iPad je zkrátka příliš dobrý. Vše na něm jde lehce. Má podobné – snad stejné – vlastnosti, za které obdivujeme iPhone. Naprosto nezáleží na absenci Flashe. Uživatelé jej rádi používají. Vše jim jde až pod nos. Nové podcasty, filmy z iTunes – až jde slyšet ono WoW (které jste měli slyšet u Windows Vista). iPad je konzum. Nemyslím to jako dysfemismus, ale jinak iPad označit nelze. Leštěná spotřeba obsahu. Také proto jej Peter Bregman (i jiní) vrátil. S iPadem pouze spotřebováváte obsah. Klávesnice není příliš vhodná na psaní (dokud nedokoupíte externí), foťák vůbec nemá a další možnosti tvorby jsou spíše sporadické¹. A to je vlastně filosofie Apple, jakožto západní společnosti. Spotřeba.

Jak mohly být věci jiné?

V roce 2009 Microsoft ohlásil, že pracuje na svém tabletu Microsoft Courier. Už z úvodního dema bylo jasné mnoho problémů a konceptů, které by mu srážely použitelnost, což je nejspíše důvod, proč jej nikdy nedokončil.

Všimněte si však obrovského rozdílu oproti iPadu – nepočítá se až tak s konzumací, avšak s vytvářením. Nejen, že Courier vám dává nástroje pro vytváření, ale dokonce vás jemně postrkuje k vytváření. Píšete vše vlastním písmem. Úkoly netvoříte kliknutím na ikonku, ale obtažením obsahu do rámečku. Možná vám to tak nepřijde, ale je to skutečně obrovský rozdíl oproti iPadu²

Co na to kreativita?

Možná znáte tento starší obrázek z Nielsenova článku o pravidlu 90-9-1:

Pouze malé procento (kolem 10%) uživatelů něco vytváří. 1% uživatelů je zodpovědné za 90% všeho obsahu.

S kreativitou v digitálním věku to není jednoduché – na jednu stranu ji zabíjí Ctrl+C – na druhé straně máme obrovské možnosti, které nám technologie zpřístupňuje. Lidé jsou velmi ovlivněni tím, jakou techniku používají. Pokud v 90. letech byl závislí především na svépomoci – existovalo velké procento hackerů, kteří si zkrátka poradili sami. Pokud dnes stojíme před iPadem, kterému jde o to, doručovat nám obsah – jaká společnost se rodí?

S iPadem ztrácíte nudu a volné chvilky. Všanc za to dáváte celou svou imaginaci. Není to jen přístup jednoho zařízení – iPad není zlý. Je to celé společenské směřování, které se urychlilo rozvojem techniky. Nemluvím o nonsensuálním spasení lidské rasy, před hnusným západním konzumem. Jde tady o filosofii Tvorby a Spotřeby.

Kdyby se prodával Courier a ne iPad – jaký by byl náš svět? Změnil by se poměr těch, co vytváří a těch, co jen konzumují? Soustavně by ve svém zařízení byli tlačeni k tvorbě – tvořili by více i mimo něj?

Potřebujeme změnit postoj k našim technickým hračkám a ony k nám – prostor pro kreativitu a pro hru nám již daly – teď jen stačí, aby nás nasměřovaly k tomu, abychom tvořili více.Podobné články:

• Windows Live Writer a WordPress
• 3 nápady pro zlepšení GUI Windows 7
• České zprávařské weby a iPhone

Poznámky

1. neříkám, že nemožné – existuje několik aplikací pro vytváření hudby apod.
2. Více v dalším videu o MS Courier

Tento článek je jakýmsi volným pokračováním k mému staršímu návodu ohledně skrývání IP a MAC adresy. Hned na začátku v něm však chybí jedna důležitá informace: můžete být také identifikováni podle odesílaných a přijímaných dat.

Na začátek trocha teoretického tlachání:

Jak vůbec funguje síť Tor?

Nejdříve pár slovíček

• Alice × Bob – dva uživatelé, kteří si posílají zprávu
• Tor Nod/Onion Router – počítač/server, na kterém běží Tor² nastavený tak, aby přijímal a přeposílal zprávy v Onion Cloudu
• Onion Cloud – skupina Nodů, která si mezi sebou posílá šifrované zprávy (působí jako poslové)
• Exit Relay – Druh Tor Nodu – Poslední Nod, než zpráva opustí Onion Cloud
• Dave – Server, který zná adresy dalších Onion Nodů³

(nebojte, začne to dávat smysl!)

Alice posílá Bobovi zprávu

1. Alice (Client System) si od Davea (Onion Proxy) zjistí adresy Tor Nodů (Onion Router)
2. Alice vyšle zprávu pro Boba (Target System) a ta vstoupí do Tor (Onion) Cloudu, kde tunely prochází přes počítáče sloužící jako Tor Nody (Onion Routery)Zdroj: http://ntrg.cs.tcd.ie/undergrad/4ba2.05/group10/index.html
3. Vše v této části je zašifrované. Data se posílájí šifrovanými tunely, které existují jen několik minut. Jednotlivé nody neznají ‘cestu zpět’, takže nemůžou zpětně vystopovat, odkud data přišla. Onion Cloud je nejbezpečnější fází přenosu dat po síti Tor.
4. Nyní přichází klíčová fáze: zpráva pro Boba, která se doteď neustále přesouvala v šifrované podobě mezi jednotlivými Nody, vstoupí do posledního Exit Nodu (Na obrázku Exit Funnel), odkud má být předána přímo Bobovi. Zde se zpráva musí dešifrovat, aby ji Bob pochopil a až po dešifrování se odešle. A to je problém.

Proč je to tak velký problém?

Dešifrovanou zprávu pro Boba může bez problémů přečíst:

1. Správce Exit Nodu
2. Útočník provádějící sniffing (čmuchání) kolem portů Exit Nodu

Právě první možnost je ta, kterou používají americké zpravodajské služby. Spravují velké množství Exit Nodů, díky čemuž kontrolují provoz, který je prováděn skrze Tor sítě. V západních zemích pomalu ubývá Exit Nodů, které spravují soukromé osoby. Největší vinu na tomto úbytku mají především žaloby a policejní zásahy proti Exit Nodům (spousta ilegálního provozu je vedena skrze Tor, takže o záminky na žaloby není nouze) viz. článek Why you need balls of steel to operate a Tor exit node (obvinění z šíření dětské pornografie). Případně článek Because I ran Tor, the police took all my computers (obvinění z napomáhání k únosu dítěte). Ano, i takové věci se dějí skrze Tor.

Ale samotný Tor nám ukazuje lepší stránku věci: Kdo používá Tor. A jak ukazuje Analýza provozu Tor Exit Nodu, skutečně je využíván například k obcházení Velkého čínské firewallu nebo i v jiných zemích strádajících cenzurou internetu. Přesně k těmto účelům byl Tor, jakožto i jiné projekty pro anonymní a necenzurovaný internet, vybudován. Samotní autoři si jsou vědomi, že Tor je využíván i ke špatným věcem, ale právě díky jednoduché obsluze z něj plyne více užitku pro lidi používající jej pro dobré účely. Zlý lidé mají mnohem více příležitostí maskovat své aktivity. Viz. Zneužití Toru.

To, že vláda, podle všeho zatím pouze ta americká, a v menší míře i čínská, dokáže kontrolovat odchozí provoz, je velmi limitující představa. Na The Hidden Wiki (už podle názvu pochopíte, že ji nemohu přímo linkovat, je zkrátka ‘Hidden’ – naleznete ji na Tor síti) se píše dokonce o možnosti editovat přeposílanou zprávu. Tuto myšlenku podporuje také existence projektu Metasploit – více info v článku na ZDNetu o chytání pedofilů na Toru.

2. When child porn-related keywords are seen (either the Web request, or the response), inject a little extra HTML code into the response going back to the Web browser. This HTML code would connect to my decloaking engine.

Do odpovědi se zakomponuje například kousek Javy, která se na koncovém počítači připojí k serveru útočníka, čímž odhalí pravou IP adresu uživatele Toru. Samozřejmě, lze to obejít routováním všech připojení skrze Tor.

I v článku o Toru na wikipedii naleznete jeho další slabiny.

Je tedy Tor nebezpečný?

Odpověd je: Může být.

Pokud z Exit Nodu odcházejí nešifrovaná data, je možnost odposlouchávání stejná, jako že vás odposlouchává váš ISP. Správcům Exit Nodů (podle této analýzy provozu Tor Exit Nodu) se každou chvíli podaří zachytit nějaké to heslo, či zprávu (například z IRC).

Pokud však používáte end-to-end šifrování (SSL), které byste používat měli (jdeli vám o bezpečnost tak moc, že používáte Tor), jste relativně v bezpečí.

Pokud navíc směrujete všechen provoz skrz Tor Proxy bránu, měli byste být téměř nevystopovatelní.

Občas se mluví o analýze provozu nebo o napadení Tor Nodů, ale i tak je bezpečnost Tor sítě, co se vystopovatelnosti týče, velmi velká. Více v dokumentaci v sekci o útocích. I když lze těžko zjistit, kdo daný obsah požadoval, je však relativně snadno možné monitorovat jaký obsah se po darknetu⁴ pohybuje.

Záleží tedy primárně na:

1. Zabezpečení vašeho PC – přesměrování DNS, používání nebezpečných ActiveX prvků, které se na vlastní pěst připojují mimo proxy, Spyware, Keyloggery atd.
2. Šifrování posílaných informací – zabráníte odposlechu
3. Možnosti útočníka – Má prostředky na sledování částí sítě? Může infikovat Tor Nody?

Samozřejmě záleží také na tom, co útočník chce. Buď si pouze ověřit, že s druhou stranou komunikujete (toto, by se mu mohlo podařit, viz dokumentace Toru výše) nebo jaká data po síti přenášíte. Zkrátka záleží hodně na okolnostech. Avšak platí, že útoky, které by vás mohly na Toru ohrozit jsou mimo bezpečností rizika většiny uživatelů.

Samozřejmě existují i alternativy k Toru, ale ty jsou na tom s bezpečností (z praktického pohledu) velmi podobně.

• Freenet – wiki – skvělý na přenos souborů
• I2P – wiki – podobný na Tor (viz. srovnání I2P s Torem)
• Případně menší srovnání různých anonymních sítí

Další materiály naleznete především na The Hidden Wiki a Onion Forum – pokud je máte pochopit, tak věřím, že si je bude schopni nalézt sami.

Hodně štěstíPodobné články:

• Jak skrýt adresu svého PC
• Jak skrýt a zabezpečit soubory
• Správná šířka obrázků pro blog – s ohledem na RSS čtečky

Poznámky

1. Nemohu přímo linkovat zdroj
2. Pokud nevíte co je Tor, přečtěte si můj starší článek, ve kterém je část věnová právě Toru – Jak skrýt adresu svého PC
3. Ano, Tor není úplně decentralizovaný a má své vlastní Onion Proxy servery. Nebezpečí v případě většího DoS útoku.
4. Skrytá část internetu

Trochu mě mrzelo, že nikde není k nalezení větší verze, protože (nejspíše originální místo výskytu) fotografie na Flickru má pouhých 472×362 pixelů.

Zkusil jsem si chvíli hrát ve Photoshopu, a obrázek jsem zvětšil na 1335×1024 (primárně pro 1280×1024 monitory a nechtěl jsem nic ořezávat). Barevnost jsem zachoval. Samozřejmě, ostrost je v tahu, přidal jsem šum, aby trochu maskoval artefakty, způsobené zvětšením apod. Ono, zvětšovat fotku pořízenou jakýmsi foťákem typ ‘Holga’, má tu výhodu, že startovní i finální fotka vypadá low-endově.

Plné rozlišení po kliknutí

Podobné články:

• Jak optimalizovat fotky
• Jaké fonty používá Facebook
• 3 nápady pro zlepšení GUI Windows 7

CSS

Pro to, abyste věděli jaké fonty používá stránka, se stačí pouze podívat do CSS. Tady je CSS Facebooku:

Jedná se tedy primárně o Lucida Grande.

Dále o klasické fonty Tahoma, Verdana apod.

Logo

Font v logu je již obtížnější na určení. Zkusil jsem nejdříve službu WhatTheFont. Zde je výsledek:

Z diskuzí ve fórech jsem vyčetl, že by se mělo jednat o upravený font Klavika (Klavika na MyFonts) – avšak jeho bližší neupravovaná verze by měl být font Vecta Bold.

Vecta Bold

Zkoušel jsem si s Vecta Bold hrát ve Photoshopu a dosáhnul jsem relativně dobrých výsledků:

A ještě porovnání:

Avšak musel jsem ručně měnit proporce jednotlivých písmen. Navíc při bližším pohledu je jasné zakulacení písmen.

Klavika

Zkusil jsem i, prý výchozí font, Klavika.

Skvělý výsledek.

Sentico Sans

Vyzkoušel jsem také font Sentico Sans.

Subjektivně u mě vede Sentico Sans.

Dle mého, Sentico Sans vypadá jako správná volba, pokud plánujete například parodie Facebooku apod.Podobné články:

• Jak funguje nový Facebook
• Jak stáhnout album z Facebooku
• Jak na hover efekt blednutí pomocí jQuery

Last.fm má dnes něco kolem 30 000 000 uživatelů. Polovina úspěchu vždy stála, kromě přesných doporučení hudby, i na rozsáhlé hudební knihovně, kterou jste si mohli pouštět v rádiu.

Zlom

Když v březnu 2009 Last.fm oznámilo na svém blogu, že musí přejít na placené rádio (tedy, zdarma si již nic neposlechnete), byla to rána. Mnoho lidí bylo přesvědčeno, že se jedná o konec Last.fm.

Mimochodem:

Toto omezení se netýkalo všech zemí.

• USA
• Velká Británie
• a Německo

Měli dále přístup k rádio zdarma. Určitě si dokážete představit, jaká vlna nevole se proti tomu zdvihla.

Last.fm přechod přežilo, dokonce prý neztratilo ani příliš velkou část uživatelské základny. Situace je tedy, po přechodu na placené Last.fm, taková, že jako neplatící uživatel:

• Scroblujete
• Dostáváte hudební doporučení
• Můžete poslouchat 30 vteřinové ukázky
• atd.

Ale k rádiu a pokročilým službám se nedostanete.

Po zaplacení

Platba probíhá rychle, přes PayPal a za pár minut je vše aktivní. Cena je:

• $3.00
• €3.00
• nebo £3.00

Last.fm Radio

Last.fm radio, od doby kdy jsem ho poslouchal naposledy, prošlo mnoha změnami.

Přehrávání v Last.fm klientu je stejné, avšak přehrávání přímo na webu je mnohem pokročilejší. Vidíte malou prezentaci umělce, kterého právě posloucháte. Jeho fotografie a podobné umělce. Zlepšila se i přesnost – takže už žádný metalový nářez při poslechu funkového rádia.

Příjemnou novinkou je také více-tagové hledání hudby. Díky čemuž můžete najít i obskurní žánry, které byste jinak hledali těžce.

A mít po ruce hudební knihovnu, ve které je více než 3,5 miliónu skladeb, je určitě zajímavé.

Last.fm Playground

Zajímavým přídavkem pro platící posluchače (=subscriber) je i Last.fm’s Playground. Což jsou Beta verze různých služeb, které snad budou na Last.fm zavedeny v budoucnu.

Jedna ze zajímavých možností je například vytvoření grafu reprezentujícího vaše hudební návyky až 2 roky zpátky. A podobné.

Celkově

… musím říct, že Last.fm je dobrá investice. Za cenu kolem 50 korun za měsíc se dostanete k obrovské hudební knihovně a to bez omezení – což je nepřekonatelná nabídka. Sice si nemůžete pustit přesně co chcete, to Last.fm nikdy nemělo umět, ale díky rozsahu knihovny se hudba téměř vždy trefí do vašich potřeb a téměř vždy objevíte nové zajímavé umělce.

Alternativy v podstatě neexistují. Pandora i Spotify mají regionální restrikce a o českém i-legálně ani nemluvím.Podobné články:

• Umělci vs. Youtube
• Vyškrtněte se z vlastních statistik
• Windows Live Writer a WordPress

Čtení zpráv je výborná ztráta času – kolikrát mě už tyto weby zachránily od skonání nudou snad ani nejde spočítat. Jenže jak si vybrat, které zprávy pro iPhone používat? Udělal jsem menší srovnání. (nebudu hodnotit obsah webu)

tn.cz

Screenshoty

Hodnocení

Naprostá katastrofa. Je to odbytá práce. Na webu se špatně orientuje. A celkově je vše nepřehledné. Nadpisy splývají s textem, obrázky jsou hloupě odsazené apod.

Menu jsou odporně naházená, takže bývá problém trefit tu kategorii, kterou zrovna chcete.

iHNed.cz

Screenshoty

Zobrazit celé album

Hodnocení

HN se na uživatele iPhone snaží spíše zacílit svou specializovanou aplikací HN Reader.

Co se týče mobilní verze, jedná se o dobrou práci, až na příliš malé písmo, které mi osobně nevyhovuje – a zvětšovat si písmo manuálně při každém článku se mi doopravdy nechce.

iDnes.cz

Screenshoty

Zobrazit celé album

Hodnocení

Mobilní web iDnes.cz vypadá dobře. Nenarazil jsem na žádné větší problémy, snad mi jen trochu vadilo, že na hlavní stránce nebyl žádný perex – na druhou stranu, dostanete se k více zprávám najednou.

Zprávy Google

Screenshoty

Hodnocení

Google News jako rozcestník fungují dobře – podobně jako na normálním desktopovém prohlížeči.

Problémem snad je jen to, že po kliknutí na článek občas skončíte na webu, který pro iPhone (potažmo mobilní prohlížeče) nebyl připraven. Stahovat celý web ČT24 s mobilním připojením není nic pro netrpělivé povahy.

Novinky.cz

Screenshoty

Zobrazit celé album

Hodnocení

Prozatím můj favorit. Text je dostačně velký i pro čtení v kodrcajícím autobuse. Obrázky vyplňují celou šířku displeje, takže plní ilustrativní funkci, jakou by plnit měly (na rozdíl od malých náhledů).

A co vy?

Jaké weby používáte (i na jiných platformách)?Podobné články:

• Sleep Cycle Alarm Clock – Výborný budík pro iPhone
• 2 pravdy o Apple
• Jak připravit WordPress blog pro mobilní zařízení

To, co nevidí lidé bez Apple

Produkty Apple jsou skvělé. iPody změnily to, jak lidé vnímají a konzumují hudbu. iMacy udělaly z počítačů také módní doplňky. iPhone změnil trh s mobilními telefony.

Přitom to nebyly úplně nové koncepty ani přístroje. MP3 přehrávače existovaly dávno před iPodem. Notebooky existovaly před iBooky. Telefonovalo se i před iPhonem. Apple však umí dávat svým výrobkům vysoký need-faktor. Mohl by jinak prodávat často neůměrně předražený hardware?

Například iPhone – s velkou části moderních smartphonů prohraje v tabulkových hodnotách – malý displej, pomalý procesor atd. A s těmi, nad kterými má navrh, prohrává s cenou. Jenže iPhone vede ve věcech, které do žádné tabulky nenacpete. V tomto tkví síla Apple – mají v sobě kouzlo.

A teď nemluvím o marketingu, ale o tom, že se jejich výrobky skutečně dobře používají a hlavně – je radost je používat. Pouštění si hudby, čtení emailu nebo pročítání Facebooku – to vše je na iPhone zábava. Určitě existují telefony, které některé z těch činností dokáží lépe – jenže Apple je v iPhone všechny skloubil dohromady.

Ve vesmíru Apple je vše naleštěné a funguje snadno a intuitivně. Pokud platíte…

2, Apple = Kapitalismus

To, co nevidí lidé s Apple

Naopak, mnoho lidí nevidí, že Apple je korporace. Korporace která musí vydělávat. Apple neexistuje pro zlepšení poměrů na zemi ani pro světový mír. Apple existuje jen pro zisk. Nic jiného ho nezajímá.

Pokud to bude dobré pro zisk, Apple bude dál dělat to co dělá teď – tvářit se přátelsky a vytvářet nová zařízení.

To co je špatné pro zisk, Apple nikdy neudělá – například přiznat chybu. Tento thread na fóru Apple o problémech s Wifi na iPhone 3G a 3GS má přes 350 000 zhlédnutí a více než 1500 postů. Připočítejte k tomu velké množství dalších fór a zpráv, včetně diskuzí k nim. Apple se k problému nikdy nevyjádřil, i když se ukázalo, že problém způsobila chyba ve firmware. Apple místo toho jen mění poškozené iPhone za refurbished telefony.

Konkluze

Jen pokud si dokážete uvědomit tyto 2 věci, budete schopni se správně a kriticky podívat na to, co je a co není Apple. Což bohužel, jak si v posledních dnech, vzhledem k uvedení iPadu, všímám, mnoho lidí nedokáže.Podobné články:

• Jak připravit WordPress blog pro mobilní zařízení
• České zprávařské weby a iPhone
• Sleep Cycle Alarm Clock – Výborný budík pro iPhone

Zajímalo mě, zdali je možné rozhýbat PNG obrázky na pozadí a tím vytvořit zajímavý efekt – paralaxní skrolování.

Paralaxní skrolování není vůbec nic nového:

Současné implementace Paralaxního skrolování jsou mizivé – například www.silverbackapp.com, dromaeo.com, css-tricks.com. Žádného efektu si ani nevšimnete, poněvadž byste pro to museli měnit velikost okna, ale kdo to dneska dělá? Paralaxní skrolování je tedy rázem degradováno na určitý easter egg. Přitom si umím představit pořádné využití takového efektu.

Našel jsem několik návodů a podařilo se mi vytvořit 2 příklady:

1. jedenbod.cz/port – pomalu skrolujte dolů
2. jedenbod.cz/paralax – hýbejte s myší

V Google Chrome vše funguje bezvadně a už jsem uvažoval i o širším nasazení, ovšem když jsem otevřel Firefox, framerate šel rapidně dolů a vytížení procesoru vyskočilo na 100%.

Provedl jsem několik testů s různými prohlížeči a weby, které paralaxní skrolování používají – výsledky jsou velmi špatné. Firefox (i IE) měl problémy s pohyblivým průhledným *.PNG – dokonce i na thebeatlesrockband.com byl framerate téměř na nule. Velmi špatně dopadl také s použitím kódu v prvním příkladu (z inner.geek.nz).

V současné době je tedy paralaxní skrolování naprosto nepoužitelné. Sice se mi menšími úpravami podařilo zvýšit framerate v obou případech, ale i tak zůstává velké vytížení procesoru.

Snad jen tento příklad www.csslab.cl dosáhnul alespoň trochu použitelných výsledků i ve Firefoxu. Mimochodem, další příklady paralaxního skrolování: www.kremalicious.com

Je docela škoda že i v roce 2010 drží kreativitu na uzdě technika – i když překryv PNG s alfa kanály musí být naprosto snadný výpočet v porovnání s jinými věcmi, které jsou pro dnešní PC naprosto běžné.

Podobné články:

• Jak na hover efekt blednutí pomocí jQuery
• Optimalizujeme WordPress
• minimalr pro WordPress

Naštěstí, po nainstalování MysticThumbs – funkční pro Windows XP, Vista i 7; uvidíte náhledy PSD dokumentů, což značně urychluje orientaci při práci s mnoha PSD dokumenty.

Po instalaci stačí jen restartovat explorer.exe (pokud nevíte jak na to, stačí restartovat celé PC).

Podobné články:

• Windows DreamScene na Windows 7
• Devices and Printers na Windows 7
• Windows Pinball na Windows Vista/7

Sleep Cycle Alarm Clock (iTunes)

Jeho spartánské rozhraní mi nejdříve moc nelichotilo, ale jeho funkčnost vše vyvážila. Byl jsem poněkud skeptický, proto jsem si do zálohy dal i sekundární budík, ale ukázalo se, že to nebylo třeba.

Vše jsem nastavil podle instrukcí a přístroj nakalibroval (otázka asi 30 sekund).

Funkce

Sleep Cycle není obyčejný budík s přesně daným časem buzení. Mezi hlavní přednosti přístroje patří (nazval bych to: ) Chytré probuzení. Celou noc, díky akcelerometru v iPhone, sleduje vaše převalování, výsledky okamžitě vyhodnocuje a sestavuje spánkový graf. Díky němu vás ráno probudí v době, kdy je to pro vás nejlepší.

Moc jsem tomuto systému skutečně nevěřil, ale po více než týdnu používání musím říct, že probouzení již není takové peklo, jaké bývalo. Sleep Cycle je vybaven i docela milými zvuky, takže ani vaše sluchové ústrojí po ránu neutrpí. Další předností je jeho neodbytnost. I když zmáčknete slastné ‘Dřímat’ , telefon na chvíli zmlkne, ale během několik vteřin začne intenzivně vibrovat, čímž vás zaručeně dostane z postele.

Velmi kladně hodnotím i budící grafiku:

Určitě si aplikaci alespoň vyzkoušejte.

Alternativy

Jako alternativa může posloužit výše zmíněný iWakeUp nebo Absalt EasyWakeup PRO (případně trochu levnější Classic verze nebo AE verze).

Podobné články:

• České zprávařské weby a iPhone
• 2 pravdy o Apple
• Jak synchronizovat dva počítače