Při přemítání jak složit myšlenky do tohoto článku, mě napadá i otázka: “Bude mi líp, když otázky budou mít své odpovědi?” Asi se tím nic nezmění, minulost nevrátím a asi ani nechci. Jsem taky jiný člověk a mám se dobře, díky vám. Býváš to i ty. Rozesměješ mě, potěšíš vlídný slovem, svou myšlenkou nebo jen si vyslechneš mé pocity a poradíš. Lidé přicházejí a zase odcházejí, nechci nic měnit. Ale nevyřešené vzpomínky mám spíše z minulosti, svůj současný život si dokáži ovládat a poučil jsem se z chyb. Jenže mě jich ještě určitě mnoho čeká. Odhodlat se zvídavě předložit mou otázku není lehké jak příteli tak ani osobě dnes už vzdálenější. Zvláště pak nejedná-li se o obligátní “Kolik je hodin?” Vím, že bych získal nový pohled na vzpomínky, které mě těší i ubíjí zároveň. Složil bych puzzle jedné z kapitol života. A taky vím, že kdyby se mi naskytla ukázková situace a možnost vyjasnit si ony otázky, zklamal bych sám sebe. Pohřbil bych jednu z posledních šancí. A tak se budu nadále ubíjet, hledat jinde a nejlépe snažit se zapomenout. Vytvořím si svou realitu minulosti a do ní se občas nostalgicky vrátím. Jen je tu ještě jeden malý medvídek, který má nelehký úkol. Nese sebou velkou vzpomínku a ta se bude vracet ať už bude kdekoli. Není lepší odeslat jej do světa? Zahodit staré a koupit nové?

Píše stále single fremy

Jedna Alenka z mnoha, jediná na kterou v Podzemní říši (Underworld) čekají. Vyrostla nám od dob, kdy se v Říši divů (Wonderland) objevila poprvé. Opět ji bílý králík nalákal k malým vchodovým dvířkům, přichystal lahvičku, která ji zmenšuje a zákusek, jenž naopak dělá Alenku velkou. Však vy to znáte. Objeví se ve světě plného bláznovství, nesmyslů, barev a dobrých přátel. Trochu vystrašená, nepoznává místa, o kterých se jí odmalička zdá. Přes všechny řeči nikdo nepochybuje, že je ona předurčena zachránit říši. Pohádka začíná.

Opravdu jsem se těšil na Burtonovo nové dobrodružství, přestože knížku jsem nikdy nečetl a na jiné filmové zpracování si nepamatuji. Pohádky mám rád i od Walta Disneye. Abych to nevzal příliš rychle. Po přečtení pár názorů jsem začínal mít strach a raději jsem hledal náhradní program na čtvrteční večer. Nakonec si každý přeci musí udělat obrázek sám a já si chtěl vyčistit hlavu, pobavit se. Začnu tvrzeními, které následně vysvětlím. 3D v běžném kině opravdu NE, alespoň ve spojitostí s hraným filmem následně předělávaným do dalšího rozměru. V Imaxu jsem dodnes nebyl, ale nebojím se tvrdit, že o mnoho lepší to nebude. Chcete-li polechtat svou bránici nevídaným smíchem, přejděte o sál dál nebo zajděte na představení Komici s.r.o. (btw, čekají mne za 14 dní v Plzni, to bude mela). Burtonova Alenka už podle jména není komediální počin, i když úsměv občas vyloudí. Očekávání byla zpočátku veliká ale neurčitá, prostě jsem se těšil na celý koncept. Těšil na neznámo. Už to tak bývá, že vám někdo přeruší nit a vy začnete váhat. Určitě nelituji, že jsem si do kina zašel. Miluju promítání ve velkém sále, je to jedinečný zážitek a z toho nejhoršího filmu odejdu se špetkou spokojenosti. Opravdu! Nebo jsem ještě ten nejhorší snímek neviděl v kině?

Třetí rozměr je bohužel od doby Avataru očekávaný standart a výborná možnost, jak získat ještě více peněz. Předělávat, jak nové, přestože už dotočené, snímky do 3D nebo dokonce znovu promítat klasické filmy v novém kabátě (ano čtete dobře, Toy story 1 a 2 budou před posledním třetím vydáním v kinech předělány do 3D) je naprostý nesmysl. Rozumím filmařům, rozumím novým divákům, nechápu již pokřtěné. Proč jsem šel na tuto verzi já? Asi právě proto, abych mohl toto napsat. Měl jsem možnost vidět animovaný snímek Ice Age 3, Avatar a nyní Alice in Wonderland. Tedy tři druhy práce se třetím rozměrem, alespoň jak to vidím já. Budoucnost mají jen speciální kamery a pořádná řemeslná práce. I animovaná Doba ledová vypadala lépe než vytahaná Alenka. Nebýt počítačových animací, např. kocoura Šklíbla, působí na mě snímek jako vrstvené panorama, v němž je ostrá pouze nejpřednější vrstva nebo ta, na kterou máme zamířit zrak. Umělé 

Jelikož jsem ani u Avataru nebyl mezi odpůrci nalajnovaného příběhu, byl jsem smířen s předem jasným koncem. Kdo by ale u pohádky čekal něco jiného, že? Namítnout můžu jen, jako nečtenář knižní předlohy, nepřímé odkazování  na známé skutečnosti. Na mě snímek působí jako druhé pokračování Alenčina snu. Ano, vyrostla a vrací se dokončit úkol, ale neuškodilo by, kdybych měl možnost putovat po nonsensovém světě a objevovat nepoznané, poznávat postavy apod. Přišel jsem si, že nevím, kde to vlastně jsem a nestíhám reagovat na nové situace. Musel jsem to vzdát a bavit se děním na plátně místo přemýšlení, jak to v Podzemní říši chodí. Všechno už tu jednou bylo a přímé srovnání s jinými scénami, např. skolení draka podobně jako v českém Z pekla štěstí, je na místě. Dabovaná verze, která se bohužel bohudík (?) vyskytuje ve většinové zastoupení, působí skvěle kompaktně. Musím smeknout, až na pár perliček, které ovšem velmi pravděpodobně jsou nepřeložitelné. Zdůrazňoval jsem na začátku článku výrazy Underworld a Wonderland schválně. František Fuka mi totiž otevřel oči a připomenul, že jsou si nápadně podobné. Přichází tak v úvahu myšlenka, že Alenka si pouze špatně zapamatovala jméno snového světa a namísto Podzemní říše jej nazývala Říší divů (což už tak podobně nezní, co?). Při druhém promítání v originálním znění si budu dávat větší pozor na další nesrovnalosti, např. mi vrtá hlavou hádanka: proč je havran jako psací stůl? že by nebyl tak čarodějný? Co to? Hledám přímou spojitost s bádáním kloboučníka o slovech na M.

Psalo se, že více jak na příběh či značku dobré pohádky, film láká na jména Tim Burton a Johny Depp. Již sedmá spolupráce obou hvězd nabízela myšlenku na další kvalitní počin. Řekl bych, že tomu je, avšak s mírným ale. Rozhodně se nejedná o nejlepší film nikoho ze zúčastněných. A já si myslím, že na zelené louce je těžké natočit fenomén. Přesto si herci zaslouží potlesk. Už se těším na další obsazení nováčka Mii Wasikowské. Roztomilé devatenáctileté děvče z Austrálie má před sebou rozmanitou budoucnost. Nesouhlasím s názorem, že by nějaké tváře na plátně bylo pomálu. Vyváženost byla vážena na přesných vahách a uspokojit všechny fanoušky nelze. Tak jako několik dní předem i během celého psaní recenze si pouštím soundtrack Almost Alice. Vy máte možnost slyšet mou nejoblíbenější píseň Her name is Alice (po kliknutí na přehrávač výše). Zbývá mi už jen sehnat velký plakát zelenookého kloboučníka nebo blankytně modře zahalené Alenky pro kompletní wonderlandovou náladu. Poučení na závěr? Zajděte do nejbližšího kina bez 3D projekce klidně i s dabingem s partou dobrých přátel nebo přítelkyní a s otevřeným srdcem. Odměnou vám bude více než večerní zábava s Johny Deppem. Někteří si budou o filmu povídat ještě dlouho poté. Třeba i já, viz. poslední slova článku (níže).

Cinema City Plzeň | 4.3.2010 v 17:30 | sál 7 řada 3 sedadlo 11

Hodnocení: 75% CSFD (můj účet), IMDB

Na závěr vtípek, který oběhl twitter a mě se velice líbil. (pochopí pouze poučení). Aneb Alenka v říši divů.

<div><div><di­v><div>Alenka</div></di­v></div></div>

French Roast from Piokaz on Vimeo.

Granny O'Grimm's Sleeping Beauty from Darragh O'Connell on Vimeo.

[Oscars 2010 Mejor Cortometraje] – Logorama

UPDATE: Logorama získala Oscara za krátkometrážní animovaný film.

Zajímavé snímky naleznete i na adrese www.kratke-filmy.cz

Geek [gi:k] je pojem z angličtiny, v níž označuje osobu, která má hluboké technické nebo odborné znalosti, talent a obzvláštní zapálení pro svůj obor (primárně slovo znamená především šprt nebo vzorný student, ne-atlet, studijní typ).

Myslím, že ne

S druhou teorií, i když nesprávnou, je to poněkud složitější. Dokážu se bavit o mnoha věcech a když už někomu připadám mimo, tak spíše kvůli mé malé výřečnosti. Směji se geekovským vtipům, oblíbil jsem si geekovské seriály, mezi známými mám některé geeky a rád využívám technologie běžným uživatelům neznámé. Mohu toto považovat za znaky počáteční fáze geekování? Spíš bych můj život otagoval jako nadšenec a bloger. Jsou to výrazy, které se u geeků často vyskytují, ale mě jich do výčtu několik chybí. Závěrem jen dodám, že mí přátelé mě za geeka také nepovažují.

Note: There is a poll embedded within this post, please visit the site to participate in this post's poll.

Jednoduchost systému Placla spočívá v rychlé registraci a téměř okamžitém profitování. Z několika nabídek, které přijdou od inzerentů si vybereš pro tebe zajímavé téma, které by mohlo oslovit i čtenáře a potencionální zákazníky. Projevíš zájem jedním klikem a v případě kladné odpovědi inzerenta do týdne sepíšeš článek s předem dohodnutými pravidly. A tvé první prachy za dobrý skutek máš na účtu. Výplata do banky je možná po dovršení hranice 500Kč. Z pohledu inzerenta je dobré pro jednu kampaň stanovit hodnotu reklamního textu nad 200Kč a oslovit alespoň 20 autorů. Shánět jak zadavatele reklamy nebo blogery samostatně je poněkud obtížné, někdo jako já na to nemá nervy a čas, proto jsem uvítal možnosti služeb Placla.cz. Je to úspěšný a zaběhnutý propagační nástroj pro propagaci na internetu. Jak už jsem zmínil, uznávám pouze placené články, které mi mají co říci a neskrývají za sebou pouze lehkou možnost přivýdělku. Lidé, jenž označené reklamy z první noty odsuzují, mohou přijít o zajímavý pohled spokojeného zákazníka. I inzerenti si většinou vybírají speciálně zaměřené weby a správně tak směřují svůj produkt ke svým novým zákazníkům. Měřit úspěšnost kampaně lze např. pomocí Google Analytics. Za sebe můžu systém Placla doporučit a říci, že reklama na internetu není špatná.

Jako poděkování se můžete registrovat pod referenčním odkazem. Získám tak odměny za vaše články. Děkuju.

Tisková konference Redakce sportu ČT před ZOH 2010

Ti šťastnější získají možnost sledovat sportovní výkony v nejostřejším světle, které bude z Kanady nabízeno. HD vysílání v kvalitě 720p nabídne program ČT1 HD na multiplexu 4 dostupného pouze pro Prahu, Brno a Ostravu, satelitním kanálu Astra (Skylink a CS Link) a kabelových televizí. Je nutné mít digitálním televizor schopný reprodukovat obraz v HD kvalitě a přijímat digitální vysílání v kompresním standardu MPEG-4 nebo podobně vybavený set-top-box. Internet poskytne všech 6 cest, šest paralelních přímých přenosů z Vancouveru a Whistleru (+ jeden v HD). Zde je nutné mít nainstalovaný plugin Silverlight od společnosti Microsoft.

Sledovat olympiádu online díky ČT

Sledovat můžete na všech platformách a většině prohlížečích. Systémové požadavky pro Silverlight najdete na této tabulce. Otestovat svůj prohlížeč můžete přímo na www.zoh.cz, spustíte-li ukázkové video jste připraveni. Z licenčních důvodu je vysílání dostupné pouze pro uživatele v České republice. Další tipy na online sledování ZOH najdete na Digizone.cz.

Mohli jsme je potkat i dříve než začali naše sousedství ovlivňovat svým kouzlem. S mou povahou však nedokážu ovlivnit situaci bez pomoci jiných. Když se vám poté začnou zjevovat stále častěji pochopíte, že krásy života vás stejně doženou. Ještěže tak. Nedokážu si představit momenty bez člověka, který dříve pro mne vůbec neexistoval, ale když už jednou je, tak má koukat, aby byl a je. Zvláště pak pokud jsme o květinku přišli. Natahujete ruku a víte, že nedosáhnete. Kdyby jste se sebe více snažili, nikdo vás už nepřitáhne. Propast je pravděpodobně dosti hluboká a realita krutá. Druhá strana však říká, že váhy se brzy vyváží. Lékem může být i přítel. Někdo, komu můžete věřit a mít radost z jeho přítomnosti. Nejlepší by měl být asi jen jeden, ale co když ten je napojen někde jinde a třetí nohu v některých situacích nepotřebuje? Kompletní pocit štěstí tvoří jen skvělá parta, protože i nejhezčí okamžiky trávené s v samotě nebudou tak výjimečné jako s nimi. Každý sám o sobě osobnost, společně smrtící zbraň zábavy. Životy těchto jedinců též ovlivňují útoky cizích lidí a někteří se dostanou až do našeho kolotoče. A je tu nový objekt, který možná zahýbe jádrem. Nechci se nechat ovlivňovat až do pevného středu, mám rád stabilní zázemí a bohužel musím za to nést oběti v podobě drobků, které se odštěpují z kůrky. Oni nám však tolik nepřirostli k srdce, tak to tolik nebolí. Jsem nesmírně rád za to co mám. Rozhlídnu-li se a nepomyslím, že jsem možná na špatné adrese, vím, že díky jim se tu můžu cítit jako doma. Vždyť já jsem doma, protože doma je tam, kde jsou oni.

Kratší slohová práce ze střední školy. Zveřejněno pro pobavení i po letech mi výsledek přijde povedený. Uvažuji také o zkopírování mé maturitní slohové práce a přepsání na blábolník.

Pokud píšete na Twitter z Chomutova, ozvěte se mi a založíme list i pro Severočechy. Nikdo vám však nebrání “okopírovat” ideu pro svůj domov.

Okomentujte můj twitter profil na webu Follow.cz a sledujte @fremycz

Jsou názvy nových pořadů České televize, které zaplnily čas dříve věnovaný Noci s Andělem. Jedenáct let je pryč a nová zábava na sobotní noci před námi. Báli jsme se, co si pro nás tvůrci obou pořadů přichystají. První náznaky a reakce po shlédnutí desítek minut byly různorodé, ale já si udělal pořádný obrázek se zpožděním, resp. po 2 epizodách Pozdního sběru i Hotelu Insomnia. Nemíchat ani netřepat, všechno pěkně popořadě.

Hotel Insomnia

Recepční Jiří Havelka uvítal diváky první lednovou sobotu zvláštním herní etudou. Vlastně celý pořad je přerušován situacemi odehrávajícími se v pokoji 6 a na recepci hotelu. Podle názvu insomnia je zřejmé, že půlnoční čas je vymezen pro nespavce v tomto případě křížené s jedinci prahnoucími po kulturním orgasmu. Oceňuji dobře zvolený výběr témat i hostů, jenž nyní (30.1.) bude pokračovat třetím večerem ponořeným do světa současného českého filmu. Zprvu jsem nebyl příliš nadšený z moderátora Jiřího Havelky (dosud mi nebyl zcela známý), který umí položit zvídavé otázky, ale nevedl diskuzi směrem dobíhajícím k cíli. Příjemné posezení ve foyer za poslouchání debaty hostů naboří Berta se svou nabídkou kávy. Postava, jenž si oblíbí mnozí z vás, by dle mého skromného názoru mohla dostat větší prostor, nikoli však ve vyhrazeném času Hotelu Insomnia (případně speciálním dílu). Příběhy pikolíka Berty v krátkých videích na webu ČT není špatný nápad. Celý plášť a design červenočerné kombinace mi na první pohled přišel zajímavý. To, co Noc s Andělem neměla doladěné nechybí tomuto pořadu. Závěrem je příjemné dodat novinku, se kterou pan Havelka přišel – Totální hitparáda, kde spolu soupeří cokoli je nějak poutavé pro diváky. Bývá v tom trochu chaos, ale třeba si časem zvykneme a ubohé Medúzy nám přijdou trapné. Věřím, že mi projekt bude mít, co dát a přivede do mého stereotypního života novou vlnu objevů všech kategorií. Ze zákulisí

Pozdní sběr

Aneb Noc s Hanou Šimkovou, což je myslím výstižné, protože zde cítím větší příbuznost ke starému andělskému formátu. Velké studio zaplněné mnoha inspirujícími hosty přicházející (většinou) představit svá díla. Většinou protože i sama moderátorka si tak trochu zahrává, jakoby Pozdní sběr běžel už nějaký ten týden a tradice byla tradicí. Název pořadu má prý mnoho významů, z nichž některé budeme objevovat postupně. Jeden padl ihned na uvítanou a vyjadřuje nebrzké shromažďování zajímavých tipů a pestrých žánrů kultury kolem  nás. Nechybí hudební vložka, což není trefný název, protože pouze nevyplňuje rozhovory s nezpívajícími hosty, nýbrž tvoří plnohodnotnou návštěvu noční seance. Novinkou je servilní rubrika (slovní hříčka ze slova servisní) dávající možnost pozvaným vyjádřit svůj obdiv, poděkování někomu, kdo si to dle jejich názoru zaslouží. Hana Šimková tím chce vyčlenit prostor pro dobré zprávy mezi všemi pomluvami a smrtícími injekcemi valící se na nás ze zpráv.

Oba projekty si získaly můj zájem, budu se snažit nezmeškat žádné pokračování a nyní nemohu zvolit, který z nich je “lepší”. Což vlastně ani není důležité, protože každý pořad si najde svého diváka. Vřele vám doporučuji vyzkoušet novou alternativu České televize a nebudete ochuzeni o žádný kulturní zážitek. web