CZ MEDICUS

Karel Marx jde po smrti jakožto ateista do pekla, ale hned od začátku manipuluje ideologicky s čerty.

2016-03-20T10:30:00.000+01:00

Mezi čerty vypukne nespokojenost

Karel Marx jde po smrti jakožto ateista do pekla, ale hned od začátku říká čertům: ˝Hele, vy
tady dřete ve vedru, taháte těžký polena a zatápíte pod kotlema se sírou, a Lucifer si jen válí šunky, užívá si a buzeruje vás.˝

Mezi čerty vypukne nespokojenost a Lucifer proto volá do nebe: ˝Pane Bože, mám tady nějakýho Marxe a ten podněcuje vzpouru, nechceš si ho vzít do nebe, tam by mohl dát pokoj.˝ Bůh souhlasí, ale Luciferovi to nedá a za měsíc volá: ˝Pane Bože, tak co ten Marx, nedělá problémy?˝ ˝Ne, vše v pořádku.˝ Za dva měsíce znova: ˝Pane Bože, tak co ten Marx nedělá problémy?˝ ˝Ne, vše v pořádku.˝ odpoví Pánbůh. Za půl roku volá znova a ptá se: ˝Pane Bože, tak s tím Marxem je to pořád OK?˝

A Bůh odpoví: ˝Tak za prvé: Soudruhu Bože a za druhé: Neexistuju!˝

Prevence a zdraví. Příznaky chronického onemocnění ledvin obecně...

2016-03-10T16:11:00.000+01:00

Schema ledvin

Jak poznat, že vás trápí chronické onemocnění ledvin?

Změny v močení Musíte v noci na záchod? Je moč zpěněná? Musíte močit častěji a větší množství světlé moči, nebo naopak méně často a menší množství, ale moči tmavé? Pokud se ještě navíc v moči objeví krev nebo cítíte tlak a máte potíže s močením, měli byste zajít k lékaři

Otoky Selhávající ledviny nezvládají z těla odvádět všechny tekutiny, které se usazují v těle ve formě otoků. Nejčastěji v oblasti nohou, kotníků, chodidel, v obličeji nebo na rukou. "Moje kotníky byly tak velké, že jsem se ani nemohl obout," vzpomíná na potíže jeden z pacientů, kterému ledviny selhaly.
Vyčerpání Zdravé hormony produkují hormon erythropoetin, známějšího jako EPO. Ten podporuje tvorbu červených krvinek, které přenášejí kyslík, proto patří k nejčastěji odhalovaným nelegálním prostředkům při dopingových kontrolách profesionálních sportovců. Když ledviny neprodukují dost hormonu, tělo vytváří méně červených krvinek, které pak hůře okysličují svaly a mozek. Člověk se tak mnohem rychleji unaví.

Kožní vyrážky/svědění Ledviny odvádějí z těla odpadní látky. Ty se usazují v těle a způsobují vyrážky. "Drbal jsem se tak strašně moc, že jsem měl záda úplně krvavá," vzpomíná jeden z pacientů. Kovová pachuť v ústech/dech je cítit po čpavku Odpadní látky v krvi mohou způsobit pachuť v ústech a zápach z úst. Krom toho můžete ztrácet chuť na maso a, protože vám přestane chutnat jídlo, začnete hubnout. "Strašná pachuť v ústech, skoro, jako kdybych pil tekuté železo," popisuje symptom pacient.

Žaludeční nevolnost a zvracení Odpadní látky v krvi způsobují také žaludeční nevolnosti a zvracení. Pacient ztrácí na váze. "Když jsem měl žaludeční potíže, nemohl jsem vůbec jíst a ani polykat prášky na krevní tlak," říká pacient. Dušnost U onemocnění ledvin se může projevovat dvěma způsoby. Přebytečné tekutiny v těle se mohou hromadit i v plicích, nebo se může projevit ve formě anemie, tedy nedostatku červených krvinek, které by přenášely kyslík. Pacient pak má pocit, že se nemůže nadechnout. "Nemohl jsem udýchat chození do schodů," řekl jeden z pacientů.

Zimomřivost Kvůli anemii můžete mít stále pocit, že je vám zima. I ve vytopené místnosti. "Všiml jsem si, že občas mi je děsná zima. Měl jsem zimnici," popisuje pacient.

Závratě a problémy se soustředěním Kvůli anemii se mozku nedostává dostatečného množství kyslíku. To vede k potížím s pamětí a soustředěním nebo k závratím.

Bolesti nohou a boku Většina onemocnění ledvin se bolestivě neprojevuje. Stejně tak ve většině případů bolest v oblasti kolem ledvin není způsobena onemocněním ledvin, ale v některých případech se může ledvinové onemocnění bolestí projevovat. Jde například o polycystické onemocnění ledvin, kdy se na ledvinách (a někdy i na játrech) objevují cysty. Bolest také způsobují infekční onemocnění ledvin a ledvinové kameny nebo infekční onemocnění močového měchýře.

Ptačí zahrady jsou barevné a sdělují radost ze života...žít je tak krásné. Idioti nejsou dnes početnější než dříve - jsou jen vzdělanější a lépe organizováni.

2016-02-29T14:58:00.000+01:00

Ptačí zahrady jsou barevné a sdělují radost ze života

Veškerá radost, kterou svět obsahuje, přichází skrze přání štěstí pro druhé.

Veškeré zoufalství, přichází skrze touhu po potěšení pro sebe.

Idioti nejsou dnes početnější než dříve - jsou jen vzdělanější a lépe organizováni.

Každého z nás potkává únava. Může to být normální (fyziologická) reakce organismu na zátěž i nespecifický příznak určitého (infekce, cukrovka) onemocnění.

2016-02-20T11:43:00.000+01:00

ZZS zdravotnická záchranná služba v akci

Psychiatrická onemocnění

Další názvy: myalgická encefalomyelitida, CFS, chronic fatigue syndrom, CFIDS, chronic fatigue immune dysfunction syndrom, chronický únavový syndrom s imunitní dysfunkcí, islandská nemoc, nemoc Akureyri, nemoc royal free, neurastenie

Popis chronického únavového syndromu.

Chronický únavový syndrom je pojem, který u řady odborníku nenašel své místo a často bývá jeho existence zpochybňována. Nicméně daný stav u pacientů existuje a nelze jej dnes popřít. Jistě není pro nemocné lehké se v dnešní době zorientovat, oč se přesně jedná. V mediích je totiž k dispozici celá řada článků a názorů na toto onemocnění, a tak laikovi nezbývá nic jiného než se s některou variantou popisu a příčiny jeho onemocnění ztotožnit. Tento text poslouží jako upřesnění a vyvrácení některých mylných názorů na toto onemocnění, které ještě dnes i mezi některými odborníky panují či panovaly.

Každého z nás potkává únava.

Může to být normální (fyziologická) reakce organismu na zátěž, ať už fyzickou či psychickou, nicméně to může být i nespecifický příznak určitého tělesného (infekce, cukrovka, krevní choroby, nádory) či duševního onemocnění, užívání léků, některých drog apod.
U různých lidí se však únava projevuje různým způsobem a v jiné míře. Někdo si více stěžuje na slabost, nesoustředěnost, ospalost, malátnost, nevůli, jiný může být psychicky vyčerpaný a nechce se mu nic řešit, bez ohledu na to, že by byl nějak tělesně unaven.

V populaci se zvyšuje výskyt únavových stavů, což souvisí s civilizačními faktory – stresem, se stále se zvyšujícími nároky v povolání, domácnostech, v péči o rodinu, o finanční zabezpečení apod.
Obecně panuje názor, že dnešní životní styl je uspěchaný, nevyvážený a obzvláště náročný pro ženy, jakožto nositelky dvojrole – ženy mající své povolání a k tomu povinnosti v domácnosti a v péči o rodinu.

Únavou trpí velká část populace, ale jen asi 2–3% splňují podmínky chronického únavového syndromu. Jedná se o chronickou poruchu spojenou se silnou únavou trvající alespoň 6 měsíců, která neodezní ani po uložení na lůžko. Únava omezuje denní činnosti až pod 50 % stavu dosahovaného před nástupem onemocnění a jsou vyloučeny ostatních příčiny, které by mohly být zdrojem chronické únavy (onkologická onemocnění – nádory, autoimunitní choroby, infekční choroby, psychiatrická onemocnění, endokrinní choroby a další).
Doprovodnými příznaky chronického únavového syndromu mohou být zvýšená teplota, která se zvyšuje po tělesné a duševní zátěži, dlouhodobé bolesti v krku, zvětšení a citlivost mízních uzlin – zejména krčních, bolesti svalů, kloubů a hlavy, poruchy spánku, světloplachost, zapomnětlivost, napětí, úzkost, neklid a další neuropsychické změny a náhlý začátek problémů. Pokud není stav vhodně léčen, může nemocného i invalidizovat.

Dříve hodně diskutované téma souvislosti tohoto syndromu s viry Ebstein-Barrové (EBV) a výskyt protilátek proti EBV u pacientů značící prodělané či akutní onemocnění vyvolané právě touto infekcí, byla zpochybněna již v několika studiích. Navíc se udává, že utvořené protilátky proti virům EBV, tj. známka prodělaného onemocnění (promořenost) má v populaci více než tři čtvrtiny jedinců, ne-li 90%. Dnes se víceméně jako vyvolávající příčina dají považovat opakované stavy nemocnosti (různé virózy), životní krize nebo zátěžový způsob života.
Pro pacienty je často těžké přijmout fakt, že se u nich neprokáže žádné tělesné onemocnění a jsou lékařem v horším případě buď ignorováni nebo v lepším případě doporučeni na psychiatrii. Skutečně je tomu tak – chronický únavový syndrom je dnes pojímán jako onemocnění klíčící na podkladě psychické poruchy a bývá ztotožňován s psychiatrickou diagnózou neurastenie (diagnóza F 48.0).

Neurastenii řadíme mezi neurotické poruchy, kdy si pacient stěžuje převážně na únavu a vyčerpání, které nejčastěji přičítá nějaké tělesné nemoci. Obvykle se dělí do dvou typů, které se víceméně překrývají. První typ souvisí se zvýšenou únavou po duševním vypětí (např. při problémech v zaměstnání, v rodině…), druhý typ pak s pocity zvýšené únavy a fyzické slabosti po minimální tělesné námaze. U obou typů se mohou vyskytovat příznaky jako jsou bolesti hlavy, neschopnost se radovat (anhedonie), podrážděnost, úzkost, depresivní stavy, nespavost či naopak zvýšená spavost (hypersomnie), obavy o své zdraví a mnohé další. Druhý typ pak asi nejvíce koreluje s termínem chronický únavový syndrom, neboli CFS (chronic fatigue syndrom).

Rizikovým faktorem pro vznik onemocnění je psychické i fyzické přepětí, stres, neschopnost relaxovat. Jsou i podklady toho, že v některých rodinách se tento syndrom vyskytuje častěji, což znamená, že existuje i určitá genetická vloha vyšší vnímavosti na podněty, které mohou onemocnění vyvolat (zejména pak u jedinců, kteří hůře zvládají stresové situace apod.).

Prevence únavového syndromu
Vhodnou prevencí se rozumí naučit se zvládat vlastní život tak, abychom nebyli přepjatí, pěstovat si zdravou sebedůvěru, pravidelně si dopřávat odpočinek, najít si koníčka, kterým se můžeme odreagovat a odpočinout si. Jelikož často bývají spouštěčem problémy ve vztazích, ať už rodinných či v zaměstnání nebo jinde, je přínosné se naučit vhodně jednat s lidmi a tzv. „pěstovat dobré vztahy“, i když některé životní události samozřejmě ovlivnit nedokážeme.

Příznaky únavového syndromu
Chronický únavový syndrom obvykle začíná náhle, zdánlivě bez zjevné příčiny. Nemocní si stěžují zejména na neadekvátní únavu, která nekoreluje s prováděnými úkony a denní činností. Spánek a odpočinek ovládá celý den nemocného a přitom nepřináší úlevu. Častá je i progrese onemocnění do té míry, že dotyčný již není schopen vstát z lůžka a normálně fungovat, až si nakonec musí zařídit pracovní neschopnost.

Pracovní neschopnost může mít několik týdnů, měsíců i let a v závažných případech se do pracovního procesu již někteří jedinci nevrátí nikdy. Syndromem trpí častěji ženy ve středním věku, což je vysvětlováno jako vyšší pracovní vytížení žen v práci, a poté i v domácnosti a v péči o rodinu.
Vedle únavy se pak mohou objevit i bolesti v hrdle, zduřelé krční uzliny (což bylo dříve připisováno právě infekci virem EBV), bolesti hlavy a svalů (proto dříve označení myalgická encefalomyelitida), bolesti kloubů, poruchy spánku (nespavost či zvýšená spavost-hypersomnie), závratě, podrážděnost a mnohé další.

Léčba chronického únavového syndromu
Přibližně polovina nemocných se uzdraví spontánně sama a bez léčby. Druhá polovina takové štěstí nemá, nicméně onemocnění je léčitelné a relativně zvládnutelné, pokud je podchyceno včas a nemocný se dostane do rukou odborníka a je ochotný spolupracovat a přijmout fakt, že může být i psychicky nemocný (což v dnešní uspěchané a tvrdé době není samozřejmě nic výjimečného).
Z léčebného hlediska je nejdůležitější vyhnout se dohadování o příčinách poruchy a přijmout psychické onemocnění jako fakt. Připomeňme, že únava fyzická i psychická jsou stejně důležité a obojí je řešitelné.

Nemocný, který se cítí unavený, častěji či stále odpočívá, aby se vyhnul ještě vyšší únavě, ubývá mu i svalová hmota. To je také příčinou stále se snižující výkonnosti. V nemocném to zvyšuje pocit, že je stále více a více unavený. Jedná se o začarovaný kruh. Je proto důležité, aby nemocný určitou předepsanou činnost vyvíjel a plánovitě svou aktivitu zvyšoval.
S nemocným je obvykle probrán dosavadní život a určité životní události jsou zhodnoceny a případně prodiskutovány jako vyvolávající faktory (významné životní události, konflikty apod.). Vhodnou léčbou je i skupinová a individuální psychoterapie, meditace, hypnóza, arteterapie a muzikoterapie, které u nemocného vedou k uvolnění, zrelaxování a zvýšení sebevědomí.

Z léků se používají farmaka podávaná při depresích, tedy antidepresiva. Odstraňují přídatné depresivní stavy a úzkosti, obavy z onemocnění a v léčbě syndromu mají celkově velmi dobrý účinek.

Jak si mohu pomoci sám
Pokud trpíte dlouho trvající únavou, jejíž příčinu si nejste schopni odhalit, měli byste určitě navštívit praktického lékaře, který minimálně provede prohlídku a krevní testy, aby vyloučil infekční, či jiné onemocnění. Může být vyvolána i dlouhodobým nedostatkem spánku, proto dbejte na vhodný harmonogram spánku a pracovních činností. Nepřetěžujte se v práci, činnost v rodině spravedlivě rozdělujte i mezi ostatní její členy – pokud to jde. Najděte si koníčka (např. jógu), který vám pomůže zvládat stres a přetažení, pravidelně relaxujte.

Komplikace únavového syndromu
Nejzávažnější komplikací, při nevhodné či žádné léčbě, je invalidizace pacienta, který již není schopen docházet do zaměstnání, vést normální rodinný život a vůbec vést život takový, jaký vedl před výskytem poruchy.

U pacientů trpících tímto syndromem často nacházíme zvýšený výskyt depresí a úzkostných stavů, pramenících z beznaděje, kterou prožívají při dlouhotrvající únavě, jejíž příčinu si neuvědomují, nedokáží si jí vysvětlit, zbavit se jí, ani nijak potlačit. Nejhorší pro pacienta pak je odmítaní léčby a přítomnosti poruchy ze strany lékaře, což může vyústit až k těžkým depresivním stavům.

#myalgická encefalomyelitida, CFS, chronic fatigue syndrom, CFIDS, chronic fatigue immune dysfunction syndrom, chronický únavový syndrom s imunitní dysfunkcí, islandská nemoc, nemoc Akureyri, nemoc royal free, neurastenie

Poruchy spánku a hypnotika tří generací úvod ke studiu lékové problematiky. Při odvykání hypnotik vzniká dojem, že pacient pro zotavující spánek hypnotikum nutně potřebuje. Je to pravděpodobně faktor podporující vznik lékové závislosti.

2016-02-06T17:40:00.000+01:00

Prezentace lékařské záchranné služby ve fotografii autora

Ideální hypnotikum neexistuje. Možno jej charakterizovat jako lék, který navozuje spánek rychle
po podání, udrží spánek po celé očekávané období, nezpůsobuje ranní kocovinu, poruchu fyzických a psychických funkcí během dne, neměla by na něj vznikat tolerance nebo závislost při opakovaném podání a náhlé vysazení by nemělo navodit abstinenční příznaky ani další nespavost.

Mělo by mít velkou terapeutickou šíři, u zdravého člověka by nemělo měnit fyziologický profil spánku. Možnost lékových interakcí by měla být minimální. V současné době jsou k dispozici hypnotika tří generací.

Cirkadiánní výkyvy spánkové pohotovosti, vznik následné spavosti, ranní obluzenosti normálně nedovolují.

Spánková pohotovost je ráno nízká, pomalu narůstá do časného odpoledne a potom opět klesá, k půlnoci dosahuje maxima, z něhož postupně klesá k denním hodnotám. Farmakologicky indukované zvýšení spánkové pohotovosti se však během dne projeví, jestliže byly současně podány další tlumivé látky (alkohol), neboť jejich účinky se sčítají, projeví se snížením koncentrační schopnosti a prodloužením reakčního času.

Všechna hypnotika zkracují spánkovou REM fázi, avšak podávají-li se po několik za sebou následujících dnů, poměr mezi spánkovými fázemi se opět normalizuje.

Po vysazení hypnotika často nastane rebound REM fáze, k normalizaci pak dochází až v průběhu delší doby. Spánek s velkým podílem REM fáze je pociťován jako málo osvěžující díky četným živým snům.

Při odvykání hypnotik pak vzniká dojem, že pacient pro zotavující spánek hypnotikum nutně potřebuje.

Je to pravděpodobně faktor podporující vznik lékové závislosti.

První generaci hypnotik tvoří především barbituráty a skupina léčiv nebarbiturátového typu. Jejich hypnotický účinek je nespecifický, ovlivňují mnoho neurotransmiterových systémů a mozkových struktur.
Působí prostřednictvím receptorového komplexu GABAA, ale na jiném vazebném místě než benzodiazepiny.
Barbituráty, v současné době již obsolentní, se jako hypnotika používají jen málo. Nejsou vhodné

pro úzkou terapeutickou šíři, středně silný potenciál abúzu, vysoký potenciál vzniku lékových interakcí (indukce jaterních enzymů), potlačení delta a REM spánku, dále v důsledku zpětnovazebných změn REM spánku po náhlém vysazení a pro pokles účinnosti při opakovaném podávání. Nebarbiturátová nebenzodiazepinová hypnotika byla svého času považována za výhodnější než barbituráty. Přes odlišnou chemickou strukturu mají téměř stejné nevýhody jako barbituráty. Patří sem clomethiazol, methaqualon, glutethimid, chloralhydrat a antihistaminika, u nichž se využívá vedlejších sedativních a hypnotických účinků.
Podle některých názorů jde o výhodnou alternativu hypnotik pro nemocné s vysokým potenciálem abúzu benzodiazepinů, zvláště pro nemocné s aktuálním problémem abúzu v anamnéze.

Pokračování na stránce ---> MEDICINA

Při odvykání hypnotik vzniká dojem, že pacient pro zotavující spánek hypnotikum nutně potřebuje.

Je to pravděpodobně faktor podporující vznik lékové závislosti.

Co dělat, když nemůžete spát? Relaxační techniky. Za zavřenými víčky si začněte představovat pobyt na letní louce prozářené sluncem, louce, která je příjemná a bezstarostná, s bublajícím potůčkem.

2016-01-19T05:59:00.003+01:00

Spánek posiluje

Dobrý spánek se vyznačuje tím, že doslova uléhá na víčka do dvaceti až třiceti minut, kolébá nás celou noc a ráno nás opouští, často v podobě rozplývajícího se snu, čilé, svěží a křepké.

Nekvalitní spánek některou z vlastností toho dobrého postrádá. Spánková medicína pak tyto nedostatky dělí na „typické spánkové poruchy“, většinou charakterizované tím, že se navzájem prolínají a tvoří nepřehlednou změť mučivého nočního času.

Nicméně pro pořádek je třeba někde začít, dnes u poruch usínání. Lidi, zejména ty aktivní, často trápí, že nelze usnout na povel. Nelze! Nejen mozek, ale celý organismus, napřed musí snížit obrátky. Tomu může bránit zvýšená aktivace způsobená nejčastěji starostmi, úzkostí, nebo také snahou rychle dořešit problémy.
Také bolesti, i ty malé, se ozvou naléhavěji, když ustane přísun podnětů zvenčí. Tady pomáhají nejvíce relaxační techniky, jejichž nácvik sice nějakou dobu trvá, ale působí pak jako balzám a postrádají rizika prášků na uklidnění nebo na spaní.

Existuje ale také situace v jistém směru opačná, kdy člověk je doslova utahaný jako kůň, únavou se sotva dopotácí do postele, a tam ne a ne usnout. Místo únavy příjemné je doslova válcován únavou bolavou, mozek však odmítá vypnout a žádné rituály ani kouzelné formule nepomáhají.
Za zavřenými víčky si začněte představovat pobyt na letní louce prozářené sluncem, louce, která je příjemná, hmyzuprostá a bezstarostná, s bublajícím potůčkem.

Až se vám na louce přestane líbit, zvedněte se (v duchu, pochopitelně) a vydejte se na cestu. Ta vás zavede do lesa, kde krásně voní maliny, houby a pryskyřice. Cesta začíná pomalu stoupat a vy po ní jdete vzhůru.
Pak les končí a dostáváte se na otevřenou planinu. Za chvíli cesta začíná zase stoupat, stoupání už je ale strmější, také počasí se kazí, slunce zachází za mraky, začíná foukat studený vítr a plískanice je docela drsná, ale vy jdete neochvějně dál a výš.
Dojdete až na vrchol, zde se obloha opět rozjasní a v příjemném háječku narazíte na paseku. Na ní stojí kaplička, ke které dojdete a okénkem do ní nahlédnete. S tímto zážitkem se vracíte po stejné cestě zpět na louku.

Je už nad rámec této rubriky osvětlovat, co vše se v organismu děje při představě klidu na jedné straně a usilovného pohybu na straně druhé, ale je fakt, že mnoho lidí usne už cestou do kopce. Myslím, že vítězí úvaha: raději spát, než se plahočit a funět.
To, co uvidíme v kapličce, bývá při prvním výletě po dosažení tohoto postupného cíle většinou různě velký nepořádek. A podle autorů této metody, je to obraz naší duše a tím i výzva, abychom si v ní udělali pořádek.

Zdroj: sociální sítě FB

Správné stravování snižuje riziko několika nemocí snížení tělesné hmotnosti, snížení krevního tlaku, účinku na koncentrace lipidů, ovlivnění glykémie a snížení náchylnosti k trombóze.

2015-12-04T09:58:00.000+01:00

Pečený bůček a kachnička znamená plné břicho a metabolický syndrom

Nezdravý životní styl (nadměrný příjem energie, špatná skladba stravy, nevhodné stravovací zvyklosti, nedostatek pohybové aktivity, kouření, vysoká konzumace alkoholu…) může vést ke zvýšenému výskytu kardiovaskulárních onemocnění (KVO).
Snížit nemocnost a úmrtnost na tato onemocnění lze odstraněním rizikových faktorů, které k nim vedou, a to zejména těch, které souvisí s nesprávnou výživou.

Všem ohroženým jedincům je nutno profesionálně poradit ve výběru potravin tak, aby si dokázali sestavit jídelníček představující nejnižší riziko vzniku KVO. Správné stravování snižuje riziko několika mechanismy včetně snížení tělesné hmotnosti, snížení krevního tlaku, účinku na koncentrace lipidů, ovlivnění glykémie a snížení náchylnosti k trombóze.

Obecná výživová doporučení jsou stejná jako pro zdravou populaci:

1. Jezte pestrou stravu, jen tak zajistíte dostatečný a vyvážený příjem všech živin.
2. Udržujte si vhodnou tělesnou hmotnost jak přiměřeným příjmem potravy, tak pohybem.
3. Vybírejte stravu obsahující nízké množství nasycených tuků, jezte ryby a mořské plody (omega-3 mastné kyseliny obzvláště chrání před vznikem KVO). Omezujte maštění, snižujte spotřebu tučného masa, uzenin, máslových a šlehačkových moučníků.
4. Konzumujte dostatečné množství ovoce, zeleniny a potravin připravených z celozrnných obilovin. Snažte se sníst půl kilogramu zeleniny a ovoce denně. Zkuste jíst zeleninu při každém jídle, nahrazujte moučníky ovocem a ořechy a vybírejte si celozrnné pečivo místo bílého.
5. Omezujte spotřebu cukru. Cukr je pouze zdrojem energie. Naučte se pít čaj a kávu bez cukru, omezte spotřebu sladkostí a slazených nápojů.
6. Omezujte příjem kuchyňské soli. Chuť na slané je návyk. Vyhýbejte se silně soleným pokrmům a pochutinám, jinak vám ostatní strava bude připadat fádní. Slanou chuť lze nahradit různým kořením. 7. Přijímejte dostatek tekutin - alespoň 2 litry denně rovnoměrně během dne. Přednost dávejte neslazeným nápojům, pijte různé přírodní vody, čaje, zeleninové a i ovocné šťávy nebo ředěné přírodní džusy.
8. Pokud pijete alkoholické nápoje, čiňte tak umírněně.

Steak a kardiovaskulární zdraví obecně shrnutí prevence a rizika onemocnění. Životní styl a rizikové faktory!

2015-12-04T09:33:00.000+01:00

Steak

1. Ischemická choroba srdeční (ICHS)
V důsledku zužování poškozených srdečních (koronárních) tepen se sníží průtok krve a část srdce se tak neokysličuje. Tím dochází k poruše jeho činnosti zpočátku jen při námaze, později i v klidovém stavu (projevuje seto typickými bolestmi na hrudi - angina pektoris). Úplný uzávěr cévního průsvitu některé tepny způsobuje náhlé přerušení dodávky kyslíku do srdečního svalu s následným odumřením části svalových vláken srdce a dochází k srdečnímu infarktu ( infarkt myokardu – IM)

2. Mozková mrtvice (cévní mozková příhoda – CMP, apoplexie, iktus)
V důsledku uzávěru některé z mozkových tepen (ischemická CMP) nebo méně často při prasknutí poškozené cévy a následném zničení mozkové tkáně krví (hemorrhagická CMP) dojde k odumírání mozkových buněk v postižené části mozku ( příznaky jsou různé podle místa postižení – poruchy hybnosti dolních nebo horních končetin, poruchy zraku, řeči…).

3. Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK)
V důsledku uzávěru tepen zásobujících dolní končetiny dochází k jejich nedostatečnému prokrvení a k následným potížím a příznakům ( klaudikační nebo klidové bolestí, pokles kotníkového tlaku a deficit pulsu , trofické defekty kůže a hlubších tkání až nekróza

Ateroskleróza

Etiologie (příčina vzniku) IM, CMP a ICHDS je podobná, hlavní příčinou je ateroskleróza. Je to degenerativní a zánětlivé onemocnění cév, při kterém dochází k postupnému tuhnutí a ztluštění cévní stěny a na její vnitřní porušené straně se ukládají tukové látky ( především cholesterol). Přitom se zužuje průsvit cévy nebo dojde až k jejímu uzávěru. Rozvoj aterosklerózy trvá desítky let ( její počáteční stadia lze prokázat již u dětí), léčbou ho lze zpomalit, ale dosáhnout ústupu pokročilé aterosklerózy je velmi obtížné, proto je důležitější než léčba prevence.

Základem prevence a léčby aterosklerózy není užívání léků, ale dodržování zdravého životního stylu a ovlivňování tzv. rizikových faktorů!

Vánoční koledy MIX V půlnoční hodinu... a další

2015-12-03T22:15:00.000+01:00

Poutní kostel Sv.Trojice

Medicína není určená k tomu, aby činila lidi šťastnými. O štěstí se musí každý zasloužit a postarat se o něj sám.

2015-11-12T14:26:00.002+01:00

Děti na schodech

„Jestliže je to bolest, tak užíváme analgetika. Pokud je to infekce, tak antibiotika. Když je to strach, tak antidepresiva. My to potlačíme, ale ta bolest ani ten strach nejsou nemoci.
Naprostá většina pacientů v ordinaci svými nemocemi, a je úplně jedno jakými, podvědomě sděluje: Pane doktore, já jsem v životě nešťastnej, udělejte něco, abych byl zase šťastnej.

Ale od toho tady není medicína. Medicína není určená k tomu, aby činila lidi šťastnými. O štěstí se musí každý zasloužit a postarat se o něj sám. Já jim mohu taky napsat antidepresiva, ale chemické štěstí jim opravdovou úlevu nepřinese. Je to skutečně jenom odložení řešení jejich nešťastné životní situace.

V tomto je naivní spoléhat na medicínu. Lidé nechápou, co se to s nimi děje a necítí se, jsou smutní, protože nevidí naději. Nevidí, co se děje ve společnosti, rezignují a přicházejí hledat řešení do ordinace.
Já jsem se o tom bavil s kolegyní na psychiatrii. Říkala, že antidepresiva by se už mohla vydávat někde v samoobsluze, že na to nemusela studovat medicínu.

Lidé, kteří trpí v současné době úzkostmi, depresemi a strachem, tedy těmi obrannými reakcemi, tak jejich organismus ještě vzdoruje. Je to zpráva o tom, že ještě něco cítí, nejsou úplně zlomení a tím společenským systémem zdevastovaní.
Zatímco ten, kdo je na tento společenský systém adaptován, tak je v podstatě postižený. On je nemocný, protože když se adaptujete na něco patologického, tak se stáváte součástí té patologie. Úzkostní a depresivní lidé jsou v podstatě ještě vzdorující, bojující a hledající, ale zatím moc nenacházející. Je to ale určitá naděje.

Až porazíte poslední strom, až otrávíte poslední potok, až vylovíte poslední rybu, tak zjistíte, že peněz se nenajíte.

Zdroj: MUDr. Jan Hnízdil, psychosomatické memento

Humor. Vtipy. Kameňáky Černé postřehy. Tři synové.

2015-11-05T15:32:00.000+01:00

ČERNOČERNÝ KAMEŇÁK. TŘI SYNOVÉ.

V malém domečku se sejdou tři synové starého muže, který leží těžce nemocný na posteli.

První promluví: „Tatínku náš drahý, vypadáš báječně“.

Druhý povídá: „No jo, tati, ráno vyskočíš z postele a půjdeme na ryby.“

Tudy šla historie..

V tom vejde třetí, praští se hlavou o futra a říká: „To jsem zvědavej, jak se tady večer s tou rakví otočíme!“

Diabetes mellitus typu 2 Vyvíjí a projevuje se v průběhu středního až vyššího věku.

2015-11-04T19:56:00.005+01:00

Studium a kniha je obrázek ilustrační

Diabetes mellitus typu 2

Tímto typem diabetu trpí naprostá většina diabetiků (asi 85%).

a je spojen s inzulínovou rezistencí. Hladiny inzulínu bývají snížené, ale mohou být i normální, avšak tělo nedokáže inzulín využívat. Častější výskyt diabetes je u lidí obézních a lidí se sníženou tělesnou aktivitou.

U většiny diabetiků typu 2 je onemocnění vzhledem k nenápadnému plíživému nástupu rozpoznáno, až když jsou přítomny příznaky pozdních komplikací: únava/malátnost, rozmazané vidění, suchá a svědivá kůže, drobné a opakované infekty na kůži (hnisání, kvasinky)
- špatné hojení ran, ztráta citlivosti v rukou či nohou, časté infekce močového traktu, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, různé další cévní potíže (dolních končetin, srdeční, mozkové či sexuální).

Léčba tohoto typu diabetu je různá - vždy však obnáší úpravu životního stylu (ukončení kouření, zařazení více pohybových aktivit,…), snížení tělesné hmotnosti, vždy je zahájena úpravou výživy a selfmonitoringem.

Pokud úprava stravování nestačí, lékař navíc zahájí léčbu perorálními antidiabetiky - tabletkami nebo dodáváním inzulínu. Vždy je nutné současně předcházet komplikacím, popř. je včas odhalit a léčit (měřit krevní tlak, vážit se, kontrolovat hladinu tuků v krvi,…)

Letecký humor

2015-10-18T14:36:00.000+02:00

Letecký humor

NA NEDĚLI. DVA PILOTI.
Na stojánce u odbavovací haly stojí letadlo. Všichni cestující jsou již usazeni na svých místech, čeká se jen na kapitána a druhého pilota. Za chvíli oba piloti konečně vcházejí po zadních schůdkách a razí si cestu uličkou mezi sedadly směrem k pilotní kabině. Vypadá to však, že jsou slepí. Oba mají nasazené černé brýle, kapitán má v ruce bílou hůl a pří chůzi vráží do cestujících po obou stranách, zatímco druhému pilotovi pomáhá najít cestu slepecký pes. Cestující nejprve na tento výjev nijak výrazně nereagují majíce za to, že posádka si zřejmě libuje v kanadských žertících. Za chvíli se však za oběma piloty zavřou dveře kokpitu a chvíli nato je slyšet, jak se nahazují motory a letadlo se začne líně posouvat po letištní ploše směrem ke startovní dráze. V kabině pro cestující se začíná projevovat neklid. Pasažéři si vyměňují zmatené pohledy, ozývá se vzrušený šepot, někteří očima zoufale pátrají po uklidňujícím pohledu stevardky a všichni čekají, že jim někdo podá nějaké vysvětlení.

Z reproduktorů se však nic neozývá a palubní personál také jaksi není k dispozici. Letadlo mezitím dorazilo na práh runwaye. Otáčky motorů vystoupily na maximum, stroj se rozjel a začal prudce zrychlovat. Nyní vypukla na palubě skutečná panika. Někteří pasažéři se začali modlit, jíní zděšeně povykují a čím více se letadlo blíží ke konci dráhy, tím jsou výkřiky pasažérů hysteričtější. Nakonec, když už letadlu zbývá méně než padesát metrů dráhy, se hlasy v kabině spojí v jeden zoufalý neartikulovaný výkřik a vzápětí na to letadlo zvedne čumák a odlepí se od země, asi tak pět metrů před bramborovým polem.

V kokpitu si druhý pilot zhluboka oddechne a obrátí se na kapitána:
“Já ti něco řeknu Karle“, říká a utírá si pot z čela “jednou ti cestující řvát nezačnou a všichni se zabijeme!“

Dobrý vtip a s karikaturou od Kemel. Sakra Velorex!

2015-10-04T12:31:00.000+02:00

To takhle učí táta hlemýžď svého syna přecházet vozovku.

Kemel hlemýžd na přechodu?

Tak mu radí. Vyrazíš, a když vidíš dvě světla, tak uprostřed zůstaneš stát.

Auto přejede a jdeš dál. Táta to předvede a z druhé strany vozovky volá na syna ať to tedy taky zkusí. Syn vyrazí, zůstane přesně uprostřed světel poslušně stát a v tom plesk.

Táta hlemýžď zakleje: " Sakra Velorex, toho jsem už dlouho neviděl."

Myšlenka dne a nostalgie. Humor jako realita minulosti.

2015-10-01T17:32:00.000+02:00

Ruce tě prozradí....

Myšlenka dne:

Vysokému procentu obyvatel České republiky se stýská po časech, kdy si utírali prdel novinami.

Zjistili jsme, že toto procento je shodné s procentem těch, kteří chtějí vystoupit z Evropské unie.

Faktem sice je, že řada českých periodik se k jinému účelu nehodí, přesto bychom všem zastáncům vystoupení z EU doporučovali, aby si před případným referendem zajeli pečlivě prohlédnout ruské toalety.

Dobrý vtip! Soudcovský.

2015-09-20T07:56:00.000+02:00

PROSTŘENO PENĚZI SOUDCI PENÍZE MAJÍ DOST

DVA SOUDCI.

V restauraci poblíž soudní budovy obědvají v polední přestávce dva soudci.

Náhle do podniku vtrhne snědý muž, osloví jednoho ze soudců:

"Ty hajzle, tvůj pes pokousal mou dceru! Naval pět tisíc nebo tě dám k soudu!"

Oslovený soudce ani nemukne, vytáhne peněženku a snědému spoluobčanovi z ní odpočítá pět tisíc.Druhý soudce na to kouká, nevěří svým očím a namítá:
"Hele, nic mi do toho není, ale jednak vím, že ty žádnýho psa nemáš, a navíc náhodou tohohle chlápka dobře znám. Má osm synů, ale žádnou dceru. Nechápu, proč jsi mu dával ty prachy."
První soudce lakonicky odpoví:

"Hele, co si budeme namlouvat. Oba víme, jak to dneska u těch soudů chodí…"

Dobrý vtip!

2015-09-11T12:43:00.000+02:00

Kachna a kuřátka ilustrace vtipu

RYCHLÉ KUŘE.

Jede automobilista, když tu ho předběhne kuře. Automobilista přidá, ale nedokáže jej dohonit, pouze vidí, jak zaběhlo do statku. Dojede tam a ptá se statkáře, zda je to pravda, že má tak rychlé kuře.
„Ano, mám, je speciálně vyšlechtěné, aby mělo velká stehýnka“
„A projevuje se to nějak na chuti?“

„Po pravdě řečeno, nevím, ještě jsme žádné nechytili.“

Hypertrofická kardiomyopathie jako hlavní příčina náhlého úmrtí vrcholových sportovců. Příčiny, diagnostika a názory lékařů.

2015-08-19T18:22:00.002+02:00

Zdravotnická záchranná služba

Příhody končící smrtí u vrcholových sportovců jsou mediálně známé a vždy se vytvoří řada úvah, otázek i reakcí na dramatický konec při synkopě a zástavě srdce končící smrtí na hřišti.

Dr. A. Martin Lerner tvrdí, že významná část tohoto onemocnění je dlouhodobá chronická mononukleóza následující po nakažení Epstein-Barr herpesvirem (EBV), lidským cytomegalovirem (HCMV), nebo oběma, a/nebo snad lidským herpesvirem 6 (HHV-6). Virová infekce perzistuje v srdci, zapříčiňuje dysfunkci levé komory a vytváří nesnášenlivost na cvičení. Cvičení naopak srdeční dysfunkci zhoršuje.
Dr. Lerner také předpokládá, že nemoc je časným stádiem dilatační kardiomyopatie, jejímž výsledkem může v pozdějších stádiích být konečný stav progresivní kardiomyopatie, což je typ selhání srdce. Na dilatační kardiomyopatii se někdy pohlíží jako na samostatnou (idiopatickou) chorobu, nazývanou někdy idiopatická dilatační kardiomyopatie (Idiopathic Dilated Cardiomyopathy (IDC)). V komentáři nazvaném „Mikrobiální životnost a idiopatická dilatační kardiomyopatie“ dr. Lerner říká, že herpesviry mohou být původcem choroby.

Příčinou úmrtí člena české potápěčské expedice Garibaldi, kameramana Jana Otýse, který zahynul při vynořování z devadesátimetrové hloubky u chorvatských břehů, byla srdeční choroba, tzv. dilatační kardiomyopatie.

Hypertrofická kardiomyopatie
- hypertrofie srdce, malá velikost komorových dutin, zvláštní histolog. obraz myokardu
- zbytnění levé komory - asymetrické, s výraznějším postižením septa komor (25-30 mm)
- srdce nepříliš zvětšené, dutiny komor malé
mikro - hypertrofická vlákna neprobíhají paralelně - nepravidelně až chaoticky uspořádána - větví se, kříží a tvoří vírovité struktury
geneticky podmíněné onemocnění - AD
špatný myosin
rigidita (tuhost) a malá poddajnost hypertrofického myokardu - hyperkontrakce
- porucha diastolické funkce komor - špatná roztažlivost a váznutí plnění komor krví ze síní (restrikcí)
val hypertrofického septa může zužovat výtokový trakt - subvalvulární stenóza aorty
obstruktivní hypertrofická KMP
bez stenózy = neobstrukční hypertrofická KMP
k městnavému selhávání většinou nedochází

až 50% nemocných umírá pod obrazem náhlé srdeční smrti - (maligní ) arytmie

Co je to hypertrofická kardiomyopatie ?
Vrozené onemocnění srdečního svalu, při kterém dochází ke zbytnění části srdce, bylo poprvé popsáno v roce 1958. V roce 1980 bylo toto onemocnění rozpoznáno jako hlavní příčina náhlého úmrtí vrcholových sportovců.
Hypertrofická kardiomyopatie se vyskytuje v populaci s frekvencí zhruba 1 případ na 500 lidí, jedná se tedy o onemocnění relativně časté. Diagnóza tohoto onemocnění je komplexní, velmi často se vyskytuje srdeční šelest, který by měl lékaře vždy varovat u sportovce buďto před možnou chlopenní vadou, nebo touto kardiomyopatií.

Případů náhlého úmrtí ve sportů způsobených hypertrofickou kardiomyopatií je známa celá řada, ačkoli ne všechny případy srdeční zástavy musí skončit úmrtím sportovce. V živé paměti zůstává případ detroitského beka Jiřího Fischera, kterému zachránil život lékař Red Wings na střídačce. Zdaleka ne tak dobře skončil případ kamerunského fotbalisty, který v roce 2003 zemřel během mezinárodního zápasu Kamerunu s Kolumbií.
Dnes jsou k dispozici i genetická vyšetření, která je možné provést při podezření na hypertrofickou kardiomyopatii (stejně tak jako na poruchy srdečního rytmu). Jedná se zejména o mutace genů pro svalové bílkoviny aktin a myosin a jejich podjednotky a podobné svalové proteiny.

Názory lékařů na netu po náhlé smrti hokejisty:

V daném případě se nehovoří o prosté hypertrofii srdce (u prof. sportovce relativně fyziologické) ale o hypetrofické kardiomyopatii, což je převážně vrozená záležitost, způsobující zbytnění, povětšinou asymetrické, svaloviny levé srdeční komory (pro zájemce podrobnosti o onemocnění jistě dostupné na i-netu). Smrt hokejisty je poměrně typická pro tuto poruchu, tj. při plné zátěži na hřišti, po většinou na tzv. maligní arytmii. Je samozřejmě s podivem, že se na onemocnění nepřišlo dříve, zvláště když se jednalo o jedince draftovaného do NHL. V tomto případě by jistě přítomnost defibrilátoru na střídačce potenciálně mohla zachránit život.

Nevím, jak teď, ale u nás by před rokem 1990 člověk s nemocným srdcem typu kardiomyopatie nemohl (nesměl) dělat závodní sport. Síť tělovýchovných lékařů se od těch dob úplně rozpadla, a možné je dnes cokoliv. Defibrilace může, ale nemusí být záchranou. Totéž platí o rychlém převozu do nemocnice. Kvalitně resuscitovat je třeba na místě, hned. Nevím, jak to dnes dělají kluboví lékaři, kteří se rekrutují většinou z řad chirurgů nebo orthopedů.
Myslel bych i na dlouhodobý doping anaboliky. Taková smrt (vzpomeňte Tour de France) z plného zdraví je typická. Zákazy nic neřeší.

Poznámka na okraj:

Sportovat s rozumem a poslouchat maminku. Školní a sportovní lékaři byli vyřazeni - kdo by platil tu prevenci. Tady je to ....minus trhu a konfliktní lékařské loby.
Člověk je tvor slabý a sociopatický, v nestabilní posttotalitní komunitě nemá oporu v rodině ani tvrdé realitě doby.
Jen kdyby fungovala aspoň ta maminka a trochu přidat té prevence. Ať si to kluby zaplatí, peněz tam pochoduje dost a živí spoustu podivných chytráků. Chléb a hry, to je peněz na krocení fanoušků, aby byl mezi stádem jakž takž klid.

Dobrý vtip. S pravdou nejdál dojdeš. Starý chlubil. A tam to oba správně rozpálili v posteli!

2015-07-10T20:05:00.000+02:00

A tam to oba správně rozpálili v posteli.

STARÝ CHLUBIL.

V kanceláři po posledním diktátu. Sekretářka hupsne šéfovi na klín a hladí ho za ušima. Důvěrností přibývalo a nakonec se usnesli že odjedou k sekretářce domů.

A tam to oba správně rozpálili v posteli. Po delší chvíli se šéf zvedne, podívá se na hodinky a prohlásí že musí okamžitě odejít. Než odejde, ptá se sekretářky jestli nemá křídu.
"Jakou křídu?" ptá se nechápavě sekretářka.
"No prostě kus křídy!".
Ona se podívala do svého krejčovského šuplíku, křídu našla, a tak mu ji dala.
Když přišel šéf domů, čekala ho jeho žena s otázkou:" Kde jsi byl tak dlouho?".
On jí vysvětluje v rychlosti:
"Sekretářka mi v kanceláři hupsla na klín, tak jsme jeli k ní a v posteli to pořádně rozpálili, no a tak jsem přišel pozdě".
Žena se na něj zašklebí a odpoví:
"Ty starý chlubile, byl jsi na kulečníku! Ještě máš křídu za uchem!"

Poznámka: S pravdou nejdál dojdeš než se to provalí....

Věci se nesmí nechat v rukou hrstky profesionálních politiků, protože to mohou být zloději, gauneři, dobrodruzi...!

2015-06-06T12:47:00.000+02:00

T. G. Masaryk a syn Jan

VE SVÉ VESNICI ZROVNA TAK JAKO VE SVĚTĚ

„Lidé nedovedou žít. Musí se je naučit žít. Musí se je naučit, že všecko, co se děje a co se stane v jejich vesnici zrovna tak jako ve světě, je jejich starost. Že jsou za to za všechno odpovědni. Musí se je naučit, že se věci nesmí nechat v rukou hrstky profesionálních politiků, protože to mohou být zloději, gauneři, dobrodruzi, hrdlořezové, kariéristi a kšeftaři se životy celých folků.“

- JAN MASARYK (1886 - 1948)

Vytrženo z debaty:

Psal jsem kdysi seriál článků o zdejších podnikatelích za Rakouska-Uherska. Od té doby se nemohu zbavit dojmu, že začátek katastrofy pro tuhle zemi znamenal konec nevolnictví a vpád českého živlu z venkova do měst: nenávist k "pánům" všeho druhu podivně propojená se spoléháním na "pány". Tenhle živel pak "pány" všeho druhu kde mohl tam okrádal, systematicky vytěsňoval a likvidoval: církev, šlechta, Židé, Němci, podnikatelé, intelektuálové...

Kdo přečníval, špatně dopadl, vlastenci s ním zatočili...

Masaryk to tak jistě nemyslel, ale mimoděk tomu hodně napomohl - jeho rétorika je v podstatě socialistická (a Benešova pak už vysloveně nacionálně socialistická)

(Jan A. Novák)

Humor, legrace, vtipy. Celník a milenec.No, tak pod postelí taky nikdo není...

2015-06-04T07:48:00.000+02:00

Princezna z Rimini

CELNÍK A MILENEC.

Pan Novák pracuje na celnici. Jednou se vrátí z práce o něco dřív, manželka má doma milence, když uslyší klíč v zámku, milenec se honem schová pod postel.
Pan Novák vejde do ložnice, manželka jen v negližé, evidentně rozčílená. Novák zařve: "Kde je ten prasák, co mi s ním nasazuješ parohy?
No počkej, mně neuteče na celnici při kontrole ani špendlík, to si s ním vyřídím!"

A otevře skříň, tam nic, jde na balkón, tam taky nic, pro jistotu se koukne do peřiňáku a dokonce i na lustr.

Jak dává zase hlavu dolů, vidí, jak zpoza postele vyjede ruka s tisícovkou. Pan Novák ji sebere, strčí do kapsy a pronese: "No, tak pod postelí taky nikdo není..."

NOVINY. Autobusem do Tel Avivu jede pan Löbl a čte arabské noviny. Vidí ho pan Kaplun a pohoršuje se: „Löbl, co to vidím, proč čtou arabské noviny? Nestyděj se?

2015-05-19T18:30:00.000+02:00

Proč čtou arabské noviny?

NOVINY.

Autobusem do Tel Avivu jede pan Löbl a čte arabské noviny. Vidí ho pan Kaplun a pohoršuje se:
„Löbl, co to vidím, proč čtou arabské noviny? Nestyděj se? Proč nečtou naše? Třebas Haarec, nebo The Jerusalem Post?“
Pan Löbl se ohradí:

„Jsem snad mešuge? Proč bych četl židovský noviny?
Pořád je tam jenom o tom, jak máme hloupé a zkorumpované politiky, jak se u nás krade, jaký máme deficit státního rozpočtu, jak se bude zdražovat a že hrozí krize, nezaměstnanost a neúroda.

V arabských novinách čtu, jak ovládáme celý svět, všechny banky, amerického prezidenta, ostatní prezidenty a krále, všechny zbrojní programy a průmysl, světový obchod a těžbu zlata a ropy, jak máme pod palcem Pentagon i Bílý dům, jak se každý den koupeme v šampaňským a souložíme s mladicemi. Tak se nedivěj, že si každý ráno čtu radši ty arabský noviny.“

Nezáleží na tom, že vůl je vůl, chyba je, dělá-li se z něho lev. Paměťová stopa se vytváří v noci během toho nejhlubšího spánku, kdy jsme se dlouho domnívali, že mozek je v totálním bezvědomí. Není a pracuje.

2015-05-11T16:27:00.002+02:00

Přidat popisek

Daleko, za několikerými horami, řekami a za oceánem vládl kdysi v USA prezident Nixon, který neměl rád LSD. Byl to rázný vládce, s ničím se moc nepáral, ani s morálkou a na to nakonec dojel.
Ve svém úsilí udělat ze světa to nejlepší místo k republikánskému životu byl zastaven blbinkou, které se dodnes říká Aféra Watergate.

Jeden z prezidentových mužů, John Dean, udivil Senát, před kterým vypovídal, svou úžasnou pamětí. Nejenže si pamatoval, co kdo na inkriminované schůzce v zásadě řekl, ale navíc celou řadu detailů. Pak se nějakou náhodou profláklo, že v Bílém domě bylo celé studio s nahrávacím zařízením a jakkoliv se Nixonovi moc nechtělo, nakonec musel nahrávky vydat.

Na nich se vyjevilo, že Deanova výpověď se ve všech zásadních věcech i v detailech lišila od toho, co bylo na autentické nahrávce... V různých publikacích a dokumentech týkajících se paměti – kde je toto uváděno jako příklad její nepřesnosti – už jsem se nedočetl, zda to bylo pouhé selhání, nebo zda Dean je patologický lhář. Z jeho pozdějších osudů a také z toho, že vyšetřovatelé FBI ho nazvali the "master manipulator of the cover-up", bych soudil spíš na druhou variantu. Friedrich Nietzsche k tomu dodává:Udělal jsem to, říká paměť. Nemohl jsem to udělat, říká mi hrdost a trvá na svém tak dlouho, až paměť nakonec ustoupí.

Až na patologické odchylky (a tuhle patologii psychopatičtí lháři ani Miloš Zeman nevykazují) je lidská paměť nepřesná, podléhá zubu času a četným omylům. Paměť je jako špatný žák. Když selhává, vymýšlí si.
To napsal Stefan Garzyňski a má pravdu. Mnohde si ani nevymýšlí, jen doplňuje mezery.

Bylo by chybou domnívat se, že lidský mozek pracuje jako něco mezi kamerou, magnetofonem a počítačem. Tak to vůbec není. Mozek NEZAZNAMENÁVÁ, jak vypadá svět, mozek přijímá nejrůznější neurochemické signály a vytváří si obraz světa. Obraz na sítnici vůbec nevypadá jako fotografie toho, co je před očima, to celé se navíc kóduje a posílá do mozkové kůry, která všechno sestaví na základě kombinace vjemu a zkušenosti.

Tady se sejde citát z díla Karla Čapka: Nezáleží na tom, že vůl je vůl, chyba je, dělá-li se z něho lev. Paměťová stopa se vytváří v noci během toho nejhlubšího spánku, kdy jsme se dlouho domnívali, že mozek je v totálním bezvědomí. Není a pracuje.

Z jednotlivých modulů v mozkové kůře putují rozložené prvky napřed do hipokampu – jakési paměťové banky, tam k nim malé švadlenky přišijou „visačky“ s označením času a místa a pak jedou zpátky do kůry, kde se přehrávají až sedminásobnou rychlostí (to musí být srandovní) opakovaně a pak ještě jednotlivá místa, v nichž je paměťová stopa rozložena mezi sebou komunikují.

Coffee Good Morning

Já si jednu uloženou vzpomínku představuju jako kombinovaný nákup, jehož jedna část je v lednici, druhá ve špajzu, brambory jsem dal do sklepa a noviny leží na skříňce v předsíni. Když mi špajz a sklep vykradou, obojí sice doplním při příštím nákupu, ale už to není tatáž mouky, ani tytéž brambory.

Uložit tam něco úplně jiného a přesvědčit majitele, že je to jeho autentická vzpomínka, není velký problém, ani to nedá příliš mnoho práce. Existují desítky pokusů, které to prokazují.
Pokusníci přesvědčili vybrané osoby, že v dětství se tihle lidé při návštěvě Disneylandu ocitli v blízkosti legendární bytosti – králíka Bunnyho.
Všichni si na to vzpomněli, někteří vybavili detaily, jak jim králík nabízel mrkev, jak je pochoval (v náruči, pochopitelně!), jak...

Celá historka však má jednu zásadní chybu: ten králík Bunny je maskotem konkurenční firmy Warner Brothers a ani za pytel zlata se nemohl ocitnout na majetku Walta Disneye. A když ho nezlikvidoval doma Elmer Fudd, dostal by ho v Disneylandu pes Pluto razdva!

Tak věci, a není jich málo, které se nestaly, se dostanou do naší paměti a vypudí odtud věci, které se staly a prý to tak má být, protože nám to pomáhá přežít. Kdyby pan prezident Zeman připustil, že podléhá týmž biologickým a psychologickým zákonům, jako všichni ostatní, že má paměť stejně děravou (a že z jeho trávícího traktu nepadá do WC fialkové mýdlo, nýbrž stejný produkt, jako z ostatních smrtelníků), získal by na osobnostních kvalitách. Ale o to on zřejmě nestojí, nýbrž jich má tolik, že už to dál nejde!

A zde se sluší přidat ještě jeden citát; jeho autorem je Abraham Lincoln. Taky ho za to zastřelili. Nikdo nemá tak dobrou paměť, aby mohl být úspěšným lhářem. A to nikoho nejmenoval! Jen dodal: You can fool all the people some of the time, and some of the people all the time, but you cannot fool all the people all the time.

Autor: MUDr. Radkin Honzák, psychiatr a autor psaní, co sdílíme

Zimní depka. Čtení pro všechny, co takhle před koncem zimy melou z posledního.No jo, ale kde je ta dobrá nálada, to pozitivní myšlení, jak o něm pořád mluvím?

2015-05-09T09:09:00.000+02:00

Kateřina Pokorná:

U kapličky

Zimní depka

Tak, přátelé, je třeba si přiznat pravdu. Ať už jste naprostí materialisté, nebo ti, co neúnavně studují duchovní literaturu, pracují na sobě a snaží se chápat ve svém životě souvislosti, život žádného z nás není procházka růžovým sadem. Prostě tady nejsme na dovolený, ale v práci.
Nevěřím tzv. avatarům, ani těm, kdo říkají, že už mají v životě ve všem jasno a žijí v trvalém stavu osvícení a nic zlého už se jim tedy neděje a nikdy nemají špatnou náladu, neb mají vše dokonale zpracováno. Myslím, že to je blbost. Že nám jen kecají, anebo to nejsou lidi.
Tak přirozeně, jako v přírodě přichází jaro, léto, podzim i zima, i v životě jsou chvíle, kdy je nám hezky teploučko, ale i ty, kdy nevíme, kam před tou zimou utéct. A věřte, mi děje se to všem. Často slýchávám“….kdybych to měla tak poskládaný, jako ty!“ Měli byste mně vidět, jak pěkně jsem si tuhle dokázala užívat svou zimní depresi!

A ještě navíc s tím rozměrem přibližně tohoto monologu: „ Proboha, co ty těm lidem asi tak můžeš radit! To by ti šlo, dělat chytrou! Podívej se na sebe! Zalezlá pod dekou se cpeš zmrzlinou a nejsi schopná dělat nic jinýho!“ A protože už vím, jak na takové stavy reagovat u druhých, ( vždyť jsem tak chytrá, že jim radím) okamžitě se z monologu stává dialog: „ –Takže pocit viny, jo? No, s tím dojdeš daleko! O co jde? Prostě jsi unavená, protože málo odpočíváš! Tak logicky přijde depka! Měj se ráda! Užij si to lenošení! Zasloužíš si to!“ – „ No jo, ale kde je ta dobrá nálada, to pozitivní myšlení, jak o něm pořád mluvím?“, oponuju sama sobě. „A co ti vadí na tom, že si tu ležíš a nic neděláš a je ti tak vlastně hezky smutno?“ –smečuje druhý hlas. „ No…utíká mi práce, už dva dny jsem neodpověděla na maily, už se mi tam hromadí“. „ No a? On se ten svět bez tebe zhroutí? Nebudou tě kvůli tomu mít rádi?“ „ Ale to ne, ale třeba mně někdo zrovna potřebuje!“ „ Jo! Ty! Ty teď zrovna potřebuješ užít si tuhle chvíli pro sebe. Ty potřebuješ jednu hezkou depresi, aby ti došlo, že se máš mít ráda! Tak se s tou depkou hezky skamaraď a užij si jí.“

…Tak jo. Beru si do ruky svého plyšového medvídka: „ Nazdar depko! Vítám tě tady a užiju si tě, jo? A pěkně si to spolu vyříkáme!“ Koukám na medvěda a připadá mi, že má radost a chce se ke mně přitulit. Začne mi to celý připadat strašně komický. Já, deka od zmrzliny, medvěd….vždyť je všechno tak, jak má být. Po zimě přijde přece jaro. Je to celý jenom hra a vlastně veliká sranda. Jen ten život nesmíme brát tak strašně vážně. Zodpovědně, to jo, ale ne vážně!

Ať už řešíte přítele, práci nebo abstraktní depku, zkuste si z nich udělat medvěda a vyříkejte si to. V posteli a se zmrzlinou. Věřte mi, je to sranda!

sociální sítě

Tak se to povede, když se sejdou spolužačky a dají se do řeči. Popíjejí v kavárně kávičku a vesele štěbetají.

2015-05-06T13:18:00.000+02:00

....a vesele štěbetají

NA PŘÁNÍ.TŘI SPOLUŽAČKY.

Setkají se tři spolužačky po deseti letech. Popíjejí v kavárně kávičku a vesele štěbetají.
První se chlubí:
„ Já jsem vdaná za jednoho významného profesora“
„A kolik je mu let?“
„Osmdesát.“
„A co pohlavní život?“
„No, vždyť je kolem něj mnoho mladých studentů.“
Druhá povídá:
„Já jsem vdaná za legendárního generála, a ten už také bude mít osmdesát.“
„A co sex?“
„No vždyť kolem něj je plno krásných urostlých mladých vojáků.“
„A co ty?“ ptají se té třetí.
„Já jsem taky kurva, ale nejsem vdaná.“