Plný text s odkazy a obrázky na konci.

Hacktivismus není vždy o “hacku”. DDoS útok není hack jako takový. Jak se v roce 1998 vyjádřil člen cDc “Omega” při popisu NetStrike: použil termín “virtual sit-in”. Ale připojit se k DDoS útoku nevyžaduje téměř žádné technické znalosti. Což je na jednu stranu pozitivum pro organizátory DDoS, díky jednoduchým nástrojům jako LOIC se může zapojit co nejvíce lidí (což je pointa). Na druhou stranu nízký práh vede v digitálním světě k slacktivismu. Mám pocit, že slacktivismus bude velmi brzy důležitější termín, než samotný hacktivismus.

Když jsem na začátku psal o tom, že být digitálním aktivistou bude znamenat více, než psát protivládní blog a přispívat na uzavřené fórum – má tento jev i druhou stranu. Hacktivismus v dnešní podobě počítá s účastí širší digitální veřejnosti. Proto dochází ke zjednodušování témat a jejich převodu na lépe stravitelné a šiřitelné myšlenky. Heslovitost se stává hybatelem – myslím, že pro vývoj internetu blízké budoucnosti se musíme blíže podívat na to, jak fungují např. internetové memy a virální videa. Musíme více vnímat propojení politiky a marketingu.

Když se podíváme na výše zmíněné události, uvidíme, že kolem všech se vybudoval velmi jednoduchý étos a příběh o boji za pravdu (Wikileaks) spravedlnost (#occupy a protesty proti SOPA/PIPA) a svobodu (Arabské jaro). Jednoduché příběhy – avšak jen na pohled, protože všechny z nich přesahují internet. Stejně tak #occupy protesty stojí za změnu, avšak neví jakou.

Hacktivismus se snaží nostalgicky napodobovat hackerskou symboliku: LulzSec používali ve svých zprávách ASCII art. Často se také odkazovali k Anonymous. Dříve však Anonymous byla spíše myšlenka, společný a prázdný virtuální štít, který byl právě díky své prázdnotě tak stěží uchopitelný. Neexistovalo žádné „patřit do Anonymous“ – všichni byli Anonymous, jak říká heslo ‚WE are Anonymous‘. Dnes se o Anonymous hovoří jako o skupině. Někdo může patřit k #AntiSec, ale nepatřit k Anonymous.

K současnému hacktivismu dnes velmi často patří populistické slogany a jejich tupé opakování. A hlavní témata? Desítky let stará hesla o svobodě informací. Současný západní hacktivismus, ačkoliv prezentován jako mladý prvek na politické scéně (někde se tak daleko zatím nedostal), je neprogresivní plácání se v bezpečném rybníčku digitálních práv. Je to hraní na hrdiny a padouchy. Jeho autenticita pramení pouze z toho, že pochází z temně vypadajících krajin hackerství, které si pouze půjčuje. Je to de facto populární zábava. Slacktivistická hra na politiku.

Kyberválka ve veřejném prostoru (PDF)Podobné články:

• SOPA je něco, co by digerati měli podporovat
• Nebezpečí měřitelnosti sociálních médií
• Menší exkurz do historie i budoucnosti

Mobyklik se naučil vypisovat reklamy a pracovat s dalšími systémy. Takže je nyní otevřený nejen iOS, ale i Androidu, Windows Phone, ale hlavně desktopům.

mobyklik.jedenbod.czPodobné články:

• Mobyklik – mobilní aplikace pro Sklik
• Windows DreamScene na Windows 7
• Paralaxně skrolující pozadí pomocí CSS a jQuery

To už není pravda:

mobyklik.jedenbod.cz

O aplikaci

• Aplikace využívá Sklik API.
• Zatím funguje pouze na iOS. Android musím nejdříve ještě otestovat (pokud mi chcete pomoc s testováním, ozvěte se)
• Více na webu

Podobné články:

• Mobyklik – Sklik pro iPhone, iPad, Android i desktop
• Jak připravit WordPress blog pro mobilní zařízení
• PHP / XML Guestbook

Podobné články:

• Nebezpečí měřitelnosti sociálních médií
• /b/ je ztracená umělecká komunita
• SOPA je něco, co by digerati měli podporovat

Zpracování XML -> PHP

Nejdůležitější funkce je: simplexml_load_file která ze souboru comments.xml načte komentáře. Zbytek je už jen zpracování a výpis pole. Stránkování je matematika pro ZŠ.

Co Guestbook umí

• Nastavitelné stránkování
• Gravatary
• Ochrana před XSS
• Zachování zalomení řádků – (funkce nl2br)
• Základní layout je responsivní

K nahlédnutí je na http://jedenbod.cz/gb/

Podobné články:

• Mobyklik – mobilní aplikace pro Sklik
• WordPress Fatal error: Allowed memory size of X bytes exhausted
• minimalr pro WordPress

Google Chrome for iOS Beta

• Pozvánky do Google Wave
• Přijde změna základních konceptů OS?
• Správná šířka obrázků pro blog – s ohledem na RSS čtečky

If my nightmare is a culture inhabited by posthumans who regard their bodies as fashion accessories rather than the ground of being, my dream is aversion of the posthuman that embraces the possibilities of information technologies without being seduced by fantasies of unlimited power and disembodied immortality, that recognizes and celebrates finitude as a condition of human being, and that understands human life is embedded in a material world of great complexity, one on which we depend for our continued survival. Hayles, N. Katherine (1999-02-15). How We Became Posthuman: Virtual Bodies in Cybernetics, Literature, and Informatics (Kindle Locations 283-287). University of Chicago Press – A. Kindle Edition.

Nějakou dobu jsem vymýšlel distribuovanou úložnou síť. Síť, která by respektovala naše zklamání hypertextem.

Zklamání

Hypertext je skvělý. Ať už myslíme odkaz encyklopedistů nebo Bushův memex. Ale jsme s ním v koncích. Zkracovače URL zde nebudou věčně. Odkazy přestanou fungovat. Nemluvě o informacích na uzavřených sítích, které vyhnijí dříve, než je bude někdo schopen zaindexovat. O problémech a nástinu řešení jsem se už zmínil v článku o sociálním webu.

Na jednu stranu se jedná o úžasnou příležitost pro kybertext – kulturní obsahy se odehrávají pouze v jednom momentu – fluxu. Nový text vzniká i samotným čtením, participace je otevřená, můžeme narazit na komunity, které se definitivně zbavily autora. Bezbřehá textualita – na internetu nic nekončí^tm. I Odysseus má konec. Umíráme na bezbřehou souvislost. Ničíme se na neustálém individuálním kopírování. Kopírujeme si osobnosti¹.

Mamray

Představuji vám Mamray – absolutní platforma sdílení lidských dat. Decentralizovaná, bezpečná, neomylná. Služby jako Pinterest možná ukazují cestu – embedování informace. Kopírování nic neznamená. Je přečtení bráno za vytvoření kopie? Technicky ano, jakýkoliv text se někam nakopíruje. Alespoň do RAM. Každý přístup znamená kopii. Která sice zmizí, ale možná nemusí.

Everything is a copy of a copy of a copy.

Proč Haylesová na začátku? Jestliže díky cloudu přestáváme být závislí na fyzickém stroji² Dostáváme se zpět k terminálové technologii. Nezáleží nám na fyzické stránce našeho virtuálna. Je načase přestat být závislý na informacích. Přestat kopírovat kopírované. Nemít možnost remixovat. Zapomínat. Absolutní datový systém Mamray počítá s vytvořením lidského informačního fondu. Memetický genofond. Transcendentální systém pro cestování věděním a časem. Veškeré informace a zdroje jsou decentralizovaně a rozeseté po síti. Jedná se o nový informační věk.

Funkční

Informace neexistuje v miliónech nezávislých kopiích na nepropojených discích, ale v kopiích, které se samy dokážou množit. Informace se stává živelnou a dynamickou. Části jsou rozesety na koncových stanicích lidí, kteří album neslyšeli. Na nekonečných serverových polích. Konec debat o stahování – data, alespoň část lidského fondu by měl každý u sebe a v závislosti na jeho požadavcích by se měnil obsah cache. Šlo by o přidání obsahu do katalogu dohledatelnosti – ne do katalogu vlastněných souborů na disku. Z remixové kultury se stává mutace.

Nač se bavit v 21. století o autorech? Informace jsou předávány a přijímány bez autorů – předávají se v kontextech. V čase, médiu… pojďme se bavit o těchto vlastnostech. Mamray zvládá vše. Každá nová iterace se uloží do systému. Každá změna. Existuje někde, rozsekána, možná zapomenuta. Veškeré informace v Mamray jsou okamžitě přístupné všem, sdílené napříč sítí. Informace nezanikají, přesouvají se dál, mutují, jsou využívány.   V době crowdsourcingu a decentralizovaných sociálních sítí se vracíme ke konceptu pay-as-you-go - nebo snad goes as you pay. 

Absolutní

Mamray nás rychle zbaví konceptu duševního vlastnictví. Díky sdílenému fondu obecného vědění nebudeme dálet potřeba kapitalismu – kapitalismus zemře sám, když někoho napadne, že stačí vytvořit něco beze jména. Něco neuchopitelného, nepojmenovatelného, nevyčíslitelného. To je Mamray. Když se bavíme o univerzální dostupnosti, nebavíme se o homogenitě informací.

Mrtvý mrak

Věříme v nadřazený server, kam předáme vše. Věříme v rozšiřování kapacit, neomezená data. Vrací se jasné vymezení mezi terminálem a serverem. Vracíme se k náboženskému uspořádání světa. Je načase přestat být závislý na informacích. V budoucnosti zapomeňte na singularitu. Zapomeňte na nesmrtelnost z ní plynoucí. Budeme se mnohem více bavit o kontrole.

Brian O'Blivion

Kontrola hladiny informací. 21. století ji patří.
Mamray je utopie i má noční můra. Obsah bez formy.Podobné články:

• /b/ je ztracená umělecká komunita
• Nebezpečí měřitelnosti sociálních médií
• SOPA je něco, co by digerati měli podporovat

1. paranoia v sociálních sítích
2. vždyť i Windows 8 bude v základní verzi obsahovat synchronizaci přes SkyDrive. Po přihlášení na jiném PC se vám přenesou soubory z cloudu.

You do not talk about /b/

4chan sleduju asi od začátku roku 2009. Kromě toho, že to bylo jedno z nejvtipnějších míst na internetu, byla tam ona zvláštní elitářská nálada uzavřeného systému – memy, beroucí se odnikud, nepochopitelné mimo okruh zainteresovaných. Nelze dále rozlišit mezi autorem a divákem (kritikem).

Nebavíme se už pouze o zahození konceptu bílé krychle a přechodu k fluxu. Anonymní sémionauté si poradili se vším – Photoshopem budovali z japonské/masové/jakékoliv kultury svou vlastní. Nástrojem, který absolutně zničil hranici mezi virtuálním a reálným na masové úrovni, si stvořili novodobou strukturu bez struktury. Proměnlivá. Absolutně závislá na divácích, kteří si předávají kulturní materiál. To vše nefyzicky, se sdílenou pseudoidentitou skrytou za proxy – Anonymous.

4chan byl Černý čtverec na počátku digitálního věku. Raidy a operace byly happeningy – nádherně nekontrolované a zmatené.  4chan předvedl slabost současného konceptu hypertextu – bez uchovávání historie je přenos memů, ve významu kulturní jednotky, závislý na uživatelské participaci. Centrálním a společným úložištěm a lá Wikipedia (v případě memů snad KnowYourMeme) nelze zachytit okamžik. O ten v případě /b/ šlo – jednotlivé fragmenty ve formě zachycených screenshotů nemohou fungovat – jakou vypovídací hodnotu snad mají fotky z happeningů?

Troll thread

Uživatelé byli vycvičení v rozpoznávání trollů – připraveni kriticky posuzovat vlastní výtvory. Kontrolní mechanismus vzniklý ze samotné umělecké tvorby – viz. forced meme. Nebyl to pouhý hive mind, ale ukázka toho, jak budou muset přežívat další generace – budou těžit z ad hoc kulturního potenciálu. Budou muset vyžít z vlastního chápání dějin i současnosti. O to těžší pro ně bude rozhodovat o budoucnosti.

Podstatnou pravdou je, že historie /b/ částečně opisuje historii umění¹ v postmoderně². Narazili na nudící se davy střední digitální třídy. Na opurtunisty. Zkrátka na kýč.

Nemohli konkurovat kýči – musí se rozhodnout jít cestou, která pro masy nebude zajímavá – naprostá primitivnost memů, jejich nesdíletelnost a další obranné prvky. Lze vůbec bránit kulturní informaci před šířením? Je to opak všeho, co nám mají přinést sociální média. Na jedné straně sociální kýč – na druhé pseudohumanističtí hacktivisté, kteří nehackují.

/b/ nám dalo pohled do budoucnosti morálního relativismu jako od Nietzscheho, sémionautů a kulturního dědictví přenášeného dobrovolníky. O ukázce přenosu kýče a balastu ani nemluvě.Podobné články:

• Noční můra
• Sociální kanál
• SOPA je něco, co by digerati měli podporovat

1. nebijte mě!
2. ať už je to cokoliv

Internet bude rázem hloupé a státem kontrolované místo a všichni se zvedneme od počítačů a půjdeme sledovat televizi.

…

SOPA postaví před uživatele překážku. A hackeři vznikají z konfliktu. Pokud víte, jak SOPA funguje, je vám jasné, že to s cenzurou nebude tak žhavé. Obejít DNS cenzuru není nemožné. Dokonce to k tomu vybízí. Mnoho uživatelů bude chtít mít přístup k cenzurovaným webům. Při řešení problému se poprvé setkají s IP adresou, DNS serverem a možná začnou více chápat jak funguje samotný internet.

Zároveň to bude protistátní odboj. Pokud se v roce 2011 hacktivismus dostal do rozlišovacích schopností masových médií, v post-SOPA éře roku 2012 by hacktivismus byl velmi silným nástrojem. Základna lidí, kteří ho okusili by byla mnohem větší – oni přece také bojovali proti opresivnímu režimu, který chce kontrolovat jejich životy.

SOPA je anarchistův sen. Pokud státní moc kontroluje/umrtvuje lidi pomocí pasivní zábavy – SOPA je protistátní zákon, který lidi vytrhne z pasivity a donutí je hledat zábavu lehce za oponou. Lidé budou přímo konfrontování se státní mocí v oblasti, kde by to nečekali – digitální zábava.

SOPA by mohl být jedním z nejzajímavějších zvratů pro kyberprostor. Zvýšení gramotnosti. Hacktivismus jako regulérní nástroj. A hackerská etika, kterou budou moct uživatelé objevovat.

Vznik alternativních sítí. Nový pohled na digitální obsah. A weby, které budou mít mnohem reálněji v rukou geopolitickou moc.

Říkám ano Velkému bratrovi, protože jen tak mu budeme moct ukázat co si o něm myslíme.

Každá akce vyvolá reakci.Podobné články:

• Nebezpečí měřitelnosti sociálních médií
• Hacktivisté, hackeři a ti ostatní
• Cypherpunkeři: Stav diskuze a prostředků digitální kryptografie

Co si o takovémto řešení myslet? Je to přínosné? Je to dostatečné? Těžko říct, počkáme si na nějaká data. Určitě je to velmi razantní krok. Otázkou také je, jestli email¹ způsobuje informační přetížení? Trochu pochybuji. Je vůbec správné řešení odstřihnout² pouze jeden kanál? Mám pocit, že západ neví co si počít. Jen informační krizi zbržďuje, ale řešení nemá.

Víte o tom, že Čína zakázala zmínky o cestování časem v televizi? Vzpomněl jsem si na Gesamtkunstwerk Stalin³. Čínská vláda cenzuruje co se ji zlíbí. Na cenzuru čísla 64 nejde co říct. Čína kontroluje, kterou verzi minulosti budou občané vnímat⁴.

Zajímavý je fakt, že je zakázáno smýšlení o cestování časem – bavíme se o ovlivňování myšlení jinak, než propagandou. Je to zákaz přemýšlení o tom jaké by věci mohly být. Zákaz se totiž týká hlavně cestování v čase, které mění minulost, aby (relativní) současnost byla jiná. Myslím, že Čína (trochu nevědomky) znovu-objevila alternativní způsob, jak se vyrovnat s informačním přetížením – kontrola reality pro občany.

Čína zakázala alternativní realitu, protože Čína míří výše. Do nové reality. Ovlivňují současný a tvoří nový svět – třeba tam, kde západ zklamal – u nakládání s informacemi. Alternativní cestou neni filtrování. Je to odstřižení. Západ vytváří elitářský klub geeků, kteří ví jak obejít filtrační bubliny – změnou prohlížeče, IP adresy, vyhledávacích návyků.

Naproti tomu Čína si chce mocí vynutit státně organizovanou a sdílenou halucinaci.

Halucinaci, za jejímiž hranicemi nemají schopní co pohledávat.

Great Firewall of China je jedním z přímých nástrojů státní moci, jak může ovlivnit jaké informace doputují k občanům. Než vás napadnou argumenty o svobodě slova apod. přemýšlejte o tom v kontextu The Filter Bubble. Najednou to není umělá inteligence (nastavená člověkem), která rozhoduje o tom, jaké informace/weby vás uspokojí. Je to člověk, který na základě státního zájmu rozhoduje o kvalitě informací⁵, které vám přísluší – a to všem občanům. A právě společné informace jsou tak důležité – nejsem uzavřeni v jednotlivých informačních bublinách, ale jsme v jedné společné státní bublině. Čína si tvoří svou malou digitální vesnici.

Čína se dokázala s informačním přetížením vyrovnat lépe, než doposud kterákoliv západní velmoc

To z Čínského způsobu nečiní nic vhodného pro následování (alespoň ne pro západně smýšlející lidi. Přece jen jsme zvyklí na jiné věci). Ale je to legitimní(= funkční) způsob, jak uchránit občany informačnímu přetížení. Stát buduje svůj projekt minulosti, současnosti a budoucnosti skrze média.Podobné články:

• O hloupé generaci
• Sociální kanál
• Jak smazat účet na facebooku

1. který sice používáme více – ruku v ruce se sociálními médii
2. je vůbec dobré přímo odstřihnout?
3. Přečíst, pokud vás zajímá propojení moci a umění. Taky obsahuje trochu jiný pohled na období od revoluce. Pokud přelouskáte název, lépe zjistíte o čem je.
4. to se na západě děje také, výukou dějepisu. Čína však dosáhla i do kyberprostoru – na západě stále nepokoření hranice
5. zmínky o cestování  čase jsou v Číně zakázány také kvůli ‘hloupým zápletkám a zpátečnickým ideologiím’