?

7. K čemu vede selekce žáků do osmi, šesti a čtyřletých gymnázií? Jaké jsou pozitovní a negativní důsledky?

8. Jak důležitý je přístup žáků k počítačům a internetu ve školách?

9. Pomáhají školy více v oblastech se slabým sociálním a ekonomickým zázemím žáků?

Proč takové věci dostatečně nezajímají naše učitele, školské úředníky a dokonce ani velice rozsáhlou akademickou obec kolem pedagogických fakult? Jestliže nejsou žádná data, kvalitní výzkum v této oblasti aby potom člověk hledal špendlíkem. A systém o kterém nemáme základní informace nemůžeme na základě dojmů dohadů a skazek typu jedna paní povídala ani dobře řídit. Auto je proti vzdělávacímu systému hračka, ale zkuste ho řídit s klapkou na očích. Nejde přitom o maličkost. Stát ročně vydává na základní a střední školství desítky miliard korun a skryté ztráty způsobené nekvalitním vzděláním budou řádově ještě vyšší.
Někdy mám pocit, že lidé raději žijí ve sladkém nevědomí v obavách, že by se mohli něco nepříjemného dozvědět. Stát právě zakládá Technologickou agenturu, která by měla začít financovat aplikovaný výzkum. Je jistá, byť malá naděje, že se v této oblasti společenského a navýsost aplikovaného výzkumu začne konečně něco rozumného dít.

Svou polévku na podobné téma si zde dovolím přihřát odkazem na můj starší blog na
http://blog.aktualne.centru...

Jméno napsal(a):

Autor opomenul, že testy obecných studijních předpokladů ovlivňují přijímací zkoušky na VŠ - tam je SCIO často jako jedno z kritérií a tak má testy téměř každý současný maturant nacvičené.

Karel Mueller napsal(a):

Pane Steffl,
to nemohu akceptovat :-).

Podívejte se jan na 2. úlohu. Především je vzhledem k nabízeným řešením ostudně chybně zadaná - má tam být samozřejmě vzdálenost tětiv od středu kružnice. Pak je to triviální úloha na Pythagorovu větu a kombinaci 3-4-5, v mé generaci by si s ní musela poradit naprostá většina žáků ZŠ, jinak by potíže dostat i čtyřku z matematiky. Pokud jde o ty ostatní příklady, tak znou mohu opakovat, že pokud by s nimi měl někdo v prvním a druhém ročníku potíže (pardon, obecná mocnina a logaritmus se braly až ve druhém), tak by prostě nebyl k maturitě připuštěn. Jednodušší úlohy snad ani nelze vymyslet. Žádnou zvláštní SŠ ani gymnasium jsem nedělal, i když gymnasium platilo a platí za dost nadprůměrné.

Pod "v mé generaci" jsem nemyslel celou generaci, samozřejmě. Měl jsem na mysli ty, co byli připuštěni k maturitě a tam museli něco umět a předvést.

Samozřejmě, můžete namítnou, že ti dnešní jsou vzdělanější v tom či onde. Určitě se nám ale ani vzdáleně nemohou blížit inteligencí, pokud shoří na takových drobnostech a pokud mohou dokonce dostat VŠ diplom, tak je to tragedie. Protože tyto úlohy jsou natolik triviální, že opravdu vypovídají spíš o inteligenci než o matematické zdatnosti.

Nejspíš jste ale měl na mysli něco jiného - prostě dnes maturitní vysvědčení nebo VŠ diplom znamená něco úplně jiného než dříve. OK, o tom jsme mluvili v předchozích debatách. A tak se zase dostáváme oklikou k tomu, že je to v tom případě bezcenný papír.